Slouka
Apelativum slouka je v moravských nářečích totéž co sluka neboli druh bahenního ptáka, o němž Josef Jungmann ve slovníku píše, že „jest lahůdka a jídá se i s vnitřnostmi“. Příjmení Slouka tedy patří mezi příjmení ptačí. Dnes je rozšířené, nosí jej 914 osob, nejvíce jich najdete v Blansku a v Olomouci.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 171; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 160; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 195; J. Jungmann, Slovník česko-německý, díl IV, S–U, Praha 1838, s. 163–164 (sluka)
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
