Škopán
Josef Beneš uvádí příjmení Škopan jako odvozené z názvu nádoby stejně jako příjmení Škop (to je doloženo jako příjmí již z roku 1379), dále Škopek nebo Škopík. U Opavy a Přerova je škop nářečním označením pro skopce, tedy vykleštěného berana, původní nositel tohoto příjmení tedy mohl být chovatel ovcí, případně se mohlo jednat o metaforické pojmenování podle povahy, přeneseně se užívalo označení škop pro hlupáka. Příjmení Škopan dnes nosí 23 osob, Škopánů je 85. K prodloužení -á- mohlo dojít vlivem lidové etymologie, která si spojila jméno s apelativem pán.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2004, s. 184 (Škopan); J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 238; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 157
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
