Škárka
Příjmení jako Škára, Škarek či Škarka se vykládají z apelativa škára ve významu „nevydělaná kůže i s chlupy“, tedy jako příjmení nejspíše podle povolání, možná přeneseně i podle vzhledu. V moravských nářečích je škára též „stará žena“. Apelativum škára má však i další význam ‒ „neúrodná půda“, „suchopár“, takže bychom snad u příjmení Škárka mohli uvažovat i o motivaci místem bydliště. V současnosti žije v ČR 112 nositelů tohoto příjmení, nejvíce jich najdete v Kyjově.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 184
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.