Šifra Karla IV. Proč nechal Svatováclavskou korunu zásadně překomponovat?
Jedinečnost českých korunovačních klenotů umocňují rituály staré mnoho staletí. Mohou být vystavovány pouze při významných událostech a pouze na území Pražského hradu. Dotknout se jich mohou pouze vyvolení jedinci. V celém souboru je ale nejdůležitější Svatováclavská koruna. Proč ji Karel IV. ještě za svého života zásadně překomponoval? Co tím chtěl vyjádřit? Jak rozluštit dávnou šifru? A jaká poselství chtěl po sobě zanechat?
Související
-
136. schůzka: Nad propastí
Na 136. schůzce Toulek českou minulostí se potkáváme v roce 1350. Ten byl pro římského a českého krále Karla nad jiné důležitý.
-
135. schůzka: Na výsluní
135. schůzka, kterou jsme si sjednali na svých Toulkách českou minulostí, nás zavede do doby, kdy se římský a český král Karel, toho jména Čtvrtý, ocitl na výsluní Evropy.
-
Václav Malý: Korunovační klenoty symbolizují zastavení. Je to rituál, lidé to silně prožívají
„Korunovační klenoty jsou symbolem stálosti. Lidé se potřebují,“ míní Václav Malý. Je jedním ze sedmi klíčníků, kteří otevřeli dveře Korunní komory. Moderuje Zita Senková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
