Šetlík + Šetelík
Příjmení Šetlík i Šetelík mají stejnou motivaci. Názory na ni se však různí. Josef Beneš řadí příjmení k pojmenováním z názvu nadpřirozených bytostí, šetek byl „skřítek hospodáříček“, „šotek“. Příjmení mohla vzniknout též ze slovesa šetelit, tj. „potěšit se“ nebo také „zbláznit se“, popř. ze slovesa šetit, tj. „blouznit“ (odtud máte přídavné jméno pošetilý). Další možný výklad je ze staročeského apelativa šet, tj. „stařec“. Původ by ale mohl být i v němčině, Šetlík by mohla být zdrobnělina ze středohornoněmeckém schôte, tj. „luska“, nebo schotte, tj. „tvaroh ze sladkého mléka“. Formu Šetlík dnes nosí 123 osob, příjmení Šetelík pak 78 obyvatel.
Použitá literatura:
J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 122, s. 246; D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 182; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 40; J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 308, s. 316 (Šetlík)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka