Sestry B. Lída Baarová a Zorka Janů, odlišnější sestry by člověk těžko pohledal

Žil byl v Praze na Letné magistrátní úředník Karel Babka. Měl ženu Ludmilu a dcerku stejného jména. Když bylo malé Lídě sedm let, narodila se její roztomilá sestřička Zorka. 

Vztah dvou dívek byl od počátku problematický. Nejprve Lída nezvladatelně žárlila, ovšem jak šel čas a ona se vydala za svým hereckým snem, misky vah se vyměnily a Zorka se Lídě obdivovala víc a víc… až zatoužila být jako ona.

Lída Baarová na obálce Kinorevue z 27. 11. 1940|foto:autor neznámý,Wikimedia Commons,CC0 1.0,©

Pak se Lída stala slavnou herečkou českého a posléze i německého filmu, postupem času ale přišly první starosti a kolem Lídy se začala neodvolatelně utahovat smyčka jejích kontaktů s nacisty. A tak prchala z Německa do Prahy, z Prahy do Itálie…

Zorka se zatím pilně činila, usilujíc o jediné: stanout na divadelních prknech a účinkovat v těch nejlepších dramatech, jaká kdy byla napsána.  To ještě netušila, jak moc jí uškodí, že je sestrou slavné Lídy Baarové.

Hvězda filmu a její opomíjená sestra

Novela Sestry B. vznikla na základě divadelní hry pro dvě herečky.

Čtěte také

Úžasné životy: Lída Baarová podle Stanislava Motla

Milena Štráfeldová v ní chtěla popsat nejen obecně známý osud Lídy Baarové, jedné z největších hvězd protektorátního filmu, ale především se zaměřit na její opomíjenou mladší sestru Zorku Janů, jejíž život skončil tragicky v poválečném roce 1946.

Válečná léta a úspěchy Zorky i Lídy

Vyprávění sleduje střídavě osudy obou sester a postupně kulminuje až k posledním rokům druhé světové války, které znamenaly pro všechny členy rodiny Babkových konec nadějí na návrat k normálnímu životu.

Kromě Lídina strmého hereckého vzestupu a jejího postupného zaplétání s nacistickým režimem vidíme nadějně stoupající hvězdu mladinké Zorky, které se daří prosazovat ve filmu i v milovaném divadle.

Zásadní obrat. Z filmové hvězdy je „kolaborantka“

Lída uhranula českou veřejnost například ve filmu Dívka v modrém a následně se proslavila také v německých, záhy i italských snímcích. Zorka usilovala především o úspěch na divadle, jemuž byla ochotna obětovat všechno.

Prošla náročnou praxí ve Voicebandu E. F. Buriana, účinkovala v několika kočovných společnostech a nakonec zazářila v úspěšné inscenaci Herečka v Divadle Na Poříčí. Konec války ale přinesl zásadní obrat: Lída byla vězněna a vyslýchána, což rázem ukončilo nejen její, ale i sestřinu kariéru; sourozenecký vztah s kolaborantkou znamenal pro Zorku jako herečku definitivní konec. To byl ortel, který neunesla.

Osudy rozdílných sester pod vlivem hákového kříže

Autorka se v novele zaměřuje na citový život a rozdílné povahy obou sester – Lídinu cílevědomost a sebestřednost a Zorčinu nesmírnou duševní křehkost, která ji v průběhu let vedla jak k nešťastným citovým vzplanutím, tak i k anorexii a pokusům o sebevraždu.

Soustředí se na milostné vztahy – Zorčinu nenaplněnou lásku k Františku Kožíkovi či Karlu Högerovi, Lídin vztah s Gustavem Fröhlichem a její osudnou aféru s říšským ministrem propagandy Josephem Goebbelsem. Sleduje osudy dvou tak rozdílných sester až do samého konce, který je hořký v obou případech.