Šedivý
Příjmí Šedivý máte doloženo již z roku 1399. Je motivačně průhledné, vzniklo z přídavného jména šedivý. Pravděpodobně tak byl pojmenován někdo s šedými vlasy či vousy, popř. někdo, kdo nosil šedé oblečení apod. Příjmení Šedivý je časté, v evidenci obyvatelstva, kterou spravuje Ministerstvo vnitra, najdete 5 240 jeho nositelů.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 181; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 39; M. Majtán, Naše priezviská, Bratislava 2014, s. 41; M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 26; V. Mates, Jména tajemství zbavená 1, Praha 2002, s. 244‒5; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 255
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
