Se scénářem Poslední aristokratky jsem se pral. Kvůli skalním čtenářům, prozrazuje Jiří Vejdělek
„Boček navrhl krásné, zábavné postavy. Ale hraje s nimi tak, aby z toho mohlo být co nejvíc knih,“ stěžuje si scenárista a režisér. Proč třeba psy ve filmu nahradili koně?
Knihy Evžena Bočka jsou vyprávěny v první osobě a nestojí ani tak na ději jako na vtipném komentáři toho děje. To je pro filmaře zapeklitá rovnice. „Pral jsem se s tím velmi. Protože když už jsem na to kývl, tak jsem samozřejmě nechtěl zbaběle couvnout,“ přiznává na Dvojce režisér Jiří Vejdělek.
Nebyl jsem první scenárista
„Taky není tajemstvím, že jsem nebyl prvním osloveným. A že celá řada i velice renomovaných scenáristů a režisérů na tom pracovala a nenašli ten klíč. Já ještě nemůžu říct, že jsem ho našel, to nám řekne třeba druhý víkend v kinech. Ale scénář jsem napsal,“ směje se.
Předem si prý zakázal hlas vypravěčky. „To by napodobovalo knihu. Ale přijde mi to jako nefilmová berlička. A říkal jsem si: Nebuď srab! Jestli to neumíš líp bez vnitřního hlasu, tak to radši ani nedělej. Ale to nebyl jediný oříšek.“
Všechno jsem tam dát nemohl
„Ty knihy jsou sledem vtipných epizod, které se ale nikam zásadně nevyvíjejí. Pan Boček navrhl krásné, zábavné postavy. Ale hraje s nimi tak, aby z toho mohlo být pokud možno co nejvíc knih. Náznak příběhu tam moc neni. A já jsem si říkal, že ve filmu něco být musí.“
Čtěte také
„Zároveň jsem se nechtěl od těch knih moc vzdálit. Kvůli skalním čtenářům pana Bočka, kteří tam budou chtít mít pokud možno všechny a všechno, včetně všech zvířat. Ale já věděl, že tam úplně všechno dát nemůžu. Že tam musím dát taky nějakýho Vejdělka, který z toho udělá film.“
Koně místo psů
Z filmu tak například zmizeli psi. „Psi jsou na natáčení jedno z nejhorších. Ono se to panu Bočkovi lehce v textu napíše! Psi tam můžou vyrvat mříž z krbu a běhat s ní, tak jak to chce pan Boček.“
„Já bych to taky dokázal natočit. Ale nemohl by tam pak být Pavel Liška, Eliška Balzerová, Hynek Čermák a ostatní, protože na ty by mi už nezbyl žádný čas. Koně jsou aristokratičtí a v té zimě to dobře vypadá. A asi byli i poslušnější než psi.“
Proč se rozhodl zfilmovat právě bestseller Evžena Bočka? Měla Eliška Balzerová paruku? A můžete se v souladu s knižní předlohou těšit také na filmová pokračování?
Související
-
Všechny postavy v Poslední aristokratce jsou smyšlené. Až na jednu, říká spisovatel Evžen Boček
Úspěšným spisovatelem se stal vlastně náhodou. Stejně jako kastelánem. I z toho si ale dělá legraci.
-
Hynek Čermák: Lidi teď asi toužej po holohlavym drsňákovi. Já ale takovej nejsem
„Já jsem jenom herec. Já jsem odraz společnosti,“ odpovídá herec na otázku, proč má teď image drsňáka. „Hloupoučkej slabochů jsem ale v životě zahrál víc než drsňáků.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová