Rostlina se umí bránit. Dobytku zhořkne, housenka ji nestráví, vysvětluje biochemik Jan Rezek

10. září 2024

Rostliny si mezi sebou povídají. Mluví i s mikroorganismy, s živočichy a ovlivňují klima, říká Jan Rezek, biochemik z Akademie věd. Zkoumá těkavé látky rostlin, které se uvolňují do vzduchu. Jsou to v podstatě vůně. Zapojil se i do projektu, kde se vědci a vědkyně pokouší vyrobit pět starověkých parfémů. Myrhu, která je součástí dvou z nich, si přinesl i do studia.

V chemické laboratoři je důležitý čich. A o ten Jan Rezek během studia přišel, když měl úraz mozku. „Doktoři mi říkali, že se čich nevrátí. Ale já zjistil, že ve chvíli, kdy si čichnu ke čpavku, tak nějaký impulz do mozku jde. Nakonec jsem udělal olejový extrakt z hřebíčku, ten jsem si dal pod nos a občas si čichnul čpavku. Postupně jsem se znovu naučil čichat jako chromatograf. Jednotlivé vůně jsem si skládal dohromady. Například z exkrementů jsem cítil třeba šunku nebo bylinku.“

Rostliny se mohou na stres připravit předem

Vonící posekaná tráva je vlastně volání o pomoc, říká Jan Rezek. „Stejně tak, když ji ohryzává housenka. Spustí se chemická a biologická obrana rostlin. Například býložravcům může zhořknout, housenka ji sice sní, ale nestráví, a to znamená, že se nevylíhne motýl.“

A jaký má výzkum přínos pro člověka? „Pokud se nám podaří rozklíčovat komunikaci rostlin, zjistíme, že jsou schopné si předávat informace a připravovat se na stresové podmínky. Zasolení půdy, horko, sucho. Když meteorologové řeknou, že čtrnáct dní nezaprší, my dokážeme poskládat směs vonných látek, a foukat ji nad polem, rostliny se tak mohou připravit na stres předem. Modifikují svůj metabolismus.“

Spustit audio

Související