Randa
Příjmení Randa je staré české jméno, doložené k roku 1494. V současnosti jej nosí 718 osob. Jeho možných výkladů je mnoho. Antonín Kotík jej spojoval se slovem rámus neboli randál a chápal jej jako označení pro hřmotného člověka. Pavel Eisner zase uvádí u příjmení Randa, že to byl „poběhlík“.
Josef Beneš jej vykládal ze středohornoněmeckého apelativa rant, tj. „okraj“, (snad podle bydliště na okraji vsi), nebo též z německého rodného jména Randolf. Podle Dobravy Moldanové bylo odvozeno ze slovesa randat, tj. „bručet“, případně též z apelativa randa ve významu „velká žena“.
Použitá literatura:
J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Liberec 1998, s. 330; J. Svoboda, Staročeská osobní jména a naše příjmení, Praha 1964, s. 179; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1897, s. 41; D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2004, s. 153; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 83; P. Eisner, Chrám i tvrz, Praha 1992, s. 253
