Quis + Kvis
Příjmení Quis (psáno též Kvis) mohlo být obyvatelské, odvozené z místního jména samoty Chvistec (německy Quis) u Dubé. Uvádí se i další motivace ‒ mohlo vzniknout též ze staročeského apelativa kvés, tj. „pivovarská káď“ (pak by patrně souviselo s povoláním), nebo z německého gewiss, tj. „jistě“ (pak by patřilo mezi řídká příjmení z příslovcí, podobně máte např. příjmení Richtig), ale gewiss mohlo mít i význam „spolehlivý“ (v tom případě by šlo o jméno podle povahy). Nejvíce obyvatel s příjmením Quis žije dnes v Opavě, celkem jich v ČR najdete jen 77.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 101 (Kvis), s. 151 (Quis); J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 298; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1897, s. 91; J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 203, s. 344, s. 354
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.