Prvním kosmonautem nebyl Jurij Gagarin, ale Rom jménem Lajko
Prvním člověkem, který vyletěl do kosmu a vrátil se odtud živý, nebyl Jurij Gagarin, ale Rom jménem Lajko. Tak by se dal shrnout příběh filmu Lajko: Cigán ve vesmíru. Snímek, který zahajoval letošní ročník festivalu sci-fi filmů Future Gate, představil ve vltavské Mozaice jeho scenárista a režisér Balázs Lengyel.
„Základ děje není vůbec vycucaný z prstu,“ vysvětluje. „Jde samozřejmě o nadsázku, ale zdá se, že pokusy na lidech, které by Gagarinovi umetly cestičku do vesmíru, se v Bajkonuru skutečně konaly. Dokonce se dochovaly amatérsky zachycené záznamy, které by to mohly potvrdit,“ doplňuje. Film, byť jde o satirickou komedii, znovu dokazuje, že Sověti byli vždycky všeho schopní. Zmíněný žánr nezvolil režisér náhodou.
„Jsem přesvědčen o tom, že vážná témata a dějinné peripetie 20. století je nejen možné, ale i potřebné předkládat publiku s humorem. Stejně jako v Česku, má taky v Maďarsku politická satira velice silné pozice, a to i ve filmu,“ říká k tomu. V Maďarsku byl snímek přijat dobře. Balázs Lendyel se přitom reakcí domácího diváctva trochu obával. „Přeci jenom se v mém snímku mluví hodně i rusky,“ vysvětluje svůj strach s úsměvem.
Za dobrými reakcemi na film stojí jistě i vynikající herecké výkony. Lengyel dbal na to, aby postavy z Ruska či Německa ztvárnili rodilí mluvčí. Dceru Josefa Mengeleho tak hraje Němka Anna Böger, Brežněva pak Bohdan Benyuk, což je sice Ukrajinec, ale s téměř mateřskou ruštinou. „Nevyšlo to pouze u bojovníka za nezávislost Estonska na Sovětském svazu. Toho hraje Maďar. Na rodilého Estonce už jsme neměli peníze,“ usmívá se Lengyel.
Původně měl film Lajko: Cigán ve vesmíru domluvenou ruskou koprodukci. Nakonec z ní ale nebylo nic, spolupráce z ruské strany ani nezačala, natož aby Rusové poslali nějaké peníze na výrobu. Případné uvedení komedie v ruských kinech je proto v tuto chvíli spíše nereálné. Zato se nejspíš objeví v kinech čínských. Čína totiž koupila na snímek práva.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
