Prožijte letošní léto s rozhlasovým skřítkem Hajajou

Čas zůstává, pohádka se mění
I ti nejpřísnější rodiče bývají o prázdninách benevolentnější, dny jsou dlouhé a jen málokteré dítě se chystá v tenhle čas do postele. To je důvod, proč se Hajaja rozhodl, že nebude jen vyprávět, ale bude si s dětmi hrát. Ve vysílání se tak po celé léto objeví krátké dramatické pohádky, jakési hříčky s mnoha pohádkovými hrdiny, kteří prožívají rozmanitá dobrodružství. Těch příběhů bude přesně 61, ovšem postav a postaviček, lidí i zvířat, kteří se dostanou do nejrůznějších karambolů, nebezpečí, záhadných i humorných situací bude ještě víc. Zatímco nedělní rozhlasové pohádky se obvykle rozehrávají na hodinu, tyto příběhy budou převážně čtvrthodinové, tedy kratší a menší, prostě budou to malé pohádky.

Malé pohádky, velká historie
Jak už bylo řečeno, rozhlasový skřítek obhospodařuje téměř výhradně pohádky vyprávěné jedním vypravěčem. Pohádky, v nichž účinkuje několik herců, ve svém kapsáři nemá, proto musel trochu zašátrat v rozhlasovém archivu.
Tenhle typ pohádkových příběhů se v rozhlase totiž již vysílal, a to od konce 60. do počátku 90. let. Pohádky byly určeny hlavně předškolním dětem, nejprve jako vysílání pro mateřské školy, později jako vysílání pro nejmenší. Dost možná, že si na ně někteří posluchači ze svého dětství ještě vzpomenou.
Jejich záměrem bylo formou hry přinést první dotek s pohádkovou literaturou, ale kromě estetického a etického významu měly i výchovný a vzdělávací aspekt. Proto se mezi pohádkami objevily i drobné scénky s dopravní tematikou (např. Zlatá zebra), se společenskou výchovou (Hurvínkova abeceda slušného chování), literárně hudební pásma (Otvírání studánek, Od svítání do svítání), hry s poezií (Sedmikrásky, Říkej si a hraj). Základem ale vždy byla pohádková zápletka a její rozuzlení.
Není bez zajímavosti, že k těmto pořadům byl měsíc co měsíc vydáván poměrně obsáhlý leták s programem, úryvky pohádek, verši a hlavně s báječnými ilustracemi Radka Pilaře, mj. výtvarného autora Rumcajse i televizního Večerníčka. Byl plný barev, úžasných pohádkových figurek i veselých výtvarných kreací na rozhlasové vysílání pro děti. Tento leták byl rozesílán do všech mateřských škol. Bohužel dnes už se s programem rozhlasového vysílání setkáme jenom na stránkách tohoto časopisu anebo na webových stránkách Českého rozhlasu. Ale díky alespoň za to.

Hajaja|foto: Nakladatelství XYZ, Klára Mayerová

Zpět k Hajajovi
Pro letošní prázdniny sáhl tedy Hajaja do rozhlasového archivu, ale žádné vzdělávací, ba ani přehnaně výchovné pořady se konat nebudou. Vybral jen a jen takové pohádkové příběhy, které potěší a pobaví.
Čekají nás na příklad tři prasátka neboli tři čuníci: Centík, chytrá hlava, Kvído, duše hravá, Funík, kůže líná, plus slepice Josefina.
Její mužští jmenovci, Josef a o poznání mladší Josífek, věční dobrodruzi s mokrou duší, tedy námořníci, se zase pokusí splnit si na obyčejné pramici své sny. Vydají se do ledových vod kolem Grónska, ústí Temže vplují do Londýna, ale zavítají i do Indického oceánu, na jehož pobřeží se prý skrývá zlodějský tygr.
Seznámíme se s kominíkem Valentou, který se stará o pražské komíny, jenže kromě černých sazí umí vymést z duší také smutek a černočerný splín.
Své pohádky nám uprostřed velkého lesa a u mohutného stromu budou vyprávět i sama zvířata.
A pak nás ke svým příběhům pozvou Bob a Bobek, veselí králíci z klobouku kouzelníka Pokustona, kteří se postupně představí jako truhláři, zahradníci, natěrači, námořníci a dřevorubci.
Dozvíme se, jaký je pravý význam toho, když o někom řekneme, že jen tak chytá lelky, s opičáky Hupem a Hopem se budeme houpat na vodách světových mořích a oceánů, nakoukneme pod hladinu jedné obyčejné říční tůně, abychom zjistili, že i ryby mají chyby, ale kdo může, tak jim od nich pomůže.
Dozvíme se, co se děje ve včelím úlu a čekají nás také pohádky od babičky či pohádkové příběhy přímo z královské zahrady i z docela obyčejné louky. Bude toho dost a dost.
„A tím kočím, dobrou noc!“, chtělo by se říci, protože přání dobré noci od Hajaji tentokrát po žádné pohádce nezazní. Navíc když po malé pohádce následuje Domino, jehož hlavní část o prázdninách tvoří četba, tedy čtené příběhy o dětech, s dětmi anebo i bez nich, ale vždy pro ně, protože mají příchuť, jak dneska kluci a holky říkají, libového dobrodružství.

Hajaja v posteli|foto: Nakladatelství XYZ, Klára Mayerová

Začalo to pohádkou a končí stejně
Kromě každodenních Hajajových pohádek se však i o prázdninách vysílají „velké“ nedělní pohádky. A ty budou výhradně ve znamení čertů, čertovin, strašení, dupání a pekelného lomození. Ovšem bát se jich nemusíme, protože v českých pohádkách jsou černí čerti spíš jenom úsměvní braši naši. To si myslí Hajaja. Třeba jste jiného mínění, takže na samý závěr dovolte zapeklitě pekelnou otázku, která bude v létě zaznívat i z vysílání: Jsou či nejsou s čerty žerty? Nechť si na ni, prosím, každý odpoví sám!