Prokš
Příjmení Prokš dnes používá 368 mužů, přechýlenou podobu Prokšová nosí 447 žen. Forma Prokš vznikla sekundárně z častějšího jména Prokeš tím, že došlo k vypuštění -e- vlivem nepřímých pádů. Příjmení Prokeš bylo odvozeno z rodného jména Prokop. To je řeckého původu, vzniklo buď z řeckého prokoptó, což znamená „prospívající, zdárný, průkopník, cestu razící“, nebo z řeckého prokópos, což znamená „pohotový, připravený k boji“. Sv. Prokop je český světec, byl prvním opatem benediktinského kláštera na Sázavě, ve kterém se sloužily slovanské bohoslužby, svatořečen byl již roku 1204 a Legenda o sv. Prokopovi ze 14. století je jednou z nejznámějších staročeských veršovaných legend.
Použitá literatura:
M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 19; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 64; D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 148; M. Knappová, Jak se bude vaše dítě jmenovat?, Praha 2010, s. 256 (Prokop)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
