Prokš
Příjmení Prokš dnes používá 368 mužů, přechýlenou podobu Prokšová nosí 447 žen. Forma Prokš vznikla sekundárně z častějšího jména Prokeš tím, že došlo k vypuštění -e- vlivem nepřímých pádů. Příjmení Prokeš bylo odvozeno z rodného jména Prokop. To je řeckého původu, vzniklo buď z řeckého prokoptó, což znamená „prospívající, zdárný, průkopník, cestu razící“, nebo z řeckého prokópos, což znamená „pohotový, připravený k boji“. Sv. Prokop je český světec, byl prvním opatem benediktinského kláštera na Sázavě, ve kterém se sloužily slovanské bohoslužby, svatořečen byl již roku 1204 a Legenda o sv. Prokopovi ze 14. století je jednou z nejznámějších staročeských veršovaných legend.
Použitá literatura:
M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 19; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 64; D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 148; M. Knappová, Jak se bude vaše dítě jmenovat?, Praha 2010, s. 256 (Prokop)
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka