Proč u Týna padaly žáby z nebe? Mohli za to ptáci, prozrazuje Štěpán Filipec

Měl se stát knězem, pak ale potkal svoji současnou manželku a jeho životní dráha se změnila. Studia na Katolické teologické fakultě ale dokončil a stal se pastoračním asistentem, tedy jakousi pravou rukou kněze. „Mám na starost kostely a farní budovy, které k nim náležejí. Moje práce je tedy hodně praktická, neustále mám nějaké kontrolní dny na obnovách kostelů, připravuji granty a sháním finance na opravy. Vedle toho ale také vyučuji děti náboženství, připravuji rodiče ke křtu jejich dětí a podobně. Tato pastorační práce s lidmi mě velmi naplňuje,“ popisuje svoji pracovní náplň Štěpán Filipec.

Legenda z dob utrakvismu

Týnský chrám stojí v samém srdci Prahy na podloží naplaveném Vltavou. I kvůli tomu je jeho statika problematická, říká v rozhovoru Štěpán Filipec|foto: Jana Šustová

Jeho hlavní starostí je ale péče o staroměstském chrámu Matky Boží před Týnem, kde je mu nejlépe brzy ráno, ještě než se dovnitř začnou trousit první návštěvníci. O svém domovském kostele ví mnoho zajímavého. Jitce Novotné v Hostu do domu například prozradil, co je pravdy na legendě, podle níž na věřící z kostela kdysi padaly žáby a žížaly: „Pravděpodobně to souviselo s utrakvistickým kalichem, který byl umístěný nad vchodem,“ vysvětluje Štěpán Filipec. „Ptáci si v něm podle těchto legend udělali hnízdo, a Jan Rokycana byl dokonce donucen nechat kalich zakrýt sítí, aby bylo vůbec možné vůbec vstoupit do kostela.“

Jakými pražskými „nej“ se pyšní Týnský chrám? Proč nejsou jeho věže stejně široké? A jaké umělecké poklady se nacházejí v chrámových zdech? A co podle Štěpána Filipce může dát víra dnešnímu člověku? I to se dozvíte, když si poslechnete záznam celého rozhovoru.