Proč si člověk vybírá nepodstatné informace? A proč v e-shopu vždycky nakoupíte špatně?

Šokovaný muž před počítačem
Šokovaný muž před počítačem

Sám o sobě ale říká: „Jsem nepozornější než leckdo jiný. Spousty věcí si nevšímám a dělám spoustu chyb.“ Možná proto přišel ekonom Filip Matějka s teorií racionální nepozornosti.

„Když máte více informací, tak sice víte o něco víc, ale máte jen omezenou kapacitu to vše vnímat,“ vysvětluje ekonom Filip Matějka. „Je proto důležité si informace správně vybírat,“ upozorňuje. Může vám to totiž přinést opravdu nečekané výhody.

Rozhlas vs. internet

„Víme například, že když se začal v USA šířit rozhlas, tak v místech, kam dosáhl, se lidé stali informovanějšími a začali se více zajímat o politiku. A politici najednou začali do těchto krajů posílat více peněz.“ Zajímavé ale je, že rozšiřování internetu přináší opační efekt.

Ukázalo se to třeba ve Velké Británii. „Jedno z vysvětlení je, že lidé na internetu věnují více času zábavě a o to méně čtení článků. Zatímco kdysi jsme si pořádně přečetli noviny nebo poslechli rádio, tak dnes sledujeme hodně témat, ale žádné do hloubky.“

Nakupování v e-shopech

Klasická ekonomie předpokládá, že lidé jsou racionální. Tedy že si vybírají to, co je pro ně nejlepší. Základním předpokladem teorie racionální nepozornosti ale je, že lidé nejsou schopni zpracovávat všechny informace. Podívejte se třeba na nákup pračky. Podle čeho se rozhodujete?

Nakupování přes internet

„To nevíme přesně. Z té teorie ale vyplyne, že se ve vašem oblíbeném e-shopu kouknete třeba jen na tři nejprodávanější. A i když je někde níže pračka, která by vám ve všem vyhovovala, tak si jí ani nevšimnete. A když se zaměřím jen na cenu, nebo jen na kvalitu, tak udělám chybu zase v něčem jiném.“

Být jedničkář nestačí

Filip Matějka taky vypočítal pravděpodobnost, s jakou si lidé nakonec vyberou produkt, který je pro ně horší než jiný. On sám vybírá často. „Často dělám první kolo pohovorů, když se někdo hlásí na Princetonskou univerzitu. Lidí se samými jedničkami je tam hodně. Musí dokázat, v čem se liší od ostatních.“

V jejich kůži byl kdysi i on sám. Určitě mu ale pomohlo, když v přijímacích zkouších na Princeton získal plný počet z 800 bodů. Přesvědčovat před časem musel i dvacítku špičkových vědců, to když se ucházel o grant na svou teorii u Evropské výzkumné rady.

Filip Matějka a Martina Kociánová