Proč není obyvatelná Venuše? Expedice za dobyvateli vesmíru

5. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy sluneční soustava
0:00
/
0:00

Rok 2020 je velmi bohatý na novinky v kosmonautice, ať už jde o sondy k Měsíci, Marsu i ke Slunci a premiéry několika nových raket. Hned na třech významných projektech se podílejí Češi.

Přistávací modul, který dosedne na Mars, sondu pro průzkum Slunce a novou evropskou raketu. I na tom se podílejí čeští vědci. 

Kdy se lidstvo vypraví na Mars, za jakých okolností může vzniknout stabilní kolonie na Měsíci, proč není obyvatelná Venuše a proč může Slunce způsobit na zeměkouli totální blackout? O tom všem je kosmické vydání Expedice.

Ruský otec zakladatel

Nic ze současného výzkumu kosmu by nebylo možné, kdyby před více než 100 lety nepoložili základy otcové vizionáři.

Konstantin Eduardovič Ciolkovskij

Tím největším byl bezesporu Rus Konstantin Eduardovič Ciolkovskij, zakladatel moderní kosmonautiky. Narodil se v roce 1857 v chudé rodině v zapadlém městečku Iževskoje jako páté dítě lesního dělníka a v dětství téměř ohluchl, byl ale obdařen obrovskou jasnozřivostí.

Vyvinul aerodynamický tunel a v polovině 80. let 19. století publikoval články o konstrukci kovových vzducholodí. Tehdy mu ale nikdo nevěřil a jeho vize byly považovány za čistě utopické. Přesto se mu povedlo nedůvěru zlomit a v roce 1929 publikoval průlomovou teorii o vícestupňových raketových motorech. Dnes je po něm pojmenován kráter Ciolkovskij na odvrácené straně Měsíce a planetka Tsiolkovskaja.

Američtí vizionáři

Profesor Robert Goddard se svou první kapalinovou raketou Nell.

Na Ciolkovského navázal Robert Goddard, americký inženýr a jeden ze zakladatelů moderní raketové techniky. I on prorokoval lety člověka na Měsíc a i jemu se zpočátku smáli. Přesto se nenechal odradit a jím zkonstruované rakety, které testoval už ve 20. letech 20. století, pak byly využity především za 2. světové války v armádním průmyslu. A pak přišla válka studená a s ní poválečné závody mezi Spojenými státy a Sovětským svazem v tzv. dobývání vesmíru.

Závody v dobývání vesmíru

Konkurenční klání v dobývání vesmíru mezi Sověty a Američany odstartovalo v roce 1957 vypuštění první umělé družice, sovětského Sputniku 1.

Dobový snímek Sputniku

Tempo technologického vývoje se pak začalo zrychlovat a obě strany do výzkumu investovaly obrovské peníze. Už o čtyři roky později letěl do vesmíru první člověk  Jurij Gagarin v lodi Vostok 1. A jeho krajan Alexej Leonov vystoupil v roce 1965 jako první člověk z lodi do volného kosmického prostoru.

Američané se nenechali zahanbit a v roce 1969 vstoupili Neil Armstrong a Buzz Aldrin jako první lidé v dějinách na povrch Měsíce, a to z přistávacího modulu lodi Apollo 11. Roku 1971 byla do vesmíru vypuštěna Sovětským svazem první orbitální stanice Saljut 1, o dva roky později ji následovala i americká stanice Skylab. V roce 1981 poprvé vzlétl americký raketoplán Columbia. A pak vznikl společný projekt: Mezinárodní vesmírná stanice ISS. Tato vesmírná laboratoř, vznášející se 400 km nad planetou Země, letos slaví 20 let od chvíle, kdy byla poprvé obydlena lidskou posádkou.

Česká stopa v kosmu

Po Sovětském svazu a Spojených státech se v roce 1978 stalo Československo historicky třetí zemí, jejíž občan letěl do vesmíru.

Alexej Gubarev a Vladimír Remek na palubě Sojuzu 28

Byl jím Vladimír Remek v lodi Sojuz 28. To, že to byl po zástupcích Sovětském Svazu a Spojených států vybrán právě muž z Československa, nebyla vůbec náhoda.

Sovětská strana jej tehdy zvolila úmyslně  jednak proto, že naši vědci odváděli precizní práci ve vesmírném programu Interkosmos, jednak z politických důvodů: vysláním našeho kosmonauta měl být zmírněn stálý pocit hořkosti po okupaci vojsky Varšavské smlouvy z roku 1968. Toto rozhodnutí tehdy velmi rozhořčilo politické vedení NDR, protože třetího muže ve vesmíru chtěla mít ona. Začátky našeho zapojení do výzkumu kosmu i současné novinky v oblasti výzkumu Slunce a misí na Měsíc i Mars objasní vesmírná Expedice, jejímž hlavním hostem bude ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář.

autor: Markéta Ševčíková
Spustit audio

Související