Hurákan, Wotan, Stribog, Meluzína... Expedice do mytologie i fyziky větru

13. červen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Slované si Meluzínu představovali jako bílou paní s rozpuštěnými dlouhými vlasy

Proč Slované obětovali Meluzíně mouku? Co má Stribog společného s pojmenováním větru? A od čeho vzniklo slovo hurikán?

Vánek, větřík, vichr, vichřice, uragán... Žádnému jinému živlu nedali lidé tolik citově zabarvených pojmenování. Vítr umí chladit, sušit a kolébat, pohánět lodě i lopatky mlýnů, ale dokáže i bořit, odnášet a rozmetat všechno, co mu přijde do cesty.

Všechny kultury měly své bohy větru. Aztékové mu říkali Quetzalkoatl, Mayové měli Hurakána, šintoisti Susanoo, hinduisté bohyni větru Vayu, staří Egypťané Amona a Vikingové Wotana. Nejdál ale došli Řekové, kteří jich měli hned několik. Říkali jim Anemoi a zobrazovali je jako okřídlené lidi nebo koně.

Slovanský Stribog a Meluzína

Slované ucívali jediného boha větru. Striboga (Stříboha, Striwa nebo taky někdy Strigoně). Ten měl být v úzkém vztahu se sluncem, vodou, počasím a s dušemi zemřelých. Protože na svých cestách provál celý svět, byl vševědoucí. Slované ho často žádali o věštbu, hlavně na jaře. Protože měl mít i vliv na zemskou úrodu.

Slovo „stri“ znamenalo ostrý vítr a v některých částech Moravy se označení „stří“ udrželo až do minulého století. Proto se slovanskému bohovi větru říkalo také Stříboh, Striw a Strigoň.

Velmi zajímavá byla i jeho choť Meluzína. Samo jméno ji označuje jako „luznou“, tedy krásnou. Název je složen z „me“ a „luzina“, kde „me“ znamená stupňování toho, co následuje, tedy něco jako „velmi luzná“ čili „překrásná“. S touto bohyní je nerozlučně spojena nejen krása, ale i  ženský zpěv.

Jak si udobřit Meluzínu?

Meluzína je mytologická postava, víla, která má místo nohou hadí ocas. Zjevuje se prý na hradě Lusignanu v západní Francii

Slované si Meluzínu představovali jako bílou paní s rozpuštěnými dlouhými vlasy. Říkalo se, že když její muž Stribog skučí, Meluzína pláče. A proto se jí sype mouka nebo sůl za okna nebo k plotu, aby se utišila.

O Štědrém večeru se v Čechách házela do vzduchu hrst mouky jako dar pro Meluzínu. Stribogovi i Meluzíně lidé vždy obětovali mouku či kousky chleba, protože právě oni jim měli zajistit hojnou a úrodu a vláhu.

Víte, kdy se slaví Světový den větru? Poslechněte si Expedici z největšího větrného parku v ČR a novodobého mlýnu.

autoři: Josef Kluge , Markéta Ševčíková
Spustit audio

Související