Hurákan, Wotan, Stribog, Meluzína... Expedice do mytologie i fyziky větru
Proč Slované obětovali Meluzíně mouku? Co má Stribog společného s pojmenováním větru? A od čeho vzniklo slovo hurikán?
Vánek, větřík, vichr, vichřice, uragán... Žádnému jinému živlu nedali lidé tolik citově zabarvených pojmenování. Vítr umí chladit, sušit a kolébat, pohánět lodě i lopatky mlýnů, ale dokáže i bořit, odnášet a rozmetat všechno, co mu přijde do cesty.
Všechny kultury měly své bohy větru. Aztékové mu říkali Quetzalkoatl, Mayové měli Hurakána, šintoisti Susanoo, hinduisté bohyni větru Vayu, staří Egypťané Amona a Vikingové Wotana. Nejdál ale došli Řekové, kteří jich měli hned několik. Říkali jim Anemoi a zobrazovali je jako okřídlené lidi nebo koně.
Slovanský Stribog a Meluzína
Slované ucívali jediného boha větru. Striboga (Stříboha, Striwa nebo taky někdy Strigoně). Ten měl být v úzkém vztahu se sluncem, vodou, počasím a s dušemi zemřelých. Protože na svých cestách provál celý svět, byl vševědoucí. Slované ho často žádali o věštbu, hlavně na jaře. Protože měl mít i vliv na zemskou úrodu.
Slovo „stri“ znamenalo ostrý vítr a v některých částech Moravy se označení „stří“ udrželo až do minulého století. Proto se slovanskému bohovi větru říkalo také Stříboh, Striw a Strigoň.
Velmi zajímavá byla i jeho choť Meluzína. Samo jméno ji označuje jako „luznou“, tedy krásnou. Název je složen z „me“ a „luzina“, kde „me“ znamená stupňování toho, co následuje, tedy něco jako „velmi luzná“ čili „překrásná“. S touto bohyní je nerozlučně spojena nejen krása, ale i ženský zpěv.
Jak si udobřit Meluzínu?
Slované si Meluzínu představovali jako bílou paní s rozpuštěnými dlouhými vlasy. Říkalo se, že když její muž Stribog skučí, Meluzína pláče. A proto se jí sype mouka nebo sůl za okna nebo k plotu, aby se utišila.
O Štědrém večeru se v Čechách házela do vzduchu hrst mouky jako dar pro Meluzínu. Stribogovi i Meluzíně lidé vždy obětovali mouku či kousky chleba, protože právě oni jim měli zajistit hojnou a úrodu a vláhu.
Víte, kdy se slaví Světový den větru? Poslechněte si Expedici z největšího větrného parku v ČR a novodobého mlýnu.
Související
-
Proč se říká „kvílí jako meluzína“?
Meluzína je mytologická postava, víla, která má místo nohou hadí ocas. Poprvé ji tak jmenuje Jan z Arrasu ve spisu Historie o Meluzíně z roku 1393.
-
Větrné rekordy na Zemi
Pravidelně se sledují maximální i minimální naměřené teploty vzduchu. Existují seznamy a tabulky rekordů. Jak je to ale s větrnou statistikou? Kam radši nechodit s čepicí?
-
Vědec: Hurikány pojmenovali jako první vojáci. Buď po manželkách, nebo tchýních
Jak vzniká hurikán? Dá se odklonit? Jaké to je v oku tornáda? Tyhle otázky zkoumá Miloslav Müller, hydrometeorolog a vysokoškolský pedagog.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
