Příběhy slavných: Jaroslav Ježek

7. září 2015

Bugatti-step, Tři strážníci, Život je jen náhoda, Tmavomodrý svět, Klobouk ve křoví, Nebe na zemi... Z písní pro divadlo se staly šlágry. Šlo vlastně o naše první muzikálové hity. Jejich autor patří mezi zakladatele naší moderní taneční, a taky jazzové hudby. Ve své době byl velmi populární, i když měl už do dětství zdravotní handicap. Život pro něj byl hlavně náhoda. K hudbě se totiž dostal, protože byl napůl hluchý a slepý. Kvůli zákalu byl jeho svět Tmavomodrý.

Účinkují: Vladimír Hauser a Miroslav Mejzlík
Napsala: Zuzana Ledererová
Režie: Hana Mikolášková
Natočeno: tvůrčí skupinou Regiony v brněnském studiu Českého rozhlasu v roce 2011

Jaroslav Ježek měl na obou očích šedý zákal. Lékaři se mu pokoušeli pomoci, ale po neúspěšné operaci viděl už jen na jedno oko. K tomu všemu dostal spálu, která přispěla k významné nedoslýchavosti. Paradoxně v Ústavu pro slepé a slabozraké děti se začal učit hrát na klavír a v roce 1924 nastoupil na konzervatoř.

Osvobozené divadlo

Ještě během studií strávil rok v Paříži, kde ho zaujal jazz a spirituály. A už to jelo. Bylo mu jen 22, když začal spolupracovat s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem. Pro jejich hry skládal scénickou hudbu a taky řídil orchestr. Řada písní (se satiricko-politickými texty) se rázem stala velmi populární.

Nedobrovolná emigrace

Skládal ale i pro film a kdo ví, jaké hity ještě mohl napsat, kdyby nepřišel rok 1938 a Mnichov. Po zavření Osvobozeného divadla spolu s V+W začátkem roku 1939 emigroval do USA. Ježek chtěl s hudbou pokračovat, učil a byl sbormistrem amatérského Československého pěveckého sboru.

Zdraví ho definitivně zradilo

Vypadalo to, že se na něj v emigraci usmálo štěstí. Seznámil se tam dokonce i smanželkou Francis. Ozvaly se ale chronicky nemocné ledviny. Zemřel na Nový rok 1942. Jeho poslední přání, být pohřbený v Praze, mu blízcí splnili až po válce. Ostatky Jaroslava Ježka jsou uloženy na Olšanských hřbitovech.

autoři: lup , ČRo Dvojka
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.