Příběhy slavných: Gustav Mahler

Gustav Mahler

Za „svého“ velikána ho dnes označují jak Češi, tak Rakušané. Vydejte se po stopách tohoto hudebního génia s Martinem Mejzlíkem a Martinou Sikorovou.

„Můj čas teprve přijde,“ prohlásil kdysi Gustav Mahler. Slova jednoho z největších hudebních symfoniků se začala naplňovat až v 60. a 70. letech minulého století. 100 let po jeho narození.

Rakušan. Nebo Čech?

Gustav Mahler se narodil sice na Vysočině, ale v německy hovořící rodině. Psal se 7. červenec 1860. Jeho rodná obec Kaliště u Humpolce ležela na tehdejším česko-moravském pomezí Rakouského císařství. Za „svého“ velikána ho tak dnes označují jak Rakušané, tak Češi.

Vyrůstal sice v národnostně, nábožensky a jazykově smíšeném prostředí Jihlavy 19. století, od roku 1875 ale studoval Konzervatoř ve Vídni. Obhájci jeho češství upozorňují, že inspiraci hledal v české lidové tvorbě. Najdete to i v odborné cizojazyčné literatuře. Tedy, kromě té německé a rakouské.

Osudový vztah

Osudový vztah prožil v manželství s Rakušankou a hudební skladatelkou Almou Schindlerovou. Svatba byla v roce 1902. Měli spolu dvě dcery, Annu a Annu Justine.

Konec života byl pro Gustava Mahlera velmi tragický. K jeho onemocnění srdce a úmrtí dcery Marie, se přidaly pocity osamocení a závažná manželská krize.

Poslední koncert

V únoru 1911 dirigoval Mahler v New Yorku svůj poslední koncert. Nebylo mu dobře, nakonec se ukázalo, že nešlo jen o obyčejnou chřipku, ale o vážné bakteriální onemocnění srdce.

Nepomohli mu lékaři v Americe, Paříži a nakonec ani ve Vídni, kam se po dlouholetém pobytu ve Spojených státech vrátil. Zemřel jen o pár měsíců později, 18. května 1911. Bylo mu teprve 50 let.

Otevřel bránu 20. století

V hudební literatuře se o něm píše jako o představiteli pozdního romantismu. Byl ale také velký symfonik, který otevřel pomyslnou bránu 20. století.

V této nové hudební etapě se na jeho tvorbu odvolávají tak protikladné osobnosti jakými byli Arnold Schoenberg,a celá Druhá vídeňská škola. Je mezi nimi i Dmitrij Šostakovič a mnozí další včetně Krzysztofa Pendereckého.

Těžištěm jeho díla je devět dokončených symfonií, vokálně symfonická skladba Píseň o zemi a řada písňových cyklů. Je paradoxem, že i když se věnoval celý svůj život dirigování opery, nikdy operní dílo nenapsal. Tedy s výjimkou nedochovaných mladistvých pokusů.


Příběhy slavných se odehrávají v dialogu obou manželů, tedy Almy a Gustava. Co je svedlo dohromady? Dvě tak silné a zdaleka nejen věkem rozdílné osobnosti? To je jen jedna z otázek.

Účinkují: herci Východočeského divadla Pardubice Martin Mejzlík a Martina Sikorová
Režie: Jana Kracíková-Davidová
Vyrobeno v Českém rozhlase Pardubice v roce 2011.

Poslouchejte od pondělí 18. do pátku 22. května. Jednotlivé díly najdete po jejich odvysílání zde. Ostatní Příběhy slavných najdete v iRadiu.