Příběhy slavných: František Vladislav Hek
Vlastenec, ale především člověk s vysokým morálním kreditem. Jeho osud byl předlohou pro román F. L. Věk spisovatele Aloise Jiráska. V hlavní roli našich příběhů uslyšíte Jiřího Kalužného.
Scénář: Vladimír Zajíc
Režie: Pavel Krejčí
Vyrobeno Tvůrčí skupinou Regiony Český rozhlas Hradec Králové v roce 2009
Tím, kdo se 9. září 1769 v Dobrušce narodil, nebyl František Ladislav Věk, ale František Vladislav Hek. Jeho životní osudy byly pro Jiráska inspirací pro pětidílný román, který psal plných 17 let. Dokončil ho v roce 1905. Vlastní osud F. V. Heka má ale spíš tragický nádech, plný utrpení a strastí. Byl to totiž člověk, který své cíle celý život vykupoval bojem, a to bez ohledu na osobní ztráty a porážky.
Ve svém krámku v Dobrušce prodával české noviny a knížky. Byl v úzkém a přátelském kontaktu s Krameriovým českým nakladatelstvím. Stopy po něm najdete v archivech u nás, ale i v Německu, Polsku, Rakousku, Nizozemsku a Velké Británii.
O všechno přišel při požáru
Byl synem kupce z Dobrušky a na studia se dostal do Prahy. Tam se seznámil s vlasteneckou veřejností. Po návratu začal šířit národní obrození na venkově. Půjčoval knihy a snažil se zřídit české divadlo. Do své knihovny získal nakonec přes 3000 svazků knih. Při požáru v roce 1806 ale o vše přišel.
Tento požár, společně s finanční krizí v Habsburské monarchii, způsobil, že se Hek nemohl dostat z finančních problémů. V roce 1821 mu navíc zemřela manželka. Nakonec prodal zbytky svého obchodu a odešel z Dobrušky. Konec života strávil u své dcery, která se provdala za zámožného muže.
Čím větší vůl, tím více titulů
Většina literárního díla spadá do počátku 19. století. Jeho nejvlastnějším prostředkem byla tvorba satirických básní, tedy epigramů. Proto bývá nazýván prvním novočeským satirikem. Roku 1820 uveřejnil své nejznámější dílo Veliký pátek, ve kterém ostře kritizoval dobrušské maloměstské poměry. Příkladem této kritiky je například epigram Čím větší vůl tím více titulů.
Za to byl žalován a souzen. Vše dohromady vedlo ke konfiskaci celého nákladu této knihy. Významné je i jeho překladatelské dílo. Z 30. a 40. let také pochází řada jeho hudebních skladeb, dnes už ale takřka neznámých. V roce 1972 byla v jeho rodném domku otevřena historická expozice připomínající osobnost Františka Vladislava Heka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.