Přepis: Refluxní choroba jícnu - 21. prosince

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Rodinného lékaře je dnes pan doktor Jan Martínek z Interní kliniky I. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Já vás tady vítám. Dobrý den přeji.
MUDr. Jan MARTÍNEK, Interní klinika I. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Dobrý den.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
My dnes budeme mluvit o refluxní chorobě jícnu a právě pálení žáhy je jejím vlastně nejčastějším příznakem. A podle toho by to lidé mohli poznat, že se opravdu něco děje. Možná, že bychom si nejdřív mohli popsat, co to vlastně tato choroba jícnu je a kdo jí nejčastěji trpí?
MUDr. Jan MARTÍNEK, Interní klinika I. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Tak to je taková choroba, kterou trpí skoro 40, 30 procent populace v různých částech světa. Čili i u nás v České republice. Čili to je velmi běžná choroba a její výskyt se stále zvětšuje. Důvod pro to není zcela jasný. Jsou různé teorie a jedna z nich praví, že čím méně je v žaludku, nebo vůbec v populaci takzvané žaludeční bakterie Helicobacter pylori, tak, a protože je ho méně čím dál tím víc, protože máme lepší hygienu, používáme více antibiotik, její role ve vzniku vředové choroby byla nepochybná. A čím méně je téhle té bakterie, tak tím více stoupá z důvodu různých vzájemných vztahů refluxní choroba jícnu. Je to jedna z teorií. Druhá možnost je taková, že si té choroby více všímáme než dříve, ale v každém případě je shoda, že incidence, čili výskyt této choroby stoupá. A co je nejzávažnější, protože pálení žáhy, to je vcelku banální problém, který se dá lehce řešit, ale ta refluxní choroba může vést ke komplikacím, a to je právě ten lékařský problém, protože my chceme dobře léčit tuto chorobu tak, aby se předešlo komplikacím a zároveň ty komplikace detekovat včasně.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane doktore, já to teď řeknu hodně laicky. To znamená, abychom si nějak přiblížili tuto chorobu. Je to tedy tak, že ten obsah toho žaludku, respektive ty žaludeční šťávy se nám vracejí zpátky do toho jícnu? Rozumím tomu dobře?
MUDr. Jan MARTÍNEK, Interní klinika I. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Přesně tak. Fyziologicky když člověk něco spolkne, tak jícen má svoji peristaltiku, pohyblivost a to jídlo posunuje do žaludku. A když je ten jícen zdravý, tak i když jste vzhůru nohama, nebo ve stavu bez tíže u kosmonautů, tak ten jícen funguje tak, že stále posunuje jídlo do žaludku. Lidé, kteří mají různé choroby jícnu, kde nefunguje tato pohyblivost, tak když se postaví na hlavu, tak se rozhodně nenají, nebo ve stavu bez tíže by se taky nenajedli. Ve chvíli, kdy polknete, tak mezi jícnem a žaludkem, tam, kde končí jícen a začíná žaludek, je sval, svěrač, který je normálně zavřený, těsný. A díky tomu je zaručeno, že se nevrací ze žaludku nic zpátky do jícnu. Ve chvíli, kdy polknete, tak tento svěrač povolí, aby jídlo mohlo projít do toho žaludku, a pak se zase stáhne. Pokud tento svěrač z nějakého důvodu je povolený, nebo takzvaně hypotonní, nebo neudržuje ten stálý tonus, nezavírá tu záklopku, lidově řečeno, anebo dokonce se zde přidávají ještě různé anatomické odchylky, jako je hiátová kýla, to znamená hiátová hernie, což znamená, že kousek žaludku je vytažen vlastně do hrudníku a tento systém záklopky vůbec nefunguje, hraje v ní roli nejen ten svěrač, ale třeba i dobrá funkce bránice, to je velmi důležitá, velmi důležitá anatomická struktura, tak potom dochází k refluxu, čili k zpětnému vracení šťáv žaludečních. Protože v žaludku nejvíce je zastoupena kyselina, tak hlavní faktor toho, co přináší škodu, jsou kyseliny. Nejsou to samozřejmě jenom kyseliny, jsou to i jiné věci, které se v té žaludeční šťávě mohou vyskytnout, může to být i žluč ze střeva, ale je to hlavně kyselina, která je nejagresivnější. No, a protože narozdíl od žaludku jícen nemá kyselinu rád, v jícnu je PH zásadité, jícnová sliznice opravdu není navyklá na kyselinu, tak působí nejenom příznaky, jako je pálení žáhy. Dalším příznakem je takzvaná regurgitace, to znamená, že ta šťávy mohou jít až do úst, někdy mohou zatékat do průdušnice, čili působí kašel, můžou působit i astmatické potíže, můžou působit, ten reflux může působit zvýšenou kazivost zubů, zápach z úst a spoustu dalších příznaků. A typickými příznaky jsou mimo různé ty záněty dýchacích cest třeba i bolest na hrudi, který někdy mohou imitovat srdeční potíže. Čili těch příznaků je mnoho. Nejtypičtějšími jsou dva, vracení obsahu do úst, čili regurgitace, a pácení žáhy, čili takový pálivý pocit za hrudní kostí, který často přichází po jídle, nebo po nějakých potravinách, které ten reflux ještě provokují.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě jsou situace, kdy už vy lékaři se rozhodnete tuto situaci řešit operativně, ale přece jenom než k tomu dojde, jak si člověk může pomoct sám? Jaká je ta první pomoc, když ho začíná pálit žáha? Jak má uzpůsobit třeba svůj jídelníček?
MUDr. Jan MARTÍNEK, Interní klinika I. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
No, já bych řekl, když vás bude pálit žáha a přijdete k chirurgovi, řekněme k chirurgovi, který není vzdělaný v refluxní chorobě jícnu, a je to chirurg, který rád operuje, tak vás klidně zoperuje, ale je to hrubá chyba. Refluxní choroba se léčí chirurgicky jenom, je to jenom určitá možnost léčit ji chirurgicky, ale člověk k tomu musí dozrát a ta indikace musí být jasná. Viděl jsem za svoji kariéru už desítky případů, kdy byli pacienti operováni a nebyli správně operováni a celý jejich život se daleko zhoršil kvůli nepovedené operaci pro refluxní chorobu jícnu. A pak jsme ještě zjistili, že třeba ty operace vůbec nebyly indikované. Takže pozor, s pálením žáhy, radím dobře, nechoďte za chirurgem. Myslím si, že tu operaci by měl indikovat gastroenterolog ve spolupráci s chirurgem, pokud by už k tomu přišlo. A v žádném případě chirurgická léčba této choroby není první léčbou, která přichází do úvahy. Ale jsou, pálení žáhy a ty příznaky má téměř každý. Každý asi potvrdí, že ho tu a tam pálila žáha, ale je třeba rozdělit lidi, které pálí žáha stále, soustavně, nebo jim to svým způsobem ovlivňuje kvalitu života, špatně třeba spí, protože se budí, nebo mají ten kašel. A tam je třeba asi léčit nějakým způsobem razantněji. Samozřejmě jsou lidé, kteří mohou mít i v jícnu pak nálezy typu zánětu nebo dalších komplikací, ty je třeba taky léčit relevantněji. A naopak jsou lidé, kteří mají občasné pálení žáhy, jednou za měsíc, jednou za dva měsíce, kde ta závažnost je minimální, nebo téměř žádná a samozřejmě je to takové kontinuum a je vždycky individuální, jak který pacient by se k tomu měl postavit. Ale dá se říci, že většina pacientů, které pálí žáha, nikdy nejdou k lékaři, často se léčí sami, ale mezi nimi jsou někteří, kteří by už k lékaři měli jít. A většina těch pacientů podle mého názoru se neléčí, pokud se léčí sama, vhodnými preparáty.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Které jsou ty vhodné preparáty, tak o tom budeme mluvit už za chvíli ve vysílání Českého rozhlasu 2 Praha. I vy se můžete zapojit do naší debaty, do naší diskuse na našich telefonních číslech 221552599, anebo 221552598.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Mluvíme dnes na téma refluxní choroba jícnu s panem doktorem Janem Martínkem. Než dáme prostor vám, posluchačům, tak si ještě povězme, jak si člověk může co nejrychleji ulevit od toho nepříjemného pálení žáhy?
MUDr. Jan MARTÍNEK, Interní klinika I. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Tak tradičně už od starého Řecka existovala antacida, lidová jedlá soda, nebo mléko. V lékárně je spoustu preparátů. A ty jsou vhodná právě pro ty lidi, které pálí žáha jednou za dva měsíce. V ten daný okamžik vám to pomůže. Ale aby někdo bral každý den antacida, protože každý den ho pálí žáha, tak je to zcela nevhodné a pro toho člověka nebezpečné. Dalším krokem byly léky, takzvaní antagonisté H2 receptorů, příklad je třeba Ranisan, který byl velmi populární v 80. a na začátku 90. let, ale i tyto léky se v současné době v medicíně vůbec nepoužívají k léčbě refulxní choroby jícnu, protože se používají všude na světě pouze ty nejúčinnější léky, což jsou inhibitory protonové pumpy. Nemá to tady cenu rozebírat detaily, ale tyto léky, jen tyto léky vám lékař předepíše, nebo měl by předepsat podle všech různých standardů, když přijdete s tímto problémem k lékaři. Takže to je Omeprazol, Pantoprazol, Lanzoprazol. Ale co je výhodné, že tyto léky jsou již volně komerčně dostupné. Je celá řada preparátů, například Pantoprazol, Pantolog, nebo Omeprazol, Helicid a tak dále, které si pacienti mohou koupit. A musím říci, že chce-li se člověk léčit dobře, nemusí hned chodit k lékaři. Když člověk, kterého pálí pět let žáha každý den, by měl zajít k lékaři a mělo by se provést endoskopické vyšetření, tak ale kupovat si antacidum u člověka, kterého pálí žáha často, není dobrá volba a měl by se léčit protonovým inhibitorem, jak jsem říkal ty preparáty. Je to moderní léčba, účinná léčba a zabraňuje těm komplikacím.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane doktore, vezměme si už teď sluchátka. Už tam máme připraveny posluchačské dotazy. Tak pokud se slyšíme, tak se pozdravíme. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den.
MUDr. Jan MARTÍNEK, Interní klinika I. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Tady posluchačka z východních Čech. Pane doktore, vzhledem k tomu, že beru mnoho druhů léků na jiné nemoci, tak mám ještě Helicid a ten mně opravdu pomáhá. A jinak bude se to zdát asi šílený, ale skutečně se mně občas stalo, že když mě moc a moc pálila žáha, tak jsem se napila láku z okurek. A bylo po pálení.
MUDr. Jan MARTÍNEK, Interní klinika I. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Výborně. Já myslím, že berte Helicid, když ho berete, tam asi ta indikace je správná. A pokud i k tomu vás zapálí žáha, tak lák z okurek, proč ne.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To už je vlastně inspirace i pro další posluchače. Další dotaz bychom měli mít. Dobrý den, jste ve vysílání, můžete se ptát.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, já volám z Proseka a mám prosbu. Pane doktore, několik let mám perniciózní anemii. Nevím, co to je pálení žáhy, ale chtěla bych vědět, protože užívám, jsem stará a užívám už mnoho léků, tak mně ten Helicid paní doktorka doporučila taky, jakoby měl ošetřovat tu sliznici žaludeční a že by teda měl pomáhat.
MUDr. Jan MARTÍNEK, Interní klinika I. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Já si myslím, že u vaší choroby perniciózní anemie se nesecernuje, nebo není přítomna kyselina v žaludku, nebo téměř není, takže ta indikace k této léčbě tam není zcela zjevná. Já samozřejmě neznám váš případ konkrétně, tak je třeba to probrat s paní doktorkou.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pozdravíme se s další posluchačkou, dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den.
MUDr. Jan MARTÍNEK, Interní klinika I. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Já jsem kdysi trpěla na to takzvané říhání, že mě pálila žáha, a poradila mi moje dcera, která je lékárnicí, ale žije už léta v Bavorsku, Talcid od firmy Bayer. Když si vezmu jednu tabletu a pomalu ji rozcucám, tak mě všechno přejde. Ale jinak třeba když si dělám něco na cibulce, tak ji spařím horkou vodou, chuť to nezmění, ale nenadýmá mě to.
MUDr. Jan MARTÍNEK, Interní klinika I. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Víte, problém je zase, Talcid je antacidum, čili pokud máte ten problém jednou za měsíc, berte si Talcid. Pokud ten problém máte jednou, dvakrát týdně, berte si radši Pantolog.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane doktore, jak je to tedy opravdu s tím jídelníčkem? Jak uzpůsobit svůj jídelníček?
MUDr. Jan MARTÍNEK, Interní klinika I. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Ten jídelníček ve chvíli, kdy se lidé léčí správně, čili protonovými inhibitory, Pantoprazol, Omeprazol, Lanzoprazol, ať už volně prodejnými, kde se prodávají v menších dávkách, anebo na recept, kde se prodávají, kde se dávají ve větších dávkách, tak v podstatě neexistují žádná zásadní dietní omezení, co bychom lidem zakazovali. Takže například má-li někdo rád bílé víno a pálí ho po něm žáha, tak proč by nemohl pít bílé víno, že, na Moravu, tak si vezme preventivně jeden prášek pro jistotu, anebo pokud ho pálí žáha jenom po bílém víně, tak si vezme to antacidum a může samozřejmě se klidně tím bílým vínem potěšit ať už více, nebo méně. Takže taková ta přísná dietní opatření a nejenom dietní, mít sto polštářů pod hlavou, že jo, se říkalo, aby nedocházelo k refluxu, abyste měla hlavu výše, nejíst různé peprmintové záležitosti, kynuté těsto a tak dále. To se dříve doporučovalo, ale význam těchto věcí je omezený, protože refluxní chorobu jícnu nevyléčí, komplikace, ke kterým bych se rád dostal, tak tyto opatření nezabrání. A pokud je léčba správná, čili protonovým inhibitorem, moderní léčba, tak tato opatření nemají zásadní důležitost, protože pokud jsou tyto léky brány, tak v podstatě ani při těchto dietních, řekněme, ne excesech, ale když si člověk udělá dobře bílým vínem, tak ta žáha nepálí a není zde reflux.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekl jste, že byste se rád dostal ke komplikacím. Opravdu, máme už hodně málo času, ale můžeme jenom stručně v bodech říci, které ty komplikace hrozí?
MUDr. Jan MARTÍNEK, Interní klinika I. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Víte, komplikace hrozí, a to takto. Pokud se pálení žáhy neléčí, anebo se léčí nedostatečně, čili nějakými těmi antacidy, tak hrozí vývoj, za prvé, zúžení jícnu stenos, za druhé, různých vředů, které mohou krvácet. Ale nejčastěji ten jícen, jak nemá rád tu kyselinu, tak tam začínají vznikat žaludeční buňky v jícnu, které mohou být pak dlouhé, ten celý segment může být dlouhý až několik centimetrů, a této podmínce se říká Barrettův jícen. A Barrettův jícen je prekanceróza, to znamená lidi, kteří mají Barrettův jícen, jsou ohroženi vznikem rakoviny jícnu. Adenokarcinom jícnu je nejrychleji rostoucí rakovina ze všech rakovin, co známe. Její výskyt je ještě malý, třeba desetkrát menší než rakovina střeva, ale i tak roste velmi rychle, a to v celém světě. Je to nepochybně důsledek refluxní choroby jícnu a když nebudeme léčit refluxní chorobu jícnu, jak ji máme, ať už lékaři, anebo lidé sami v lékárnách, tak zvyšují riziko vzniku těchto nádorů. Naším cílem je detekovat ty nádory brzo, sledovat pacienty s Barrettovým jícnem, eventuelně je i moderně léčit, ale cílem té léčby není úleva od pálení žáhy, to je kvůli kvalitě života, ale hlavně k prevenci těch komplikací. Čili pozor na Barrettův jícen. Lidi, kteří mají třikrát týdně pálení žáhy, mají až 40násobné riziko vzniku rakoviny jícnu. To je asi to nejdůležitější.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsem ráda, že jsme takto ukončili náš rozhovor, protože někdo možná řekne, jak si dáváme různá novoroční předsevzetí a přání a podobně, tak si řekne - zajdu ke gastroenterologovi a nechám se podrobně vyšetřit, protože někdo si může říct - obyčejné pálení žáhy.
MUDr. Jan MARTÍNEK, Interní klinika I. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Já bych řekl, že praktičtí lékaři by měli být ti, se kterými by se pacienti, pokud teda nechtějí se léčit sami v lékárně, já proti tomu osobně nic nemám, tak praktičtí lékaři jsou ti, kam by lidé měli chodit jako první, protože praktičtí lékaři jsou vzděláni i v této chorobě a ti by měli eventuelně pak posílat vyselektované případy gastroenterologům. Asi není dobré chodit přímo s pálením žáhy rovnou ke gastroenterologovi, i když samozřejmě vás asi nikdo nevyhodí, ale praktičtí lékaři jsou velmi vzděláni v této oblasti.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na naše otázky ve vysílání Českého rozhlasu 2 Praha odpovídal Jan Martínek z Interní kliniky I. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze. A bude na vaše odpovídat i na našem chatu. Tak pište, pan doktor vám určitě odpoví. Vám děkuji za návštěvu ve studiu, přeji hezký den a na slyšenou.
MUDr. Jan MARTÍNEK, Interní klinika I. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Taky, hezký den, na shledanou.