Přepis pořadu Jak to vidí - 7.5.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemné dopoledne přeje Zita Senková. Naladili jste si právě dopolední vysílání Českého rozhlasu 2 Praha. Hostem do domu v první půlhodince ve čtvrtek 7. května je rektor Vysoké školy ekonomické, pan profesor Richard Hindls. Dobrý den.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, my začneme tématem, které skloňujeme už vlastně dva týdny, prasečí chřipka, nová data Světové zdravotnické organizace hovoří o jednatřiceti mrtvých, skoro patnácti stech nakažených, nový případ zaznamenalo Polsko, v Česku zatím není žádný potvrzený případ nákazy. Světová zdravotnická organizace varuje před druhou vlnou chřipku a apeluje, abychom vlastně nezapomněli, nadále abychom dodržovali určitá pravidla a rozhodně se nespokojili s tím, že tato nákaza je zažehnána. Podívejme se ale na ten ekonomický dopad prasečí chřipku. V Mexiku hovoří o tom, že tam začala druhá fáze boje s chřipkou, záchrana ekonomiky?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Ano, ano, já to také sleduji s docela, bych řekl, velkým zájmem, protože samozřejmě to lékařské hledisko, zdravotnické hledisko, hygienické hledisko je primární, ale já jsem měl před čtyřmi lety, vlastně v době, kdy se hovořilo o ptačí chřipce, v době nebo těsně před tím, kdy vlastně takovou hrůzu naháněl SARS, ve východní, v jihovýchodní Asii a také v době, kdy se říkalo, že už nás tak nějak dlouho nepostihla žádná chřipka, protože ty pandemie, anebo mohutné epidemie přichází v určitých vlnách, nikdy se nedá říct, jak daleko jsou od sebe vzdáleny, tak jsem měl nějak tu možnost prostě spolupracovat s hygieniky tohoto státu, s lékaři, s referenční laboratoří pro chřipku a stal jsem vlastně společně s několika dalšími kolegy, které snad budu i jmenovat, protože by si nezasloužili, abych teď o nich neřekl, tak jsem měl možnost vytvářet takový jakoby model nebo spoluvytvářet model šíření chřipky na našem území, a to především s ohledem na jeho ekonomické důsledky. Ten model vlastně dnes existuje, je parametrizován, dá se do něj kdykoliv vstoupit s jakékoliv pandemií, on není vázán jenom na přímo určitý typ chřipky, ten model jsme vlastně vytvářeli ve velmi těsné spolupráci s Karlovou univerzitou, čili naše univerzita a Karlova univerzita nebo, lépe řečeno, Fakulta informatiky a statistiky naší školy a Matematicko-fyzikální fakulta Karlovy univerzity. V čele těch dvou takových týmů stál pan profesor Josef Štěpán, můj přítel, tehdy vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti a za naší školu paní profesorka Hronová, tehdejší proděkanka pro vědu a výzkum naší fakulty a my jsme vlastně pracovali na dvou takových jakoby řekl vrcholech toho modelu, jeden byl ten vlastní model šíření, který v podstatě představuje řešení asi tří diferenciálních rovnic, to dělali spíš naši přáteli z MatFyzu, a ta druhá fáze té práce byla, jak by se ta šířící se chřipka odrazila v ekonomice v jednotlivých odvětvích, koho by postihla méně, koho více, potřebovali jsme data a ty nám poskytla Národní referenční laboratoř, kde jsme potřebovali znát chřipku z roku 1918, 19, pak tady byla jedna v roce, myslím, 57 nebo 58 a taková ta poslední velká vlna, 68/69, 1968/69. A právě se tenkrát říkalo, kdy už přijde nějaká ta další vlna, no, tak teď musím ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď jste aktualizovali ...

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Nechci klepat, abych tady nerozpěl mikrofony, ale naštěstí se ukazuje, že vlastně už čtyřicet let takový skutečný těžký zářez do našeho zdraví nepřichází. Já si myslím, že to je také vynikající prací zdravotníků, hygieniků po celém světě větší informovaností, propojeností a já, protože jsem nahlédl do kuchyně i českých hygieniků, tak musím říct, že jsou to lidi na svém místě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže šlo, pane profesore, o model matematický, vy jste říkal, že jste k tomu použili systém diferenciálních rovnic, jak si představit tu simulaci ...

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
To byla první fáze. Ten model v podstatě, ten základní model šíření vymysleli kdysi pánové /nesrozumitelné/ a my jsme ho potřebovali hlavně naplnit daty, je to práce právě kolegů z Matematicko-fyzikální fakulty, tam byly v podstatě tři parametry, kdy začíná epidemie, tam jsme počítali, že pokud dvě procenta, to znamená dva tisíce lidí ze sto tisíc už onemocní chřipkou, že se začíná hovořit o epidemii, takže od tohoto prahu jsme vlastně, to byl jeden parametr těch diferenciálních rovnic. Druhý parametr byl parametr nakažlivosti a ta je samozřejmě, a tam už jsme přistupovali k tomu tak, že jsme vlastně vyhledávali jednotlivá odvětví, čili nakažlivost jiná je u archiváře v muzeu a jiná u řidiče tramvaje, když to mám říct takhle. Takže k tomu se ještě vrátím. A ten třetí model byla doba neschopnosti, respektive jelikož šlo o ekonomický model, tak doba pracovní neschopnosti a tam jsme počítali, že je minimálně pět pracovních dnů. To se prostě dostalo do toho modelu, ten model vlastně vytvářel takové křivky, ve kterých bylo popsáno, jak se ta chřipka bude šířit, kdy začne odeznívat, samozřejmě počítalo se tam také potom s imunitou, která přirozeně nevznikne a bohužel tedy i s úmrtími, která tehdy také k tomu patří. A pokud šlo o ta odvětví, tak my jsme potom vlastně nastartovali, zhruba dneska, když bych to měl říct, možná to zaujme i posluchače, u nás je přibližně asi čtyři a třičtvrtě milionu zaměstnanců, dejme tomu, necelých pět milionů zaměstnanců, nezaměstnaných je přibližně asi půl milionu, to byly parametry toho modelu, studentů a žáků je přibližně jeden a třičtvrtě milionu. Čili takových těch aktivních prostě, kteří mohou přicházet do styku s kýmkoliv kdekoliv, je asi sedm milionů, nás je celkem deset a kousek a ten rozdíl k těm deseti milionů tvoří důchodců, kterých je necelých dva a půl milionu nebo v té době bylo, děti v předškolním věku, těch je asi třičtvrtě milionu a rentiéři, těch je asi čtvrt milionu nebo lidé, kteří v podstatě nepracují, ale pobírají příjem. My jsme vlastně rozdělili potom tak, jak je klasicky zvykem to národní hospodářství do odvětví a stanovili jsme, barevně to tenkrát bylo, taková tři pásma, kde jsme vlastně pracovali s jedním z těch parametrů, s parametrem nakažlivosti, ten se pohyboval od třiceti do sedmdesáti procent, mohl jste, mohl jste si ho libovolně nastavit a vlastně jsme ukazovali, jak v některých odvětvích by ta chřipka postupovala podle těch křivek, které jsme vytvořili v závislosti na nakažlivosti a jak jsem říkal na začátku, jiné je to u řidiče tramvaje, jiné je to u učitele ve škole a jiné je to u archiváře muzea. Teď beru jenom symbolicky ty věci. A tak jsme vytvořili vlastně model, který vlastně říkal, kde která odvětví budou, jak zasažená, to už byla i otázka chodu státu samozřejmě, to, zaplaťpánbůh, znovu říkám, že se nic takového nestalo, protože by to ohrozilo městskou hromadnou dopravu, výrazný a zvláštní způsob parametrizace ve škole, protože to onemocnění učitelů a výpadky ve výuce samo o sobě ještě není tak významný ekonomickým faktorem, ale problém je, že ty děti někdo musí hlídat, pokud ta škola bude zavřená, a to už je velký ekonomický problém, takže tam jsme se pokoušeli vlastně dostat se jaksi, bych řekl, do zákulisí těch rodin, jak budou postiženy potom ty rodiny, byla to práce, která trvala několik měsíců, byla nesmírně zajímavá. A teď řeknu ten výsledek. My jsme vlastně odhadli, že pokud by k tomu skutečně došlo a já snad znovu, už to nebudu říkat znovu, musím zaklepat, že se nic takového nestalo, ale svědčí to o přípravě našich hygieniků v takové situaci, tak kdyby se bývalo něco takového stalo, tak my jsme vlastně byli schopni dopočítat, jaké ztráty v jednotlivých odvětvích národnímu hospodářství by to přineslo a vyšlo nám při tehdejším růstu hrubého domácího produktu, který je nesrovnatelný s tím, jaký očekáváme teď, ale při tehdejších tempech to bylo v době, kdy česká ekonomika byla, v uvozovkách, v laufu, tak jsme odhadovali, že by ten pokles hrubého domácího produktu mohl být řádově jedno až dvě, možná dvě a půl procenta, tam by záleželo samozřejmě na těch parametrech, což tenkrát představovalo něco kolem šedesáti, osmdesáti, možná i sto miliard korun, takže asi jenom pro představu, co by to bylo. A bylo to různé v odvětvích a tak. Ten model prostě existuje a může se do něj kdykoliv zase vstoupit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Předpokládám, že momentálně se ten model neaktualizuje?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
No, já budu radši, když to nebude nutné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Doufejme, doufám taky, a to doufá profesor Richard Hindls, rektor Vysoké školy ekonomické, dnešní host pořadu Jak to vidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte pořad Jak to vidí, dnes je naším hostem rektor Vysoké školy ekonomické, profesor Richard Hindls. Než se dostaneme k dalšímu tématu, já jsem si jenom připravila, pane profesore, takovou ekonomickou perličku z Číny, tam chtěli zavést nařízení, aby lidé více kouřili, protože to podpoří ekonomiku, ale teda nedošlo k tomu nakonec, Čína jako největší světový producent cigaret.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Já myslím, že tahle ta úvaha není jenom z Číny, já si pamatuju, já jsem také dvacet dva let kouřil, nyní už osmnáct let nekouřím a musím říct, že si také pamatuju, že kouření zvyšuje hrubý domácí produkt nebo tenkrát národní důchod, že se takovéhle komické věci říkali, protože přece jenom spotřební daň a tak dále, no, tak řekla jste to dobře, perlička.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Perlička. Vy, když jste byl naším hostem přesně před měsícem, tak jste s kolegou Robertem Tamchynou se mimo jiné zamýšlel vlastně i nad tím, zda se s příchodem nového premiéra Jana Fischera trošičku zpopularizuje, zpropaguje statistika, obor jako takový, připomenul jste slavný výrok proslulého britského statistika Carla Persona, který řekl: "Statistika není k tomu, aby řídila svět, ale aby ukazovala, jak my ho řídíme, jak ho ti ostatní řídí." No, a my u statistiky zůstaneme, dvakrát na statistické téma. Průzkumy veřejného mínění.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
No, tak blíží se nám, co je dneska, 7. květen, za tři, za čtyři týdny budeme mít volby, četl jsem různé průzkumy, včera jsem zahlédl průzkum, zda Češi chtějí nebo nechtějí olympiádu, zda se obávají nebo neobávají chřipky z Mexika, samozřejmě budeme vidět různé preference, nedávno jsem se dočetl, že na Slovensku vlastně byl zrušen nebo zrušen nebo byl zrušen Ústav pro výzkum veřejného mínění, který si organizoval stát a že vlastně přejde tato činnost už čistě do komerční sféry, my jsme tímto prošli také, my jsme také mívali Ústav pro výzkum veřejného mínění, který byl při Českém statistickém úřadu, z kraje devadesátých let, ale potom byl zrušen vlastně v rámci státní správy, tak jsem to pochopil i ze Slovenska tu informaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano, tam právě, promiňte, Brusel vyčítal Slovensku, že dělá ty státní průzkumy právě od politických ...

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Že to dělá vlastně státní správa a že by to měl dělat spíš komerční sektor, je to, informace je zboží, jako každá jiná věc, dneska je to velmi cenná informace a ty průzkumy patří do, tím pádem, bych řekl typicky komerční sféry, takže to, že se i na Slovensku zrušil nebo zruší ten ústav je v pořádku, u nás se zrušil, tuším, v roce 92, vlastně jeho část přešla jako dnes IVVE, dnes CVVM, Centrum pro výzkum veřejného mínění pod Akademii věd, ale to meritum věci dnes obstarávají agentury, které se zabývají spotřebitelskými průzkumy různými, průzkumy oblíbenosti, neoblíbenosti, televizních, rozhlasových pořadů, čtenosti deníků, spotřebitelskými ... k jednotlivým výrobkům nebo k jednotlivým firmám, výzkumy značek, výrobků a podobně, tady si myslím, že, to je v pořádku, a to, že se v rámci toho občas objeví, kdo by koho volil nebo nevolil nebo jak se kdo cítí v této zemi, to také si myslím, že patří spíš do té komerční sféry, takže to rozhodnutí schvaluji, které teď přišlo ze Slovenska.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zůstaňme ještě u řeči čísel, co vypovídají čísla, statistika o tom, jak se mění náš životní styl a životní úroveň.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
No, musíme být vždycky v tomto velmi obezřetní, protože já rád používám větu, že žijeme ve světě úsudku, my obtížně můžeme lidem vidět za lebeční kost a musíme si právě pomáhat těmi nejrůznějšími průzkumy a ty se mohou týkat od těch, řekněme, politických průzkumů nebo průzkumů veřejného mínění, které jsou ale v menšině, jenom nám se možná jeví, že jsou příliš často prezentovány, ale ve skutečnosti ty agentury se zabývají úplně jinými činnostmi, toto je činnost okrajová, oni se daleko víc zabývají průzkumy pro nejrůznější firmy, jak si ty firmy stojí na trhu, jak se jejich výrobky mohou či nemohou prodávat, jakým způsobem lidé reagují třeba na nějakou reklamu a podobně, takže tady je ta věc, bych řekl, čistě, čistě úsudková a my musíme být velmi obezřetní, pokud se týká třeba našeho způsobou života, výdajů, jak vydávají domácnosti, co jíme, co nejíme, o tom také rozhodují průzkumy, respektive šetření v domácnostech, byť organizovaná jiným způsobem, a to je všechno to, že to je pouze na malém vzorku populace, že to je pouze pro určitou část a je tam samozřejmě snaha ke zobecnění, ale my zde musíme být velmi opatrní, protože říkám, žijeme ve světě úsudků a na to si budeme muset zvyknout, a proto i tyto výsledky musíme přijímat s jistou dávkou. Nechtěl bych říct nedůvěřivosti, to snad ne, protože ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S rezervou?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
S jistou rezervou, aneb spíš s vlastní úvahou ještě trošku, ono velmi často třeba záleží na otázce, jak jí položíte, pokud je ta otázka položena sugestivně, řada lidí odpoví tak, že vlastně trošku se nechá chytit tou otázkou a odpoví tak, jak ta otázka je formulována. Druhá věc je, jak se vede to dotazování. U nás zatím není tak ve zvyku dotazovat se telefonicky, možná, že za chvilku budeme hovořit o některých zvyklostech v domácnostech, u nás stále ty průzkumy probíhají hodně, bych řekl, papírovou formou, zatímco třeba ve Francii probíhají především telefonicky a pouze úvodní a poslední rozhovor nebo dotazování je vedeno osobně, případně nějakou "papírovou" formou, zatímco mezitím je celá řada telefonických dotazů na třeba to, co vydáváte, co spotřebováváte v domácnostech a podobně. A on, když ten rozhovor probíhá na ulici, probíhá dlouho, vy nesete dvě nákupní tašky a byla jste vybrána vzhledem k svému pohlaví, věku či podobným kvótním znakům, třídícím znakům, byla jste vybrána do toho průzkumu, tak samozřejmě ne vždy ta vaše odpověď je ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je reprezentativní ...

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
... je reprezentativní, takže v tomto musíme být velmi opatrní a já to zase nechci nějakým způsobem zase podceňovat, protože jinou cestu, jak se dostat za lebeční kost, nemáme těm lidem a my jí potřebujeme, my potřebujeme vědět, jak žijeme, jakým způsobem se vlastně tváříme v té společnosti, takže bych spíš byl pro.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Leda tak mě napadla forenzní biomechanika, ale to už je o něčem úplně jiném. Mimochodem, já jsem nahlédla do jednoho průzkumu čerstvého, téměř čtyřicet osm procent domácností v České republice bylo v roce 2008 vybaveno osobním počítačem a dvaačtyřicet procent připojením k Internetu.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Možná teďko takovou, vy myslíte asi na spotřební koš a možná na všechny zvyklosti v našich domácnostech, nedávno jsem také ve zpravodajství Českého rozhlasu zachytil informaci, že se už nesledují černobílé televize a kazetové magnetofony, tak já můžu doplnit, že se naopak teď sledují už pouze barevné televizory s LCD obrazovkou, takže už ani lampové ne, ale je to, a to je možná to, co kdo málokdo ví, my jsme dvacet roků od listopadové revoluce 89 a málokdo ví, že index spotřebitelských cen, čili jakási míra inflace, která je úzce navázána na naše spotřebitelské zvyklosti a vychází ze spotřebitelských zvyklostí a ze struktury naší spotřeby a výdajů, tak málokdo ví, že tento index se sledoval už od ledna roku 89, jakási možná předtucha, že se i my dočkáme volného trhu a volného pohybu zboží lidí a také myšlenek, tak vlastně už taková ta první vlaštovka možná byl index spotřebitelských cen, který statistický úřad sledoval od ledna roku 89 a tenkrát ty spotřební koše vypadali samozřejmě úplně jinak, než vypadají dneska, měly jiné položky, ale měly také víc těch položek, dneska už se spíš projevuje tendence ke zmenšování počtu položek, když se podíváme na západ od nás, tak ty země, jako je Norsko, ta jich má, myslím, vůbec snad nejméně, nebo Británie, Holandsko se pohybují někde kolem tří set, čtyř set výrobků nebo položek, ony to nejsou jenom výrobky, zatímco my jich stále máme kolem sedm set padesáti asi přibližně, ale jsou tam takové zajímavé věci, které se tam postupem času dostaly, jako je třeba hlídání dětí, to je také činnost, je to služba, zastoupení je čtvrt promile v těch váhových systémech, je tam taková položka, jako jsou služby domácího personálu, to si před dvaceti lety prostě neumím ve spotřebním koši představit a jsou tam různá auta, je tam třeba dámský deštník skládací, jenom tak pro zajímavost, je tam acylpirin a B-Complex, pouze Forte a podobně, kdo by si tuto věc chtěl prohlédnout, tak si může ty váhy a ty výrobky, anebo činnosti komodity najít na stránkách statistického úřadu a je to docela zajímavé, jak vlastně v těch průzkumech jsme my obyčejní občané pozorováni vlastně, jak žijeme, co spotřebováváme a není to úplně nezajímavá věc, protože člověk si tak řekne vlastně, jaká ta společnost je a čím se zabývá, ona ta klasifikace není žádný český výmysl, jmenuje se /nesrozumitelné/ a je to mezinárodní klasifikace nejrůznějších položek ve výdajích a v chování domácností a je to docela hezké si to třeba najít i na stránkách některých jiných zemí, protože těch, ten spotřební koš se dělí na dvanáct položek a ty jsou dvanáct takových základních komoditních skupin a ty jsou v každé zemi stejné, takže se můžeme podívat, co třeba pod potravinami nebo nealkoholickými nápoji máme my a co tam třeba mají Francouzi nebo, nebo Norové.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vás osobně překvapilo nebo mimořádně zaujalo, vy už jste pár věcí zmínil.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
No, spíš jsou tam zajímavé ty váhy, to znamená, ono to vlastně, těch zhruba sedm set padesát položek reprezentuje jakoby tisíc bodů, čili říkejme tisíc promile, takže ty jednotlivé položky ve výdajích, našich výdajích, v našich peněženkách jsou zastoupeny tou promilovou strukturou, to znamená v promilích, v jedné tisícině z toho celku, je tam uvedeno, kolik čeho spotřebováváme a tam je to spíš zajímavé vlastně, jak se jednak ty velké, těch dvanáct skupin, o kterých jsem hovořil k sobě vyvíjejí, jak třeba my máme trošku jinak nastaveno zdravotnický školství, potraviny, alkoholické nápoje si tam můžete najít, /nesrozumitelné/ jiným zemím, kde se buď méně jí nebo více jí, méně, je tam méně nemocných nebo více nemocných, toto je zajímavé z pohledu toho, když si porovnáte ty váhy, to vyžaduje samozřejmě určitý čas i k tomu na chvilinku sednout, ale je to také taky určitý pohled, dnes jsme zvyklí hodně cestovat, porovnáváme, vždycky, když cestujeme, vždycky porovnáváme, je to takovéto nebezpečné porovnávání, jste někde týden a porovnáváte, je to velmi ošidná věc, ale pokud se zamyslíte třeba nad různými zvyklostmi chování lidí, tak ty spotřební koše, porovnání těch spotřebních košů v jednotlivých zemích může o něčem také vypovídat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je možná v tom spotřebním koši tak software, teď mířím k dalšímu tématu, to je naše ...

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
To jste mě zaskočila, to vám takhle úplně neřeknu, protože tolik jsem to zase neprohlížel, jenom mě tam zaujalo, protože já mám Forda, tak mě tam zaujalo, že tam jsou tři kategorie vozů a reprezentuje je Ford, Ford starý pět let, Ford starý devět let, Ford Focus a Ford Ambiente jako nový vůz a jeho váhy potom v té naší spotřebě, jak je tam prezentován software, to vám v tuto chvíli neřeknu a schválně, až pojedu odsud a přijedu do práce, tak se na to ještě podívám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak můžeme o tom třeba příště, teď ještě máme chviličku, mířím totiž k našemu celodennímu tématu, a to je internetové pirátství, řada lidí, i v České republice, je láká na a propadá vlastně instalaci podezřele levného softwaru a mnozí ani netuší vlastně, že riskují právní postih, ztrátu soukromí a dat, v Česku totiž se považuje za porušení práv autorů i pouhé stažení nelegálního softwaru z Internetu, ta internetová bitva, respektive bitva s internetovými piráty, ta už se přesunula i na kolbiště Evropského parlamentu. Jak vy se na to díváte, pane profesore?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Dívám se na to negativně, byť vím, že je to velmi oblíbená, velmi rozšířená věc, ale bohužel člověk musí respektovat to, že autory toho softwaru jsou lidé, že vývoj toho softwaru stojí peníze, že to stahování skutečně může být nelegální, my samozřejmě už dnes nepíšeme rok 1990, 92, kdy se stahovalo téměř všecko načerno, nosilo se to ještě na papírových disketách, obvykle se tím podařilo dokonale zavirovat počítač, protože ty programy pocházely kdoví odkud, dnes samozřejmě už je trošku to prostředí kultivovanější, ale stále si myslím, že v těch jednotlivých počítačích by se nalezlo leccos a že prostě ochrana proti tomu pirátství je velmi obtížná. Mě spíš v této souvislosti třeba zajímají jiný druh pirátství, to je třeba opisování, protože jsem z vysokoškolského prostředí, tak mě spíš zaujalo, tak to je také pirátství, opisování nejrůznějších diplomových prací, seminárek, dnes není problém stáhnout přes Google nebo přes cokoliv jiného úplně jakýkoliv text a buď ho použít přímo v originále, třeba v angličtině, anebo ho přeložit a vím, že s tím se teď naše vysoké školy trošku potýkají. Já znovu říkám, je to také pirátství, podobně jako si stáhnout třeba textový editor nebo tabulkový procesor, tak je to stejný druh pirátství. Vysoké školy, aspoň u nás, se teď pokouší vytvořit nějakou takovou síť, která by toto odhalovala a musím říct, že to není vůbec jednoduché, má to dvě fáze, jedna ta fáze je skutečně to softwarové zajištění odkrývání tedy těch plagiátů, druhá věc je, vytvoření databází, ze kterých se dá čerpat a odkud se tedy vlastně opisuje, já jsem rád, že i naše vysoká škola v tom hraje poměrně významnou roli, ale říkám, bude to na běh na dlouhou trať, bude to ještě boj a je to také druh pirátství, které nemohu schvalovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takhle naši posluchači mohou zcela legálně stáhnout i dnešní povídání s panem profesorem Richardem Hindlsem na našich webových stránkách www.rozhlas.cz/praha nebo lomeno jaktovidi, kde najdete tento pořad a jeho reprízy a v Rádiu na přání. Hostem dnešního Jak to vidí byl rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, profesor Richard Hindls. Děkuji moc a těším se opět na slyšenou.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Děkuji za pozvání a přeji hezký prodloužený víkend.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji také.