Přepis pořadu Jak to vidí - 6.5.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Příjemný den a dobré dopoledne vám přeje Pavel Kudrna. Nevím, jak u vás, tady lehce prší, tak to počasí se vrátilo do jarního normálu, ale ono je to dobře, protože ty naše zahrady a ta pole vláhu potřebují, ostatně zeptejte se, pokud sami nejste zemědělci. Co vám nabídneme? Tak pevně věřím, že příspěvky prosluněné, naše vysílání, že bude pohodové, že se poučíte i pobavíte, ostatně spousta písniček je pro nás připravena. Pavel Kudrna vás provede, ovšem první půlhodina patří našim hostům, hostům pořadu Jak to vidí. Dnes je naším hostem z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, profesor Václav Pačes. Pane profesore, vítejte. Dobrý den.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Dobrý den.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Víte, naše dnešní celodenní téma, pravda, není radostné, ale když jsem poslouchal dnešní Dobré jitro, tak musím říct, že mnohé vývody, mnohé výsledky jsou optimistické, přestože nás klátila nedávno ptačí chřipka, přestože prasečí chřipka je nejenom za dveřmi, ale už je i realitou, tak přesto ty věci, které bychom potřebovali dořešit, nejsou malé. Pojďme přidat k těmto chorobám, které nás trápí, takové klasické, jako je rakovina, jako je nemoc selhání imunity, jako je nemoc AIDS a řada dalších. Proč se objevují stále nové a nové, čím to je, čím to je, že nám nestačí ta klasická chřipka?

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak ta chřipka, to je speciální případ, ale jinak já se nedomnívám, že se objevují stále nové a nové choroby, ony ty choroby existují a existovaly, jenomže lidský věk se prodlužuje, diagnostické metody se zlepšují, a tak prostě najednou se ty choroby objevují jakoby by byly nové, ale ve skutečnosti to je jenom proto, že se lidé těch chorob dožívají a že prostě lékaři se svými moderními metodami jsou schopny nejenom je diagnostikovat, ale ve velké většině případů také léčit, bohužel ne všechny, vy jste zrovna zmínil třeba tu rakovinu, to je samozřejmě, to je velký problém. Já se občas setkávám, zejména v rodinách, kde třeba skutečně ta rakovina udeřila, tak s takovým, takovou poznámkou, prosím vás, co vy vědci děláte, vždyť už ta rakovina zabíjí takové tisíce a možná statisíce lidí. A vy na tom bádáte, dalo se do toho tolik peněz a pořád nic. A je to obtížné vysvětlit, já to chápu samozřejmě, takové určité rozhořčení, ale je třeba si uvědomit, že zrovna rakovina, především to není jedna choroba, rakoviny je mnoho chorob, které mají jedno společné a sice, že se vymknou buňky té kontrole, která je v samých základech života. A aby se dalo vůbec soudit něco o podstatě té rakoviny, tak nejprve musíme znát právě tu podstatu těch životních pochodů a v tom je ten velký problém, protože životní pochody jsou velmi komplikované, jsou velmi různorodé u různých organismů a jsou tak intimně provázány, že prostě to stojí obrovské úsilí a také samozřejmě velké finanční prostředky, aby se to všechno rozklíčovalo. A není, já si myslím alespoň, že není dost dobře možné si představovat, že bez těchto znalostí někdo někdy přijde na skutečnou takovou léčbu, která by vůbec vyléčila veškeré ty typy rakoviny, nehledě k tomu, že mají různé příčiny. Teď ještě k té chřipce. To je zvláštní případ totiž, zrovna tak jako třeba právě to selhání imunity, o které jste mluvil. To jsou virové choroby. A viry, to je něco na hranici živého a neživého, někdo tomu říká, jsou to organismy, někdo říká, že ne, to má své dobré důvody, je to přesně to na té hranici, ale zejména tyto viry, třeba chřipkové viry, nemají určité opravné mechanismy, které mají třeba mají naše buňky, nebo velká většina buněk, teda živočišných i rostlinných, které napravují chyby, které se tam vloudí. Tyto viry z určitých jasně známých a definovaných důvodů, tyto regulační nebo spíš bych řekl reparační, metody nemají a proto se tak často mění a, řekněme, nějaké očkování, vakcína proti jednomu viru se udělá, ale mezitím ten virus zmutuje, změní se a prostě ta vakcína už proti němu není účinná, proto se vždycky říká to H1, N1 nebo H5N3 a tak dále, to jsou právě takové struktury, proti kterým se ta imunizace dělá a který se mění, proto je to jedna, dva, teď je to kombinované různě, to je ten velký problém chřipky.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Čím mutují ty viry, nebo proč mutují?

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Mutují všechny, dědičná informace ve všech buňkách, i v našich buňkách mutuje, jenže u nás se opravuje, ty mutace, ty změny se opravují, máme opravné mechanismy v buňkách živočišných a rostlinných, prostě v buňkách vyšších organismů, ale tento typ viru, ne všecky, některé viry využívají ty opravné mechanismy toho infikovaného organismu, ale tyto viry nikoliv, protože ony totiž mají dědičnou informaci zakódovanou v jiném typu molekuly, než to mají vyšší organismy, to je ten problém, takže nemohou využít ani těch mechanismů těch vyšších organismů, když vniknou do těch buněk k opravě svých, své vlastní dědičné informace, ta zůstává prostě neopravena, poněvadž ona je uložena v jiném typu molekuly, než to máme my.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Vy jste říkal, že se neobjevují v podstatě nové choroby, ale když se podíváme do historie zpátky, no, tak kdy se poprvé mluvilo o nemoci selhání imunity, tedy o AIDS, ono se to jeví jako nová nemoc?

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ano, tak to máte pravdu, je to tak, ona pravděpodobně existovala, byl to možná opičí virus, já to nevím, tohle to, rovnou říkám, že to nevím a pochybuji, že někdo skutečně přesně zjistil, kdy a jak ten virus, ten HIV, selhání lidské imunity, kdy se objevil a jak se objevil, ale je to právě také ten typ viru, který nemá ty opravné mechanismy. A navíc infikuje, má speciální jaksi přitažlivost právě ke krevním buňkám, bílým krvinkám, které infikuje, a to způsobuje právě to selhání imunity, poněvadž to jsou buňky, které tu imunitu zajišťují. Takže to je dobrá otázka. Ano, to je skutečně jakoby nová choroba, ale je otázka, jak je moc nová, kdy k té změně došlo.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Slýcháme a myslím, že jste slyšel úplně stejnou věc, takové ty nářky, ano, je nás hodně, nechováme se dobře, planeta, ta si s tím vždycky uměla poradit a ona, když vědci vymyslí obranu, tak vymyslí něco jiného, protože nemůže tady být tolik lidí.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak je to, ano, máte trošku pravdu, je to trošku něco jako vojenská technika, že jo, dělají se silnější pancíře a k tomu se zase dělají daleko razantnější děla a takhle se to pořád eskaluje a on to je tady podobné, že jo, no, přemnožení lidstva nebo v podstatě teda skutečně růst lidské populace určitě bude v budoucnu problém, já myslím, že se to v tuto chvíli trošičku přehání, ono se říká, že dneska je, tuším, přes šest miliard lidí na zeměkouli, že zeměkoule snadno uživí, když se to dobře zorganizuje a když ty sociální problém nebudou, že uživí dvojnásobek, uživí snadno dvanáct miliard lidí se říká, někdo, někde se to takhle prostě vybádalo, čili ten problém není zase tak razantní, ale je pravda, že jednou to velký problém bude a jak se bude řešit, to tedy já nevím a myslím si, že to neví nikdo, no, ale nelze přistoupit na takovou představu, které také jsem někdy zaslechl, podívejte se, co kdyby se tyhle ty choroby neléčily, ať si příroda poradí sama, ať prostě ti slabší jedinci zemřou, tím pádem se jednak lidstvo bude otužovat takříkajíc, bude se stávat ze silnějších zdravějších jedinců, takový ten sparťanský přístup, no, ten je v dnešní civilizované době samozřejmě nepřijatelný.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Myslíte tedy v jakési nadsázce, když se zeptám, že by se mohlo jednat o jakousi samoregulaci, protože vy něco vymyslíte a příroda si, promiňte, říkám to jaksi opravdu v nadsázce, zase poradí.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, tak máte pravdu, že obecně se dá říct, že příroda má ty regulační schopnosti velmi významné, klasický případem, o kterém se stále mluví, je znečištěná voda, která když se, není příliš znečištěná, nechá se být, tak ona nakonec ta příroda tu vodu zase vyčistí, ale člověk je trošku přece jenom výjimečnou součástí přírody podle mého názoru. A tím, že tady vybudoval tuto civilizaci, tak prostě vzal na sebe určitou zodpovědnost za jednak celou tu přírodu, za celou planetu, ale také za lidstvo a tam už potom ta samoregulace nutně musí selhávat, pokud tu činnost lidskou nepovažujeme za součást teda přírodního dění, což také lze takhle nahlížet, jo, čili já si myslím, že ... nebo zatím se ukazuje, že se právě věda, výzkum zpravidla si dokázaly poradit s těmi velkými problémy, pokud nebyly způsobeny právě lidskou, skoro bych mohl říct hloupostí, jako jsou různé válečné konflikty nebo dokonce světové války.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Nebo umělé viry třeba.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, tak ty umělé viry, to se taky jeden čas říkalo dokonce, že ten HIV virus unikl z nějaké laboratoře a tak, to se nikdo neprokázalo, myslím, že to byla taková fáma.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Čili uměli by vědci vyrobit takový virus, který by nás opravdu zkosil?

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já myslím, že ne, nedovedu si představit, jaký by to virus byl, zkonstruovat takový virus nebo zkonstruovat virus, nějaký virus by jistě bylo možné, dokonce se dá vycházet už ze stávajících virů a ty prostě postupně měnit a dávat do nich třeba nové geny, to by se dalo udělat, ale že by to byl nějaký virus, proti kterému by potom nebylo obrany a byl tak virulentní, že by to lidstvo skutečně začal kosit, to nevím, když jsme u té chřipky, no, tak je pravda, že se stále říká, že vlastně proti chřipce fakticky účinný lék, ono vůbec protivirové léky se skutečnou účinností, které by současně nepoškozovaly také ten organismus, ty buňky, tak ve skutečnosti neexistují nebo existují takové, které jsou na půl cesty, ale skutečně kvalitní virostatika, tak jako máme antibiotika proti bakteriím, tak proti virům vlastně neexistují, ale ta chřipka v podstatě se z velké části velmi často, pokud to není velmi těžký případ, kdy ten organismus je oslaben, tak co já vím, tak se pořád léčí, nejí lépe, prostě tím klidem na lůžku a případně snižováním teploty všelijakými těmi antipyretiky. Já si pamatuju, ještě můj otec byl lékař, tak když jsem byl malý kluk a měl jsem chřipku, no, tak a měl jsem třeba vysokou teplotu, děti mívají vysokou teplotu, tak to si vzpomínám, že také jsem to míval, tak mi prostě dali studený zábal, priznicův obklad, aby to srazili, já už si nepamatuju, jestli v té době jsme tady měli vůbec po válce aspirin, harbony byly, tak to jsem dostával od tatínka, no, prostě srazila se teplota, zůstal jsem týden doma nebo, je fakt, že můj otec vždycky říkal, že chřipka je poměrně závažná choroba, že se nemá podceňovat, že mohou být, zejména u některých těch typů následky, já sám jsem prodělal velmi těžkou chřipku v roce 1969, to byla, tuším, nějaká hongkongská chřipka, tenkrát epidemie, a opravdu jsem potom léta, vlastně do dneška měl určité, určitou změnu, řekněme, symptomů, rýmy, měl jsem to daleko těžší, tu rýmu, a od té doby vlastně jsem měl i určité potíže s levým kloubem ramenním a tak.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Jenom, když se teď vraceli turisté z Mexika, tak ono to vypadalo jako v těch filmech z hollywoodské produkce, kde i ti, kteří přiletěli, lekli jsme se, viděli jsme lidi odborníky, že jo, v těch kombinézách, nevím přesně, myslíte, že tohle opatření je na místě, protože já si představím, že někdo přijede lodí, autem, prostě nikdo o něm neví.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Samozřejmě, mě to teda, takhle, já, chraň pánbůh, abych kritizoval to, čemu nerozumím, ale taky mi to připadalo přehnané, ve skutečnosti i ta ptačí chřipka tenkrát, když se o tom mluvilo, tak ono na to zemřelo, já teď to nevím, ale prostě několik stovek, možná tisícovek lidí, to, co na silnicích prostě po Evropě každý den ty lidi umírají, já nevím, kde všude, takže mně připadalo tenkrát, že se z toho dělal trošku humbuk, dokonce jsou názory, že to uměle šíří nějaké ty farmaceutické firmy ...

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Aby se uživily ...

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Aby se uživily i teď v téhle té krizi, já tomu taky nevěřím, že by to takhle bylo, ale myslím si, že se to trošku s tím přehánělo, že lidi jsou vystrašení, já vím o jedné manželce mého kolegy, která ho na kolenou prosí, aby nejezdil do Spojených států, kam měl jet, jestli na nějakou konferenci, nebo co, že je tam, okamžitě prostě umře na prasečí chřipku a tak, tak to je samozřejmě přehnané, protože lidi jsou vystrašeni, na druhé straně aspoň si uvědomují, že, a to je myslím správné, že se říká, ono skoro nejdůležitější je si prostě mýt ruce a když je takováhle hrozba pandemie, tak radši nechodit moc do divadel, na koncerty a spíš být doma, no, a prostě přečkat to, když už to na člověka přijde.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
My se vědě budeme věnovat i v dalších tématech, naším hostem je profesor Václav Pačes, z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky. Připomínám, že pořad Jak to vidí můžete poslouchat od pondělí do pátku dopoledne v premiéře od půl deváté do devíti, v repríze téhož dne večer, tedy po třiadvacáté hodině, a o den později si celý rozhovor můžete přečíst na našich webových stránkách.
Posloucháte pořad Českého rozhlasu 2 Praha, pořad Jak to vidí, hostem je profesor Václav Pačes. My se bavíme o vědě, začali jsme i vlastně naším celodenním tématem, kdy se bavíme o problémech podobného typu, jako je třeba ta prasečí chřipka, že dostala takovéhle jméno, že se nejmenuje nějak vědecky, ale zase ono říkat, jak jste to říkal, N1H1, tak ona ta prasečí ...

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já vlastně nevím proč, ono se říkalo ptačí chřipka, poněvadž se přenášela prostě mezi drůbeží, pokud vím, ale tady vlastně ani nevím přesně, že se to objevilo někdo, já to nevím, proč se mu říká prasečí chřipka.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Tak ubohá prasata teď ...

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Taky někde jsem slyšel, že snad vybíjejí celá prostě ...

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Tuším v Egyptě teď, nevím přesně ...

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ono se to ..., ti lidi přestávají jíst vepřové maso, to jsou úplné nesmysl, právě ...

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Čili uklidníte v tomto smyslu ...

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Prosím?

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Jestli uklidníte v tomto smyslu, čili vepřové maso po úpravě.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Podle mého názoru prostě to je úplný nesmysl se tomu vyhýbat, ale znovu říkám, já nejsem hygienik, nejsem lékař, epidemiolog, takže bych nerad do tohohle toho nějak příliš ...

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Pokud tedy držíte dietu, ano, pak se vepřovému vyhýbejte, ale tam rozhodně nehrozí nemoc, to možná podvýživa. Jak si s těmi novými i starými metodami dnes poradí věda, přeci jenom ten pokrok ve vědě je, jsou tu nové přístroje, možná v té diagnostice jsme na tom, ne možná, ale zcela jistě lépe.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, určitě, a nejenom v diagnostice, podívejte, jak se dneska provádějí operace, laparoskopicky, s lasery, ten pokrok v těch, zejména v těch přístrojích je tedy obrovský, počítačová tomografie, že jo, kde si prohlédnete to tělo zvnitřku, všechno, začalo to rentgen pochopitelně a tak dále, no, to jsou obrovské pokroky, které také právě nakonec vedou k tomu prodlužování lidského života, když už nemluvíme o životním stylu a stravě lepší a tak dále, tak to je, ty pokroky jsou obrovské.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
K téže se znovu o ní zmíním, k té prasečí chřipce, byla nám dána důvěra, jak jsem slyšel ve zpravodajství, v České republice byli vědci požádáni, aby vytvořili antivirus, tedy antivirus, lék samozřejmě.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ano, nějakou tu očkovací látku. Já jsem ani nevěděl přesně, ono snad to nebylo požádání vědců, pokud jsem to zaslechl, tak tady je snad nějaká firma, která se právě tímhle tím zabývá, je to snad mezinárodní firma, která teda se, jakmile dostane nebo už možná dostala tenhle ten virus, protože se musí mít ten virus, aby se proti němu mohly ty protilátky vytvářet, takže to snad má, má udělat a distribuovat, ale nevím o tom nic víc.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Když se stane podobná událost a objeví se takovýto zdravotní problém nebo potenciální riziko, tak jsou vědci nějak, řekněme, centrálně organizováni, mezinárodně organizováni.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak tohle je na dlouhý rozklad, ale já budu velmi stručný, vědci sami organizováni nejsou v tomhle tom, ale existují samozřejmě mezinárodní instituce, například Světová zdravotnická organizace a další, které mají vlastně za úkol právě tuto koordinaci zajišťovat. Já si myslím, že to v podstatě dělají velmi dobře, nevím, teď konkrétně, co se týče té prasečí chřipky, ale celkově bych řekl, že ta koordinace právě to ukazuje a takovou tu důležitost v kontaktu a důležitost sjednocování se, ať už v Evropě, anebo celosvětově, prostě mají přesný přehled o tom, kde se co dělá, mají ty podřízené organizace v jednotlivých státech, třeba ve Spojených státech jsou to ty národní ústavy zdraví, které také mají registr všech možných, třeba virů, protilátek a tak dále. Takže lze opravdu velmi rychle na mezinárodní celosvětové úrovni koordinovat nějaký postup proti něčemu skutečně závažnému.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Málo se ví, že u nás existuje takzvaná Učená společnost.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ano, Učená společnost České republiky, to je, vlastně to vzniklo tak, že po roce 89, po těch politických změnách, se zrušil ten sbor akademiků, který tenkrát vlastně vedl Akademii věd České republiky, ale byly tam lidé z vysokých škol a z akademie vědci, bohužel to bylo hodně politicky ovlivňováno, zejména potom v té době normalizace, takže nakonec se celý ten sbor snad i sám rozhodl, že se rozpustí a bylo to taky částečně pod tlakem, a najednou se ukázalo, že je tady určité vakuum, že každý stát má určitý sbor volených vědců na základě prostě jejich skutečně vědecké a i morální úrovně kvality, to má Francie, francouzská akademie a královská společnost ve Velké Británii a tak dále, všecky státy to mají. My jsme najednou neměli nic tady, tak tenkrát profesor Otto Wichterle, profesor Rudolf Zahradník zašli za tehdejším prezidentem Václavem Havlem a domluvili s ním, že na Hradě bude jmenovat prvních, tuším, tenkrát to bylo třicet šest vědců, byl jsem dokonce mezi nimi, kteří byli přijati na Pražském hradě panem prezidentem a v jeho přítomnosti teda byla ustavena Učená společnost České republiky z těchto třiceti šesti vědců, která každý rok volí nové vědce, je to velmi komplikovaná procedura, kde se to velmi zvažuje, bude to teď v květnu, znovu volby vždycky v květnu, to je, to je Valné shromáždění těchto vědců. Málo se o tom ví, protože i ten název je trošku nešťastný, Učená společnost a je to podle mého názoru trošku taková, takový sbor už těch starších, sice skvělých vědců, ale chtělo by to omladit a podle mého názoru by bylo výborné, kdyby se tito lidé využili právě třeba v té radě pro výzkum a vývoj, v té Vládní radě pro výzkum a vývoj, kde jsou leckdy lidé skutečně, kteří s vědou nemají mnoho společného nebo ani s výzkumem třeba aplikovaným a kdyby se víc využívala Učená společnost České republiky právě pro ty úkoly vládní, aby tak jako ukazovaly trošku směr, kam směřovat na naší vědu. Americký prezident má právě z té Americké akademie věd, což je vlastně takový sbor učenců, má své poradce, kteří mají velmi významné místo v Bílém domě, prakticky předseda toho poradního sborů vědcům má kdykoliv přístup k americkému prezidentu tradičně už, u nás něco takového není. Akademie věd kupříkladu má na svých stránkách seznam expertů s popisem, co dělají, aby se na ně mohla ministerstva nebo vláda nebo parlament obracet a je to využíváno velmi málo, leckdy ku škodě. Těch rozhodnutí, já sám jsem překvapen, že některá rozhodnutí nejsou konzultována s odborníky, protože by se bylo možno vyvarovat chyb, které potom třeba v legislativě dělají velké problémy, tak to je určená společnost České republiky, má zhruba sto členů, já jsem v současné době dokonce místopředsedou toho a byl bych velmi rád, kdyby, a dokonce jsem o tom mluvil s panem designovaným premiérem Janem Fischerem, že by bylo dobré využít právě Učenou společnost teď k tomu, aby se výzkum, který byl, začal být reformován tou vládou současnou, aby se trošku to posunulo prostě zase dopředu.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Teď, jak jsem vás poslouchal, tak mám dojem, že si posluchači a v podstatě já udělali takový obrázek kolem Učené společnosti, že na nic moc není tedy.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, i, máte pravdu, že není využívána, oni by rádi měli, jsou tam skutečně odborníci, vlastně ti nejlepší z nejlepších, my se scházíme, máme samozřejmě přednášky, včetně veřejných přednášek, máme nebo vypracováváme stanoviska, třeba nedávno zrovna část, ono to není vždycky jednotné, ty názory, například teď šel dopis do Senátu k dnešnímu, mimochodem k dnešnímu hlasování o Lisabonské smlouvě, tak část těch učenců teda z Učené společnosti jim poslala takový dopis, kde jim, kde je, jak bych to řekl, nabádá k tomu, aby přijali tuto smlouvu, ne všichni se k tomu připojili, musím říct, takže Učená společnost vydává některé, některá prohlášení k některým aktuálním záležitostem, ale máte pravdu, že se o ní málo ví a je to škoda, je to škoda, že se víc nevyužívá.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Český rozhlas 2 Praha Jak to vidí.
Poslední dvě minuty pořadu Jak to vidí s profesorem Václavem Pačesem. A když už jsme se dnes vědě oddali celé v naší půlhodině, tak pojďme ještě spojit vědu s uměním, protože věda a sport a podpora a tak dále, to je jasné, ale příliš se neví a nemluví o spojení umění s vědou?

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, to máte pravdu a přitom, když se podíváte třeba na hudbu, tak zrovna struny, a to všechno, zvuk, jak se šíří a jaká, jak závisí na délce a tohle to všecko, kmity, a to všechno spolu úzce souvisí.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Takže to berete fyziologicky, já myslel spíš společensky.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, společensky taky, já musím říct, že my jsme celkem úspěšně navázali, teď mluvím teda o Akademii věd, kde jsem vlastně donedávna byl předsedou Akademie věd, takže jsme navázali velmi úzkou spolupráci, například s Českou filharmonií, kde naše ústavy, kde také máme muzikology, jo, s nimi spolupracují, pomáhali jsme tam, tuším, nějaké to archivnictví také zlepšovat, ale prostě jsme v tom spolupracovali. Akademie věd má dlouholetou spolupráci s Divadlem Viola, které vlastně sídlí v budově, která patří Akademii věd, a to podporujeme, dokonce v té budově na Národní třídě proti Národnímu divadlu, v budově Akademie věd máme výstavy volně přístupné, o kterých se málo ví a je to ke škodě věci, často ty výstavy jsou skutečně velmi kvalitní, někdy jsou zaměřeny na vědecké výsledky třeba nebo některé ústavy, akademie se tam prezentují, ale velmi často jsou to i výstavy umělecké, třeba obrazů, toho já si velmi cením, teď zejména při našem předsednictví Evropské unie byl velký zájem, abychom tam prezentovali některé umělce, kteří mají takový ten evropský rozměr.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Jeden tip a tím se rozloučíme.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Třeba 25. května tam bude výstava obrazů takové evropské umělkyně Anety Hodinové-Čermákové, která žila po celé Evropě a malovala, po roce 1918 se přestěhovala do Prahy a tady také malovala a protože také tvořila v Sofii, tak pan bulharský velvyslanec Popov nás požádal, abychom uspořádali výstavu jejích obrazů.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Pozváním končí dnešní půlhodina Jak to vidí. Naším hostem, profesor Václav Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Pane profesore, těším se na další setkání. Děkuji.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Děkuji a na shledanou.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Posloucháte Prahu.