Přepis pořadu Jak to vidí - 3.7.

3. červenec 2009

Hostem letního "cestovatelského" pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu 2 - Praha byl novinář, cestovatel a editor Mladé fronty DNES Petr Čermák. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad zde také najdete ve zvukové podobě.)

Jak to vidí Petr Čermák:


Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemné páteční dopoledne vám přeje Zita Senková, začíná páteční Host do domu, no, a ten začíná jak vždy půlhodinku Jak to vidí a protože máme léto, máme letní schéma, tak i naše půlhodinka bude tentokrát cestovatelská. Já jsem moc ráda, že ve studiu je se mnou novinář a cestovatel, editor Mladé fronty DNES Petr Čermák, dobrý den.

Petr ČERMÁK, novinář, cestovatel, editor Mladé fronty DNES
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a my se známe, Petře, tak nebudu posluchačům předstírat, že si budeme vykat, takže ahoj.

Petr ČERMÁK, novinář, cestovatel, editor Mladé fronty DNES
--------------------
Ahoj.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem ráda, že si přijal pozvání. My budeme hovořit o železnici, budeme jezdit železnicí po Švýcarsku asi teď někdo řekne, jestli jsme tak líní, nebo proč, ale ty to určitě vysvětlíš. Já musím říct, že Petr Čermák je velký nadšenec nejenom cestování, ale především vlakové dopravy, železnic, takže my budeme poznávat Švýcarsko velehory z vlaku.

Petr ČERMÁK, novinář, cestovatel, editor Mladé fronty DNES
--------------------
Poznávat Švýcarsko a velehory z vlaku je, řekl bych, to nejlepší, co lze v létě na horách podnikat, protože já obdivuji to, jak Švýcaři zejména vystavěli důmyslný a hlavně funkční systém železnic, obdivuhodně funkční systém železnic navzdory těm geografickým podmínkám, protože pokud se podíváte na mapu Evropy zejména na takovou tu plastickou, co jsme mívali ve škole za našich dětských let, tak tam ty kopečky vystupovaly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Taková vyboulená, že jo.

Petr ČERMÁK, novinář, cestovatel, editor Mladé fronty DNES
--------------------
Přesně tak, tak si jistě vybavíte, že zhruba dvě třetiny možná ještě o něco víc z území Švýcarska tvoří velehory. Nejsou to žádné nízké hory oni mají na čtyři desítky čtyřtisícovek ve Švýcarsku a oni navzdory těmto podmínkám dokázali vybudovat naprosto úžasný systém železnic.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vlastně železnice ve Švýcarsku, ty mají snad stoletý náskok před dálnicí, před silnicí?

Petr ČERMÁK, novinář, cestovatel, editor Mladé fronty DNES
--------------------
Zhruba se to tak dá říct, ano, protože jako příklad můžeme uvést Gotthardskou dráhu, která je shodou okolností moji nejoblíbenější a tam právě měla železnice stoletý náskok a dá se říct, že v podstatě 100 let tam držela dopravní monopol v těchto místech. Tedy v zimě určitě, protože ten Gotthatrdský průsmyk je za sněhu zkrátka neprostupný. A teprve v roce 1980 byl otevřen dálniční tunel v těch samých místech, kde železnice vede od roku 1889.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tobě se rozzářily oči, je to tvoje nejoblíbenější trať?

Petr ČERMÁK, novinář, cestovatel, editor Mladé fronty DNES
--------------------
Je to moje nejoblíbenější trať a myslím si, že se musí stát nejoblíbenější tratí každého, kdo se do Švýcarska vypraví a kdo tam podnikne ten železniční okruh, který se mimochodem stává stále populárnějším, stále více cestovek a agentur se objevuje na trhu, které nabízejí tyto zájezdy a hlásí stále rostoucí poptávku od českých cestujících.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je švýcarská dráha připravena zvládat, předpokládám, i nápor vlastně těch zájemců, těch fanoušků, nejenom velehor, ale i tohoto způsobu cestování, který, sama jsem to vyzkoušela, je velmi pohodlný a je naprosto atraktivní.

Petr ČERMÁK, novinář, cestovatel, editor Mladé fronty DNES
--------------------
Jestliže si to vyzkoušela, nevím, kdys tam byla naposledy, tak musím říct, že ta připravenost se stále zlepšuje. Oni vlastně mají jízdní řád postavený do taktu, to znamenám že vlaky jezdí nejdéle za hodinu, ale každou hodinu ve stejnou minutu, čili přijdete na nádraží a víte prostě, že v 05 nebo ve 35 vám jede vlak. Na těch hlavních tratích je to právě i půlhodině, mezi těmi hlavními městy nebo největšími městy, to znamená mezi Bernem, Curychem, Curychem, Lausannem a tak podobně a hlavně oni neustále ten svůj systém zlepšují, takže nejen, že jsou připraveni už dnes s tím, že většina těch hlavních tratí je dvojkolejný, ale oni navíc jim nestačí ty železnice postavení na přelomu 19. a 20. století a v současné době vlastně budují 2 nové hlavní trsy přes Alpy. Jedna z nich už byla otevřena, takzvaný nový Lötschbergský tunel mezi Bernem a Brigem navazující na Simplonský tunel do Itálie. Ten byl otevřený předloni a má zhruba 35 kilometrů délky. A druhá trasa, která se momentálně staví, ta bude mít zhruba 60 kilometrů, to je takzvaný nový Gotthardský tunel a ten vzniká na trase mezi Curychem a Luganem, potažmo Milánem v Itálii, a to je právě ona slavná Lutharská dráha, která bohužel paradoxně si myslím, a Švýcaři to tak úplně nevylučují, hrozí s otevřením toho nového tunelu uzavření, protože jen údržba téhle té horské krásné trati stojí v současné době kolem miliardy korun ročně v přepočtu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak o tom, Petře, mluvíš, tak mám pocit, že vlastně ta švýcarská krajina, ty velehory jsou úplně prošpikovány těmi, těmi tratěmi a vůbec vlaky, je to tak?

Petr ČERMÁK, novinář, cestovatel, editor Mladé fronty DNES
--------------------
Myslím že tohle není vůbec nadsázka, že si trefila hřebíček na hlavičku, abych tak řekl, protože pokud se do Švýcarska vypravíte vlakem a budete chtít poznávat Alpy, tak to není problém. Ono nejde jen o to, že rychlíkové tratě protkaly Alpy, ale zároveň i spousta zubaček, které navazují na ty hlavní tratě, vás přiblíží až úplně k těm vrcholkům, dokonce i k ledovcům, vy můžete vyjet takovými dvěma nej, která bych připomněl, tak to jsou nejvyšší evropská trať na Jungfraujoch do 3454 metrů, to je tedy nádraží, které je zakopáno přímo v ledovci, protože jinak by tam vlak ani nemohl vyjet, tam je celý rok sníh, když z té jeskyně vystoupíte na povrch. A nedaleko tady té trati na Jungfraujoch, která startuje z Interlakenu, konkrétně z Alp na starou poblíž Luzernu vyjíždí pro změnu zubačka na Pilatus, to je v uvozovkách jen do 2 tisíc metrů, ale za to je to nejstrmější ozubnicová železnice světa se sklonem až 48 procent místy, to je pro srovnání, dalo by se říci, takřka dvojnásobek sklonu petřínské lanovky, která nemá ani 30 procent ten svah. A teď si představte, že vagóny petřínské lanovky visí na laně, zatím co ta zubačka, co jede na Pilatus na žádném laně nevisí, ta skutečně vyjíždí vlastní silou a za pomoci zubačky. Čili je to skutečně adrenalinový železniční zážitek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To vypadá jenom pro otrlé teda?

Petr ČERMÁK, novinář, cestovatel, editor Mladé fronty DNES
--------------------
Není to jenom pro otrlé, jezdí tam turisté z celého světa, s velkou chutí tam jezdí Japonci, kteří vlastně doma jsou zvyklí na ty bleskurychlé Šinkanseny a tady ty vlaky švýcarské, to je něco pro ně úžasného a samozřejmě tam jezdí i penzisté, pro které je to vítaný výlet do takovýchto velehor, kam by se asi pěšky nedostali. Ono se tam dá samozřejmě na tu horu vystoupit, ale ten výstup zabere 6 hodin a ani já jsem si na něj netroufl ještě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takhle jer to rychlejší rozhodně.

Petr ČERMÁK, novinář, cestovatel, editor Mladé fronty DNES
--------------------
Rozhodně, za půl hodiny tam vyjedete.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního cestovatelského Jak to vidí je novinář a cestovatel Petr Čermák. Petře, ty jsi vlastně před pár týdny, je to úplně čerstvá novinka na knižním trhu, vydal knížku Švýcarsko křížem krážem železničním rájem. Je to, musím říct, co i do formátu velmi praktická, můžeme ji strčit třeba do baťohu a podle toho jezdit, cestovat, je tady řada i užitečných informací, kde třeba přenocovat a vůbec jak, jak se tam dostat. Jsou to detailní popisy, také mapy, popisy toho švýcarského dopravního systému, takže tady je vlastně na těch 96 stranách sepsaná tvoje vášeň cestovatelská a zážitky.

Petr ČERMÁK, novinář, cestovatel, editor Mladé fronty DNES
--------------------
Dá se to tak říct, ale zároveň bych neřekl, že to je jen vášeň, řekl bych, že je to i velmi užitečná pomůcka na cesty.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě.

Petr ČERMÁK, novinář, cestovatel, editor Mladé fronty DNES
--------------------
Sama jsi to naznačila, že je to vlastně takový bedekrm nejen co se týče formátu, ale i co se týče obsahu. Já jsem se snažil vlastně z těch, z té spousty slet svých cest po Švýcarsku jak služebních, tak soukromých, takže pokud můžu a mám volno a možnost, tak vyrážím do Švýcarska právě na ty železnice, kterých bych bez vetší nadsázky řekl, že je těžké se nasytit, nebo dokonce přesytit, tam je stále co objevovat nového a já jsem se tedy pokusil z těch všech cest to nejzajímavější, to vlastně co si myslím, že je takové to co nesmíte minout, pokud tam vyrazíte, tak jsem se pokusil sepsat důkladně popsat na těch 96 stranách, je to doplněno skvělými asi 150 fotografiemi, ale nejen to, zároveň jsme se snažil sepsat to tak, aby čtenář vlastně mohl podle té knížky cestovat okolo Švýcarska vlakem. Včetně typů na ubytování, včetně typů na to, kdy je nejlepší tam vyrazit, kdy je třeba naopak dobré se některým trasám vyhnout. Samozřejmě jsem se tam snažil upozornit na ty největší zajímavosti podél tratí a vůbec na všechny možné pozoruhodnosti, které ve Švýcarsku a spojitosti se železnice i naleznete.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak třeba tady listuji namátkou Mont Blanc Express, vlakem až ke střeše Evropy, nebo vinicemi ze Ženevy do hor, panoramatická pouť přes průsmyky krajem jezer a Sherlocka Holmese z Lucernu do oblak a zpět. To jsou vlaky návykové?

Petr ČERMÁK, novinář, cestovatel, editor Mladé fronty DNES
--------------------
To bych řekl, že jsou, to se musím přiznat, že to je, že to je moje droga a zejména ty švýcarské vlaky, tam, tam je, já bych řekl potěšení tím vlakem cestovat, protože ono to není jenom o tom pravidelném jízdním řádu, ono je to například i o čistotě, která v našich vlacích se zlepšuje, musím říci, ale pořád ještě narazíte na to, že nastoupíte do vlaku a není to tak, jak byste si to představovali, není to jako doma v obýváku. Zatímco v tom Švýcarsku, tam to funguje tak, že prakticky pokaždé, když ten vlak přijede do konečné stanice, tak naběhne četa uklízečů, vyčistí ho a pak teprve ten vlak pokračuje dále, anebo respektive zpátky zase do té své destinace, ze které přijel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to zní pohádkově, musíme říct, že evidentně se zlepšuje také pražské hlavní nádraží. Také jednoho dnes bude třeba srovnatelné, napadá mě nádraží v Curychu. To patří k takové té, řekněme, výkladní skříni, dalo by se říct, snad. Pokud si dobře pamatuji, ale klidně mě oprav, podle v jedné anketě snad zvítězilo před nedávnem jako nejlepší místo, dokonce snad i k bydlení.

Petr ČERMÁK, novinář, cestovatel, editor Mladé fronty DNES
--------------------
Já mám za to, že tato anketa se týkala vyloženě města Curychu, nevím jestli nádraží.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Města aha.

Petr ČERMÁK, novinář, cestovatel, editor Mladé fronty DNES
--------------------
Ale každopádně dá se říci, že nádraží v Curychu je takovým středobodem života v tom centru Curychu, ne tedy toho obchodního ve smyslu bankéřů a tady toho bohatství proslulé, přestože Banhow strasse, slavná bankovní třída vychází prakticky přímo z toho nádraží, tak bankéři samozřejmě jednají v těch svých palácích na Banhow strasse, ale obyčejní cestující ti běžně nakupují korzují tím nádražím curyšským a fakt je, že například středy jsou v té dvoraně curyšského nádraží vyhrazené obrovským trhům. Nejsou to trhy s turistickými cetkami, ale s tradičními švýcarskými potravinami, se sýry, čokoládami a tak dál, i s chleby z různých kantonů Švýcarska, protože oni mají každý svoje recepty, takže ti Curyšané vlastně na cestě z práce nebo do práce tam ve středu můžou docela dobře nakoupit, na trzích to nejčerstvější ze všech koutů Švýcarska. Krom toho samozřejmě i podzemí švýcarské curyšského nádraží je protkáno spoustou obchůdků, takže pokud nejsou zrovna trhy, tak i tak vlastně to nádraží slouží jako nákupní centrum a to je vlastně ta cesta, oni tomu říkají /nesrozumitelné/ city a já myslím, že touto cestou se budou ubírat i česká nádraží a v podstatě to, jak se proměňuje, nebo ta podoba, do které se proměňuje v současné době pražské hlavní nádraží, tak to je asi to, jak vypadá většina nádraží ve Švýcarsku už dnes.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To říká Petr Čermák, editor Mladé fronty DNES a novinář a cestovatel, host dnešního cestovatelského vydání Jak to vidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte Hosta do domu, posloucháte Jak to vidí, půlhodinku, kterou vysíláme vždy od pondělí do pátku v době od půl deváté v premiéře a po třiadvacátí hodině reprízu. Přepis pořadu i jeho zvukovou podobu najdete na webu Českého rozhlasu 2 Praha na adrese www.rozhlas.cz/praha. Tak a pokračujeme povídání s Petrem Čermákem, novinářem a cestovatelem. My jezdíme křížem krážem železničním rájem po Švýcarsku. Petře, už vlastně víme, že vlak je ve Švýcarsku navzdory tomu hornatému terénu nejpřirozenějším způsobem dopravy, víme také, že vlaky jsou návykové. A pojďme se ještě podívat na ten systém dopravy. Ty už jsi hodně řekl i naznačil, že je svým způsobem dokonalý.

Petr ČERMÁK, novinář, cestovatel, editor Mladé fronty DNES
--------------------
Z mého pohledu ano a myslím si, že se stane dokonalým z pohledu ne-li každého, tak drtivé většiny cestovatelů, kteří tam přijedou do Švýcarska, protože začíná to vlastně už na letišti. Vy když přiletíte do Švýcarska na jedno z těch dvou hlavních letišť míněno Curych a Ženevu, tak každé z těchto letišť má vlastní nádraží. Vy vlakem dojedete do těch všech větších měst přímo do centra. Ty vlaky, jak už jsem zmínil, jezdí zpravidla na těch hlavních tratích v půlhodinových intervalech a na vedlejších tratích na těch horských úzkokolejkách nejdéle v hodinových intervalech. A pokud už někam nejezdí vlak, tak to mají vyřešení tak, že vlastně na nádražích čekají takzvané poštovní autobusy. Ty vzdáleně asi svou barvou, dalo by se říci, že připomínají českou Student Agency, ale je to vlastně státní firma. Jsou to poštovní autobusy, mají jednotnou žlutou barvu a ty vlastně zajišťují návaznou dopravu zase v návaznosti na vlakový jízdní řád do všech těch míst, kam nevedou koleje. Do tohoto systému švýcarské veřejné dopravy navíc patří dokonce i parníky na vnitrozemských jezerech, například v Luzernu to funguje nádherně. Tam je molo pro parníky přímo u nádraží, takže když vystoupíte z vlaku, tak prakticky jenom přestoupíte na parník a můžete plout po jezeře Vierwaldstätt, což je vlastně úžasná plavba krajem vzniku Švýcarska, to je konfederace toho prvního spříseženstva z roku 1291. Mimochodem za necelý měsíc bude státní svátek 1. srpna to bylo, takže pravý čas vyrazit na louku Rütli. No, a co se ještě počítá do švýcarského systému veřejné dopravy, tak je samozřejmě městská hromadná doprava. Zrovna tak není problém na kterémkoli nádraží přesednout ať už na trolejbusy tramvaje nebo autobusy. V Lausanne mají dokonce supermoderní metro, teď bez strojvůdce na té poslední nejnovější trase a vydat se na cesty po Švýcarsko veřejnou dopravou, bych řekl, že je asi to nejlepší, protože já jsme tam cestoval, než jsme objevil železnice autem a musím říct, že od té doby, je to asi 10 let zpátky, co jsem tam nasedl do vlaku, tak jsme tam autem nebyla a už bych si to asi hodně rozmýšlel, protože mám v paměti to namáhavé řízení přes horské průsmyky. Pravda, že jsou lidé, kteří si to užívají, kteří mají rádi ty zákrut a jezdit těmi průsmyky, ale pro mě to prostě bylo únavné a projíždět si tato místa vlakem nebo nechat se vést poštovním autobusem je pro mě daleko příjemnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak navíc i jak vyplývá z toho povídání, ta odprava a celý ten systém je tak propracován, je to úplně plynulé, jak říkáš, z vlaku třeba na loď nebo podobně, že je to úplně perfektně propojené.

Petr ČERMÁK, novinář, cestovatel, editor Mladé fronty DNES
--------------------
Zdá se to tak z mého pohledu a občas to obdivuji, jak to funguje. Musím říct, že se mi nestalo prakticky že bych tak zažil zpoždění, s výjimkou horských úzkokolejek, pokud je ta trať jednokolejná, tak se sem tam nějaké zpoždění do 10 minut vyskytne. Ale na té hlavní trati tam jsem snad jednou zažil pětiminutové zpoždění a jinak, pokud je zpoždění minuta, dvě, tak už se za to průvodčí omlouvá, ale to není žádné zpoždění, protože na přestup máte většinou kolem 5, 8 minut podle jízdního řádu a dá se to v pohodě stihnout. Ono mimochodem, když už jsem to nakousl ty přestupy, tak to je taky zajímavá věc, protože to vlastně funguje ve Švýcarsku tak, že se sjedou vlaky do některé z velkých stanic, příkladně Curych, Bern, Lausanne a podobně, na těch zhruba 5 až 10 minut ze všech možných směrů, ti cestující si přeskáčou, jak potřebují na ty své další směry a ty vlaky se zase rozjedou. Takže vy, když přijdete uprostřed toho taktu, kdy tam žádné vlaky nejsou, tak můžete snadno nabít dojmu, že je tam nějaká výluka, ale není to tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono to zní, to zní fantasticky, jenom jak si říkal, že je zpoždění minuta, dvě, tak jsme si představila nějakého sviště na kolejích. Stane se?

Petr ČERMÁK, novinář, cestovatel, editor Mladé fronty DNES
--------------------
Sviště na kolejích ano, jsem taky potkal, ale on je celkem plachý, takže ten nebyl příčinou zpoždění, nicméně pokud chcete ho potkat sviště na kolejích, tak bych řekl, že nejspolehlivějším typem jsou dvě zubačky. Jedna vede z Montré na /nesrozumitelné/, to je kopec nad Montré na ženevské riviéře, nebo na riviéře Ženevského jezera, a kde je nahoře ráj svišťů. A druhým typem je zubačka z Zermattu na Gornergrat. To je taková vyhlídková trasa kolem Matterhornu. Pokud si netroufáte vylézt na Matterhorn, tak je to ideální vydat se právě touto zubačkou z Zermattu na tu vyhlídkovou horu Gornergrat a právě tady na té tady na této trase zhruba právě v této době na přelomu jara a léta, když si tam vyjedete ráno tou zubačkou, tak je skoro jistota, že tam ti svišti budou pobíhat po trati, ale jakmile na ně strojvůdce zatroubí, tak oni rychle mizí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stačí se ještě vyfotit, nechat vyfotografovat?

Petr ČERMÁK, novinář, cestovatel, editor Mladé fronty DNES
--------------------
Pokud jste dostatečně rychlý a je dost světla, tak se to dá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam až lze vlastně zubačkou nebi vlakem, vlakem se dostat ve Švýcarsku? Jaká je nejbližší evropské?

Petr ČERMÁK, novinář, cestovatel, editor Mladé fronty DNES
--------------------
Nejbližší evropské nádraží je 3454 metrů, to je onen zmíněný Jungfraujoch, a jinak, řekl bych, celkem běžně ty zubačky horské překonávají dvou tisícovou výšku. Není to tedy jen ta zubačka na Pilatus s tím nejstrmějším sklonem, o které už byla řeč, ale pokud se vydáte na pouť například ledovcovým expresem, což je takový momentálně asi nejslavnější švýcarský vlak, protože mu Švýcaři dělají největší reklamu, má momentálně nejmodernější vagóny a tak dále a je to celodenní výlet z Zermattu do Svatého Mořice, tak pokud pojedete touto tratí, tak nejvyšší bod je 2033 metrů nad mořem v Průsmyku Oberal, je to zhruba uprostřed trasy nad Andermattem, nad horským střediskem, a potom když se vydáte na návaznou trasu ze Svatého Mořice přes průsmyk Bernina až do Itálie, do Tirana, tak tam vyjede ta zubačka, pardon zubačka, úzkokolejka tedy bez zubačky, ta trať je zajímavá právě tím, že tam vůbec zubačku nepotřebuje a jede až do 2253 metrů nad mořem, a je zajímavé, že vlastně vy potom z toho průsmyku Bernina, kde nejsou ledovce, tak během hodiny a půl necelé sklouznete až k palmám právě to toho Tirana, kde už vládne tropické počasí a to je tedy velký kontrast.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to úzkokolejka, která je na seznamu UNESCO?

Petr ČERMÁK, novinář, cestovatel, editor Mladé fronty DNES
--------------------
Ano, ano, to je ona.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Od příštího roku.

Petr ČERMÁK, novinář, cestovatel, editor Mladé fronty DNES
--------------------
Přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teda příštího, pardon, minulého.

Petr ČERMÁK, novinář, cestovatel, editor Mladé fronty DNES
--------------------
Od minulého roku a to vlastně souvisí s tím, jak já vidím švýcarské železnice obecně a vlastně jeden, jeden z pramenů, odkud se bere můj obdiv k nim, protože já, asi nejen já zřejmě i komisaři UNESCO nabyli takové ho dojmu, že švýcarské železnice jsou jakousi nedílnou součástí té krajiny v Alpách. Ono to dobře vidíte nejenom tady na té Albulské a Beninské dráze, která byla zapsána právě díky své, řekl bych, čarokrásné, čarokrásnosti do seznamu UNESCO, ale třeba i na Gotthardské dráze, tak je to ještě markantnější, protože vy, když se vydáte tou Gotthardskou železnicí z Curychu do Lugana a do Milána, tak vlastně uvidíte jednak ty staré, kamenné, krásné, obloukové viadukty z toho konce 19. století, kdy se tahle železnice stavěla, a k tomu kontrastují dálniční viadukty, které tam vznikly v 70., 80. letech 20. století, tedy o 100 let později, a tyto viadukty tam jaksi do té krajiny nepasují, nemohu si pomoct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže William Tell obrázek a 21., 22. století už téměř.

Petr ČERMÁK, novinář, cestovatel, editor Mladé fronty DNES
--------------------
Je to velký kontrast, ano, a na druhou stranu vypravit se do, do toho kraje Viléma Tella, myslím, že taky stojí za to, protože možná bych doporučil takový turistický výlet v tomto případě, ono se dá docela dobře spojit poučnou Gotthardskou železnicí s takovou romantickou plavbou parníkem právě krajem Viléma Tella, toho pověstného lučištníka o kterém sice nikde neexistuje doklad, že skutečně existoval, ale je to tak silná legenda, která vlastně porazil základy Švýcarska, že se bere za své, že, že existovala, že prostě to jablko z hlavy svého syna sestřelil na důkaz toho, že bude bojovat proti útlaku Habsburků a takže, vy se můžete vydat do kraje Viléma Tella tím, že projedete Gotthardskou železnici z Lugana do stanice Flüelen, tam je takové malé nádražíčko, tak přesednete na parník a můžete plout třeba tříhodinovou plavbou jezerem Thunersee a posléze Vierwaldstättersee až do Luzernu kolem míst, kde Vilém Tell se vzpouzel té rakouské nadvládě, kde vlastně unikal potom z parníku poté, co byl uvržen do žaláře, tam je vybudovaná jeho kaplička. Poplujete i kolem té louky Rütli, kde údajně vznikla švýcarská konfederace, až tedy doplujete podél těch dramatických skal na pobřeží jezera až do Luzernu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to byl krásný typ také pro naše posluchače. Petře, není teda ve Švýcarsku nebo pro Švýcary neexistuje překážka, že by vybudovali další trať, plánuje se něco nového?

Petr ČERMÁK, novinář, cestovatel, editor Mladé fronty DNES
--------------------
Oni mají teď takový trošku z mého pohledu bláznivý, ale futuristický projekt a ve Švýcarsku to funguje tak, že pokud oni, oni to mají tak, že vlastně nechtějí nic dělat napůl. Oni pokud se rozhodnout, že něco udělají, tak do toho jdou naplno, anebo to nedělají vůbec. A momentálně tam existuje takový projekt celkem široce diskutovaný a získává čím dál větší publicistu a jakousi podzemní rychlodráhu takové meziměstské metro, které by spojilo v první fázi Curych a Bern, ty dvě hlavní vlastně srdce městská švýcarská, hlavní město a finanční centrum, a jestliže v současnosti za pomoci nové trati ujedete tuto vzdálenost přes 100 kilometrů za necelou hodinu, tak tady se počítá, že by ta jízdní doba byla někde mezi 6 a 8 minutami. Ale samozřejmě je to, je to hudba velmi vzdálené budoucnosti, nicméně mě samotného překvapuje, že to získává stále širší a širší publicitu ve Švýcarsku tento projekt.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nok, já bych řekla, že to opravdu není nemožné, když známe i mentalitu Švýcarů i ty možnosti.

Petr ČERMÁK, novinář, cestovatel, editor Mladé fronty DNES
--------------------
Nemožné to není, ale aspoň pro mě, coby milovníka těch krásných panoramat za oknem švýcarských vlaků a myslím si, že i pro turisty by byla skoro škoda, kdyby tento projekt zastínil ty současné nádherné tratě, které vlastně probíhají po povrchu té nádherné švýcarské krajiny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A tam nás v dnešním Jak to vidí, cestovatelském Jak to vidí, zavedl Petr Čermák, novinář a cestovatel, editor Mladé fronty DNES, dnešní host. Petře, děkuji moc za zajímavé povídání, za skvělé typy, kam se vypravit třeba právě o těch prázdninách.děkuji a budu se těšit někdy opět na slyšenou.

Petr ČERMÁK, novinář, cestovatel, editor Mladé fronty DNES
--------------------
Děkuju za pozvání, na slyšenou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio