Přepis pořadu Jak to vidí - 30.4.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Přeji vám nádherné jarní dopoledne, hlásím se z Telče, z nádherného historického náměstí, u mikrofonu je Pavel Kudrna. Naše dopolední vysílání bude poznamenáno jednou příjemnou věcí, začíná turistická sezóna. A proč vysíláme právě dnes? Protože od zítřka, od 1. května, tedy od svátečního dne jsou otevřené památky každý den, nikoliv tedy jenom o víkendu nebo o svátcích. My se tedy památkami projdeme, řekněme si něco o cestování. A naše dnešní dopoledne bude skutečně toulavé. Samozřejmě zůstaneme i věrni tradici, a tak pořad Jak to vidí bude dnes speciální. Uslyšíte našeho milého hosta, kterým je profesor Ivo Barteček, historik z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Pane profesore, dobré dopoledne přeji. Tak v tuto chvíli neslyšíme pana profesora. Nevím, kde se stala na linkách chyba, ale pan profesor vysílá, sedí v tuto chvíli v Olomouci. Poprosím režii v Praze, aby zařadila písničku nebo hudbu, zkusíme doladit a zjistit problém, kde nastal.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Tak ještě jednou. Pracuje se pilně, někdy se stane, některé technické problémy se odstraňují trochu složitěji. Tak ještě jednou. Pane profesore, prosím, slyšíme se ve vysílání?

Ivo BARTEČEK, historik, katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Ano, slyšíme se ve vysílání.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Tak zdá se, že ne. Tak poprosím, ještě chvilinku hrajme ...

Ivo BARTEČEK, historik, katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Já vás slyším. V pořádku.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
A my tady úpěnlivě pracujeme na náhradním řešení. Takže vydržme.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Český rozhlas 2 Praha. Vysíláme dnes z Telče. Pravda, naše vysílání nezačalo příliš šťastně, protože technická závada na trase mezi Olomoucí a Prahou. Naštěstí linky mezi Telčí a Prahou fungují a jsou v pořádku. My jsme zjišťovali, co tady v Telči návštěvníci, co místní těší, co je trápí. Pojďme si teď poslechnout takovou jednu minutku od starosty Telče Romana Fabeše. Vysílali jsme, respektive natáčeli jsme a zajišťovali pro naše vysílání, co ho na Telči těší. Taková byla jeho odpověď.

Roman FABEŠ, starosta Telče
--------------------
V Telči je spousta aktivních lidí, kteří mají pod sebou řadu souborů, spolků, organizací. A já vždycky říkám, že tito lidé dělají Telč Telčí a společně s těmi památkami, protože největší hrůzou by bylo, kdyby to město byl mrtvý skanzen bez toho běžného života.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Rozhodně se nedá říct, že by Telč byla mrtvým městem. Jsou tu ale problémy, které místní trápí a o kterých si budeme povídat v té další části hodiny v našich Ztrátách a nadějích. Je tu věc, která sem do Telče přitahuje mnohé návštěvníky zejména ze zahraničí, protože výstava, která tady je otevřena, je nádherná a jmenuje se Dolnorakouská zemská výstava 2009, Rakousko - Česko. Kolega Jiří Kokmotos, který je v tuto chvíli se mnou u mikrofonu, výstavu prošel právě se starostou Romanem Fabešem, aby zjistili, jak se návštěvníkům výstava líbí, co je na výstavě nejvíc zajímá. Jiří, dobré dopoledne. Omlouvám se, v tuto chvíli posluchači neuvidí klasický pořad Jak to vidí, ale řekněme improvizaci, která plyne z technické závady mezi Prahou a Olomoucí. Jiří ...

Jiří KOKMOTOS, redaktor
--------------------
Jak to vidí Kokmotos.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Jak viděl výstavu kolega Jiří Kokmotos.

Jiří KOKMOTOS, redaktor
--------------------
Tak já musím říct, že ta Dolnorakouská zemská výstava tady je opravdu hodně zajímavá. Doporučuju návštěvníkům se na ni podívat. Konec konců my v Pohlednici zhruba po půl 10 do ní pozveme v reportáži. Ale to, co se do té reportáže nevešlo, a to už mohu říct rovnou teď, je to, že například tady na náměstí v místní Hasičské galerii tak je opravdu nádherná ta výstava. Dokonce i docela hravá, jak se říkává, protože mohou tam lidé přijít, dostanou kartičku a jaksi si vlastně vybrat a určit svůj osud. Jestli například budou rakouským Židem nebo českým katolíkem. A prochází tu výstavu a ty osudy samozřejmě těch lidí jsou různé, tak jak se vyvíjely dějiny. To znamená během habsburské monarchie, během první republiky, jaký byl vztah tady mezi Rakušany a Čechy. A poté samozřejmě také během druhé světové války. Tam už potom člověk, pokud například si vezme tu kartičku a je židovským Rakušanem, tak rozhodně ta část těchto dějin je velmi smutná. Naopak pokud zůstanete Čechem, tak potom zase ta situace po roce 1948 je tady taky velmi pěkně vyobrazena. Je to velmi zajímavá interaktivní výstava, kterou určitě stojí za to navštívit.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Telč je velice zajímavým městem a podle profesora Ivo Bartečka, s kterým jsem se včera na dnešním povídání domlouval, tak je velice vhodná pro vzdělání. Je tu univerzita, je tu pobočka Univerzity Karlovy. Znamená to tedy, že studovat a vzdělávat a bádat se dá nejenom ve velkých městech, zejména v hlavním městě, ale právě i tady v regionu. Čili Telč je velice vhodným místem pro podnikání. Mnozí tvrdí, že podnikat v Telči je obtížné. Starosta Roman Fabeš mi na otázku, co odnesl Telči zápis do seznamu památek UNESCO, řekl:

Roman FABEŠ, starosta Telče
--------------------
Většina investorů si myslí, že díky tomu, že je město zapsáno ve seznamu UNESCO, tak že jsou tady daleko přísnější památkové regulativy. Není to pravda. Na druhou stranu ty monitorovací zprávy jsou opravdu přísnější. Čili není to o přísnější ochraně, ale spíše o monitorovacích zprávách a možná trošku strachu přijít do Telče investovat.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Ano. A to je právě problém, o kterém bude řeč v té další hodině. Protože přijít podnikat do Telče je dnes obtížné, zejména v době finanční krize. To znamená, že když někdo hledá místo pro podnikání, tak zjistí, že město je zapsáno v seznamu památek UNESCO, to znamená, že má dojem, že vybudovat nějakou firmu, vybudovat místo pro podnikání je obtížné, že se do toho vloží památkáři, že se do toho vloží úřad a neotevře svoji firmu tak jako třeba v jiném městě. Podle starosty Romana Fabeše to pravda není. Naopak ten, kdo přijde, má, jak se říká, dveře dokořán. Čili je možné vybírat i města, která se zdají zdánlivě nedobytná a nedostupná. No a když už se řeklo A, tak bychom také měli říct B. To znamená, pojďme si říct, co naopak zápis do seznamu památek UNESCO Telči přinesl.

Roman FABEŠ, starosta Telče
--------------------
Určitě věhlas, značku kvality a tím možnost pozvání daleko širšího okruhu návštěvníků nejenom, řeknu, z okolích států, ale třeba i z celé Evropy, z celého světa. Nejvíce je to vidět teď vlastně v posledních 2 letech, kdy se Telč stala cílem řady návštěv z Japonska, z Koreje, z Číny, to znamená ta východní Asie. A ti právě vybírají svoje cíle podle toho, zda je to město zapsáno v seznamu UNESCO.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Tak jste slyšeli, co takový zápis může přinést. V těchto dnech přináší zápis do seznamu UNESCO a Telč samotná veliké množství návštěvníků, protože právě dnes v Telči probíhá výstava, Dolnorakouská zemská výstava 2009, Rakousko - Česko, která je velice hojně navštěvovaná turisty zejména ze zahraničí, tedy z Rakouska. Možná v průběhu našeho vysílání, našeho dopoledne také uslyšíte čilý ruch, který tady za chvíli zavládne, protože my vysíláme z klenutého sálu radnice v Telči, jsme v tom vstupním vestibulu. A samozřejmě uslyšíte tu bouchnutí dveří, tu cizince, jak se dohadují. Také z Japonska je velice výstava navštěvovaná. Posloucháte Český rozhlas 2, tady je Praha, posloucháte v tuto chvíli improvizované a speciální vysílání pořadu Jak to vidí kvůli technické závadě. Ještě jednou se omlouváme.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Český rozhlas 2 Praha. Ano, vysíláme z Telče. V tuto chvíli posloucháte speciální, netradiční, improvizované vysílání pořadu Jak to vidí. Důvodem je technická závada na linkách mezi Prahou a Olomoucí. Ale linky z Olomouce do Telče, tedy pardon z Prahy do Telče naštěstí fungují. My jsme starostu Romana Fabeše od mikrofonu hned tak nepustili a zeptali jsme se, co je i problémem Telče. Abychom nemluvili pouze o kladech.

Roman FABEŠ, starosta Telče
--------------------
Tak největší problém je už po několik let nezaměstnanost. Ten problém spočívá jednak v tom, že tady skončila řada malých firem, který byly pobočkami vlastně větších závodů. A druhá věc obava investorů přijít do tak vyhlášeného památkového města.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Ano, to je doslova hozená rukavice pro náš projekt Ztráty a naděje. Protože v Telči jsou i další věci, o kterých si místní povídají. Ale nejenom tady, samozřejmě i v mnoha dalších místech, ať už jsou to větší města, ať už jsou to malé obce. A to je komunita asijských prodejců. Když projdete Telčí, tak narazíte na tom historickém náměstí Zachariáše z Hradce na řadu, na opravdu dlouhou řadu asijských prodejen. Místní tvrdí, že podnikatelé jim berou práci, že nemohou si otevřít oni sami takové provozovny, protože na to prostě nemají. No a v té anketě, kterou uslyšíte v příští hodině, uslyšíte konkrétní názory a bude zajímavé slyšet i odpovědi odborníků. My jsme se mezitím dovolali profesoru Ivo Bartečkovi po telefonu. Pane profesore, dobrý den.

Ivo BARTEČEK, historik, katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Srdečně zdravím. Dobrý den. Jsem rád, že mobilní služba nám to umožnila. Ještě jednou dobrý den, dobré ráno.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Dobrý den. Bylo to trochu hektičtější, ale přece jenom posluchačům jsme nabídli alespoň pár informací tady z Telče, které jsme původně zamýšleli odvysílat v jiném čase, ale vůbec nevadí. Mluvili jsme, a možná jste slyšel, že Telč je vhodným místem pro vzdělání, že to nemusí být vždycky jenom to velké město. Co vy na to, pane profesore?

Ivo BARTEČEK, historik, katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Ne, ne, sledoval jsem váš rozhovor v olomouckém studiu, jen jsme se nemohli zapojit. Potvrzuji vaše slova. Je to trend, který je i doložitelný nejméně v evropském prostoru. Vy jste se zmínil o aktivitách edukačních, které mají univerzity v Telči. Já jenom potvrdím, že je to Masarykova univerzita, jak filozofická fakulta, tak fakulta ekonomicko-správní. Zájem je Univerzity Karlovy. Ministerstvo školství má ve skvělém prostoru bývalého jezuitského semináře své vzdělávací středisko. A tady opravím, že i olomoucká univerzita to ráda využívá. Nabízeli jsme případným zájemcům o studiu právě i naši nabídku. Takže studovat, a teď si netroufnu říct na malém městě, ono, prosím, není malé, ono je mimořádně velké, významné, v historii doloženo, studovat v Telči v rámci Institutu celoživotního vzdělávání je, prosím, jednoznačně kladné pro všechny zúčastněné.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
My jsme se zmiňovali o zápisu do seznamu památek UNESCO. Co z vašeho pohledu takovým městům, jako je Telč, ten zápis opravdu může přinést?

Ivo BARTEČEK, historik, katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Hovoříme z Olomouce směrem k Telči, já si dovolím i jisté srovnání. Telč, pokud se nemýlím, zapsána do souboru světového dědictví v roce 92. A je to především komplex, je to nejen ono samotné městské jádro, byť těžiště je na náměstí Zachariáše z Hradce, ale jde o komplex zámecký, původně hrad, tvrz. Je to areál parkový. Telč jako celek je mimořádným dokladem a svědectvím přes staletí o kulturního a vysoce kvalitního vztahu k urbanizaci a vůbec i k tomu městsko-agrárnímu celku. A teď ona Olomouc. My jsme taky v zápise světového dědictví. Je to Sloup Nejsvětější Trojice. Myslím si, že právě v toto roce si připomínáme 10. výročí, bylo zapsáno v roce 99. A každý z těchto zápisů vlastně posouvá toto město, ať je to Olomouc, ať je to Telč a ony další, a je toho už více než desítka v České republice, blíže k případným zájemcům nejen z Evropy, ale především z těch i mimoevropských zemí a kontinentů. A stáváme se nejen stále viditelnějšími, to bylo vždy přítomno, ale stále navštěvovanějšími.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Ano, mluvili jsme o tom, že i takové město, které nemá hodně, nebo řekněme obyvatele v množství statisíců, že je vhodné pro podnikání. V dnešním tématu mluvíme o ženách podnikatelkách, bádali jsme, hledali jsme podnikateli v Telči, našli. Co vy soudíte o podnikání žen? Jsou na tom lépe, nebo hůře?

Ivo BARTEČEK, historik, katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Opět budeme-li hovořit obecně o podnikání, je zapotřebí srovnání a to srovnání, prosím, musí překračovat středoevropský prostor a možná i současnou realitu. Podnikání žen, úspěšných žen je tématem periodik seriózních, periodik méně seriózních a je to taky tématem pro vědecká, sociologická pojednání, pro odbornou sféru. Sdělím, že vlastně tyto odborné ... odborný zájem o toto téma existoval. Já si opět dovolím jistá srovnání. Jsme v Telči, ta Telč oslovuje především svou renesanční a jedinečnou podobou. A možná, že pozapomínáme na to, že i v době renesanční, a psalo se 16. století, psal se počátek 17. století, pak bohužel přijde třicetiletá válka, zde byly ženy podnikatelky, ať už šlechtičny. A pokud tomu nebylo možno jinak, tak byly i podnikatelky měšťanské, měšťanky. S tím, že někdo se těch majetků, pokud muži odešli, a mohli odejít na bojiště, mohli odejít z tohoto světa, musel ujmout. A pak se skutečně těchto majetků a velmi úspěšně ujímaly hospodářsky ženy. Takže v historii máme doloženo, že ... a bylo tomu vždy tak a bude tomu vždy tak, prosím, že ženy pokud podnikaly, byly stejně úspěšné nebo stejně neúspěšné jako muži. Možná v 19., 20. století je příliš mnoho lexikonů, které hovoří o podnikatelích a je tam méně těch podnikatelek. Šance nebyly rovné, ale v úspěšnosti či neúspěšnosti, prosím, tam si vždy byli rovni. Možná připomenu jen historiky, pana profesora Janáčka, pana profesora Polišenského, kteří vždy pravili - i za těmi úspěchy mužů, prosím vás, hledejte ženy, protože to byly ženy, které tento úspěch těmto mužů umožnily. A my o těch ženách víme méně, protože se jim méně věnujeme i v odborné sféře.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Pane profesore, vy dnes máte o několik minut méně pro pořad Jak to vidí díky technické závadě, nebo bohužel kvůli technické závadě, a tak mi dovolte, abych vám položil ještě pár otázek ve stručnosti. Místo pro kulturu. Opravdu kultura může být jenom ve větších městech? Zase. Protože slýcháme - jezdíme do Prahy do divadel, jezdíme do Brna do divadel, ale nikdo neřekne - jel jsem třeba, nevím, do Ústí nad Labem do divadla z Prahy.

Ivo BARTEČEK, historik, katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Takže já snadno doplním. Rád sdělím, že jel jsem, ale ne do Ústí nad Labem, ale protože blíž mám Přerov a blíže mám Prostějov, popřípadě Hradec Králové. Za kulturou, prosím, jezdíme dle našeho vlastního výběru. A pokud centrum nabídne skvělé výstavy, jedeme do centra, pokud centrum skvělé výstavy nenabídne, pak si je najdeme někde jinde. Každé místo, každé město, každá sezóna nabízí něco nového a za kulturou, prosím, tam dejme kritérium kvality. A za kvalitou je zapotřebí jezdit a není rozdílu mezi centrem či necentrem.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Navíc možná bychom mohli připomenout řadu zajímavých, významných akcí, které v místech, v regionech doslova zdomácněli. Ať už je to Okolo Třeboně a tak dále. Mohli bychom jmenovat určitě řadu věcí. Jedna věc je zájem dospělých, zájem, řekněme, učenců o tato místa, zájem vědců. Ale jaký je zájem mladých? Protože představme si dnešní mladé, walkmany na uších, MP3 přehrávače a tak dále. Zůstává zájem našich nejmladších o historii, o kulturu, o vzdělání?

Ivo BARTEČEK, historik, katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Takže historie, kultura, vzdělání a současnost. Budu zcela aktuální. Olomouc má za sebou v dubnu Academiatium Olomouc, což je úspěšná mezinárodní přehlídka dokumentárních a vědecko-populárních pořadů, ale čeká nás mimo jiné 5. ročník filmů o umění a to je shodou okolností Telč. Bude to probíhat na přelomu července a srpna. A mnozí z těch, kteří cestují do těch velkých či větších měst, pojedou. A to jsou oni pro nás studenti, ta nejmladší, ale zásadní generace, kteří pojedou a 5. ročník filmů o umění právě do Telče. Takže já se domnívám, že ten zájem je, existuje, je to doložitelné. Z výstav, které procházejí teď Evropou a prošly olomouckým prostorem, prošly dolnorakouským prostorem a budou teď v Telči, bych připomněl vlastně kolegyni a možná i naši absolventku skutečně Christine Habermann von Hoch, která bude taky na přelomu července a srpna vystavovat své železné objekty právě v Telči. A musím říct, že jezdíme-li za kvalitou, pak se jezdí za Christinou Habermann von Hoch, která je sice doma v Olomouci, je doma na Moravě, je doma současně v Dolních Rakousích, ale její výstavy si zaslouží naše návštěvy, ať jsou kdekoliv. A myslím si, že tak jezdí mladá generace, ta, která dokáže si vybrat a nalézat stále stejně jako dříve.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Poslední 2 minuty pro nás. Tady probíhá výstava, která se sousedů týče, Dolnorakouská zemská výstava 2009, Rakousko - Česko. Od 18. dubna 2009 do 1. listopadu 2009 bude probíhat. Vy jste se zmiňoval také, když jsme spolu mluvili včera, o projektu Zmizelí sousedé.

Ivo BARTEČEK, historik, katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Ano. Doplním rád. Projekt Zmizelí sousedé, který shodou okolností vychází rovněž z moravského prostoru, ale na jeho realizaci se spolupodílejí a iniciátoři byli kolegové, kteří se vrátili do České republiky před zhruba těmi 20 léty. Projekt Zmizelí sousedé mapuje, pokouší se shromáždit a teď už vidíme, že úspěšně, informace o našich spoluobčanech židovského rytu, kteří bohužel nejsou již vedle nás a nejsou vedle nás ani vzpomínky na ně v té míře, jak by měly být zastoupeny. Projekt mapuje a teď ve spolupráci právě s onou nejmladší generací, co vše v paměti se dochovalo. Rovněž je shromažďována materie písemná, nakonec i trojrozměrná, to, co je k dispozici z odkazu kunsthistorického. Je to projekt velmi úspěšný a je potěšující, že shodou okolností i kolegové v Telči, ti nejmladší, se zapojili a ty informace, které přinesli, jsou velmi zajímavé nejen pro dějiny obecně kulturní, ale i pro specifický výzkum, jako je třeba německá literatura na Moravě, německá židovská literatura na Moravě, což garantuje shodou okolností naše univerzita. A já z těch osobností, které prošly Telčí, připomenu alespoň příběh Melanie Reitzerové, která byla objevena právě díky zapojení Telče do projektu Zmizelí sousedé. Melanie Reitzerová byla velmi úspěšnou kabaretní herečkou v Berlíně, bohužel po norimberských zákonech po roce 35 a dál je nucena opustit tento prostor a odchází zrovna do Telče. Takže gratuluji kolegům.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Pane profesore, děkuji vám za operativní vyřešení našeho problému. Omlouváme se ještě jednou posluchačům. Samozřejmě, že taková věc se může stát, ale neměla by a nemáme to rádi. Ale moc děkuji za to, že jsme se mohli setkat alespoň na chvíli. Naším hostem v pořadu Jak to vidí, byl profesor Ivo Barteček, historik z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Děkuji, na slyšenou a pěkný den.

Ivo BARTEČEK, historik, katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Děkuji, na shledanou.