Přepis pořadu Jak to vidí - 28.11.

28. listopad 2008

Hostem pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu 2 - Praha byla herečka Táňa Fischerová. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad zde také najdete ve zvukové podobě.)

Jak to vidí Táňa Fischerová

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Český rozhlas 2 Praha, posloucháte pořad Jak to vidí. A dnes Jak to vidí herečka a spisovatelka Táňa Fischerová. Dobrý den.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Fischerová, naši pravidelní posluchači a vaši pravidelní posluchači dobře vědí, že vy nás ráda seznamujete i s alternativami, jako bychom měli a mohli vidět ten svět trošičku jinak. Já vím, že vy jste si připravila dnes na úvod našeho povídání takovou výpravu za ekonomikou přátelskou k přírodě a k člověku. Řekla jsem to správně?

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
Ano, ano, já bych jenom na úvod vysvětlila, proč tak ráda seznamuji s alternativami. Já jsem si sama uvědomila, jak těžko se dnes člověk dostává k jinému vidění světa, k jiným teoriím, k jinému pohledu na věci, jak se dějou, protože ten většinový proud a taky spojený s tou mocí, s tou jednou ekonomickou představou světa, s tím, jak se to realizuje, je hrozně silný. A vlastně v té veřejnosti se k těm alternativám málo lidé dostávají. To je jedna věc. A ta druhá, že mají tolik práce, že musejí pracovat, aby zaplatili složenky, že se vlastně nedostanou z toho kruhu, do kterého jsou zapojeni, že nikdo už dneska nemá na nic čas, že to je další důvod, proč je těžko, aby se někdo vyklonil z té hlavní cesty. A někdy to vede k tomu, že lidé říkají, no, není to nejlepší, ale co chcete, tak to prostě je a nedá se nic dělat. A to je to, co mě trápí. Já stále vždycky hledám nějaké cesty, když se mi něco nelíbí, nebo když je možné něco zlepšit, tak by člověk měl přece jako základ tohle dělat. A myslím, že i ta finanční krize ukázala, na jak vratkých nohách ten svět dneska stojí a mnoho lidí teď možná dochází k tomu, že je třeba se dívat na nějaké alternativy. A já tedy nedělám nic jiného, než to, protože jsem tak zvídavá pořád něco hledám a pořád něco čtu a pořád se rozhlížím, raduju se, když něco takového najdu, tak jsem si řekla, že je dobré s tím lidi seznámit s tím, že každý si samozřejmě svou cestu vybírá, pak se může rozhodnout, jestli ho to zajímá, jestli se na to podívá, nebo jestli ho to nezajímá, nebo jestli půjde dál, ale myslím si, že je to důležité, ty informace a že ten náš národ byl vždycky vzdělaný, že ve světě vždycky byl považován za národ, který se zajímá o něco hlouběji, tak si myslím, že tu tradici je také třeba pěstovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a zůstaňme věrni tradici také v našem vysílání a jakou alternativu máte pro nás dnes?

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
No, já jsem zase přišla velmi teda nadšeně ke knížce Nadi Johanisové, která nedávno vyšla, jmenuje se Kde peníze jsou služebníkem nikoliv pánem, a to je kniha, ve které je samozřejmě mnoho odvětví ekonomiky od přírody, od malých podniků, od družstevnictví, zemědělství, já taky jí teprve čtu, ještě nejsem u konce, jenom se vždycky těším na každou stránku, ale řekla jsem si, že bych možná zmínila malou kapitolku o bankách s tím, že se třeba někdy k jiné části vrátím někdy časem, právě proto, že to teď lidi hodně zajímá, že se tím financováním teď zabýváme všichni, jenom řeknu několik slov o Nadě Johanisové, ona studovala na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, potom byla v různých ekologických organizacích, potom učila v Českých Budějovicích a teď učí v Brně na Fakultě sociálních studií. A přeložila také některé alternativní práce a je to taková opravdu významná osobnost. Myslím, že už jsem se o ní zmínila. A teď k těm bankám, jen tak stručně, nebudu zase lidi moc zatěžovat, posluchače, taky jsem se vlastně sama dozvěděla, jak je to s tou tvorbou peněz v těch bankách, protože ona píše, že komerční banky vlastně tvoří nové peníze, že z tisíci koruny se může stát na kontech různých bank zakrátko devět tisíc a je to vlastně, je to podivný proces, který se děje tak, že si někdo půjčit peníze do banky a ta banka to neodepíše jako pasiva, ale jako aktiva, ačkoliv tam ty peníze nejsou a pracuje s nimi takhle dál a ten člověk zase třeba dál si něco koupí a zase to uloží do banky a banka to zase půjčí a takhle vlastně to, co na tom účtě není, se stále zvětšuje. Peníze dělají peníze. A potom samozřejmě dochází k tomu, že je víc peněz než zboží a služeb a přichází inflace a je to takový ten celý koloběh, který potom jednoho dne prostě nějakým způsobem klekne a navíc se pořád žije na dluh, my vlastně všecko, co děláme, nežijeme na základě reálných peněz, ale na základě virtuálních peněz a nějakých dluhů, ale proč to říkám, to už se celkem ví, ale spíše mě velmi zaujalo, že ta Naďa Johanisová hledá instituce, kde to tak není a kde fungujou na jiným základě, a to mě právě velmi překvapilo, takových je ve světě, ale ona to říká na příkladu švédské banky, /nesrozumitelné/, myslím, se jmenuje, která má asi dvě stě tisíc střadatelů a ta půjčuje bez úroku, což je velmi zvláštní a je to také v tom, že oni vlastně fungují na trošku zas na těch družstevních principech, že nemají klienty, ale členy, podle toho principu jeden člen jeden hlas. A tam lidé svěřují svoje vklady, aniž by žádali úrok. A místo úroku dostávají body, které umožní po šesti měsících vkladů požádat o půjčku a ta výše záleží na těch bodech, které se odvíjejí od výše peněz, které uložili a v té době, po kterou bance byli, ale to celé vlastně, ještě když splácejí půjčku, tak ukládají malý vklad, malinký třeba jenom a povinně spoří. A tak pomáhá banka vybřednout lidem z chudoby, protože oni tím, že si třeba v Komerční bance vzali nějakou hypotéku nebo půjčili si peníze a potom začnou splácet ty úroky, které stále stoupají a mění se podle toho, jaká je situace na trhu, tak vlastně se neúměrně zvětšuje ten původní, ta původní půjčka narůstá. Kdežto v této bance, to funguje na tom principu svépomoci, zisk oni nepotřebují, protože nemají akcionáře a je tam jenom malý poplatek úvodní, který právě platíte proto, že ty lidi musejí taky někde sedět a platit energie a mají několik zaměstnanců, ale pro mě je to ohromě nadějné v tom, že tady vlastně lidé fungují na tom principu, že si vzájemně vypomáhají, že vědí, až já budu potřebovat půjčku, tak já jí dostanu nebo budu muset splácet úroky a nezabředají vlastně do chudoby a do dluhů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To zní docela ideálně.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
No, ale přitom to existuje a funguje to. Ovšem aby to nebylo tak jednoduché, tak problém spočívá v tom, že evropské směrnice tomuto nepřejí a i naše zákony zvedli základní jmění třeba u těch kampeliček nebo u podobných institucí z dosavadních pěti set tisíc na pětatřicet milionů a tím se prakticky likviduje ta možnost této svépomoci. Já si myslím, že to je zrovna jedna z věcí, kterou bychom měli chtít měnit a chtít jí měnit i v Evropě, protože se jestliže se takto likviduje to malé zase a pomáhá se jenom těm velkým, na které člověk, jak víte, nemá žádný vliv, tak je to systém, který zase nepomáhá moc tomu skutečnému rozvoji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to vlastně něco jako lokalizace místo globalizace.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
Ano, protože mnoho už dnešních alternativních ekonomů, filozofů, sociologů, stále více a více volá po té lokalizaci, po tom místním a teprve potom to může jít nahoru, ale o tom už jsem tady mluvila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže jsme doporučili také možná i jako čtení na víkend nebo knížka zajímavá alternativní pod vánoční stromeček kniha Nadi Johanisové, kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem.
Posloucháte pořad Jak to vidí. Připomínám, že tento pořad můžete slyšet od pondělí do pátku v době od půl deváté v premiéře a po zprávách po třiadvacáté hodině, jeho reprízu, přepis pořadu i zvukovou podobu najdete na webu Českého rozhlasu 2 Praha na adrese www.rozhlas.cz/praha. A ten dnešní pořad je s Táňou Fischerovou, herečkou. My se posuneme k jinému tématu, vy byste ráda pohovořila o šlechtě a také o šlechetnosti.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
Ne zcela o šlechtě. Já jsem spíš chtěla jenom zmínit a připomenout několik dokument, které jsem v minulých letech zahlédla v České televizi, které se právě týkaly české šlechty a jejich majetku tady a byly to rozhovory se zástupci některých rodů. A už dříve jsem si toho všimla teď znovu, nedávno, asi před čtrnácti dny vyšel zase jeden takový dokument, se mi ten pocit zopakoval a vrátil v plné síle, jakou úctu budí tito, vlastně většinou už staří pánové, ale také ne všichni, protože mě na tom okouzlilo to, co je vlastně asi opravdu podstatou toho slova šlechta, jakási vnitřní ušlechtilost, jakási vnitřní noblesa, protože oni všichni bez ohledu na to, kdo to byl, opakují slova víra, odpovědnost, etika, řád. Oni všichni dostali majetky zdevastované v hodnotě, já ani nevím, kolik to vlastně musí stát, asi nekonečně mnoho, oni ze svých většinou penzí ze zahraničí nebo z nějakého majetku, který měli venku, postupně pomaloučku opravují ten majetek, nikoliv pro zisk, ale jako odpovědnost za to svěřené rodinné a kulturní a historické dědictví, a to mě skutečně okouzlilo, protože si myslím, že to je podstata skutečného podnikání, ta odpovědnost za něco, co mám svěřeného a co chci předat dál v pořádku, nechci z toho získat zisk, ale toužím uchovat nějakou hodnotu pro tu budoucnost. A to je nesmírně inspirativní, protože si myslím, že to je model chování, který opravdu je hoden úcty a možná, že ta šlechta díky těm dějinným zvratům, díky tomu, že si opravdu taky někteří sáhli na dno, tak prostě dnes budí opravdu ve mně alespoň ty, ti, kteří se tam vyskytli, budí velkou úctu a tak jsem si řekla, že to alespoň musím trošku připomenout, protože pro mě jsou určitým vzorem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem si teď vzpomněla na povídání s Jiřím Lobkowiczem, který byl nedávno naším hostem v Hostu do domu, mimo jiné říkal, jak je vlastně šťastný, že se mohl opět vrátit do vlasti svých předků, on žil mnoho let v emigraci, dostal zpět zámek, čtyřicet plus jedna bychom mohli říct, obrovský, nicméně je v dezolátním stavu a přesně, jak jste říkala, je to ohromná výzva, je to ohromná zodpovědnost, ale také dřina.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
No, samozřejmě ono totiž to je opravdu danajský dar, protože to je, to je nekonečná práce, nekonečný zápas o každou cihlu, nekonečný zdroj peněz, které nejsou, protože, myslím, jim nikdo moc nepomáhá, ale napadlo mě, že by se to vlastně dalo i rozšířit třeba na chalupáře, protože mnoho chalupářů zachránilo staré chalupy, které by jinak nebyly, možná s něčím podobným investovali do toho vlastní péči, vlastní peníze a zase uchovali nějakou hodnotu, a to se mi zdá vhodné pozornosti, protože to je nesmírně důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, paní Fischerová, že jsme dostatečně v České republice vnímaví vůbec vůči našemu kulturnímu národnímu dědictví, když se podíváme třeba na opravu Karlova mostu a dalších věcí, o kterých bychom asi mohli hodiny hovořit.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
No, to je právě ten kontrast, tady vidíte, jak se chovají úřady, které k tomu nemají žádný vztah, vyberou nějakou firmu a vlastně to je všecko zase jenom na oko bez té úcty a vždycky jde o peníze a o kvalitu té práce, takže to je právě ten rozdíl a přitom Karlův most a další a další památky jsou nesmírně cenné. Na druhou stranu, jsou tu krásné příklady a pak jsou oceněny, že ne všude se k tomu chovají takhle, ale je to třeba znovu a znovu připomínat, protože naše země je mimochodem unikátní tím i množstvím památek, protože my jich máme velké množství, a to je naše velké dědictví, a proto k nám taky jezdí mnoho cizinců obdivovat tyto krásy. A když je zničíme, tak nevím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A tu šlechetnost bychom určitě měli zařadit také na náš charakterový repertoár.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
A já myslím, že v mnohých lidech je jenom, je to třeba znova oživovat a uvědomovat si to, že to je ta hodnota a nic jiného.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Radí v dnešním pořadu Jak to vidí Táňa Fischerová. My budeme teď hovořit o tématu dnešního dne a tím je Amerika jako supervelmoc. My se budeme posluchačů ptát, kde se zrodila její vůdčí role, v čem je pozitivní a v čem je negativní. Co si o tom myslíte, paní Fischerová?

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
Já jsem v Americe nikdy nebyla, takže to všechno, co o Americe vím, vím samozřejmě ze svědectví jiných, ale pokud vím, tak všichni říkají, že Amerika je země tisíce Amerik, že záleží na tom, koho potkáte a kde ho potkáte a v jaké vrstvě se ocitnete, takže tam asi vidíte naprosto všechny způsoby života a vidíte tam velké bohatství a také, myslím, velkou bídu, což je něco, co si lidi neuvědomují. A my třeba, to Chicago tenkrát, když bylo zatopené, tak ukázalo tu odvrácenou stránku, kterou my normálně nevidíme, ale já si myslím, že v Americe žije spousta báječných lidí, ostatně je třeba, pokud jde o ty alternativy, o které se zajímám, tak mnoho Američanů zrodilo už různé nové přístupy a nápady, ale samozřejmě ta mocenská Amerika, ta je nejvíc vidět, a to je skutečně možná se dostávají někam na konec toho velkého pohybu, v jehož čele stáli, protože se zdá, že i tam začínají toužit po změně, protože se ukázalo, že i tam největší finančníci nebyli zrovna čestní, i tam politici lhali, i tam socha svobody sice drží to světlo, ale možná teď s tím světlem je to horší. A mě nejvíc zaujalo na té volby Obamy, když potom v televizi ukazovali různé záběry z různých konců světa, zabírali lidi, jak na to reagují, tak jsem si všimla na několika záběrech, že tam byli mladí lidé a podotýkám bílí, kteří plakali. Bylo vidět, že je to nesmírně vzalo, že ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Radostí ...

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
... radostí samozřejmě, to byly slzy pohnutí nad tím. A tam jsem si uvědomila, co to znamená pro mnoho lidí, tahle změna totiž, jak moc a mocně touží po změně, jak zřejmě je to v nich, protože to by jinak se nestalo, proč by někdo měl být dojat nad tím, že se prostě vyměnil nějaký člověk za člověka, takže si myslím, že ta touha po té změně zřejmě v lidech je veliká, i v těch Američanech a zejména asi v mladých a je to zřejmě hlubší díky těm slzám, bych řekla, než by se na povrchu zdálo. A teď je otázka, jak moc se tím obrovským kolosem dá pohnout. A to je asi věc, kterou teprve uvidíme, je pravda, že když teď slyším ty první řeči o sestavování vlády, tak mě napadlo, že to je to, to nové víno do starých měchů, že nevím, jestli to úplně půjde, ale asi by bylo naivní čekat náhlou a rychlou změnu, tak musíme si počkat a uvidíme, ale je pravda, že otočit tím kormidlem je asi hodně těžké a že i malý krůček je asi už krůček nějaké cesty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Změna v Americe má jméno, jak už jste řekla, Barack Obama. Co myslíte, jak by se Amerika měla změnit, nebo v čem by se měla změnit podle vás?

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
Já myslím, že Amerika je na konci nějakých hodnot, které hájila, protože například kulturní hodnoty, hodnoty ekonomické, hodnoty, prostě pro ně to, že to hlavní je utrácet, je podle mě děsivé, protože po 11. září vystoupí prezident a řekne běžte nakupovat, to nás zachrání, to je přece naprostý pád. Jestli někoho něco nezachrání, tak je to, že nakupuje. A to pro mě v jedné větě bylo vlastně naprosté odhalení toho, proč je Amerika dneska na konci, protože tohle prostě nejde, ty hodnoty jsou jinde. A pokud se kdokoliv na světě nebude dívat po hodnotách solidarity, slušnosti, jak jsme o tom mluvili, ušlechtilosti, jsou náležitosti s druhými a kulturně duchovními, nebude spjat nějak s kulturně duchovními hodnotami, tak se prostě z toho nedostane. Takže to si myslím, že je třeba. A právě říkám, že v Americe takové proudy jsou, ale jde o to, aby se dostávaly víc a víc ke slovu a nebyly jenom někde utlačené na okraj a nebyly menšinové.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se změní Amerika. O tom můžeme samozřejmě spekulovat a také se to brzy dozvíme. Dovolte zastavit se ještě u jednoho aktuálního tématu, zůstaneme na chvilku v zahraničí, před tím dnem sledujeme ohromné drama, které se odehrává v Indii, masové atentáty, přes sto třicet mrtvých, stovky zraněných a bohužel celé drama zdaleka není u konce. Jak tohle může ovlivnit náš další svět, vy jste, mimochodem v Bombaji, říkala jste mi před rokem, natáčela, takže místo znáte velmi dobře.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
No, Bombaj byla vždycky přelidněná lidmi, to na tom bylo prostě neuvěřitelné, to nikde jinde jsem neviděla a asi neuvidíte, to jsou prostě, tam je dvacet, myslím, milionů lidí v jednom městě, ale já bych spíš k tomu terorismu řekla něco, co mě napadlo už dříve, ale stále si na tom nějak trvám, jak chcete bojovat proti terorismu? To skutečně nejde, žádná raketa, žádní vojáci, tady nic nepomůže, tady samozřejmě jsou důležité ty tajné služby, aby pokud vůbec je to možné, protože když se někde nějakej rybář někde sebere a připluje, tak asi to všecko není možné zachytit, ale myslím si, připomíná mi to statečnost Britů za druhé světové války, kdy vzdorovali holýma rukama téměř proti bombardování a vydrželi a prostě vzali to, že se nezlomí a já si myslím, že tohle je podobný postup, který my musíme zvolit, prostě vědět, že se nesmíme poddat, že nesmíme utahovat lidské svobody pod záminkou obrany proti terorismu, že musíme bojovat opačně tím, že budeme šířit lidskost a ne nelidskost a že některým věcem vždycky budou na světě fanatici, to asi úplně nevymýtíme, ale nebude jich třeba tolik, protože nabídne-li se lidem lidský a slušný život, tak jenom opravdu málo šílenců půjde a bude dělat takovéhle věci, a to si myslím, že je ta cesta ven.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního Jak to vidí je herečka Táňa Fischerová. Paní Fischerová, s vaším jménem a tváří je už osmnáctým rokem spojeno v České republice období adventu a především adventních koncertů, kterými provázíte společně s paní Martou Kubišovou a Janem Kačerem. Když se ohlédnete, jak se vyvíjel a vyvíjí vztah Čechů, české veřejnosti k této krásné akci?

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
No, já musím říct, že v tom roce 90, kdy s tím přišel Jaromír Vašta, jsem u toho ještě nebyla, přišla jsem do toho v roce 91 nejdřív jako host a posléze s Honzou Kačerem jako moderátor, ale tehdy společnost žila politikou, tehdy skutečně tyhle akce byly na okraji, protože všichni jsme pořád koukali na obrazovku a byli jsme nadšeni, co to vidíme a co se to děje a byli jsme na ulicích a tohle bylo úplně na okraji, ale jak tak přibývaly léta, tak se to najednou začalo více dostávat do pozornosti lidí a médií, ostatně dnes už těch charitních akcí je přehršel a stalo se to naprosto běžnou součástí našeho života, řekla bych, že to hodně proměnilo vztah veřejnosti k lidem s postižením a k lidem nemocným, aspoň u některých nemocí, protože za minulého režimu prakticky invalidi nebyli na ulicích, nebyli vidět, to právě byl ten způsob chování, protože to neexistuje a víceméně, když člověk prošel ulicí, tak celá ulice se za ním otáčela, tak to je všechno minulostí a to je ta nejkrásnější zpráva a myslím, že k tomu pomáhají všechny tyto typy charitních akcí, koncertů a podobně. Na druhou stranu si myslím, že jsme zaměřeni jenom na ty děti, protože dnes už každej, prostě to je v nás každým, že jo, vidíte nemocný dítě, vidíte dítě na vozíčku, tak k němu máte nějaký vztah, ale jsou ještě oblasti, kde je třeba tuhle pozornost rozšiřovat a kam se je třeba zaměřit, takový ty sociálně slabší skupiny a tak, tam ještě, myslím, to nedošlo a to si myslím, že je ještě před námi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam nás pozvete, paní Fischerová, tuto neděli, to bude první adventní koncert.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
No, ten první adventní koncert, my jsme vždycky v minulosti čas od času sáhli po jednom právě tomto problémovém koncertě, protože jsme si řekli, že bychom rádi zaměřovali pozornost i do těchto koutů, takže my jsme jednou dělali koncert pro AIDS, pro Dům světla, dělali jsme koncert pro bezdomovce, dělali jsme koncert pro lidi postižených drogovou závislostí. A tentokrát ten první bude pro lidi propuštěné z vězení, pro lidi na ulici a z dětských domovů, které končí na ulici, právě proto, abychom ukázali také z blízka víc tuto problematiku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to byla také pozvánka pro naše posluchače. Paní Fischerová, já vám moc děkuji za to, že jste si našla čas a byla naším milým hostem v dnešním vydání Jak to vidí. Přeji hezký advent, mějte se pěkně, na slyšenou. Od mikrofonu se loučí Zita Senková a připomínám, že i tento pořad můžete najít a přečíst si i ve zvukové podobě na adrese www.rozhlas.cz/praha.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Táňa Fischerová
Spustit audio