Přepis pořadu Jak to vidí - 27.4.

27. duben 2009

Hostem pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu 2 - Praha byl přednosta Kliniky neurochirurgie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze Prof. Vladimír Beneš. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad zde také najdete ve zvukové podobě.)

Jak to vidí Prof. Vladimír Beneš:


Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobré jitro se zvolna překulilo, přehouplo do dobrého dopoledne a hostem dnešního pořadu Jak to vidí je neurochirurg Vladimír Beneš. Pěkný den přeji.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Dobrý den.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Daniela Brůhová vás bude provázet, my probereme ekologická témata, různá, protože Zelenám úsporám, to je i dnešní celodenní téma, no, ale mě by, pane doktore, zajímalo, prasečí chřipka, ta prý hrozí, v Mexiku už na to zemřelo téměř sto lidí. Blíží se nějaká pandemie, máme se bát a děsit?

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
No, jestli se blíží pandemie nebo ne, to nelze tušit, ale ta prasečí chřipka, to asi nebude, protože dneska snad psali, že tam je sto mrtvých na prasečí chřipku v Mexiku, ale za prvé, kdoví, na co zemřeli, opravdu to nebývá na tu chorobu. A druhá věc je ta, že to nepochybně bude něco podobného, jako byla ta ptačí chřipka z Vietnamu nebo odkud to tehdy přišlo, takže dokavaď opravdu nebude něco typu španělská chřipka mezi válkami, tak si myslím, že se nemusíme ničeho bát. To je, pokud je to začátek něčeho velkého, tak se to brzo dozvíme, ale spíš ne, si myslím.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale zase na druhou stranu pandemie už dlouho svět nezasáhla.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Vždyť nám jedna běží ohromná, vždyť nám běží AIDS. To je pandemie v celku nebezpečná a těžko asi si najít nebezpečnější viry, které trvale mutují, takže žádná extra léčba na to není, takže já si myslím, že ta pandemie tady běží na plno a že tam bych se asi bál, podívejte na Afriku, tam je zle.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
A to už jsme přijali jako téměř běžnou záležitost?

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
No, ono lidstvo si asi přivykne na kdejaké ústrky a na kdejaké nepříjemnosti a na kdejaká nebezpečí. A je pravda to, že dřív počet lidstva byl korigován jednak právě pandemiemi, ať už to byla černá smrt, nebo cokoliv jiného, a jednak válkami. My jsme to do určité míry dokázali tohle všecko vyloučit a je pravda to, že ta příroda se asi brání a snaží se vybalancovat nějak rovnovážný stav a k tomu musí patřit to, že se snaží druh, který se přemnožil takhle explozivně, nějakým způsobem korigovat a nějakým způsobem dostat možná do určité vyváženější polohy v rámci celé přírody.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže bát se prasečí chřipky nemusíme, říkáte.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Ne, já si myslím, že bát se předem něčeho, o čem vím minimum, je nesmysl, to je takové, já nevím, na to je to české slovo před po, se mi říct nechce, takže bude-li z toho něco prima, pak se začnu třeba bát, ale teďka dokavaď je to takhle, řekl bych, na úrovni bulvárních zpráv v televizi, tak si myslím, že nemá smysl něco vůbec si myslet, ani o tom, natož se toho bát.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Já přemýšlím právě o té ptačí chřipce, o té jsem četla různé stati, které mluvily o tom, že to byla především mediální chřipka víc, než skutečně nemoc zákeřná, která by zabila tolik lidí.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
No, to já mám pocit, že tady je taky, že ta prasečí chřipka bude něco podobného, že je to prostě ta touha potom z toho udělat opravdu záležitost udělat z toho krizi, udělat z toho katastrofu tak, aby to naplnilo v době, kdy se nic moc neděje, noviny, televize a podobně. A svým způsobem se ta ptačí chřipka opravdu byla mediální epidemie, to je krásný termín.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to jsou myšlenky Vladimíra Beneše. My si zahrajeme a potom se podíváme na ekologii.
Dnešní Jak to vidí reprízujeme ve třiadvacet hodin a pět minut na stanici Český rozhlas 2 Praha, anebo ho můžete najít jako text, anebo i ve zvukové podobě na webových stránkách www.rozhlas.cz/praha. No, a teď se s Vladimírem Benešem podíváme na Zelenou úsporám, na to, jestli může přispět tento program ke zlepšení životního prostředí. Vůbec by mě zajímalo, jestli se zajímáte o ekologické dotace.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
No, z osobního hlediska určitě, protože já mám plochou střechu a celý, ta část Prahy, kde bydlím, tak ta běží jenom na elektřinu, tam nemáme žádný jiný, tam není plyn, tam nemáme ani kanalizaci, takže zcela nepochybně bych uvažoval nad nějakými solární panely, to mně připadá jako velmi logické a velmi rozumné, takže o to se starat zcela nepochybně budu.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Uvažujete o tom jako o investici do budoucna?

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Jako investici a jako o úspoře pro, řekl bych, ne rodinu, určitě nad tím neuvažuju, že tím chránit životní prostředí, to mě nenapadlo.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, a to je to zajímavé téma.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Tím, že mám jenom elektřinu, tak ochráním tak jako tak zatím ...

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To je zajímavé téma, životní prostředí, to je vůbec téma, které naplňuje zprávy, každé zprávy téměř, třeba teď jsem slyšela velmi zajímavou informaci o tom, že Evropská unie vydala kvóty na rybolov s tím, že upozorňuje na to, že drancujeme oceány a že ryb ubývá a množství druh se ztenčuje a tak dále.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Jestli se ztenčuje množství druhů, to nevím, to je ichtyologie, to by asi věděl nějaký ichtyolog, jestli vyhynula nějaká ryba, savec nevyhynul žádný v posledních, já nevím, osmdesáti letech, pták snad taky ne, hmyzu přibývá, ročně se popisuje pět set až tisíc nových druhů, takže ta příroda je mnohem víc diverzifikována a variabilní, teď nevím, jestli je opravdu na vzestupu ohromném. Takže, jestli se toto týká ryb nebo ne, to nevím, stejně tak si nedovedu představit, jak změřit počet ryb jinak, než-li tím, kolik jich chytnu. Existujou na to metodiky, věděl jsem je, jsou to vzorečky, jestli je to aplikovatelné i v oceánu, kde chytíte určitý počet druhů, označíte si ho, pustíte ho znovu do přírody a přijdete chytat zase za nějaký čas a pak z poměru těch označených a neoznačených se dá vypočítat aspoň rámcově, jak velká ta populace je, takže jestli je to na základě nějakých takovýhle studií, tak samozřejmě pak asi by bylo na místě nějaké omezení, ale nepřipadá mi, nikde jsem neviděl, že by to opravdu byl jasně doložený fakt, že ubývá ryb v oceánech, takže jestli ten, to nařízení nebo ta touha vytvořit nařízení je reálně podložena nebo ne, to netuším, vím, že Unie si vymýšlí nařízení, která nemají sebemenší logiku, ku příkladu magnetická resonance v současné době, nejlepší ošetřovací metodika pro nás, tak ta je v různých silách, od nula patnáct tesla až někam po sedm tesla, což už jsou výzkumné přístroje. My máme teďka tříteslovou, což je vynikající věc, opravdu to ukáže v mozku všecko, co potřebujeme. Unie, aniž by měla jakýkoliv data, nebo jakékoliv studie, tak si řekli úředníci tam, že dvě tesla už je hodně na člověka a omezili to prostě, že zakázali ty silnější resonance, protože jsou údajně zdraví škodlivé. Neexistuje jediná práce, jediná studie, že určitá síla magnetického vlnění škodí, ale prostě jim se zdálo, protože ta dvě je prostě tak ta hranice, takže to udělali tak, aby to s tím rybolovem nebylo podobné.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se vrátíme k těm množstvím toho tesla, tak ta nižší magnetická resonance nezobrazí tolik?

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Neukáže tolik, ono to nedokáže, neukáže to takové detaily, pokud zase nevěnujete ohromný čas tomu získat ty obrazy, tam to záleží na tom čase, po který se to snímá, u těch tříteslových je ten čas daleko kratší, ale i samozřejmě ukáže-li perse, kdežto to nižší, pokud člověk chce získat srovnatelný zážitek tak, aby to použili hodinu, dvě, to ...

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to, že musíte ty přístroje úplně vyměnit, anebo jenom snížit ...

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Ne, ne, oni to sice vydali to nařízení, ale zdvihla se taková vlna odporu, že předpokládám, že úředníci se sejdou a rozhodnou se, že tedy tři tesla ještě neškodí a že to bude tři a půl tesla ta hranice, aniž by zase bylo jakékoliv, jakékoliv podklady pro to, nebo jakákoliv studie, nějaký experiment nebo něco, to prostě je opravdu čistokrevně úřednické rozhodnutí a nejlíp to svým způsobem ukazuje, jak de facto byrokracie pracuje, že tam nejsou nutná fakta, takže ten rybolov ...

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Mělo by to být podloženo ...

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Mělo by to být všecko podloženo nějakými tvrdými fakty, o které by bylo možné se opřít, ku příkladu v naší literatuře existují experimentální práce, je jich tam hodně a člověk si to přečte, zaujme ho to, takhle ku příkladu se tam před patnácti lety objevila studie, kterak lze rekonstruovat míchu, kterak krysy po postižení míchy běhají a znělo to nesmírně logicky a jednoduše, já jsem to x-krát na mnoha místech říkal, ale za patnáct let se neobjevila studie další a hlavně neobjevila se studie z nějaké jiné laboratoře, než-li z téhle té iniciální. Takže ono nestačí, když něco přijde z jedné laboratoře nebo od jednoho týmu, ono to chce, aby to nějaký další tým nezávislí buď zopakoval ty pokusy, anebo to prokázal nějakou jinou cestou, teprve pak se to dá brát, jako že je to fakt. A na většinu těhle těch ekologických témat neexistuje žádná takováhle jasná studie, která by buď nějakým experimentem nebo nějakým opravdu, nějakou perfektní metodologií tohle to dokázala prokázat, ono to svým způsobem asi dost dobře nejde, protože je to, za prvé, v ohromném časovém rozmezí. A za druhý je to prognostika. A prognostika sice je nádherná věc, ale já třeba sám za sebe nedokážu odhadnout, kde můj obor bude za patnáct, dvacet let, to už je příliš dlouho a netroufnu si to, a tady oni věští do daleko delších, řekl bych, časových úseků a děsení nás, co bude za sto let, což samozřejmě málokoho zajímá, protože člověka je schopen uvažovat tak o ty dvě generace dál, ti pravnuci už jsou takoví trošku, že jo, vágnější, takže tam si myslím, že je to dost takové, prostě nejsem o tom přesvědčen jasnými tvrdými fakty.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Je vidět, že jste zkušený lékař, který dá na britské studie, které jsou jasně podložené, z té ekologie, zajímá vás nějaké téma, sledujete vlastně ekologii?

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Ale, no, samozřejmě, že to sleduju a samozřejmě, že sám se snažím chovat tak, abych tý přírodě neubližoval, koneckonců mám odmalička, brouky sbírám, že jo, když jedu někam na dovolenou, tak pokud možno do přírody, takže určitě tam nehážu papíry, určitě nepálím lesy, určitě doma třídíme odpad, všecky tyhle ty věci, který dělám, a to si myslím, že to je to, co by člověk pro přírodu udělat měl a mohl. Na druhou stranu se tolik neděsím toho, co je /nesrozumitelné/, protože ten dýchám, ten já vydechuji, a že bych zrovna tím, že dýchám také přispívám k tomu, že vznikají nějaké ozónové díry, nebo že se otepluje planeta, z toho nějak tak si myslím, nejsem o tom přesvědčen, to, co se nám stále předkládá jako fakta, takže takovéto obecné strašení přírodními katastrofami, které nijak nejsou podložené a které jsou opravdu víceméně předložené týmy, které odněkad samozřejmě na ten výzkum dostávají peníze, takže už to zadání, jak ten výzkum má dopadnout, většinou je dost jasné, tak k tomu se nějak nemůžu donutit a nemůžu tomu, ne uvěřit, ale ono je to v současné době dogma. A já dogmata nesnáším, jakékoliv dogma, to už je jedno, jestli je to dogma náboženské, nebo jestli je to dogma třeba politické typu komunismus, anebo jestli je to dogma, tady bych asi řekl společenské.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Oteplování planety, jste nakousl takové téma kontroverzní. Myslím, že většina lidí je už téměř nakloněna tomu, že ledovce tají, vidíme na Internetu, dokonce i v televizi občas různé záběry, jak se utrhne ledovec veliký jako třeba Česká republika a pluje, Benátky se zaplavují a tak dále.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
No, to je strašné, to je bulvár, že jo, to není nic jiného, tam, teď se objevil ten článek, on to není fakt, že v Antarktidě toho ledu přibývá, to já to prvně četl už před několika lety, stejně tak se moc nemluví o faktu, že osmdesát procent toho ledu je dole na jihu a ne na severu, kde asi opravdu ten led ubývá. A možná, že je to normální přírodní děj, že se to takhle mění, protože celá příroda je dynamická záležitost, to není statický, abych to chtěl udržet v tom, jak je to dneska, kdo mi taky řekl, že to dneska je to nejlepší, to přeci je, to není nikde prokázáno. A když v televizi předvedou, jak ty ledovce se trhají, to je pořád ten jeden záběr, jak padá ten led z toho, z té stěny takové a že se utrhne kra velká jako Česká republika nebo prima, asi se to tam normálně stává. A k tomu mně oznámí, že během třiceti let stoupnou oceány, nedej bože, asi o třicet až padesát centimetrů a do toho ta televize promítne záběr z nějakého katastrofického filmu, jak se tsunami valí na New York a de facto ho ničí, tak to už jako člověka primárně nabudí proti tomu, to není věc, která by mě asi dokázala vzrušit ve smyslu tom, že bych začal teda méně vydechovat toho kysličníku uhličitého, ale spíš skoro naopak, to je kontraproduktivní podle mě.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního Jak to vidí je neurochirurg Vladimír Beneš, ovšem mluvíme o ekologii. Vy, jako nadšený entomolog sledujete vývoj v přírodě, rozhodně tedy, říkal jste, že druhů brouků a hmyzu vůbec přibývá.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Oni se popisují nové druhy, takže to neznamená, že dřív v té přírodě nebyli, ale ...

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale my je neznáme ...

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
... zřejmě je neznáme.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To můžeme být docela zajímavá objevná dobrodružná práce.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Já k tomu mám určitou rezervovanost, on je to hrozně hezký koníček, ale nic jiného, než koníček to není. Popisování nových druhů nebo vůbec zájem o taxonomii, to znamená o tu systematiku přírodní je víceméně v rukou amatérů, protože zatím se to dělá podle toho, co tam ten člověk vidí, a to se dá naučit a teďka, pokud má trošku zelenější krovky nebo pravou nohu jinak ochlupenou, tak se, tak to někdo popíše jako nový druh. Neexistujou recenzované články, kde se to popisuje a neexistují časopisy, které by byly uznané pro ty nové druhy, kde to otisknete, tam to otisknete a ono to platí. A nemá to nic společného s genetikou, nedělají se, nebo spíš jenom pár vědeckých ústavů dělá nějaké genetické studie, dělají třeba /nesrozumitelné/ a podobně, takže tam by to asi mělo logiku, ale to, jak se to popisuje, ti amatéři, oni už to nejsou amatéři, ti už se dostali skoro do profesní noty, i když jsou z různých, tak mně to připadá takové pořád jako /nesrozumitelné/, ono je to hezké, je to zábava, je to prima, ale svým způsobem, když budu upřímný a teď budu mluvit proti vlastnímu koníčku, tak ono je úplně lhostejné, jestli od té jedné čeledi brouků je na světě patnáct set druhů nebo patnáct set padesát, to roli nehraje. A ty druhy se tam mění, protože pak přijde někdo další, chce si na tom udělat nějakou hezkou práci, tak to sebere, všecko to prostuduje a třeba vyškrtne dvacet druhů, že řekne, tohle to nejsou druhy, to jsou poddruhy, to nejsou ani poddruhy, to strčíme pod nějaký druh, takže tam se to mění strašně rychle a strašně moc na základě takových ne až zcela pro mě exaktních kritérií, takže opravdu zábava.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale je zajímavá informace ta, že říkáte, že entomologie je vlastně v rukou laiků, tedy velmi poučených laiků?

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Velmi poučených laiků, ale to je ta systematika, že jo, protože profík, když vystuduje přírodní vědy, tak spíš ho bude zajímat něco, aspoň já si myslím, a uvažuju podle toho, co by zajímalo mne, něco, kde je nějaká dynamika, kde lze opravdu víc být trošku jako, řekl bych, tvůrčí, takže spíš se budeme věnovat buď třeba nějaké té biochemii nebo se bude věnovat etologii, takovýmhle věcem, aspoň to mě připadá jako takové mnohem, mnohem dynamičtější a zajímavější, nežli ta statická taxonomie, kde to jde vlastně jenom o takové jako seznamy, o nic, ne, že by mě to nebavilo, protože to sbírám, že jo, ale není to to, co bych považoval jako za vysloveně tvůrčí záležitost.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme od brouků zpět k oteplování. Četla jsem někde, že i Bangladéš je ohrožena tím, že bude zalita mořem, ale tam udělali i velmi zajímavou sociální zkušenost.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Ježiš, to je, já si to jméno nevybavím, já jsem, to je bankéř, který dostal Nobelovu cenu, já mám pocit míru nebo něco nebo ... za ekonomii, za ekonomii to bylo a najednou z těch amerických sjezdů tam vždycky zvou takové významné osoby, přednášek Gorbačov, Bush a podobně a tenhle tam přednášel. A to bylo nesmírně zajímavé, on je to multimiliardář a bankéř, a tenhle bankéř, on půjčuje drobné částky těm domorodcům, nejen, že jim půjčuje ty drobné částky, které se mu zase vrací, protože tam snad, vy jste to říkala, že tam je nějaký jakoby starosta, který, přes kterého to jde, takže on ví, komu to půjčit, kdo to vrátí.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem to četla tak, že on půjčuje do vesnice, vždycky si vybere, vytipuje několik schopných lidí, kterým půjčí peníze a ti půjčují dál.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Ti půjčují dál, tak to jo, tak já jsem mu špatně v tý přednášce rozuměl, protože já jsem myslel, že to půjčuje těm jednotlivcům. Ale oni s tím souvisí nejen to, že jim dá ty drobné peníze vlastně, to jsou stovkové záležitosti, to jsou, to jsou vysloveně minimální půjčky, ale on třeba se dohodne s firmou Danone, že tam pro ty děti seženou, aby měly denně jeden jogurt ve škole, tak ten jogurt je v úplně nejlacinějším kelímku bez jakýchkoliv nádherných barevných reklam na sobě, v televizi tam neběží krásné mladé rodinky, které jsou závislé na jogurtu a když ho nemají, tak mají abstinenční příznaky, takže ten jogurt nestojí jako u nás dvacku, ale dvě koruny, a to už si spíš a rodina může dovolit těm dětem to opravdu aspoň, jednou denně dopřeje a najednou ta populace je zdravější, najednou ty děti začnou chodit do školy, ta škola je přeci jenom vede víc k tomu, že budou uvažovat o nějaké práci a ono to pak i souvisí jedno s druhým a jestli v té ekologii je něco prokázáno, tak je tam prokázán vztah mezi bohatstvím společnosti a ochranou přírody, čím bohatší společnost, tím více se o tu přírodu stará, že jo, to je absolutně logické. A on takhle postupně opravdu, v té Bangladéši se mu daří vytvářet asi komunity určité, které jsou na tom vcelku dobře, klesá tam nemocnost, stoupá tam vzdělanost, ty lidi daleko líp dodržují hygienické návyky, což v té placaté Bangladéši přelidněné je potřeba. A zřejmě je to velmi úspěšné, protože jinak by asi těžko dostal Nobelovu cenu za ekonomii.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To je velmi zajímavé, protože i ta společnost je zdravější, vy jako lékař tohle určitě oceníte, nejen sociálně zdravější, ale skutečně jaksi co se týká zdraví.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Tam přeci jsou ty, známá Bangladéš těma očníma chorobama, těmi různým trachomy, či jak se to jmenuje, to tam prostě ubývá, to je fascinující a když už jsme u toho oteplování a stoupání oceánu, tak ta je samozřejmě, Bangladéš je placka u moře a tak ji vždycky jmenujou jaku tu, která bude zatopena, ale pravděpodobně, když oni dostanou pár těch stovkových půjček a budou uvažovat, no, tak je napadne, že kdyby bylo opravdu pravda, že to stoupne, ty oceány, no, tak se postaví asi hráz, půl metru vysokou, to by asi stačilo, tak jako to mají Holanďané.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to vlastně taková zvláštní sociální ekonomika, která má daleko širší dosah.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Ano, ano, to má přesah, dokonce pravděpodobně i na ty sousedy tam, protože vedle je Indie, která na tom není o nic lépe, že jo, takže tam to bude mít určitě efekt ohromný. A je to něco, co člověka překvapí, protože na tom, že de facto on se postará o to, že celá jedna země žije líp, tak ještě na tom vydělá peníze.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to zvláštní, že on půjčuje malé částky a ty malé částky se vrací od nejchudších lidí.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Ano, od těch nejchudších, ty to vrátí. Když si půjčíte dvě stě miliard, tak je nevrátíte a nic se nestane. A když si půjčíte dvě stě tisíc, tak přijde exekutor a seberou vám všechno. To platí tam jako tady pravděpodobně, ale oni to opravdu vrací.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná, že to vrací právě proto, že vidí, že se tam začínají stavět školy, že děti se vzdělávají, jsou zdravější, jak jste říkal, mají jogurt například, což před tím nebylo.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Určitě, ona je otázka, jestli by se něco podobného nemělo začít u nás, v takových těch /nesrozumitelné/ a v těhle těch místech, vytipovat tam prostě někoho, kdo by byl do určité míry schopný, kdo by měl autoritu u těch ostatních a ne přesto jim plošně rozdávat vcelku velké peníze, ale prostě jim nějakým takovýmhle stylem půjčovat a čekat, že to vrátí.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Stavět tu komunitu zevnitř svým způsobem?

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Ano, vychovávat je, výchova je výchova, jiná cesta, to nejde, školy, kam chodí.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Já hledám to jméno toho miliardáře a nemohu ho najít ...

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Já si to taky nevybavím, to jméno.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale je to velmi zajímavá myšlenka, a to, co vy říkáte, že by to šlo použít i například do těch romských komunit, je další zajímavá myšlenka ...

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Já tomuhle nerozumím, ale je fakt ten, že ti Romové žijí v určitým, v trošku jiným světě, mají jiné hodnoty, než-li máme my, oni určitě nechtějí být superbohatí, nechtějí jezdit přepychovými auty a vlastnit vily. A na to, jak žijí, tak na tom jim stačí to, co dostanou od toho sociálního úřadu, jenomže to samozřejmě vede k tomu, že se pak tam poflakují po ulicích a tu a tam někde něco ukradnou, do toho přijdou, že jo, teďka všemožně ti skinheadi, kteří se vždycky dohodnou s anarchisty, aby se, to je jak Slavie - Sparta, že jo, vždycky jsou tam oboje, to je zajímavý, takže oni si nepochybně dají, hele, v úterý se sejdeme tam a na tlučeme si, samozřejmě, že už pak je z toho rozběhlý takový kolotoč a my jenom žehráme, a to si myslím, že není dobře, že opravdu by tam bylo třeba jít přes nějakou takovou edukační kampaň, kdyby se jim za prvé, asi vysvětlilo, že ty peníze mají určitou hodnotu a že nepřijdou sami, protože oni dnes většinou čekají na to, že ten stát jim to dá a kdykoliv vidíte, v televizi se vyjadřovat, že by něco chtěl, že by něco chtěli dostat, tak jim vysvětlit, že na to někdo musí vydělat a že za to musí oni něco odvést, možná, že by to šlo.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tohle přesně vyžaduje ten bangladéšský bankéř a skutečně se zdá, že to funguje i v takové společnosti velmi chudé, do které on půjčuje a on je z toho miliardář, to je zvláštní.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Že by to začal dělat stát a z našeho státu se stal miliardář a mohli jsme si platit šrotovné celý léta.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To myslím, že není funkce státu.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
To není, to není, ale já mám obavy, že po volbách si budeme myslet ten stát, že jo.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
My už jsme pomalu na konci dnešního Jak to vidí, věnovali jsme ho především ekologii a ekologickým záležitostem. Vy jste říkal, že ekologie je pro vás jistý fenomén, který, na který se díváte s jistou nedůvěrou. Proč?

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Já se nedívám na ekologii jako takovou s jistou nedůvěrou, já se dívám s nedůvěrou na určité články a z toho to vychází a s úplnou nedůvěrou se koukám na to, jak se z toho stává náboženství, protože to už jsou mantry, protože se planeta otepluje a tak dále, a to mi vadí, to mi vadí, protože opravdu nemám důkazy.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká neurochirurg Vladimír Beneš. Děkuji za váš čas a přeji krásné pondělí, zítra uslyšíte kolegu, novináře Ivana Hoffmana. Dobrý poslech přeje Daniela Brůhová.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Vladimír Beneš
Spustit audio