Přepis pořadu Jak to vidí - 2.7.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Dnešní cestovatelské Jak to vidí Českého rozhlasu 2 Praha, ještě připomenu, že nás můžete najít také na internetu v přepisu www.rozhlas.cz/jaktovidi. Nebo si nás můžete poslechnout večer po jedenácté hodině v repríze. Tedy dnešní Jak to vidí nás zavádí do Bruselu a zavádí nás taky časově o kousek zpátky. Teprve včera v odpoledních hodinách sem do hlavního města Belgie dorazilo poselství krále Jiřího z Poděbrad, které ušlo celou cestu z Prahy až do tohoto města pěšky. Ve studiu v Bruselu stále ještě pan Jan Havelka, prezident Evropské asociace turistických klubů. Dobrý den.

Jan HAVELKA, prezident Evropské asociace turistických klubů
--------------------
Dobrý den.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Slečna Zdeňka Umlaufová, organizátorka pochodu, členka Klubu českých turistů. Dobrý den.

Zdeňka UMLAUFOVÁ, organizátorka pochodu, Klub českých turistů
--------------------
Dobrý den.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
A paní Růžena Streiftauová , také z vedení Klubu českých turistů. A ještě tu mám poznámku ušla nejvíc. Dobrý den.

Růžena STREIFTAUOVÁ, Klub českých turistů
--------------------
Dobrý den.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Možná bychom, dámy a pane, mohli ještě na začátek připomenout, proč vlastně jste šli pěšky?

Jan HAVELKA, prezident Evropské asociace turistických klubů
--------------------
Tak to se dá shrnout asi takto. Jihočeský kraj přišel s nápadem, že v půlroce českého předsednictví v EU by bylo dobře připomenout skutečnost, že Jiří z Poděbrad byl jeden z prvních, kdo se pokusil o sjednocení Evropy. Učinil to tím, že poslal do západní Evropy návrh smlouvy mezi katolickými panovníky s návrhem, aby se spojili. Tenkrát to bylo motivováno spojení proti Turkům. Ale ta smlouva měla velmi zajímavé pasáže, které ukazují, že již tenkrát věděli, že to není možné jenom říct. My jsme přátelé, ale že to musejí ošetřit jaksi hlouběji, a proto to je i pro dnešek velmi zajímavá záležitost. Oni přišli s tím, že by se mohla zopakovat následná cesta pana Lva z Rožmitálu, který vlastně už nevezl toto poselství, ale chtěl o něm i nadále mluvit a který měl druhý úkol ukázat, že české království se už konsolidovalo po husitských válkách. Na druhé straně chtěl, aby Češi poznali život na knížecích a královských dvorech v západní Evropě.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Ta myšlenka samozřejmě na začátku stojí, ta je jasná. Zopakování takové cesty je úžasný projekt. Jak se ta cesta plánuje, když máte dojít pěšky do Bruselu, tak to se asi nedá na kompasu nastavit azimut nebo na GPS a jít.

Jan HAVELKA, prezident Evropské asociace turistických klubů
--------------------
Tak to se nedá. A jelikož to je ale vlastně replika historické cesty, tak to muselo začít tím, že jsme ze dvou pramenů čerpali body průchozí, kterými to poselstvo Lva z Rožmitálu šlo. Když jsme měli ty body, tak jsme se potom obrátili na kluby sdružené právě v té Evropské asociace turistických klubů s dotazem, zdali by nám pomohli najít trasy mezi těmi danými body. A to se podařilo, takže vlastně to nebylo podle azimutu, nýbrž to šlo všechno po značených trasách, které třeba spojují Norimberk s Heilbronnem přes sedm míst, kudy šlo to historické poselstvo.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Zdeňko, jak třeba vypadá taková denní etapa, nebo jak vypadala denní etapa na cestě?

Zdeňka UMLAUFOVÁ, organizátorka pochodu, Klub českých turistů
--------------------
Bylo to hodně rozmanité. V podstatě dostali jsme k dispozici mapy od místních turistických klubů, kde jsme měli vyznačenou trasu buďto přímo od nich, nebo my jsme si vyznačili a snažili jsme se procházet tak, jak jsme ji viděli. A je pravda, že krajina byla hodně různá, rozmanitá. Teď, když jsme šli ten poslední úsek v Belgii, tak už to bylo spíše po rovině mezi poli. Co jsem slyšela zase od účastníků, kteří procházeli Německem kolem Porýní, tak ti šli i hodně kopcovitým terénem, obcházeli řadu hradů a zámků na trase a opravdu každý úsek měl něco svého jedinečného.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Růženko, vy jste ušla kolik kilometrů celkem?

Růžena STREIFTAUOVÁ, Klub českých turistů
--------------------
Čtyři sta třicet. První etapu jsme šli 11 dní, a teď ta poslední ta byla nejdelší, to byla s těma různýma přestávkama, takže to bylo teď 13 tras, takže to bylo různé. Ta první etapa byla trošku náročnější, protože jsme šli přes Smrčinu, neboli přes Fichtelberg tam v Německu kolem Chebu, a tam jsme šli ještě i ve sněhu, tak kolem půl metru sněhu bylo, tak to bylo, docela se šlo 1025 metrů nahoru, tak to bylo docela náročný. Ale zas to bylo hezký, ta krajina byla jiná, nebyla to taková rovina jako tady. Prostě to bylo nahoru - dolů, po rovině, zase nahoru - dolů a šlo se dost jako rozmanitě a byl velký plus, že nás provázeli místní turisté z toho klubu, kteří prostě vždycky nám chtěli ukázat něco hezkýho, nějakou novinu, nebo něco, co jsme třeba my neznali, takže vždycky nám nějakou tou jejich zajímavost chtěli ukázat, tak to bylo docela zajímavé.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Překonali jste pohraniční hory, potom jste se vydávali dál do Německa. Německo je asi kus světa, který jako turisti v nohách určitě nemáme. My Německem projíždíme po dálnicích.

Jan HAVELKA, prezident Evropské asociace turistických klubů
--------------------
Tak to je právě ten pohled Čecha, který jede po dálnici, protože ta dálnice, která jede podél Norimberka, tak tam působí skutečně dojmem, že jede plochou krajinou. Ale ta krajina je rozrytá hlubokými údolími, speciálně dvou řek Kocher a Jagst, na nich jsou historická města a je to nesmírně romantické. A jelikož v téhle krajině jsme šli v době největšího rozkvětu ovocných stromů, tak to byla prostě pohádková krása.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Mluvíme v bruselském studia s právě dorazivším poselstvím krále Jiřího z Poděbrad, které došlo z Prahy do Bruselu.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Stále je s vámi cestovatelské Jak to vidí Českého rozhlasu 2 Praha. Mluvíme o poselství krále Jiřího z Poděbrad, které, jak jsem byl správně opraven, nevyrazilo z Prahy do Bruselu, ale z Blatné do Bruselu tak jako původní poselství. Mluvili jsme o tom, že v Německu se rozhodně vyplatí opustit dálnici a jít vlastně ve vašich stopách, čili jít pěšky. Jaké jsou tam turistické trasy? Já vím, že u nás ty trasy jsou krásné právě tím, že procházejí tu po cestě dobré, tu po cestě lesní, divoké. Jak to vypadalo v tom Německu přímo ty trasy turistické?

Jan HAVELKA, prezident Evropské asociace turistických klubů
--------------------
V tom Německu to vypadá po stránce kvality těch tras dost podobně jako u nás. Co je trošku horší, je kvalita značení těch tras. Ona nebývá ani tak špatná jako spíše různorodá. Prostě v Německu funguje nikoli jeden klub jako v Česku, nýbrž 55 klubů, dejme tomu asi 38 z těch 55 klubů má svoje značení, ten zbytek se přidružuje k některému z nich. To dělá samozřejmě cizinci, který na to není zvyklý, trošku potíže, že na hranicích činnosti těch klubů se najednou změní způsob značení. Takže tím bych řekl, je určitý rozdíl. Ale na druhé straně z hlediska trasy, nikoliv přírody, ale z hlediska trasy nejkvalitnější trasou bych řekl z celé té 1430 kilometrů dlouhé cesty, byl takzvaný Rheinsteig, to je trasa podél Rýna, Zdeňka už o tom hovořila, že to je tam velmi romantické, ale tahle trasa je teď nově udělaná a jedna z podmínek, nebo je několik základních podmínek pro takzvané certifikované trasy. Jedna z nich je, že musí být velmi zajímavé, to znamená, jak je možnost je dotáhnout na nějakou vyhlídku, nebo k nějaké pamětihodnosti, tak ta trasa se musí tam dotáhnout.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
A před vámi cíl Brusel, to jste měli jistě radost?

Jan HAVELKA, prezident Evropské asociace turistických klubů
--------------------
No, já vám na to právě odpovím, že podél toho Rýna jsme mohli ujít buďto 120 kilometrů nebo 270 kilometrů. My jsme šli těch 270 po této trase, která nás ovšem vyvedla na nejlepší vyhlídky a která je tím novým způsobem udělaná, aby měla co největší délku po měkkém povrchu. To znamená, aby to bylo skutečně přívětivé pro pěšího turistu. Úplně vrchol, který mě nadchl, byl třeba když jsme najednou byli shozeni jaksi značením z asfaltové silničky, která byla nádherně vyhlídková nad Rýnem, protože našli způsob, že se půjde o 5 metrů níž mezi dvěma řádky vína ve vinohradu na měkké travičce. To je jako značka kvalitní cesty, to znamená, ať ten turista ujde třeba hodně, ale nezničí si nohy a hodně toho zároveň vidí a tak dále.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Dobře, Německo, turistika je úplně jasná. Ale jaká je turistika v Belgie taková ta značená po cestách?

Zdeňka UMLAUFOVÁ, organizátorka pochodu, Klub českých turistů
--------------------
Tak náš dojem z té trasy je, že v Belgii se vůbec žádní turisté nenachází, protože jsme nepotkali snad nikoho, kdo by šel takhle pěší túru někam, ani o víkendu jsme nezaznamenali, že by... opravdu ani důchodci nějak si dali procházku po značené turistické trase, takže...

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Takže jsou tu značené turistické trasy?

Zdeňka UMLAUFOVÁ, organizátorka pochodu, Klub českých turistů
--------------------
Jsou. O tom značení to už bych taky trošku polemizovala, protože jsme museli leckterou značku hledat i kilometr daleko, protože...

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Prostě nebyla.

Zdeňka UMLAUFOVÁ, organizátorka pochodu, Klub českých turistů
--------------------
Na rozcestí je nenapadne označit, kam uhnout.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------

Tak vy jste šli takovou zvláštní trasu, vy jste vlastně přišli ze západu přímo, nebo spíš ze severozápadní části, z té ploché vlámské, protože Ardeny jsou velmi turistická oblast, jsou to kopce, jsou tam údolí, divoké řeky a vy jste vlastně šli spíš přes Holandsko taky kousek. To znamená, jak se psychicky zvládá každodenní pochod několik desítek kilometrů po rovině, to by mě zajímalo?

Zdeňka UMLAUFOVÁ, organizátorka pochodu, Klub českých turistů
--------------------
Ta placka nás značně demotivovala, to se přiznáme, ale zase ta krajina nebyla až tak špatná, když jsme sem tam našli ovocné stromy, jahodové pole, tak to zpříjemnilo ten pochod, že jsme si alespoň natrhali čerstvý ovoce.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Jsou to stezky, co vede tou plochou vlámskou částí Belgie, jsou to silnice?

Zdeňka UMLAUFOVÁ, organizátorka pochodu, Klub českých turistů
--------------------
To je přesně ten opak Rheinsteigu, které je certifikované a jde po měkkým povrchu, protože v Belgii jsou samé panelové cesty, případně asfalt a jenom pár kilometrů se šlo polem, po lesní cestě nebo po vyjeté traktorem. Ale procházeli jsme i malebnými vesničkami, kde je ta tradiční belgická architektura, cihlové domky, a to je pěkný poznat.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Vy jste, Růženo, také šla tu poslední belgickou část?

Růžena STREIFTAUOVÁ, Klub českých turistů
--------------------
Ano, taky.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Takže se shodujete v tom, že v Belgii pěší turismus minimálně v té vlámské části není úplně...

Růžena STREIFTAUOVÁ, Klub českých turistů
--------------------
My jsme tedy víc potkávali cyklistů než teda jako pěších, jo. Protože ty cesty, co jsou tady vyznačené, tak ty opravdu spíš by sloužily těm kolům, protože ty kola těm to vyhovuje, když je ten asfalt, anebo ten beton, tak to jako ano. Ale pěšího turistu jsme opravdu nepotkali za celou dobu a hlavně to značení bývá, my jsme zvyklí na křižovatce, když se to odbočuje, tak někde nějaká značka je a tam třeba pokáceli stromy a jsme třeba 500 metrů nenašli značku. Taky jsme šli podél kanálů a řek a tak jako dá se to ujít. Když je turista, tak ten si vždycky v tý přírodě kousek tý zajímavosti najde. Horší je to, když prostě se potom jde jenom hodně, to slunce na vás praží, tak už jako chuť nemáte ani se moc rozhlížet, když máte těch 20 kilometrů v nohou a máte to předešlý den 20 a další den 20, tak už pak ten třetí den je to takový nezáživný, protože se jde pořád stále stejnou rovinou.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Takže přišly i momenty krize na té pěší cestě?

Růžena STREIFTAUOVÁ, Klub českých turistů
--------------------
No, tak ty děvčata, já jako jsem zvyklá chodit.

Zdeňka UMLAUFOVÁ, organizátorka pochodu, Klub českých turistů
--------------------
Jestli já můžu říct, tak já jsem tady jednak za organizátory KČT, ale jsem tady i za vysokou školu ekonomickou a vlastně s námi putovalo ještě dalších 6 děvčat z VŠE, obor cestovní ruch a právě poslední etapa, my jsme se snažili držet dobrou náladu různými vtipy, humorem a utíkalo to, utíkalo to. Ten mladý elán ten nám ještě vydržel vlastně až do Bruselu.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Cestovatelské Jak to vidí Českého rozhlasu 2 Praha. Mluvíme se zástupci Klubu českých turistů, kteří se převlékli za poselstvo krále Jiřího z Poděbrad a ten převlek netkví ani tak v oblečení, jako v tom, že skutečně ušli původní trasu toho diplomatického poselství z Blatné v jižních Čechách až do Bruselu po etapách pěšky. Velmi důležitou část takové cesty tvoří samozřejmě setkávání s lidmi, protože ujít to je sice sportovní výkon, ale ujít to jako poselství, to už vyžaduje setkávání s lidmi. Vy jste, pane Havelko, říkal, že po cestě vám pomáhala řada turistických klubů. S kým ještě jste se potkávali na cestě?

Jan HAVELKA, prezident Evropské asociace turistických klubů
--------------------
Tak ty turistické kluby, které nám pomáhaly, se postaraly o to, že o nás věděli starostové a že ti starostové, ne všichni, ale většina z nich se s námi chtěla aspoň setkat. Řada z nich chtěla něco předvést ve své obci, takže vlastně do hry zatáhli další spolky pěvecké, taneční, myslivce a tak dále. A konečně ti starostové, řekl bych, i ve vlastním, ale také v našem zájmu k tomu pozvali novináře. A protože třeba ti novináři ve středním Německu psali dokonce předem program toho pochodu, tak se nám stávalo, že na start té etapy přišli nejenom ti, co nás provázeli z toho místního klubu, ale přišli tam i jiní Němci, kteří říkali, my jsme slyšeli, že dneska bude pochod tady odsud tam a můžeme jít s váma. No, a my jsme samozřejmě říkali, ano, tohle je otevřený pochod a naopak budeme rádi. A z toho potom byly další debaty při tom pochodu a další debaty o tom, který z nich byl v Česku, kde byl a kdy tam chce přijet a tak dále, ale, a to je zajímavé, nejvíc se vždycky začínalo diskutovat o té myšlence toho pochodu, o té myšlence teda toho Jiřího z Poděbrad, neboť oni byli většinou překvapeni, neboť to neznali historicky, ale zase byli i takoví, protože se dověděli předem, jsem jim dali ty podklady, tak už byli připraveni a dokonce rozvíjeli jako nějaký historický pramen, který svědčí o tom, že ten kdo napsal tu knížku, podle které jsme to dělali, ten Gabriel Tetzel byl v důvěrných stycích s Jiřím z Poděbrad, neboť oni v archivu objevili další korespondenci a tak dále, takže těch důvodů k těm rozhovorům nebo témat k těm rozhovorům bylo hodně. A samozřejmě jedním z témat bylo i to, jestli si přejeme tu sjednocenou Evropu, ano nebo ne. A na tom se turisti poměrně drtivou většinou shodnou vždycky, že ano.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Já jsem slyšel, že jste se dokonce potkali s někým z potomků jednoho z účastníků toho tehdejšího poselství krále Jiřího z Poděbrad?

Jan HAVELKA, prezident Evropské asociace turistických klubů
--------------------
Tak malinko to zpřesním, ale v podstatě je to totéž. Potkali jsme se s potomkem spolumajitelem města Gräfenberg, kde teda ten spolumajitel jeden byl Gabriel Tetzel, to byl ten kronikář, který tu cestu popsal a který fungoval zřejmě i v obecnější rovině jako poradce Jiřího z Poděbrad pro západoevropské záležitosti. A tenhle spolumajitel se jmenoval Haller a jeho praprapravnuk se zúčastnil jednoho toho přijetí v Gräfenbergu a mluvil tak zajímavě, že jsme se spolu dohodli, že jsme ještě spolu seděli druhý večer až do půlnoci a on ještě říkal, co všechno už objevil, ale že ho to hrozně zajímá, že bude v tomhle tom pokračovat dál, takže až tak daleko to došlo.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Mimochodem, šli jste tak dlouho. Jaké bylo počasí, vy jste vlastně, nebo to poselství šlo od jara, řekněme, do včerejšího dne do 24. června, počasí vám vyšlo na ten pochod?

Jan HAVELKA, prezident Evropské asociace turistických klubů
--------------------
Tak já bych řekl, že určitě nadprůměrně, i když se dá říct, že start v Blatné proběhl toho 28. března za psího počasí, to pršelo a do toho lítal sníh. A ta jedna větev, která šla z Rožmitálu, protože ono to tam bylo tak, že byly etapa A a B, jedna startovala z Blatné a šla do cíle, kde se spojila s tou druhou, která šla z Rožmitálu a ta šla přes Třemšín a tam padal sníh normálně, na stromech byl sníh. Takže to bylo počasí zlé, ale když potom přeskočím na ty zahraniční úseky, tak to je obdivuhodné za celou tu dobu těch 66 dnů bylo jenom 8 deštivých dnů, skutečně deštivých dnů, pak ještě byly nějaké, kdy taky pršelo, ale víc jak 40 dnů bylo krásně. To je určitě nadprůměrné štěstí.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Tak člověk, který se vydá na tak dlouhou cestu na 1400 kilometrů dlouhý pěší pochod z jižních Čech do Bruselu by asi měl také dobře přemýšlet o tom, kde bude spát. Nikdo nechce tahat sebou spacák na zádech a spát někde v lese, ono se to ani často nedá. Tak jak se dá naplánovat spaní na tak dlouhé cestě?

Zdeňka UMLAUFOVÁ, organizátorka pochodu, Klub českých turistů
--------------------
Tak tenhle úkol ten jsem dostala já. Vlastně ubytování po celé trase jsem zajišťovala většinou já ještě s jednou kolegyní z Klubu českých turistů. A bylo to víceméně vyhledávání na internetu. Některé typy nám poskytly ty partnerské turistické kluby v Německu, ale řadu jsem musela vyhledávat opravdu, najít ve městě tři, čtyři ubytování, oslovit je, aby nám nabídli nějakou dobrou cenu a podle toho se vybíralo, protože jsme měli taky cenový limit, tak abysme se nevyšplhali na nějak vysokou částku. A v podstatě to byla mailová komunikace se všemi ubytovacími zařízeními a domlouvání se, kdy tam přijdeme a případně, jestli jsou schopni nám poskytnout i díky tomuto projektu slevu, jakože pro ně by to mohla být čest, že tam to poselstvo se ubytuje.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Vnímali to podobně?

Zdeňka UMLAUFOVÁ, organizátorka pochodu, Klub českých turistů
--------------------
Někteří ano, někteří ano. Někteří už měli tak nízkou cenu, že ani níž jít nemohli, ale opravdu ty odpovědi byly vcelku jako příjemné.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Takže v zásadě na té cestě přes Německo podél turistických tras se vždycky dá někde přespat?

Jan HAVELKA, prezident Evropské asociace turistických klubů
--------------------
Tam se dá určitě přespat. Tady skutečně Zdeňka správně řekla, my jsme dali limit 30 euro na lůžko, což je poměrně nízký limit, přesto jsme ho podkročili, to znamená, v průměru to bylo lacinější než 30 euro za noc, takže když Zdeňka občas volala prosím tě, tam neseženu laciněji než 35 za noc, tak jsem říkala, protože jsem si sehnala už na tom úseku pět noclehů za 25, tak to klidně vezmeme i tímto způsobem. Protože jsme teda nepočítali s tím, že by se spalo ve spacáku, i když na čtvrtém úseku jsme před svatodušními svátky u Koblence nesehnali ani lůžko, a tak nám místní turisté řekli, tak si vemte spacáky, my seženeme stany, postavíme pro vás stany v kempu a vyspíte se, takže dva dny se tam spalo v kempu.

Zdeňka UMLAUFOVÁ, organizátorka pochodu, Klub českých turistů
--------------------
Ale myslím, že rozhodně to ubytování bylo i zážitkem pro samotné účastníky, protože bylo velmi rozmanité, byl to nějaký penzion, ubytovny turistické klasické, ale pak i v Rüdesheimu spali ve vinném sudě, v obřím vinném sudě, takže já si myslím, že...

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
To musela být filozofická noc.

Zdeňka UMLAUFOVÁ, organizátorka pochodu, Klub českých turistů
--------------------
Samotné to ubytování jako bylo i požitkem pro ty účastníky a si to museli užít.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Ještě samozřejmě důležitá otázka, jak se podél německých a belgických turistických tras jí, protože už také nejsme turisté, kteří by sebou tahali nějaké sušenémüsli tyčinky, chceme se také u turistiky najíst.

Růžena STREIFTAUOVÁ, Klub českých turistů
--------------------
Tak my jsme docela to v těch německých městečkách nebo i těch vesnicích to nebyl problém, to jsme vždycky nějakou šikovnou hospůdku nebo něco našli a vždycky jsme se v pohodě najedli. Horší to bylo teď ten poslední úsek v tý Belgii, tam prostě v těch vesnicích najít nějakou hospůdku, která by vás obsloužila nebo jako, kde byste se mohl najíst, to bylo docela jako těžký. To bylo opravdu na některých úsecích těžký bych řekla.

Jan HAVELKA, prezident Evropské asociace turistických klubů
--------------------
Já bych řekl, že se to samozřejmě snoubí ruku v ruce s tím, že když po tom úseku nikdo nechodí, což potvrzují naši, že žádné pěší turisty nepotkali, tak se tam taky nebude rozvíjet pohostinství. Pro koho prostě? Kdežto my ty německé trasy šli v zásadě územím, které je zajímavé, kam lidé chodí, proto to nebylo skutečně těžké se tam najíst. Trošku větší potíže začínají být v městech, kterých jsme taky pár prošli, jako je Norimberk, jako je Frankfurt nad Mohanem, kde teda naši turisté chtějí poznat i jako nějaké domácí jídlo a nejednou zjistí, že v celé čtvrti jsou samí Číňani, Indové, Řekové, Bulhaři, prostě, že tam vůbec nějaká německá restaurace není, což je zřejmě trend tak, jak mi to němečtí přátelé z těch turistických klubů říkali... Jako který nevidí rádi, ale jde to tím způsobem, jo. Takže na druhé straně jsme třeba u toho Rýna v jedné obci byli doporučeni, spali jsme tam tři noci v jednom místě, ne že bysme tam seděli, ale nesehnalo se ubytování takhle za sebou, takže jsme tím doprovodným vozidlem vždycky odjeli zpátky kus, ušla se etapa, z cíle se přijelo, až ten třetí den se přišlo ze startu toho místa toho ubytování, a tam jsme tedy byli doporučeni do restaurace indické, která měla velkým písmem napsáno "vaříme také německá jídla" a skutečně se to tam nechalo oboje velmi dobře konzumovat. To znamená, že i ty německá jídla uměli udělat.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
V Jak to vidí jsme mluvili o pěší výpravě z Blatné do Bruselu. Výprava, která kopírovala poselství krále Jiřího z Poděbrad. Ve studiu stále ještě v Bruselu den po svém příchodu byl pan Jan Havelka, prezident Evropské asociace turistických klubů, Růžena Streiftauová z Klubu českých turistů a Zdeňka Umlaufová taktéž, organizátorka pochodu, Klub českých turistů. Moc vám děkuji, že jste si na nás našli čas. Uděláte to ještě někdy, půjdete ještě někdy pěšky do Bruselu, jaký je další plán velký?

Jan HAVELKA, prezident Evropské asociace turistických klubů
--------------------
Tak to se těžko předvídá, ale jednu věc chceme udělat. My chceme napsat průvodce, který by umožňoval, aby tuto cestu absolvoval někdo podle toho průvodce už, řekl bych, bez nějaké speciální přípravy.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Díky, že jste s námi byli. Přeji vše dobré, hezké cesty. Na shledanou.

Zdeňka UMLAUFOVÁ, organizátorka pochodu, Klub českých turistů
--------------------
Na shledanou.

Jan HAVELKA, prezident Evropské asociace turistických klubů
--------------------
Na shledanou.

Růžena STREIFTAUOVÁ, Klub českých turistů
--------------------
Na shledanou.