Přepis pořadu Jak to vidí - 25.3.

25. březen 2009

Hostem pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu 2 - Praha byl profesor Filozofické fakulty UK v Praze a prezident České křesťanské akademie, Prof. PhDr. Tomáš Halík Th.D.. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad zde také najdete ve zvukové podobě.)

Jak to vidí Prof. PhDr. Tomáš Halík Th.D.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Příjemný den. Zajímavý program vám nabídne dnes moderátor dopoledne Pavel Kudrna. Zajímavý v čem? No, tak určitě Rodinný lékař o saunování, o masážích. Já myslím, že to potřebujeme všichni. V Setkání po 11. hodině nebudou našimi hosty žádné slavné osobnosti, žádní herci, zpěváci, sportovci, politici, 2 docela obyčejní čističi kanálů. Vidíte, i to je možné. A je to dobře. Začněme samozřejmě pořadem Jak to vidí. A myslím si, že po včerejším odpoledni to vidíme všichni různě. Jak to vidí prezident České křesťanské akademie, pan profesor Tomáš Halík? Dobrý den.

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Dobrý den.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Dobré ráno. Ano, vláda Mirka Topolánka padla, 5. pokus se podařil. Tedy samozřejmě záleží na úhlu pohledu. Podařilo se dobře, podařilo se špatně. A podle vás?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Podařilo se strašně špatně. Já jsem od včerejších zpráv bojoval s představou, že bych měl mluvit uklidňujícím způsobem, že se vlastně žádná tragédi neděje a tak dále. A já jsem si kdysi dávno dal závazek, že budu říkat vždycky jenom to, co si opravdu myslím. A já si myslím, že je strašně špatně, že je důvod k velikému znepokojení. Já si myslím, že tohle to podtržení vlády uprostřed evropského předsednictví je projev naprosté politické nezodpovědnosti. A že jsme ve chvíli, kdy je na nás jako málokdy v dějinách upřen zrak a pozornost Evropy, že jsme provedli něco tak nezodpovědného, že ti, kteří tedy to zosnovali, že by se měli hluboce stydět. A že se tam projevuje to, že se skutečně vzdalujeme tomu civilizovanému světu a blížíme se prostě tomu Divokému výchovu. Já si myslím, že mohou nastat opravdu neblahé scénáře, že ta pověst našeho státu ve světě byla velice špatně prezentována. A víte, ať nikdo neříká, že v Itálii padaj vlády a tak dále, tam to má naprosto jiná kontext, tam jsou lidé na to nějakým způsobem zvyklí. Ale my přece víme, co se u nás v takovýchhle situacích děje. My přece máme ještě v paměti, co se dělo, když nám pánové Klaus a Zeman nabídli tu takzvanou opoziční smlouvu, která byla opravdu atentátem na tu mladou politickou kulturu, která zastavila tu přirozenou politickou soutěž a která vytvořila korupční prostředí. A tam to začalo, to, co dneska vidíme, to prorůstání té politické sféry s tou ekonomickou sférou a to, že přichází ke slovu skutečně ten stav toho organizovaného zločinu, který má prostě kontakty na ty politické sféry. A já si myslím, že i v téhle té souvislosti ... jedna věc teda, kterou považuju za naprosto otřesnou, že jsme nebyli schopni ještě schválit lisabonskou smlouvu. Lisabonská smlouva je naprosto nezbytná k tomu, aby Evropa dokázala efektivně fungovat. A je to v našem nejvlastnějším národním zájmu. A ti lidé, kteří nás straší tím, že ztratíme suverenitu, vždyť to jsou ti, kteří nám lhali o tom, jak ta Evropská unie nás strašně poškodí a co všechno hrozného nastane. Nic takového se nestalo. Každá obec, jestli lidé trošku mají oči v hlavě, vidí, jak jsme profitovali z té Evropské unie. A kdo má zájem na tom, aby nebyla přijata lisabonská smlouva a aby Evropa nefungovala, tak jak fungovat má a může, to je Rusko. A Rusko je nebezpečný imperiální stát, který má prostě svoje imperiální zájmy, které jsou stále napřaženy k nám. Je to předstíraná demokracie, která má přesně ten model, ke kterému někteří u nás spějí a touží po něm, že tam je několik politických stran, které předstírají pluralitu, ale více méně mají rozhozené své politické, ekonomické zájmy na věky, ta skutečná opozice je naprosto marginalizovaná, novinářům se dávají náhubky nebo končí také zavražděni. A Rusko má zájem na tom, aby nebyla přijata lisabonská smlouva. Rusko má zájem na tom, aby to předsednictví Evropské unie fungovalo špatně. A to má své prsty také bohužel i do našeho světa a do naší politiky. Víte, to, že se dějí takové věci, že se uvažuje o prodeji aerolinek a letiště a že jedním z těch možných majitelů jsou ruské síly, vždyť to je zločin proti bezpečnosti státu. A ti lidé, kteří si s tímhle tím pohrávají, přece nejsou tak naivní, aby to nevěděli. Tak je třeba vidět, že ti lidé na tom mají asi nějaký zájem. Víte, já to dávám do souvislosti i s tím, že tady bylo několik pokusů v poslední době omezit prostor pro novináře a média. Ten zákaz ...

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
My bychom se k tomu tématu mohli dostat za malou chvíli. Já přece jenom bych se ještě zdržel u toho včerejšího odpoledne. Vy když jste přišel sem do rozhlasu, tak na rozdíl od minulého setkání, kdy jsme spolu byli poprvé a byl jste velmi živý a komunikativní, tak vy jste byl uzavřen do sebe. Já jsem říkal - je vám něco? Jsem velmi rozezlen - pak byla vaše odpověď. Tak já to zkusím obráceně. Našel byste na tom něco pozitivního? Myslíte, že by se dalo najít něco pozitivního z toho, že byla třeba vládě vyslovena nedůvěra? Mohlo by to přinést něco pozitivního?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
To víte, každá krize je nějaká šance. Snad se tady objeví někdo, kdo si uvědomí i na té politické scéně, že takhle opravdu nejde dál. Já si myslím, že například Mirek Topolánek, který opravdu nebyl dlouhá léta mým favoritem, se v té situaci teď chová skutečně dobře. Ten člověk ohromně vyzrál osobnostně a politicky. Ta vláda se vlastně chovala docela dobře na to, jak jsme zkušení a tak dále v té skutečné evropské politice. Ale prostě tohle ... Ale myslím, že teď jaksi na to reaguje klidně, jsem rád, že energeticky reaguje na pana Tlustého. Ale to, že vůbec mohli být přivedeni takový lidé, jako je pan Tlustý a paní Zubová, do parlamentu, vždyť každý člověk, který má oči, který má uši a sledoval prostě trošku vystoupení a vystupování těchhle těch lidí na politické scéně, tak přece o nich nemohl mít žádné iluze. A to, že ty strany dovolily, že takoví lidé tady se dostali do takových pozic a teď mohou rozhodovat o osudu státu, to je strašně znepokojivá věc. No, těch pozitivních to budeme asi muset chvilku hledat. Samozřejmě každá krize je šance. Samozřejmě snad se probudí nějaká zodpovědnost v určitých lidech, snad se probudí i odvaha novinářů, aby konali dobře svoji práci.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
A co podle vás teď bude následovat? Jaký by mohl být jakýsi scénář podle vás?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Doufejme, že tahle ta vláda bude moci nějakým způsobem dovršit ten svůj úkol během toho českého předsednictví, i když jestliže mají vykonávat takhle zodpovědnou věc a teďka je jim podřezána větev, na které sedí, tak to budou dělat velice těžce a budou stále muset běhat mezi těmi ... hašením těch politických problémů u nás doma a řešením těch velmi závažných úkolů, které mají v tom evropském předsednictví. Ale samozřejmě, že se objeví možná určité postavy, které budou chtít hrát takovou podobnou roli, jako byla ta opoziční smlouva, a tady vytvořit jakousi tu politickou scénu, kde tady budou ty 2 velké strany, které si budou hrát navzájem do kapsy a budou pokrývat vlastně to všecko, co se děje za tou scénou v té sféře ekonomické. A bohužel také té scéně toho organizovaného zločinu. Já doufám, že nepřijdou ke slovu prostě takoví ti Mrázkové a Kočkové a střelnice v hospodách. Prostě tohle to, co také je tak strašně blízko těm některým politickým představitelům naší země. To je také scéna, která je mocná. A bohužel myslím, že takovéhle situace jim uvolňují prostor. Čili já se bojím také některých katastrofických scénářů. Pevně doufám, že bude moci ta vláda dokonat ten svůj úkol, že potom budou nějaké volby a že občané si budou velmi dobře pamatovat, kdo tady otřásá tou politickou stabilitou, a že jim to také v těch volbách spočítají.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Ještě poslední otázka k tomuto tématu. To je úloha prezidenta republiky v tuto chvíli. Jak se podle vás zachová?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
O tomto člověku nemám své iluze. Já myslím, že prostě hraje svoji hru a že také má svůj podíl na tom, co se tady děje. Že prostě ta vláda padla a tak dále. Já doufám a velmi bych si přál, aby přemohl svoje animosity vůči Mirku Topolánkovi a tak dále a choval se tady státnicky. Přál bych si to, velmi bych si to přál.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Český rozhlas 2 Praha, pořad Jak to vidí. Pořad Jak to vidí je pořadem, ve kterém dáváme prostor pro názory našich hostů. Dnes své názory u nás prezentuje prezident České křesťanské akademie, profesor Tomáš Halík. No a náš pořad můžete slyšet v premiéře vždy dopoledne v půl 9, nebo od půl 9, v repríze po 23. hodině večer.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Pořad Jak to vidí s profesorem Tomášem Halíkem. Vy jste už na ten problém narazil, to je svoboda a odpovědnost médií. Jak víme, politici omezili prostor pro novináře, nesmějí například vysílat, nebo promítat, nebo pouštět, prostě publikovat materiál, který natočí skrytou kamerou. A také byli kameramani, respektive televizní kamery vykázány z předsálí Poslanecké sněmovny.

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Já myslím, že to je příznačné a že samozřejmě dnes už také chápeme, proč tohle to bylo. Demokracie stojí nejenom na těch výsledcích voleb, ale na celkové úrovni důvěry občanů ve své politické zástupce. A to chybění důvěry, a to je u nás na velmi nízké úrovni a bohužel to chápu, ta důvěra v tu politickou scénu, ta se potom ukazuje vzestupem extremistů nebo malou volební účastí a tak dále. Parlament v demokracii musí být domem ze skla. A pokud se politici před novináři skrývají, tak ještě více vlastně tím podlamují tu svoji důvěryhodnost a otevírají dveře nejrůznějším fantastickým spekulacím. Já si myslím, že někteří novináři u nás ukázali ohromnou práci. Pamatuju se na Janka Kroupu, který opravdu s nasazením života otvíral věci. Jednak tedy byl přítomen i na té válečné scéně, kde opravdu nasazoval život, a pak nasazoval život tváří v tvář té mafii a odhaloval řadu věcí právě díky té skryté kameře. Díky skryté kameře se lidé dozvěděli o 5 českých na stole, díky skryté kameře se dozvěděli o případu Morava a tam mohli také poznat, kdo je pan Tlustý a tak dále. Pan Tlustý zůstal v parlamentě, vykonal své dílo. Janek Kroupa není v té redakci, v které pracoval. Čili novináři na rozdíl od politiků mají důvěru veřejnosti, ale musí si ji také zasluhovat. Já si myslím, že tady je třeba být spravedlivý na obě strany. A já jsem znepokojen tím, když novináři jenom jaksi odhalují ty skandální věci, ale nejdou za tím dál. Protože pak nejsou těmi hlídacími psy demokracie. Jestliže se otevře nějaký problém a ten novinář už nemá dostatek trpělivosti, dostatek zodpovědnosti, dostatek statečnosti, aby šel za tou jednou věcí dál a ukazoval, co se s ní dál děje, ale každý den prostě přináší další a další skandály, tak tím se vlastně vytváří ve veřejnosti představa, že by skandály jsou něčím normálním. A vytváří se z toho jakási norma. A to je potom strašně nebezpečná služba veřejnosti. Čili novináři mají právo na svobodný prostor v demokracii, parlament musí být dům ze skla, ale novináři musí nejenom si nárokovat tu svobodu, ale ukázat, že jsou dostatečně zralí a zodpovědní, aby ji využili ve prospěch veřejnosti. To znamená nejenom každý den odkrývat nějaké senzace a pak běžet k dalším, ale velmi důsledně jít po těch věcech dál. Vždyť jsou příklady v dějinách, že známe novináře, kteří s velkým nasazením otevřeli aféru Watergate a dosáhli toho, šli za tou věcí dál i s velkým rizikem a dosáhli toho, že ten prezident rezignoval. U nás je mnoho takovýhle afér Watergate, o kterých tak se řeklo na chvilinku něco, tak se běželo k dalším. A občané mají takovou představu, že to je součástí našeho politického folklóru. Ono je to vlastně normální. A vytváří to představu, že se vlastně nic neděje. A ono se děje. Novináři tedy musí si uvědomit svoji zodpovědnost, být stateční, být důslední a bít se o ten prostor svobody. Ale zodpovědně ho taky naplňovat.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Když vezmeme úlohu novináře u nás a ve světě, myslíte si, že jsme jako novináři hodně dlužni v porovnání se zahraničními kolegy?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Já myslím, že ano. Já myslím, že ano. Já se znepokojením sleduji takovou tu bulvarizaci i těch někdy vážných médií. Já si myslím, že těch lidí, kteří jsou schopni nejenom přinášet nějaké skandální a někdy i velmi nezodpovědně jednostranné zprávy a ti, kteří mohou dát nějaký inteligentní komentář, ukázat věci v souvislostech, takových těch novinářských osobností je pořád málo a nedává se jim pořádný prostor. Čili myslím si, že stále ještě ano tady dlužíme. Já sleduji ty světové deníky a tam prostě přece jenom ty osobnosti komentátorů, kteří dovedou věci prostě traktovat způsobem v širším kontextu, hlubším způsobem, že je tedy více, ta novinářská kultura je tam samozřejmě více pěstována, nebyla tak přerušena. A máme tady co dohánět.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Jedna věc je samozřejmě práce novinářů při odhalování různých korupčních afér, skandálů a tak dále. Na druhé straně je tu práce novinářů, řekněme, pro bulvární média, kteří odhalují často odhalená pozadí, ale v tomto případě v pravém slova smyslu. Myslíte si, že bulvární média jako taková mají svůj prostor? Nebo mají ho mít?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
A tak bulvár samozřejmě je něco podobného jako prostituce, to je něco, co prostě není možné vypudit, to bychom byli idealisty, kdybychom si mysleli, že ve svobodné společnosti tyhle ty věci zlikvidujeme. Ty tady budou, ale musí mít prostě nějaký svůj jasný ... musí mít nějaké svoje jasné hranice a především tady musí být také ten nebulvární. Jestli ty nebulvární média se stávají bulvárními, tam je to nebezpečné. A samozřejmě jaksi já vím také o, teďka ten bulvár skutečně moc nesleduji, ale když jsem byl kdysi některými i těmi bulvárními novinami, byl to kdysi dávno Blesk, žádán třeba o nějaký rozhovor nebo nějaké vyjádření, tak oni to nezkreslili, oni to skutečně jaksi ... tam se mně zdálo, já už jsem teď dlouho neměl v ruce, ale jenom v souvislosti s tím, kdy jsem se musel dívat na to, jestli tam třeba nějaká moje slova byla řečena, byla tedy reprodukována seriózně, tak tenkrát jsem měl dojem - ano, je to bulvár, ale je si vědom prostě, v jaké úrovni se pohybuje, v jakém žánru se pohybuje. A i tam se mi zdálo, že jsou rozdíly, že jsou opravdu některé ty špinavé plátky a že jsou některé, které jsou prostě tím povrchním, zábavním časopisem, který ... od kterého samozřejmě nemůžeme čekat, že tam budou filozofické reflexe společnosti. Ale to, co je skutečně znepokojivé, když se k tomu bulváru potom blíží ta seriózní média.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Český rozhlas 2 Praha, pořad Jak to vidí.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
V premiéře dopoledne v půl 9, v repríze po 23. hodině. Ano, půlhodina je věnována pořadu Jak to vidí. Dnes s prezidentem České křesťanské akademie, profesorem Tomášem Halíkem. V tištěné podobě si můžete přečíst naši půlhodinku, zní to zvláštně, ale je to tak, na našich webových stránkách o den později. Darwinova evoluční teorie, věc, která se vyučuje už na základní škole. K Darwinovu výročí se konala ve Vatikánu konference papežské akademie věd a my se teď můžeme chvíli zastavit u aktuálního vztahu vědy a víry. Jaký je vůbec dnes vztah, řekněme, víry k Darwinově teorii?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Tak já bych asi mohl říct, jaký je vztah křesťanských teologů. To je vztah velmi zajímavého a velmi plodného dialogu. Já jsem sledoval výsledky té konference, která se konala na gregoriánské univerzitě, tedy jedné velmi prestižní jezuitské univerzitě v Římě. A také za podpory papežské akademie věd, jejímiž členy je řada nositelů Nobelových cen. Je to velmi prestižní instituce. A zde se jednoznačně ti teologové vyjádřili, že evoluční teorie samozřejmě ano. Kreacionismus, to, co hlásají některé ty fundamentalistické sekty, to doslovné čtení biblických textů, čili primitivní, nesprávné čtení, to samozřejmě ne. Na druhé straně ano a vyjádřili také úctu i k dílu Darwinovu. A jeden významný jezuitský teolog řekl - ano, Darwin strašně pomohl především teologii, protože pomohl osvobodit od toho primitivního čtení biblických textů. Je ovšem, a my jsme měli na České křesťanské akademii velmi zajímavé kolokvium, kde se účastnili naši přední biologové, kde se účastnil pan kardinál a také řada teologů, filozofů vědy a hovořili jsme o Darwinovi. A potom jsem přečetl celou řadu studií, které o tom vycházejí. Víte, tam je hrozně zajímavá věc. Ta evoluční teorie tady v podstatě byla před Darwinem a s Darwinem jako takovým vlastně křesťanství moc problémů neměklo. A je zajímavé, Darwin sám jediné dokončené vzdělání, které měl, bylo teologické vzdělání. Darwin byl teolog, v biologii byl vlastně amatér. Byl amatér geniální, který vlastně tu ... to biologické téma z toho udělal historii. On to přenesl vlastně do dějin, udělal z toho dějinné vyprávění. My víme, že dneska samozřejmě ta Darwinova teorie není ... není možné ji přijmout totálně v té podobě, jakou ji prezentoval Darwin. Ta dnešní biologie je mnohem dál, zejména ta teorie genová. Umožnila trošku jiný pohled na tu vývojovou teorii. Dneska už ta biologie není tím dějinným vyprávěním, spíše stojí na matematice. Ale je zajímavé, že Darwin sám ... náboženský vývoj Darwina samotného. Darwin absolutně nebyl ateista. A naprosto jasně řekl ... on ze začátku, když studoval tedy tu teologii, tak byl člověkem velmi věřícím. Na konci svého života řekl - já absolutně nejsem ateista ve smyslu popírání boha, ta moje pozice je spíše agnostická. Agnosticismus, to je ten termín, s kterým přišel Hugsley, je vlastně pozice, že rozumově nemůžeme rozhodnout, jestli bůh existuje nebo neexistuje. A věda skutečně by měla mít tenhle ten postoj toho zdvořilého agnosticismu, být otevřena vůči tajemství. Dneska teologie vlastně souhlasí naprosto s tím, co přináší přírodní vědy, uznává jejich kompetenci. A to jediné, proti čemu by se stavěla, by byl dogmatický předpoklad jakéhosi scientismu, který říká, že nad to, co reflektují přírodní vědy, nic jiného neexistuje. Tím by přírodní vědy přesáhly svoji kompetenci a vyslovovaly se k otázkám filozofickým. A já si myslím, že je tady obrovská úloha zejména pro filozofii. Filozofie je tou pozicí, která je vlastně mezi tou náboženskou vírou a mezi vědou. Věda a náboženská víra se sebou přímo není v kontaktu, ale to filozofické zprostředkování je strašně důležité. No a tady je důležité, aby se prostě z bible nedělala učebnice přírodovědy, jak to některé ty fundamentalistické směry v minulosti a některé i dneska dělají, aby se od bible nechtělo, aby odpovídala na otázky, které si neklade. A zároveň aby se od přírodní vědy nechtěla de facto náboženská výpověď. Čili aby se držely ve svých limitech. No a u Darwina samotného je zvláštní ten jeho vývoj. Jak on vlastně dospěl k tomu svému ... od té své náboženské víry k tomu agnosticismu. To zeslabení jeho náboženské víry vůbec nesouvisí, jak ukazují jeho životopisci, s evoluční teorií. V tomto smyslu byl Darwin vlastně jakýmsi umírněním kreacionistou. On sám připouštěl, že na počátku stojí ten boží stvořitelský akt, ale že stojí naprosto na počátku té vývojové řady a pak se rozvíjí celá ta vývojová řada. A to, co zeslabilo tu jeho křesťanskou víru, to nebyla evoluční teorie, to ho vůbec nenapadlo, že ta by měla nějak vyvracet boha, ale byla to jeho osobní tragédie, protože mu zemřela jeho 11letá dcerka a on s tímhle tím se nějak nedovedl nábožensky vyrovnat. Protože Darwin žil v určité podobě teologie, to byla osvícenská teologie, která stála vlastně na tom předpokladu, že náboženství má být především tou rozumnou a mravnou záležitostí a která vlastně úplně dala stranou to, co je podstatou té křesťanské víry, to je kříž a paradox toho, že i to utrpení má nějaký smysl. A vlastně tenkrát se pěstovala přírodověda v rámci té takzvané přírodní teologie, která se snažila ukázat tu harmonii. A najednou ta harmonie byla narušena tou jeho osobní tragédii, to oslabilo jeho křesťanskou víru. Čili tady je prostor pro velmi zajímavou debatu a dneska ta teologie i přírodní vědy si mají mnoho co říci zejména těch otázkách etické zodpovědnosti vědy.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Tak já jenom připomenu, že právě v letošním roce si připomínáme 200. výročí narození Charlese Darwina a 150. výročí od 1. vydání jeho díla o původu druhů. Hostem pořadu Jak to vidí byl dnes, ve středu 25. března profesor Tomáš Halík, prezident České křesťanské akademie. Děkuji za návštěvu, těším se na další a na shledanou.

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Hezký den přeju.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Tomáš Halík
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.