Přepis pořadu Jak to vidí - 20.7.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Dnes se vydáme do Indie s Gabrielou Lágnerovou. Vítejte, dobrý den.

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Dobré ráno.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kdy jste na to přišla, že pro vás Indie bude svým způsobem osudem?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Tak úplně osud, myslím, se rozhodl tak před 2 lety, kdy vlastně jsme ve vesnici začali stavět základní školu a začali jsme tam trávit dýl, třeba dva měsíce v jednom kuse v této horské oblasti a člověk si tam udělal vazby nejenom na to místo, ale hlavně na ty lidi, jednotlivý rodiny a na ty děti.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Stále ještě studujete na katedře indologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, jinak jste lektorkou angličtiny, čili Indie vás musela přitahovat už dříve.

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Tak určitě, ale bylo to dřív způsobeno tím, že jsem chtěla jet do hor na expedici, proto jsem vlastně začala na filozofický fakultě studovat obor indologie, zvláště hindštinu a urdštinu. No a nakonec to skončilo tak, že z expedice sešlo a skončila jsem s dětma.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Indie, jak známo, je obrovská, je to subkontinent. Tedy vás už od počátku přitahovaly právě ty hory?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Přesně tak. Jsem z Krkonoš, teda z Krušných hor, takže Himálaje byly takovým tím velkým vzorem.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Počítáte ještě, kolikrát jste Indii vůbec navštívila?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
No, tak teďka to bylo šestkrát.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak vlastně v tomto období je možná asi nejlepší čas se vydat do těch hor, do Himálají, je to tak?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Tak Indie je taková subtropická hlavně na tom jihu, kde jsou momentálně monzuny, jsou tam obrovský vedra, v Dillí to někdy sahá až k těm 50 stupňům, proto lidé, hlavně třeba studenti, co vyjíždějí do Indie na prázdniny, tak Himálaje jsou vlastně nejlepším takovým tím útočištěm. Už to bylo i za Britů, že jo, který tam Indii 200 let kolonizovali, tak ti si právě tu oblast Džamu a Kašmír vybrali jako letní sídlo, začali tam stavět ty hausboty a vždycky z té rozžhavené Indie odjeli právě do toho, jak tomu říkají sami, ráj na zemi, to znamená do Kašmíru, do Himálají.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Chystáte se teď v nejbližší době do Indie?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Tak odjíždíme 31. července směr Dillí, z Dillí rovnou do Kašmíru a z Kašmíru se přesuneme vlastně do tý vysokohorských oblasti Zanskaru.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To je ta oblast Malého Tibetu?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Přesně tak.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co vás tam čeká nebo vlastně proč tam jedete, ono to není samozřejmě náhoda?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Tak asi to nejdůležitější je, že vlastně jsme rozjeli teďka výstavbu základní školy, to znamená, že když přijedeme do Kargilu a do Shrinagar, to jsou ty dvě správní města Džamu a Kašmír, tak tam nabereme místního inženýra, který má stavbu na starosti a jedeme společně vlastně až do vesničky Kargyak, kde zjistíme, v jaký fázi je momentálně konstrukce školy a vlastně probereme ty plány, který jsme spolu s tou indickou vládou dali dohromady a uvidíme, jak se podaří a kam až dospěje letošní konstrukce. To je vlastní první fáze. Druhá fáze je, že musíme nabrat malýho Odzera, to je náš malý pacient, který se před dvěma lety popálil a kterého povezeme na podzim do Dillí. Dále tam budeme spolupracovat s klášterem Phuktal, kde zakládáme knihovnu. A pokud se podaří a bude dobrý počasí, tak bysme tam chtěli udělat letní snowboardový kemp na ledovci.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Proč jste se rozhodla pomáhat zrovna v téhle té odlehlé oblasti a právě ve vesnici Kargyak?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Tak to, myslím, byla teda velká náhoda. Pomáhat jsem chtěla, protože jsem měla ráda hory, takže jsem se do těch hor dostala a dělala jsem tam vlastně čtyřměsíční regionální výzkum vzdělání, jaká je tam dostupnost, jaký jsou tam možnosti pro děti chodit do školy a vlastně díky těm úřadům, který mě nasměřovaly až do tohoto údolí Lungna jsem se dostala až do vesnice Kargyak, kde jsem ve finále skončila.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Popište nám, jak vypadá život v takové vesnici, dokáže si ho vůbec Středoevropan představit?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
No, tak když se posune o pár století zpátky, tak myslím, že si to nedokáže představit. Jsou to malý baráčky uplácený buď z kamene nebo z nepálených cihel s malinkýma oknama. Podlaha je pouze z hlíny. Centrem vlastní místnosti a vlastně každýho baráčku jsou plechový kamna, kolem kterých se schází celá rodina. Vlastně v takovým pokoji v takovým baráčku není nic než ty kamna, který jsou vlastně v tom centru a pár poliček s nádobím a samozřejmě potom na noc se rozloží matrace a rohože, nebo i ovčí kůže, na kterých se spí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V jaké nadmořské výšce ten Kargyak leží?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Tak je to 4200 metrů nad mořem. A co je třeba zajímavý, že u nás, jak máme obrovský šatníky, tak tyhle vesnice děti nebo dospělí mají tak dva, maximálně tři oblečky, který tak jako za ten rok vymění, no.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zažila jste tam zimu v té oblasti?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Tak letos v zimě v únoru jsme se tam vydali po zamrzlý řece, kdy jsme šli 10 dní, museli jsme ujít neuvěřitelných 250 kilometrů, z toho jsme vlastně první...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Právě tedy po řece Zanskar?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Přesně tak, po řece Zanskar, říká se tomu cedar trek.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ono to vlastně zatím jinudy ani nejde dostat se do té oblasti?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
V zimě to tam nejde jinak, no. V létě samozřejmě už tam vede do toho správního městečka Padum silnice, takže se můžeme trošku přiblížit a pak už jdeme vlastně jenom 4 dny pěšky. A v zimě vlastně jediná spojnice je po té zamrzlé řece, takže lidé, co bydlí v této oblasti, tak jsou minimálně na 5 měsíců v roce úplně odříznutý od veškeré civilizace. Co je vlastně teďka novinka, že se tam začíná lítat helikoptérou, takový velký na 20 pasažérů, tam dělají takový šato, jak se tomu říká. No, ale říkám minimálně pár lidí se dostane takových třeba tisíc lidí se tam takhle za zimu projede tam a zpátky.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Naším prvním Hostem do domu je dnes Gabriela Lágnerová a povídáme si o Indii a také o Bluelandu, tedy vlastně je to sdružení?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Občanské sdružení Blueland.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A vy jste předsedkyně tohoto občanské sdružení. Proč jste se rozhodla ho založit?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
No, tak to má taky strašně dlouhou historii. Je to asi z toho důvodů, že vlastně jsem založila už jedno sdružení, to bylo občanské sdružení Surya, který jsme vlastně po té dostavbě školy opustili a založili jsme si svoje další sdružení, které teďka pokračuje v těch individuálních aktivitách, takže vlastně to minulé sdružení už se stará jenom o ten chod tý školy a my pokračujeme, spolupracujeme s těma vesničanama. No, a co je možná ještě zajímavý k tomu zakládání sdružení, že jsme založili ještě jedno sdružení, a to pro místní, to znamená, že vlastně teďka vzniklo nové sdružení, které se jmenuje Gomborangjon Cultural Association a bylo to z důvodu toho, aby ty místní lidé si mohli sami za sebe žádat vlastně indickou vládu o finance, o dotace, který by jim pomohly samozřejmě usnadnili ten život.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak občanské družení Blueland, mimochodem najdete ho na www.blueland.cz, teď pořádá aktuálně benefiční výstavu fotografií. Ta se jmenuje Pod modrým nebem, anebo Jak jsem potkal jaka. Kde je možno tyto obrázky teď vidět?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Tak obrázky jsou k vidění denně od devíti do sedmi hodin v galerii Divadla Hybernia, budou tu až do konce měsíce a dále se přesunou po městských knihovnách Čech a Moravy a nejaktuálnější bude vlastně polovina července až do konce září v Kutné Hoře. Dále to pokračuje například do Varnsdorfu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy tady máte takový podtitul i děti, co nikdy neviděli auto, umí díky podpoře z Čech číst. V čem ta podpora spočívá, kromě tedy samozřejmě školy, ke které se ještě vrátíme?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Tak spočívá to nejenom v tom, že jim tam vozíme knížky, zajišťujeme jim tam učitele, ale spočívá to i v tom, že vlastně s těma lidma komunikujeme s tím, že nejenom učíme děti, ale připravujeme hlavně ty učitele na to, jakým způsobem ty děti vzdělávat. Protože myslím, že takovým tím největším kamenem úrazu není jenom to, že tam ty školy nejsou, že jo, ale je to vlastně ta laxnost těch místních učitelů, kteří do tý vesnice většinou jsou nabrány jako státem a jsou většinou v zemi dalekých míst, to znamená, že učitel, který přijde do naší vesnice, má svoji rodinu, svoje sídlo třeba tři dny cesty pěšky a dva dny cesty jeepem. To znamená, že v tý vesnici samotný nemá žádný zázemí a tím, jak je ta vesnice izolovaná, tak tam není ani žádný dohled z té strany vlády, takže on nemá jediný důvod, aby v té vesnici zůstával přes rok, proto vlastně se snažíme tam ty učitele nejenom motivovat, ale i učit, jakým způsobem prostě vzdělávat, poněvadž v Indii a nejenom na středních a základních školách, ale i na vysokých školách vlastně nejběžnější způsob vzdělávání je memorování si, to znamená, že jeden předmět, který se jmenuje otázky odpovědi, učitel napíše otázku, napíše samozřejmě odpověď a k testům se to ty děti učí nazpaměť, to znamená, že v tom není žádný porozumění.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže vy tam vnášíte i jiné metody výuky?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Přesně tak.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To byl vlastně váš sen učit v Indii. Nevím, jestli se vám to povedlo, protože na to asi moc času nemáte na tu samotnou výuku, protože vy musíte organizovat spoustu věcí kolem.

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Tak první ty dva roky byly asi nejkrásnější, když jsme tam otevřeli školu pod širým nebem, to jsem měla tu šanci, že jsem tam s těma prvníma dvanácti dětma byla od rána do večera. Dneska, kdy vlastně se tam staví ta škola, jsou s tím spojený organizační věci, jsou s tím spojený i třeba teďka ta operace malýho Odzera, kdy musíme komunikovat s tím Dillím, s tím městem, tak samozřejmě trávím hodně času na úřadech a díky té vlastně indické byrokracii je to často časově velmi náročné.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Do jaké míry vám tamní úřady byly nápomocny ve chvíli, kdy jste přišli s myšlenkou postavit v této oblasti školu?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Tak Indie je strašně zajímavá v tom, že vám jsou všichni strašně nápomocný, ale ve finále to vždycky dopadne trošinku jinak, ale dneska máme třeba strašně štěstí, že úředník, co má na starosti vzdělávání v Zanskaru, je pán, který tomu rozumí, přeci jenom je to, i když je to muslim, tak je strašně moc nakloněn i těm našim ekologickým a dlouhotrvajícím projektům, takže máme výhodu. Nevýhoda je v tom, že tihle úředníci se každý rok mění, to znamená, vy si ten rok vybudujete nějakou pevnou půdu pod nohama, druhej den se vrátíte a máte tam úplně jinýho úředníka a začínáte nanovo. Takže tohle to dost často ten projekt zdrží.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kolika dětem ona škola slouží?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Tak dneska je tam 35 dětí, z toho 15 je z vesnice Kargyak, a 14 dětí dochází každý den vlastně 45 minut ráno tam a večer zpátky z vedlejší vesničky Ki.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Do jaké míry budou moci ty děti to nabyté vzdělání vůbec využít?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Tak určitě to využijí k tomu, aby se domluvili s turisty, kteří tam vlastně přes to léto ty dva měsíce chodí a vlastně proč jsme v téhle té vesnici začali fungovat, byl důvod ten, že indická vláda v roce 2005 začala konstrukci dálnice, která by měla vlastně spojit tuhle tu oblast, která je dneska absolutně panenská nedotknutelná, tam jsou jenom soutěsky údolí, kde vlastně žádná silnice nevede, je tam malá pěšinka jenom, tak by to měla spojit se silnicí motorizovanou, to znamená, že do této dneska izolovaný oblasti povede silnice, která spojí město a tenhle ten ráj na zemi.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Řekli jsme, že jste předsedkyní občanského sdružení Blueland. Kdo ho dále tvoří?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Tak je tady ještě Michal Kodym, který stále nadšeně pomáhá s výstavbou této školy, postavil tam první skleník. Dále je to Petra Špindlerová, která nám pomáhá s PR a spousta bezejmenných přátel, kteří nám pomáhá jak dělat webové stránky, tak podporu na místě. Momentálně tam třeba máme dva dobrovolníky, kteří nejenom pomáhají s tím vzděláním, ale je tam člověk ze zemědělské fakulty, který třeba zkoumá nejefektivněji, jak hoří jačí trus. To znamená spalování biomasy. Protože vlastně ten, kdo se dostane do Zanskaru a hlavně do těchto malých vesniček, tak zjistí asi, že největší problém pro ty lidi jsou asi ty jejich domečky, který jsou tak izolovaný, teda tak...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Právě izolace dalo by se říct, protože je tam opravdu zima.

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Je tam strašná zima a hlavně mají ty kamínka, který jsou jakoby otevřený, to znamená, že je tam strašně moc nakouřeno. Ještě se snažíme vymyslet, jak nejlépe spalovat ten jačí trus, aby jim to ušetřilo zdraví.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Škola pod širým nebem ve vesnici Kargyak v Himálajích, tak to je jeden z projektů, na kterém spolupracoval náš dnešní host Gabriela Lágnerová, jinak studentka indologie na Univerzitě Karlově v Praze. Teď se chystá opět už na sedmou cestu, jestli dobře počítám, do Indie. Vy jste se několikrát zmínila o malém Odzerovi, asi bychom měli říci, kdo to je a přiblížit jeho příběh.

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Tak Odzer je dneska sedmiletý chlapec z naší vesnice, který byl před dvěma lety popálen kerosinem. Stalo si to při hře, že ho jeden chlapec, v té době pětiletý, polil benzinem, zapálil, takže on utrpěl popáleniny na 40 % těla a byla opravdu souhra náhod a obrovský štěstí, že se ho podařilo dostat až do Dillí a dneska má za sebou dvě úspěšné plastické operace jedna podpaždí loktu pravé ruky a vlastně krčku.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kdo financoval ty operace?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Tak udělali jsme veřejnou sbírku a byli to hlavně naši přátelé a některé větší firmy jako třeba Vitrum nebo...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A je to těžké získávat právě prostředky od jednotlivců a vůbec financovat takový projekt?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Tak myslím, že u těch jednotlivých je to trošičku snaží, poněvadž mají čas na to ten příběh přečíst a je to vlastně pomoc skutečnému člověkovi. U těch větších společností samozřejmě dneska v době krize je to mnohem těžší.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tady čtu na vašich stránkách www.blueland.cz Krteček pomohl Odzerovi krátit dlouhou chvíli. Tedy, pan Miller se dostal až do Indie, tak to díky vám.

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Přesně tak a poněvadž jsme loni dostali nejenom od městských knihoven, ale i od Albatrosu Krtečka přeloženého do angličtiny a také CD v angličtině, takže děcka Krtečka prostě zbožňují a je to jejich favorit dneska.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co bude dál, teď jste říkala, že máte rozjeté další projekty právě v Kargyaku, co chystáte?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Tak chystáme dostavět tu školu, to je asi jako největší projekt. Uvidíme, jak nám bude přát štěstí a jak jsem říkala, už uvidíme v jaký fázi je teďka ta konstrukce a naším přáním je, abysme tuhle tu ekologickou stavbu postavili vlastně do konce příštího roku. Tady ta budova vlastně by měla poskytnout nejenom dvě místnosti, který by sloužily jak zázemí pro tibetské učitele, tak takový office, ale ta střední místnost bude prosklená a měla by sloužit jako krásná knihovna, takový prostor nejenom pro ty děti, ale i pro ty vesničany, aby se tam mohli střetávat a v takovým prostě příjemným prostředí třeba si číst, nebo trávit dlouhý chvíle.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak vás napadlo uspořádat v této odlehlé oblasti snowboardovou školu, to je pro ta děcka tamní, nebo pro každého, kdo se tam nějakým způsobem dostane?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Tak máte pravdu asi v obou, hlavně je to samozřejmě pro ty děti, ale pokud tam přijede někdo třeba z Čech nebo z ciziny a chtěl by se svézt, tak samozřejmě v Padumu v lyžařské škole se může zastavit u Urgiena, který mu rád naše snowboardové vybavení půjčí. No, a důvod byl ten, že vlastně v této oblasti děcka strašně rádi lyžují. Jenom z toho důvodu, že je tam 9 měsíců v roce sníh, poněvadž tam jsou obrovský ledovce, jsou tam dvě sedmitisícovky Nun, Kun a vlastně ty děti lyžují a vždycky tam lyžovaly. Jsou to jenom takový ty maličký lyže, který jsou udělaný z umělohmotných trubek, které jsou ohnutý a drátkem přivázaný boty. No, tady jsme to viděli a poté po konzultaci s Burton firmou, tak jsme dostali šest snowboardů, který jsme tam vlastně v zimě na bobech dovezli.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak se na to tvářili malí Indové, když viděli snowboard?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Tak samozřejmě, že všichni chtěli, nejlepší asi na tom, co nejvíc ocení, tak byly ty měkký pohodlný boty a ta radost z toho pohybu, no.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Další projekt je knihovna uprostřed nejvyšších hor světa. Jak je to daleko tedy tento projekt?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Od tý naší vesničky, tak od tý naší...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Knihovna.

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Jo, v jaké fázi je ta knihovna. Tak knížky jsou tam navezený, teďka jenom potřebujeme v knihovně, do knihovny přivézt dřevo, přivézt tam nějaké sklo a ty knihovny jakoby fyzicky postavit. Na tom je možná zajímavý, že už vlastně 1826 v tomto klášteře fungoval maďarský historik Cosma de Coros, který tam vlastně přes celou zimu pobýval a studoval posvátné texty. Takže si říkám, že tam budeme navazovat na tu tradici těch, no, nemůžeme říct vzdělanců, ale vlastně toho vzdělání, takže bysme tam rádi právě tuhle tu knihovnu umožnili nejenom pro ty malý myšky, poněvadž v tomhle klášteře je 35 dětí, ale i pro ostatní vesnice, který vlastně do tohoto klášteru strašně rádi a strašně často chodí a navštěvují ho.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mluvíme klášteře Phuktal. Dostanou se tam turisté, vy jste říkala, že ty dva měsíce letní, že po tu dobu je to celkem přístupná oblast, jinak spíš hůře. Je to hodně odlehlé, řekl bych, ten takzvaný Malý Tibet.

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Je to odlehlý, ale dneska už se člověk dostane až do vesnice Padum a z Padumu už to jsou třeba dvě dny cesty. To znamená, kdo se chystá dneska do Zanskaru, tak doporučuji navštívit od 16. do 22. srpna tuto oblast, poněvadž tam bude jeho Svátost dalajláma. To je vlastně největší představitel náboženské školy Gelupa, která je v této oblasti prominentní a týden vlastně poprvé v historii této oblasti bude bydlet. Takže kdo se chystáte do Tibetu nebo kdo se chystáte do Malýho Tibetu, můžete zajet do Padumu a pak si udělat kratší výlet do kláštera Phuktal. Ten je úžasný, že je opravdu splácán jenom z nepálených cihel, říká se mu také vlaštovčí hnízdo. Je doslova přilepený na skále a je to takový nádherný místo na relaxaci a opravdu se podívat, jak funguje tibetský budhismus v této odlehlé části, protože je to opravdu jedna z těch poslední enkláv naší modré planety, kdy tibetský budhismus přežil kulturní čínskou revoluci.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Úplně jsem se zasnil, když jste to tak líčila. Ale vy se tam vlastně nevydáváte za odpočinkem, vy tam příliš relaxovat zřejmě nebudete po tu dobu. Ale máte naději, že se možná osobně setkáte s jeho Svátostí dalajlámou. Přijde se podívat do té vaší školy?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Tak to pochybuji, že by šlapal 4 dny pěšky, ale myslím, že většina vesničanů a našich dětí se vydá právě za ním do městečka Padum.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dnes si povídáme o Indii s Gabrielou Lágnerovou. Děti zapojte se, píšeme anglickou knihu pro děti z Himálaje, tak to je další z výzev občanského sdružení Blueland, jehož jste předsedkyní. V čem spočívá toto zapojení našich dětí?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Tak je to výzva pro děti a pro školáka a byli bysme rádi, kdyby nám posílali na zmíněnou adresu, všichni si to můžou najít na našich webových stránkách pod projektem knihovna, aby nám posílali příspěvky o tom, jak se žije u nás v Čechách. Co děti dělají, jak vypadá jejich škola, jak vypadá jejich den, protože vlastně naše děti mají tu možnost díky televizi, díky internetu, díky rádiu se dozvědět o tom, jak žijí děti po celém světě, ale u nás v Zanskaru vlastně děti nemají jedinou možnost. Jediný, co jim tu vlastně západní civilizaci přiblíží, je ta naše přítomnost, takže bysme byli rádi.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Říkáte u nás v Zanskaru, tak co u vás v Zanskaru vědí o nás o Češích?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Co o nás vědí? No, tak určitě už znají Krtečka, jak jsme si řekli, znají spousty českých pohádek. Určitě viděli pár obrázků Prahy. A asi, co je nejdůležitější, že poznaly...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tu pomoc.

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
No, tu pomoc taky.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak Pod modrým nebem, aneb Jak jsem potkal jaka, tak to je tedy aktuální putovní výstava, kterou v tuto chvíli je možno vidět až do konce července v galerii Divadla Hybernia na náměstí Republiky v Praze. Pak už jste říkala, kam bude dál putovat. Jakým způsobem mohou lidé, pokud chtějí, pomoc této oblasti, anebo konkrétně tomu malému chlapci Odzerovi, kterého bude čekat další operace po té spálenině?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Tak kdo má chuť se podívat do galerie, tak samozřejmě si může obrázek zakoupit, stačí se mi ozvat na telefonní číslo nebo napsal e-mail. Nebo máme u magistrátu Prahy povolenou veřejnou sbírku, takže přivítáme každý příspěvek na číslo našeho účtu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Povězte, přece jenom když už se chystáte do Himálají, tak já jsem sice říkal, že hlavně pracovně, ale možná přece jenom je to pro vás také i nějakým způsobem relax, vybočení z toho shonu tady ve střední Evropě. Jak na vás třeba působí ta oblast Himálají a mění se to vaše vnímání toho světa?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Tak jak na mě působí? Působí na mě strašně příjemně v tom, že člověk si tam tu hlavu pročistí, je vysoko. Asi co nejvíc ocením je, že tam není signál na telefon, takže vám nikdo netelefonuje. No, a lidi jsou strašně příjemný, vnímají, jo, to je strašně zajímavý, že vlastně dost často oni vám vůbec nerozumí ty babičky, ale říkají, fajn, jako vy jste k nám přijeli, pomáháte nám a myslím, že si dokážou i vybrat mezi těmi lidma, který mají rádi a ty, který nemají rádi, aniž by vlastně rozuměli. A jak se mění, asi se to nejvíc vidí v těch městečkách, kam se ta silnice dostala, že třeba ta mladá generace ty už vlastně si osvojili džíny, kšiltovky a k tomu nějaký ty MP3. A oproti tomu třeba je vidět, že holky ty se drží spíš jako tý tradice pořád dodržují tu jejich kulturu, dodržují ty jejich oblečky, takže se to asi jako všude na světě tam, kam se dostane silnice, tam kam se dostane jako třeba to internetové spojení, tak lidi se přizpůsobují.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nakolik je vám k užitku právě studium indologie v té oblasti?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Asi nejvíc, poněvadž studuju urdštinu a urdština je státní jazyk státu Džamu a Kašmír tak, že se tam člověk rozmluví.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A když člověk tedy nevládne urdštinou, tak s angličtinou tam vystačí?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
No, tak jako s dětma už se skoro domluví, poněvadž děti už tam vlastně šest let teďka mají výuku angličtiny a občas i s koňákama, kteří jsou zvyklí na turisty, s babička to prostě musíte mít ruce, nohy a ten úsměv, takže myslím, že se tam dá domluvit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak hned jak skončí ona výstava Pod modrým nebem, jak jsme na ni zvali naše posluchače, tak se Gabriela Lágnerová spolu s přáteli vydává opět do Himálají, tedy hned na přelomu července a srpna. Na co se těšíte asi nejvíc?

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Tak určitě nejvíc se těším na ty vesničany a na to, jak uvidíme, kam až došla konstrukce školy.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak pokud chcete vědět víc o občanském sdružení Blueland, podívejte se na internet na www.blueland.cz. Za návštěvu a za vyprávění děkuji Gabriele Lágnerové a přeji samozřejmě hezký den a potom šťastnou cestu do Indie. Na shledanou.

Gabriela LÁGNEROVÁ, zakladatelka občanského sdružení Blueland
--------------------
Na shledanou. Mockrát děkuji.