Přepis pořadu Jak to vidí - 17.12.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Pohodová písnička dozněla, to byla vlastně poslední píseň Dobrého jitra. V tuto chvíli předělem půl deváté startuje Host do domu, tedy dopolední vysílání. Rád bych věřil, že bude probíhat rovněž v příjemné pohodě. I když pravda pořad Jak to vidí Jana Lorencová a reportéři nebývá vždycky pohodový, protože problémy, kterých kolem je nás tolik a my se snažíme mnohé z nich mapovat, není to vždy úplně jednoduché. To znamená, máme vaše reakce, píšete o tom, co vás trápí, co vás bolí, s čím si neumíte poradit a posíláte na naši adresu a čiňte tak dál, pište na adresu Jak to vidí Jana Lorencová, Český rozhlas 2 Praha, Vinohradská 12, Praha 2, 12099. Nebo moderněji elektronickou cestou jaktovidi@rozhlas.cz a samozřejmě dojde to do správných rukou nebo jenom, když napíšete Jana Lorencová a tu zdravím ve studiu. Dobrý den. Dobré dopoledne.

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Dobrý den.

moderátor
--------------------
My se hlásíme pravidelně už nějakou dobu s pořadem vašich postřehů, vašich komentářů k problémům našich posluchačů, jenom z poslední doby nějaká reakce ve smyslu kladném, záporném, co se líbilo, co se nelíbilo, co zaujalo.

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Reakcí je spousta a právě, když jsme dnes u zdravotnictví, protože to bude obsahem dnešního pořadu, tak je zajímavé, že reakce na jeden z pořadu, který jsme vysílali před časem a který se týká lékaře versus pacienta, respektive pacienta versus lékaře, tak převážná část těch dopisů, byť ten pacient na svoji nemoc nakonec zemřel a je tam nějaké z jeho strany podezření bylo, že se mu nevěnuje taková péče, jakou by si zasloužil, tak ty reakce jsou kupodivu ve prospěch lékaře a většina těch, kteří nám píší, tak se zastávají toho lékaře a tam je trošku, což mě trošku překvapilo tedy.

moderátor
--------------------
Vzpomínám si na ten příběh, to byl pán, který měl problém s končetinou, s dolní končetinou, nešel k lékaři na pohotovost, čekal stále na toho svého, až se ho dočkal, už bylo vlastně pozdě, byť se dělaly nějaké rychlé zásahy, byť právě ten lékař pro něj přijel svým vozem, vysílali jsme. A dnešní téma, říkáte, opět zdravotní.

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Před několika lety se hodně hovořilo o nemoci, která má dodnes takový zvláštní nádech temný, HIV. V poslední době je těch informací na veřejnost mnohem méně, skoro jako kdyby to nebezpečí už nehrozilo, ale ... ale.

moderátor
--------------------
Čili hovoříte o takzvaném AIDS, nemoc, selhání imunity, že by tedy byla tato nemoc na ústupu, když se o ní nemluví.

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Já si myslím, že není na ústupu, myslím si, že se jí možná jen nevěnuje tolik pozornosti ze strany veřejnosti, ale možná i ze strany těch odpovědných míst, která by ji věnovat pozornost měla. To je ale ostatně i obsahem té reportáže, kterou máme před sebou, to je reportáž Radky Kvasničkové.

moderátor
--------------------
My teď posluchačům pustíme, ona ji nazvala HIV pozitivní, ukazuje na kuriózní stav, zatímco přibývá nakažených, tak míst, kde se lze nechat anonymně testovat, ubývá.

----------------------------------------------------------------------------
----------------------------------------------------------------------------
Oldřich BAŠTA
--------------------
Já jsem se to dozvěděl před dvaceti lety a už jsem dvacet let HIV pozitivní, jsem jeden z mála lidí žijících v Český republice, nakazil jsem se od svého partnera, když sám ani on nevěděl, že je HIV pozitivní, zjistilo se to na základě až jeho zápalu plic, kdy mu vzali odběry vlastně na test HIV. Můj partner vlastně od půl roku zemřel.

Radka KVASNIČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Tehdy jste si i vy nechal udělat ty testy?

Oldřich BAŠTA
--------------------
Já jsem si okamžitě nechal udělat testy, já jsem si je nechal udělat dvakrát, protože se mi nechtělo věřit, že ve dvaceti letech mě potkala tahle ta nemoc, ještě před těmi lety vlastně byla i téměř nová, ale vyšly mi pozitivní.

Radka KVASNIČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Říká Oldřich Bašta, jeden z tisíce sto sedmdesáti nakažených lidí v České republice. S Oldřichem Baštou jsem si povídala v pražském Domě Světla, který spoluzakládal a který je dnes jedním z posledních míst, kde se mohou lidé nechat anonymně a bezplatně testovat na HIV. Právě anonymní testy jsou velmi důležitou prevencí v boji proti HIV a AIDS. Ještě před rokem jste si je mohli nechat udělat v síti specializovaných poraden na mnoha místech v celé republice. Dnes je situace jiná. Téměř všechny poradny byly zrušeny, a tak drtivou většinu všech testů provádí pražský Dům Světla. Slovo má jeho ředitel Miroslav Hlavatý.

Miroslav HLAVATÝ, ředitel, Dům Světla
--------------------
Bohužel i nás dopadla krize v testování. Česká republika do roku 2007 měla přes šedesát, asi šedesát čtyři testovacích míst po celé republice, kde se každý zájemce o test mohl nechat otestovat a nemusel jezdit až k nám do Prahy. My opravdu nejsme pragocentričtí, s návštěvností čtyři a půl tisíce, která bude letošní rok, je přes padesát pět procent Praha a ostatní tvoří celá Česká republika. Takže nejsme spokojeni se situací, která tady je, je vidět, že opravdu republika netestuje a už ty místa nejsou. Státní zdravotní ústav uvádí, že už je pouze šest center, kde se ještě mohou lidé otestovat. Ty možnosti jsou u praktického lékaře a tam už to není to anonymní, tam je to na rodné číslo a tam už člověk přichází o tu anonymitu a my tu myšlenku razíme, to anonymní bezplatné. Ono to není jenom /nesrozumitelné/, to hlásí Světová zdravotnická organizace jako VOH a samozřejmě je to i součástí národního programu boje proti AIDS v České republice.

Radka KVASNIČKOVÁ, redaktorka
--------------------
V roce 1996 bylo v České republice registrováno dvě stě čtyřicet devět případů HIV pozitivních. Stát tehdy na prevenci přispěl téměř sedmdesáti miliony korun. Nyní je registrováno tisíc sto sedmdesát HIV pozitivních. Kolik dal letos stát na prevenci? Šestnáct a půl milionu. Přitom HIV pozitivních rok od roku přibývá. Koho to ale zajímá.

osoba
--------------------
Ministerstvo zdravotnictví, dobrý den.

Radka KVASNIČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Dobrý den, Kvasničková, Český rozhlas, Olomouc. Já marně volám na klapku 2166, potřebovala bych mluvit s někým, buď s panem Cikrtem nebo s nějakým z jeho sekretářů.

osoba
--------------------
Ta paní to nebere?

Radka KVASNIČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Nikdo to tam nebere.

osoba
--------------------
Tak já to ještě zkusím, ano.

Radka KVASNIČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Děkuju.

osoba
--------------------
Opravdu to nebere, tak ještě zkusíme, moment.

Radka KVASNIČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Jak jste už slyšeli, většina poraden HIV/AIDS v regionech byla zrušena. Stojím teď před budovou Krajské hygienické stanice v Olomouci. V tomto nenápadném šedém domě nedaleko centra města sídlila poradna ještě vloni. Pracovala v ní lékařka Jana Vlčková.

Jana VLČKOVÁ
--------------------
Ten zájem byl tak kolem dvou set až tří set lidí ročně vážných zájemců, kteří si chtěli nechat vyšetřit krev, jestli nejsou náhodou pozitivní a kromě toho přišlo tak sto až dvě stě lidí čistě jenom na poradu. Většina lidí, kteří tam přišli, tam měly osobní problém. Buď tam byl partner, který třeba by nevěrný, nebo ti samí lidé, kteří přišli, byli nevěrní a byli z toho celý takový jako nemocní a špatní a potřebovali se ujistit, že jejich úlet zůstal bez následku, nejradši jsem měla dvojce, kdy přišli muž a žena a chtěli test, že jsou zdraví a že by spolu chtěli začít žít, jindy tam byly neskutečně smutné příběhy, většinou to bylo proto, že někde se něco stalo a oni měli strach a chtěli vědět, jestli to, co se stalo, zůstalo bez následku.

Radka KVASNIČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Přesto to byli asi lidé zodpovědní, že šli na ty testy?

Jana VLČKOVÁ
--------------------
Naprosto všichni byli velmi zodpovědní, a to buď k sobě, anebo k okolí, to musím teda říct, že tato poradna fungovala pro tyto lidi.

Radka KVASNIČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Asi pro tyto lidi, když jste mluvila o tom, že často byli ve složitých situacích, že třeba šlo o nevěru a tak dál. Myslíte, že je pro ně těžké pak jít třeba ke svému lékaři, který je zná.

Jana VLČKOVÁ
--------------------
No, právě to nešlo, oni chtěli zůstat v anonymitě, měli tento problém, strašně se trápili a hledali pomoc a od toho ta poradna tam fungovala dobře. Takže jsme si někdy povídali spíš i o osobních problémech, takže tam chtělo i trošku psychologie a pomoc. A nikdy neodsuzovat, nemoralizovat, protože nikdo z nás nevíme, do jaké situace kdy v životě dostaneme.

Radka KVASNIČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Paní doktorko, překvapilo vás, když ta poradna byla zrušena?

Jana VLČKOVÁ
--------------------
Ne, já jsem to věděla hodně dopředu, že to nebude fungovat. Já jsem to věděla od doby, kdy jsem zjistila, že zdravotní ústav zůstane bez státní dotace a bude muset se postavit na vlastní nohy a nebude moc provozovat činnosti, které hradí stát, takže mě to teda nepřekvapilo, ale co mě překvapilo, myslela jsem si, že stát najde cestu, jak tyto poradny, a to nemyslím jenom poradnu HIV, nějakým způsobem zachovat.

Radka KVASNIČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Poradna HIV/AIDS v Olomouci a potažmo v celém kraji tedy citelně chybí, například solidní mladé ženě, říkejme jí třeba Andrea, která si právě v olomoucké poradně nechala před několika lety sama test udělat.

Andrea
--------------------
My jsme šli kolektivně, větší skupina lidí, když si to vybavím zpětně, tak určitě tam trochu strachu bylo, i když vlastně důvod nebyl myslím si žádný, tak prostě ten pocit, že si jdu dělat testy na AIDS, tak jako byl nepříjemný, no, bála jsem se.

Radka KVASNIČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Co říkáte na to, že ta poradna byla zrušena.

Andrea
--------------------
Já si myslím, že to je hrozná blbost, myslím si, že člověk by měl mít možnost se nechat takhle otestovat, myslím si, že ta anonymita tady v těhle testech je hodně důležitá, protože když člověk je nejistej a má strach, tak to, že musí ještě někde říkat svoje jméno, tak to ho hrozně odradí.

Radka KVASNIČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Paradoxně se tak zdá, že stát dospěl ke svérázné logice. Čím vyšší riziko nákazy a více nakažených, tím méně peněz na prevenci. Přitom HIV se týká každého z nás, našich partnerů, našich dětí, nebo dětí našich dětí.

osoba
--------------------
To může potom vést k tomu fatálnímu konci, protože ten počet těch pozitivních se zvyšuje potom neúměrnou řadou, byť u nás Česká republika stále hlásí nízká čísla na počet obyvatel, ale ten nárůst je tu patrný, pokud v roce 2005 bylo devadesát nových případů, 2006 devadesát tři, pak přišel rok 2007 a jsme na sto dvaceti dvou případech a za prvních deset měsíců roku letošního máme sto dvacet osm, to znamená, že jsme "splnili" ten plán roku 2007 a už překročili, měsíc listopad signalizuje deset až jedenáct nových záchytů a je tu prosinec. My razíme tu myšlenku, že spousta lidí, kteří mluví o AIDS, vypráví o tom, že Česká republika je na tom dobře, máme nízká čísla a lékaři umí léčit, léčba je dostupná a je kvalitní, udělej tečku. Tady nemůže bejt tečka, opravdu nemůže bejt tečka, tady se musí pokračovat, a to ta věta musí vyjít v souvětí, a to pokračování je daný tím, že ano, léčba je úspěšná, daří se léčit a prodloužit kvalitní život člověka pozitivního, ale pouze a jenom za předpokladu toho, že dojde k včasné diagnostice, to znamená, o několik měsíců, ne několik let, z těch případů sto dvaceti dvou za rok 2007, těch nových infekcí bylo dvacet až třicet procent lidí již v pokročilém stádiu infekci, ne-li onemocnění AIDS. A tam už ta pomoc je někdy marná. Ano, je to o tom, čím dřív se nechat otestovat, čím dřív se přijde na infekci, tím lépe se s tím dá bojovat a ten život toho člověka se opravdu prodlouží o desítky let.

Radka KVASNIČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Jistě vás zajímá stanovisko ministerstva zdravotnictví. Zajímalo i mě, ale bohužel jsem ho nezískala. Neodpověděli mi na oficiální e-mail, nebrali telefony a nikdo zodpovědný nebyl k zastižení.

osoba
--------------------
Tiskový odbor ministerstva zdravotnictví, dobrý den.

Radka KVASNIČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Dobrý den, tady Kvasničková, Český rozhlas Olomouc. Já volám kvůli tomu, že bych potřebovala vyjádření ministerstva k situaci ohledně nedostatku HIV poraden v regionech. Posílala jsem vám v pondělí e-mail, vy jste slíbili, že se v pondělí odpoledne ozvete, je pátek ...

osoba
--------------------
Ano, zjistím si to, to je v kompetenci pana hlavního hygienika, my jsme mu to tam přeposílali, takže, paní Kvasničková, jako to my jsme na to nezapomněli, já se podívám, v jakém je to stavu, protože vám neodpověděli. Takže vy jste posílali, v pondělí to bylo, ano.

Radka KVASNIČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Ano.

osoba
--------------------
V pondělí HIV, já jim tam zavolám, proč vám neodpověděli a ten e-mail jsem přeposílala, takže já se na to podívám, ano, oni vám odpoví.

Radka KVASNIČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Dobře, takže se mi ozvete.

osoba
--------------------
Ano.

Radka KVASNIČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Děkuju, na shledanou. Počty HIV pozitivních lidí nejsou jen suchou statistikou, za každým číslem se skrývá jeden lidský příběh, tragický osud. HIV pozitivní je i Petr Sobek.

Petr SOBEK
--------------------
V mým případě došlo k infikaci nechráněným pohlavním stykem, já jsem zvolil k tomu sexu bez kondomu a bylo vymalováno.

Radka KVASNIČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Co se teď stalo vaší životní zkušeností, kterou máte, jak vnímáte prevenci.

Petr SOBEK
--------------------
Samozřejmě je to důležité. Hlavně ti mladí neměli by brát tuhle nemoc na lehkou váhu. I když slyší a čtou o tom, že tahle nemoc se dá léčit, opravdu to nestojí za to, nestojí to za to do toho sexu jít bez kondomu, není to jenom HIV, ale jsou to ostatní další sexuální přenosné choroby, takže opravdu varování pro mladé lidi neberte na lehkou váhu tuhle nemoc.

Radka KVASNIČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Otázka tedy je, kolik lidí se kvůli nemožnosti nechat se anonymně otestovat, vůbec testovat nenechá. Kolik z nás může být právě teď HIV pozitivních, aniž bychom přitom o své nemoci věděli a přenášeli tak nevědomky virus dál. To, že o problému nemluvíme, přece neznamená, že neexistuje. Dejme ještě slovo Oldřichovi Baštovi, který jezdí jako preventivní pracovník do škol.

Oldřich BAŠTA
--------------------
Ani ty školy nemají tolik zájmu vlastně už o ty besedy, jako to bylo v dřívějších letech, lidi spoustu zapomněli na tuhle tu nemoc, v posledních letech je neustále to hrozba pro lidstvo, protože ty čísla jsou strašný.

Radka KVASNIČKOVÁ, redaktorka
--------------------
To jsem se právě chtěla zeptat, protože v devadesátých letech se AIDS a o HIV hodně hovořilo, asi to bylo takový boom informovanosti a jak teď říkáte, jde to tak nějak dolů. Myslíte si to, že je to tím, že už jsme si na to zvykli, že takováto nemoc existuje, nebo že už ta společnost nemá třeba takový strach z ní?

Oldřich BAŠTA
--------------------
To netuším, jako co takové beru informace vlastně od studentů, tak vlastně ty otázky nebo i ty odpovědi na ty moje otázky, když máme diskusi, tak asi furt mají pocit, že se jich to netýká, že nejsou nějaká menšina, přitom riziková skupina neexistuje, riziková skupina jsme my, člověk a my už máme rizikové chování.

---------------------------------------------------------------------------
---------------------------------------------------------------------------
moderátor
--------------------
Tak tady končí reportáž, kterou natáčela olomoucká kolegyně Radka Kvasničková. Jenom možná malé upozornění nebo spíš připomenutí. AIDS, jedná se o zkratku z anglického spojení v překladu česky syndrom získaného selhání imunity a to soubor zdravotních problémů, infekcí, který následkem poškození imunitního systému člověka virem HIV. Jana Lorencová, pořad Jak to vidí. Jana Lorencová a naši reportéři, tentokrát se tedy přidala olomoucká kolegyně. Jano, jak je to vlastně dlouho, co k nám informace o této nemoci poprvé doputovala?

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
To bylo někde v roce 1985 a tenkrát se nám ale zdálo, že k tomu, aby se u nás ta nemoc rozšířila, máme asi tak daleko, jako k středověku nebo k choleře. Dnes už si to určitě nemyslíme. Dnes vím, že dnes je nakaženo zhruba dvanáct set lidí touto nemocí a některá média dokonce tvrdí, většinou tedy naštěstí jenom bulvární média tvrdí, že se jedná o číslo, které je jen zlomkem té skutečné, toho skutečného počtu nemocných lidí, že skutečnost je daleko děsivější, že jde o číslo až desetkrát vyšší, než to, které je oficiálně uváděno. Zajímavá informace určitě je, že dnes ten nejmladší pacient má asi patnáct let, což je skoro neuvěřitelné, je ze severní Moravy a tato nemoc byla diagnostikována právě u něho.

moderátor
--------------------
Domnívám se dokonce, že jsou i děti narozené právě už s tímto problémem. Ve studiu, pokud nás někdo sleduje webovou kamerou na www.rozhlas.cz/praha tak vidí, že nejsme jenom dva, ale tři, spolu s námi je mluvčí ministerstva zdravotnictví České republiky, pan Tomáš Cikrt. Pane Cikrte, i vás zdravím. Dobrý den.

Tomáš CIKRT, tiskový mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR
--------------------
Dobrý den.

moderátor
--------------------
No, zdá se, že těch prostředků s přibývajícím množstvím onemocnění jakoby ubývalo, je to pravda nebo ne?

Tomáš CIKRT, tiskový mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR
--------------------
Onemocnění neubývá, ale ta nemoc se určitě proměnila, ten hlavní důvod, proč už dnes není AIDS strašákem, je, že jsou k dispozici nové léky, antivirotika a ta prodlužují život o patnáct, dvacet let a nejednou tu není jakoby pro vnímání veřejnosti ten bezprostřední strašák rychlého konce beznadějného onemocnění.

moderátor
--------------------
V každém případě nemoc neustupuje, ale právě ...

Tomáš CIKRT, tiskový mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR
--------------------
Ale proměnila se teda nejen ta nemoc a možnosti léčit, ale proměnil se i trošku důraz nebo výskyt v populaci, proměnila se mladá generace. Přesto já souhlasím s tím, co říkal i ten kolega v reportáži a co tady říká paní redaktorka, totiž, že se ta nemoc nevyhýbá nikomu, ale ...

moderátor
--------------------
Pane Cikrte, pojďme nechat tento zdravotní ...

Tomáš CIKRT, tiskový mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR
--------------------
... já myslím, že ...

moderátor
--------------------
... můžu vás poprosit. Já myslím, že o tom není sporu a v tuhle chvíli vlastně ani řeči, to můžeme třeba v rodinném lékaři, s odborníky, doktory, kteří se tomu mohou věnovat třeba hodinu, ale já se znovu zeptám na ty prostředky, vypadá to jakoby ubývaly, je to jenom dojem nebo ne?

Tomáš CIKRT, tiskový mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR
--------------------
A já jsem právě vám chtěl říct, jaká je situace v té nemoci a potom na základě toho okomentovat ty prostředky, protože samozřejmě může říct nějaký poslanec, já dám padesát milionů na prevenci, ale na co je dát, co je důležité v té prevenci, jestliže se dnes nemluví ve školách o AIDS, to není otázka nalití peněz z rozpočtu ministerstva zdravotnictví, to je otázka, jaké vůbec mají priority naše školy a netýká se to jenom AIDS, tam je třeba velmi nízká úroveň zdravovědy nebo zdravovědění žáků a studentů třeba středních škol, protože oni znají dokonale, jak kde je jaká součást živočicha, ale neumí poskytnout první pomoc nebo neznají AIDS. Chci tím říct, že ten kontext je trošku jiný. S těmi prostředky je to složitější, tady bylo nesprávně řečeno v té reportáži, že bylo sedmdesát milionů korun na prevenci, tak to není, bylo sedmdesát milionů korun na různé věci, včetně laboratorních, různých potřebných testů jiných ještě, než to testování, o kterém tu hovoříme, včetně léků, které jsou nesmírně drahé. A dnes se to financování rozdělilo, takže na léčení AIDS připadá dnes přes dvě stě milionů korun z veřejného zdravotního pojištění. A tady se jenom zastavme u toho, že jsme v systému veřejného zdravotního pojištění, čili i prevence například je úkolem pojišťoven, ale abych se dostal k těm penězům na prevenci, minulý rok bylo čistě jenom na prevenci pět milionů korun nebo tento rok, co je pět milionů korun, protože v těch šestnácti, o kterých jsem mluvil, jsou investici, včetně investice do Domu Světla, který tady byl zmiňován, přes pět milionů korun.

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Pane Cikrte, já vás poprosím, já si vás dovolím přerušit. Tady je strašně zajímavá z pohledu veřejnosti, ale i z pohledu našeho ta jakási nepřímá úměra, to, čím více nemocných, tím méně peněz. A v té souvislosti mě napadá ...

Tomáš CIKRT, tiskový mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR
--------------------
A my jsme si neporozuměli právě, protože to není úměra ...

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Ale mě napadá v té souvislosti, jak je, jak to je třeba při "porcování medvěda", to je taková ta, taková ta zajímavost, která provází naši sněmovnu a tam dochází k návrhům, jsou tam vlastně navrhovány způsoby, jakým ty peníze, které tam ještě zůstaly, použít. Poslanec Hovorka za KDU-ČSL navrhl, aby část těch peněz byla právě věnována této, této oblasti. Podpořili jste ho?

Tomáš CIKRT, tiskový mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR
--------------------
"Porcování medvěda" je čistě otázkou poslanců, je to nešvar, to je rozdávání peněz daňových poplatníků na projekty, které se líbí poslanců.

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Všichni víme. Ale poslanec Hovorka chtěl, aby ty peníze rozdávané se rozdaly tímto směrem, podpořili jste ho v tom směru?

Tomáš CIKRT, tiskový mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR
--------------------
Ano, to je sugestivně položená otázka, za kterou, když řekneme ne, tak řeknete, vidíte, vy nepodporujete AIDS, ale takhle to není prostě, na co chce dát těch padesát milionů pan Hovorka, to je líbivé gesto, to padesát milionů nezachrání prevenci AIDS, tady jde o určitý systém. Když ..., zůstaňme u toho dnešního tématu, bezplatné anonymní testování, ministerstvo zdravotnictví je ochotno a připraveno podpořit bezplatné anonymní testování, není příliš, kdo by testoval, pokud jde o ten neziskový sektor, ty, kteří se hlásí, včetně Domu Světla, ty peníze dostanou. A protože ale nejsou ti lidé, tak systémově budou všechny pobočky ze Státního zdravotního ústavu ve všech krajích provádět příští rok bezplatné anonymní testování, takže bude více bezplatného anonymního testování, bude více podpořeno, padesát milionů jednoho poslance je populistické gesto, nic víc.

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Dovedete si představit šestnáctiletého člověka, který měl někdy za sebou nebo má za sebou nějakej sex, o kterém si není jist, že byl úplně chráněn, který se bude rozhodovat někde z pomezí, z Valašska odněkud, že se pojede nechat otestovat, protože když má strach z rodičů, má strach ze svojí dívky, kterou třeba podvedl, má strach ze všech důsledků, které bude mít, to, že on se přihlásí, já se jmenuji František Omáčka a chci, abyste mě otestovali, jestli jsem nebo nejsem pozitivní. Toto rozhodování je dnes vlastně na něm, on se má zvednout, jet do Prahy do Domu Světla, má tam přijít a tam by ho asi otestovali bez toho anonymně a patrně by, patrně zcela zadarmo. Ale v jeho místě, v místě jeho bydliště nebo v kraji asi takové místo není a k lékaři, kterýho zná od malička, si asi těžko troufne.

Tomáš CIKRT, tiskový mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR
--------------------
Paní redaktorko, před chvilkou jsem to řekl, stát chce podpořit bezplatný anonymní testování a tam, kde nebudou poskytovatelé, to zajistí stát, může to ...

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Ale ze šedesáti šesti je jich dneska šest.

Tomáš CIKRT, tiskový mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR
--------------------
Můžu to dopovědět. Ale ne, těch, to pletou dohromady všechny testovací, všech testovacích míst je dneska osmdesát, my mluvíme o ..., tam, kde bude zajištěno bezplatné a anonymní testování a já vám říkám, že bude v každém kraji minimálně jedno možná i víc.

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Od příštího roku.

Tomáš CIKRT, tiskový mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR
--------------------
No, dáváme teďka na to peníze, čili od příštího roku, ano, ale nemám tu seznam těch testovacích míst, není jenom v Praze, ale ...

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Ale je jich šest.

Tomáš CIKRT, tiskový mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR
--------------------
Na otázku, jestli chlapec z Valašska, tak říkám, ano, měl by to mít minimálně ve svém kraji a bezplatně a anonymně, my bezplatné anonymní testování uznáváme, je to velmi dobrý způsob, jak se dostanou lidé k odpovědnosti a k léčbě, protože když už se někdo dozví, že tuto nemoc má, tak tu léčbu vyhledá, čili tam je trošku jiná situace, než u jiných, třeba sexuálně přenosných nemocí, kde ti lidé, i když ví, že tu nemoc mají, tak pomoc nevyhledají, takže bezplatné anonymní, ano, peníze na to budou uvolněný tak, aby minimálně v každém kraji bylo, a tam, kde to nebudou schopni zajistit jiné subjekty, stát bude garantovat, že přes pobočky Státního zdravotního ústavu to testování bude.

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Ono totiž to logicky bude mít i ten zajímavý důsledek, že dvanáct set nemocných se nám neztrojnásobí a nebude na to muset jít potom na jejich léčbu. Stačí jít na prevenci.

Tomáš CIKRT, tiskový mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR
--------------------
Ale dovolte mi jednu důležitou poznámku. My jsme v systému veřejného zdravotního pojištění, tady je odpovědnost zdravotních pojišťoven, ony mají dávat peníze na prevenci, aby nemuseli dávat velké peníze na léčbu.

moderátor
--------------------
Tak já vám oběma poděkuji. Já jenom pro to, abychom byli úplně objektivní, v reportáži zazněl problém sehnat vás, my jsme ten problém neměli, říkám to pro objektivitu. Jana Lorencová, pořad Jak to vidí, my se sejdeme za týden. Děkuji i dnešnímu hostu, kterým byl pan Tomáš Cikrt, tiskový mluvčí Ministerstva zdravotnictví České republiky. Děkuji za návštěvu. Na slyšenou.

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Na slyšenou.

Tomáš CIKRT, tiskový mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR
--------------------
Na slyšenou.