Přepis pořadu Jak to vidí - 16.6.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Je úterý 16. června. A Jak to vidí budeme dnes vysílat z Bruselu. Z Prahy vás zdraví Daniela Brůhová. V Bruselu by mě měl slyšet kolega Jan Křelina. Ahoj.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Dobré ráno. Srdečně zdravím. Začíná tedy další z bruselských Jak to vidí. Můžeme?

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Hostem v bruselském studiu je pan Karel Barták z Evropské komise. Dobrý den.

Karel BARTÁK, vedoucí oddělení pro komunikaci generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
Dobrý den.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Já ještě připomenu, že poslechnout si nás můžete v repríze po jedenácté hodině večer, nebo si můžete přepis rozhovoru přečíst na Internetu www.rozhlas.cz/jaktovidi. Pane Bartáku, my dnes v Českém rozhlasu 2 Praha celý den budeme mluvit o dovolených, vzhledem k tomu, že jsme v Bruselu a je tady obrovský aparát úřednický, jak vy to máte s dovolenou v létě, je nějaký speciální režim v evropské administrativě, celozávodní dovolená.

Karel BARTÁK, vedoucí oddělení pro komunikaci generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
Já si myslí, že to je tak nějak zhruba stejně jako kdekoliv jinde na kterémkoliv jiném pracovišti, i když pravda, že je tady je jasná tendence už tradičně a historicky, že ten srpen každý rok se, ne, že by se oficiálně vyhlašoval, ale tak nějak formálně platí, že je taková ta, řekněme, podniková dovolená, obrazně se vlastně pověsí zámek na ty evropské instituce, všechno velmi jako ochabne, ta činnost se sníží skutečně na minimum, většina úředníků odjede na prázdniny, že, v tom srpnu zůstává tady jen takový to základní minimum, aby se udržel chod těch institucí. Dokonce bývaly doby, kdy se ani nepořádaly brífinky pro novináře v srpnu nebo v podstatě novináři, kteří tady byli, tak se jenom shromáždili v hale některé té budovy, kde zrovna bylo tiskové středisko a tam jim ten mluvčí, který měl službu, rozdal prostě jeden nebo dva papíry o sporu o rybolov s Marokem nebo nějaké, takové ty typické letní okurkové, okurková témata, ale pak se několikrát za sebou stalo, že se věci děly přes léto, takže v podstatě dnes už například ta tisková služba Evropské komise funguje takřka naplno i přes léto a ty tiskové brífinky pravidelně se každý den konají, i když jsou skutečně minimalistické jak tedy z hlediska obsahu, tak z hlediska počtu novinářů, kteří v tom, v tom tiskovém středisku sedí. Takže, jak říkám, srpen je takový ten měsíc par excellence pro ty masové dovolené tady, to je typické pro evropské instituce, samozřejmě, že úředníci neví, samozřejmě tráví dovolenou, kde chtějí, ale naprostá většina z nich, nebo velká většina z nich nejede nikam do zahraničí, ale jede domů, protože vzhledem k tomu, že celý rok v zahraničí vlastně pracují, takže tady ta tendence je samozřejmě recese - na dovolenou do své vlasti.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Když jste pracoval jako novinář pro ČTK, co jste dělal v srpnu většinou, když Evropská komise usnula?

Karel BARTÁK, vedoucí oddělení pro komunikaci generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
Většinou jsem tady nebyl.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Pan Karel Barták z Evropské komise v Jak to vidí Českého rozhlasu 2 Praha. Volby do Evropského parlamentu proběhly, myslím, že nepřinesly žádné výrazné překvapení, opět zaujaly jen poměrně malou část evropské populace, musím říct bohužel, ale dobře, toto téma už jsme také v našem vysílání probrali. Zajímavé je v souvislosti s tím, že přichází léto a Evropský parlament se mění, je otázka, co tedy, co tedy teď se děje v Evropě, když vlastně byl vyměněn parlament, už ti noví poslanci si přinesli své papíry a své počítače a své lidi do svých kanceláří?

Karel BARTÁK, vedoucí oddělení pro komunikaci generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
Noví poslanci se ještě masově do Evropského parlamentu nedostavují, samozřejmě to nastane až tedy v červenci krátce před tím prvním plenárním zasedáním nového parlamentu, ale v zákulisí už samozřejmě bují velmi čilá aktivita, protože není zcela jasné zatím, jak budou ty politické kluby v Evropském parlamentu vypadat a nyní, jak budou vypadat hlavně aliance mezi těmito kluby, jak budou vypadat dohody, prostě jak bude vypadat síla jednotlivých uskupení a jednotlivých, řekněme, aliancí, takže to všechno je nyní ve hře, ty volby dopadly tak, jak dopadly, to znamená, dopadly s dosti výrazným vítězstvím Evropské lidové strany, teda těch stran pravého středu v Evropské unii. A prohrou tedy stran levého středu socialistického klubu, což taky jako objektivně se příliš nečekalo, protože se víceméně očekávalo, že na pozadí té ekonomické krize by spíše měla zabrat ta sociální a spíše levicová témata, než ta pravicová, ale nestalo se tak, jsou kolem toho spousty analýz, do kterých se asi teď nebudeme, nebudeme pouštět, spíše z hlediska té taktiky a strategie bude zajímavé vidět, jestli bude zachována ta tradiční, řekněme, aliance mezi tím levým středem a pravým středem v parlamentu, která vždycky platila, že si prostě ty dvě velké strany rozdělovaly to předsednické křeslo po dvou a půl, po dvou a půl letech a na těch velkých věcech vždycky měli tendenci dosáhnout kompromisu a na tom vlastně byla založena, založena tak, založeno to fungování toho parlamentu, anebo jestli by mohla vzniknout nějaká většina napravo, to znamená, Evropská lidová strana plus liberálové plus teda ta rodící se možná skupina napravo Evropské lidové strany, to znamená, představitelé stran pravého středu s euroskeptickým zaměřením jako jsou bližší konzervativci, česká ODS, přihlásila se teda do toho polská věc, která neodpovídá tomu charakteru přesně, nicméně je v tom, tato skupina by měla být relativně silná, ale zatím není zcela jasné, zda vznikne, protože pro vznik takové skupiny je zapotřebí, aby tam byli poslanci s přinejmenším sedmi z členských států, že, a to zatím není úplně jasné, kde seberou ty další čtyři členské státy, nakolik budou ochotni případně se smířit s některými poslanci z těch ještě, s těmi ještě radikálnější nebo extrémističtějšími názory a tak dále. Všeobecně se očekává, že tato skupina by ve většině věcí měla hlasovat stejně jako Evropská lidová strana, protože ve většině věcí má stejný názor, ale ve věcech institucionálních, ve věcech prostě budoucích nebo rozvoje Evropské unie by zřejmě zaujímala euroskeptické stanovisko teda proti té většině, takže tam zatím není zcela jasné, zda by taková aliance mohla vzniknout nebo ne, vše nasvědčuje tomu nyní, že i když socialisté vyšli z těch voleb oslabeni, takže by měli, takže by ta velká koalice takzvaná na té evropské úrovni mohla zůstat zachována.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Do Evropského parlamentu také pronikly, řekněme, jednotky nebo několik poslanců, kteří jsou skutečně hodně napravo, jeden z těch maďarských už se nechal slyšet, že bude prosazovat revizi nebo zrušení Benešových dekretů, že by určitě chtěl otevřít i otázku trianonských dohod, čili vlastně veškeré poválečné, po mnoha válečné uspořádání moderní Evropy. Dobře, tak vliv těch jednotlivých poslanců na ..., Evropský parlament je prakticky nulový, ale máte pocit, pane Bartáku, že tato témata v Evropě mají nějaký životaschopnost, že mají nějakou naději, aby se s nimi skutečně někdo vážně zabýval?

Karel BARTÁK, vedoucí oddělení pro komunikaci generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
Při tomto složení Evropského parlamentu se upřímně domnívám, že ne. Ačkoliv těch extremistických poslanců, řekněme, nebo takových těch, vyjadřují určité krajní názory, přibylo v Evropském parlamentu, zatím je to nadále okrajová skupina, je velmi pravděpodobné, že dohromady nevytvoří žádnou frakci, protože jsou sjednoceni právě tou krajností, ale ta krajnost, kterou vyjadřují, je velmi často nekompatibilní s tou krajinou, s tou krajinou, kterou vyjadřují ti další, takže bude dosti obtížné, aby se všichni tito lidé spojili do jedné, do jednoho klubu a začali mít nějaký vliv, dokud zůstanou jako nezávislí, nebo vytvoří nějakou maličkou frakci, tak prostě v podstatě zůstanou úplně na okraji toho parlamentu a jejich hlas bude slyšet prostě při nějakých příležitostech, ale neprosadí v tom parlamentu svoje názory.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
V té souvislosti si vzpomínám, jak italská fašistka těsně před spojením s rumunskými fašisty se o nich vyjádřila tak nelichotivě, že jakékoliv další úvahy šly stranou, to je v podstatě asi dobrá zpráva. V Jak to vidí Českého rozhlasu 2 Praha z Bruselu pan Karel Barták.
Stále je s vámi Český rozhlas 2 Praha, bruselské vydání pořadu Jak to vidí dnes s panem Karlem Bartákem z Evropské komise. Mluvili jsme o letním režimu v evropské administrativě, mluvili jsme o tom, co se teď děje ještě před zformováním nového Evropského parlamentu, který vzešel z evropských voleb. Není to jediná změna, kterou, která Evropskou unii čeká, bude se také vyměňovat komise, protože této Barrosově komise právě končí pětileté volební období. Diskutuje se o tom, že José Manuel Barroso by měl být opět předsedou, tak uvidíme, to je asi otázka pro členské státy a její hlavy členských států, které se shromáždí tento týden 18. a 19., že ano?

Karel BARTÁK, vedoucí oddělení pro komunikaci generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
Přesně tak, ano, vy jako já samozřejmě čtete noviny, takže vidíte, že José Manuel Barroso má tak nějak, zdá se, podporu většiny členských států, mluví se až o dvaceti členských státech, takže jeho znovuzvolení je dosti pravděpodobné, nicméně nyní jde o to, jak ta procedura bude probíhat, protože zároveň je pravděpodobné, že tento summit tento týden v podstatě se vysloví ve prospěch Barrosa, ale ještě ho nepotvrdí jako předsedu Evropské komise, to znamená, že je zde tendence vyčkávat, až se uvidí, jak dopadne referendum v Irsku a jestli tady vstoupí v platnost Lisabonská smlouva a jestli tedy vedle předsedy Evropské komise budou členské státy nominovat také kandidáty na předsedu rady, evropské rady, takzvaného prezidenta Evropské unie a na ministra zahraničních věcí, toho vysokého představitele, což také bude hrát samozřejmě, protože jestliže předseda Evropské komise by měl být z jednoho politického bloku, tak potom bude potřeba, aby ti další přestali, které byli z těch dalších politických bloků v Evropě, aby rovnováha určitá zůstala zachována, takže je zde určitá tendence několika velkých států, mám dojem, že Německo i Francie se vyjádřily dosti jasně, v tom smyslu ano, dát jasně najevo, že si přejí pokračování, pokračování předsedy Barrosa ve funkci, ale to definitivní jmenování odložit až na podzim letošního roku, což by zřejmě nahrávalo i české politické scéně, protože ta komise potom, její složení by se formovala až později, až někdy v říjnu, v listopadu.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Kdyby se vás, pane Bartáku, Češi zeptali, kdo to vlastně Barroso je, je to takový nevýrazný chlapík, že si ho přejí všichni nebo je to naopak tak schopný člověk, že mu dají důvěru všichni a co nám Čechům může takový předseda Evropské komise José Manuel Barroso přinést, jak byste odpověděl?

Karel BARTÁK, vedoucí oddělení pro komunikaci generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
Tak José Manuel Barroso je předseda Evropské komise posledních pět let, za tu dobu si získal reputaci obratného politika, který si dokáže získat koncens většiny členských států, je dobrý komunikátor ve srovnání například s jeho, s jeho předchůdcem, vyčítá se mu, že v politických kruzích i v tisku, že Evropskou komisi dosti neprotěžuje, že vlastně z Evropské komise nečiní to, čím kdysi byla, to znamená, takový tím vizionářem, takovým tím orgánem, který ukazuje cestu, kam se má Evropská unie ubírat, že spíš věříte mezivládní metodě, že říká členské státy by měly ukazovat cestu a komise by měla následovat a vykonávat to, co si členské státy přejí. To je otázka filozofie, jak teda si kdo představuje fungování Evropské unie. Já samozřejmě jako zaměstnanec Evropské komise můžu jenom říct, že Evropská komise za doby fungování předsedy Barrosa fungovala v podstatě v pořádku, dobře a že ta lisabonská strategie, na kterou postavila vlastně svůj, svůj, svůj program, bude, pokud bude Barroso dál předsedou, bude nadále tím základním kamenem vývoje Evropské unie.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Lisabonská strategie, to je zhruba, jak bychom jí mohli popsat.

Karel BARTÁK, vedoucí oddělení pro komunikaci generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
To je, to je zhruba dohoda členských států na tom, že budou dosahovat určitých met v oblasti ekonomiky, konkurenceschopnosti, finanční regulace a tak dále, prostě aby se evropská ekonomika a zároveň teda s ní i sociální, sociální zajištění pohybovaly harmonicky tím prostě směrem, který umožní Evropě obstát ve světové soutěži.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Vy jste, pane Bartáku, naťukl jedno velmi důležité téma, které se teď právě řeší u nás doma v Česku, a to je právě výběr komisaře za Česko nebo výběr resortu, který by měl náš komisař spravovat. Fischerova vláda současná přechodná by už teď ráda o tom jednala, nicméně dvě nejsilnější strany české chtějí si počkat na výsledek parlamentních voleb na začátku října, aby jaksi i ony měly vážné slovo v tom, kdo bude za Česko v komisi a jaký resort se mu dostane. Nicméně jsou hlasy, že v říjnu už by mohlo být pozdě, že ty opravdu významné posty v Evropě, na které bychom teď třeba po předsednictví možná měli šanci dosáhnout, že už budou rozděleny v tu chvíli nebo předem rozjednány.

Karel BARTÁK, vedoucí oddělení pro komunikaci generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
Samozřejmě, jakmile bude jasné po tomto summitu tento týden, že většina členských států si přeje setrvání Josého Manuela Barrosa ve funkci předsedy, tak začne dohadování o tom, která země by měla dostat, jaký ten resort, že. A ty resorty samozřejmě budou vázány na ty příslušné osoby, které členské státy budou do Evropské komise navrhovat.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Takže nejdřív je osoba, potom resort?

Karel BARTÁK, vedoucí oddělení pro komunikaci generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
Je to, je to, je to v podstatě, je to takový pink ponk dlouhé jednání mezi členskou zemí a předsedou Evropské komise, předseda Evropské komise má právo odmítnout osobu, která mu je nabízena, tedy daným členským státem, a to z nejrůznějších důvodů, třeba i proto, že ten resort, který prostě má pro jaksi představu, že by ta členská země měla dostat, neodpovídá profilu toho člověka, nebo jsou tam nějaké, nějaké další důvody, je to složitá operace, dá se říct, že by to probíhalo nějak snadno a jednoduše, než se teda těch sedmadvacet členů usadí a těch sedmadvacet resortů se vlastně pro ně najde, do dneška není ani jasné pořádně, které resorty to budou, ty základní a hlavní jsou známy, ale velmi pravděpodobně ta komise bude rozdělena trochu jinak, než je, než je rozdělena dnes, zřejmě ten resort /nesrozumitelné/ a tak dále zanikne a budou vytvořeny, budou vytvořeny nějaké jiné resorty, vždycky tak nějak platilo, že velké členské státy přece jenom mají větší sílu, větší váhu a větší vliv, takže si snáz sáhnou na ty hodně významné resorty, než ty menší členské státy. Ale Česká republika, která patří k těm středně velkým zemím v rámci této velmi, velmi rozšířené Evropské unie, si myslím, že svoje želísko v ohni může mít, samozřejmě záleží na tom, jaká osobnost to bude a jaká konkurence bude, nebo jaký, jaká soutěž bude o ty jednotlivé, o ty jednotlivé posty, takže se hodně často mluví o energetice, já jsem slyšel minimálně šest členských států, které vyjádřily jaksi touhu mít komisaře pro energetiku, takže tam si myslím, že bude hodně velká, hodně velká konkurence.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Každopádně bude velké stěhování národů, protože pokud by se měly nějak měnit ta jednotlivá komisařství, ty resorty, tak s tím vlastně souvisí generální ředitelství a obrovské zástupy specializovaných úředníků, kteří pracují na tom kterém tématu. Nečeká se v komisi nějaké velké stěhování?

Karel BARTÁK, vedoucí oddělení pro komunikaci generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
Ono, jak říkám, ty základní resorty zůstanou tak, jak jsou, ale komise je dosti zvyklá na to, že se něco stane každých pět let a že prostě pár set úředníků se sebere a přestěhuje se do jiné budovy. V rámci Bruselu to zase není, to není zase taková neřešitelná situace.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Jak to vidí, Český rozhlas 2 Praha, bruselské vydání tohoto pořadu s panem Karlem Bartákem z Evropské komise. Možná, že si posluchači vzpomenou na to, že občas čas od času čtou v médiích výsledky nějakých velkých mezinárodních výzkumů, které se týkají vzdělávání, jsou to výzkumy, které pořádá společně Evropská unie s Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OECD, jsou to výzkumy, které poměřují znalosti, dovednosti žáků, občas se dozvídáme, že naši žáci jsou dobří v tom a tom, nedávno jsme se dozvěděli, že už nejsou tak dobří v matematice a v přírodních vědách, na co jsme byli vždy pyšní. A dnes bude v Bruselu zveřejněn výsledek další, dalšího velkého mezinárodního srovnávacího výzkumu, který se týká vzdělávání, je to poprvé, je to premiéra, jmenuje se to Talis tentokrát tento výzkum. A myslíte, pane Bartáku, že by mohli mít posluchači Českého rozhlasu 2 Praha úplnou premiéru a dozvědět se to dřív než zbytek Evropy?

Karel BARTÁK, vedoucí oddělení pro komunikaci generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
Nepochybně, ta studie bude, bude zveřejněna za nějaké tři hodiny v Bruselu, tak já myslím, že se o tom už můžeme klidně bavit.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Čili, na co byl tento výzkum zaměřen a co ukazuje?

Karel BARTÁK, vedoucí oddělení pro komunikaci generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
Je to další z těch výzkumů, které Evropské komise pořádá, jak jste řekl správně, tradičně s evropskou, teda s Mezinárodní organizací pro ..., OECD, pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, OECD, a tentokrát poprvé se ta, se ta studie nebo ten průzkum soustředil na učitele, takže poprvé se zkoumá, jak se cítí v Evropě učitelé ve školství, jaké mají, jaké mají postavení a s jakými problémy se střetávají. A ta studie dospívá k docela zajímavým, zajímavým záběrům, například říká, že tři čtvrtiny učitelů v těch třiadvaceti zemích, ve kterých ten průzkum probíhal a musím podotknout, že to bylo osmnáct evropských zemí a pět zemí neevropských, takže ta studie je širší, než je Evropská unie a řada evropských zemí se nepodílela na tom průzkumu. Nicméně ten průzkumu ukazuje, že dvě třetiny učitelů postrádají podněty pro zvyšování kvality výuky, že prostě v podstatě mají dojem, že po nich nikdo výuku, zvyšování kvality výuky nechce, že v podstatě nemají dostatek, dostatečný, dostatečný, no, podnět pro to, aby se zlepšovali, zároveň podle učitelů tří pětin škol narušuje špatné chování žáků velmi výrazně, velmi výrazně výuku, například na Slovensku je to sedmdesát procent učitelů, kteří si myslí, že chování žáků je hlavním důvodem nedostatku ve výuce. A třicet osm procent dotázaných učitelů si myslí, že jejich škola trpí nedostatkem učitelů, že vlastně jsou přetíženi a že pracují víc než by, víc než by měli. Zajímavý taky číslo je, že třináct procent učitelů sděluje, že, že, já se omlouvám, že učitelé sdělují, že třináct procent veškerého času, který stráví ve třídě, tak stráví tím, že se snaží udržet pořádek, to znamená, že nevyučují, ale nějakým způsobem řeší, řeší kázeňské problémy. Ten průzkum je zajímavý z toho důvodu, že ukazuje, že je za prvé dosti značná a zřejmě prohlubující se propast mezi učiteli a žáky, ukazuje, že ta stárnoucí populace učitelů nerozumí čím dál tím víc té mladé generaci, že, my máme dneska v Evropské unii tedy čtyřicet procent učitelů ve věku čtyřicet pět až šedesát pět let, což je, což je obrovské, těch mladých učitelů přibývá velmi málo. A je velmi slabá koordinace ve věci doškolování učitelů, to znamená, v řadě členských států vůbec neexistuje žádné povinné doškolování učitelů, mám dojem, že to je polovina členských států Evropské unie, kde v podstatě žádný systém není nebo je to nahodilé, jo, to vyškolování učitelů, takže ti učitelé nejsou schopni držet krok s vývojem té mladé generace a my víme všichni za posledních deset, patnáct let ten vývoj dostal, doznal obrovského skoku, to znamená, že je tady ta propast mezi tou tabulí a křídou na jedné straně a tou obrazovkou toho počítače na straně druhé, kterou ti učitelé obvykle nejsou absolutně schopni zvládat, to, co ti šestnácti nebo dvanáctiletí dovedou, takže začínají mluvit trochu jiným jazykem a z toho teda vyplývají částečné /výpadek/. Druhá věc, která se ukazuje, že je nedostatek podnět pro mladé učitele, aby teda vůbec šli učit, aby kvalitně učili, aby zůstávali, aby zůstávali ve školství.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
A to je celoevropský problém skutečně.

Karel BARTÁK, vedoucí oddělení pro komunikaci generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
Ano, to je celoevropský problém. To je celoevropský problém, samozřejmě jsou rozdíly mezi těmi, mezi těmi jednotlivými státy, ve kterých ta výuka probíhala, ve kterých probíhal ten průzkum, ale, ale všude se ukazuje tak nějak jako, když se z toho vygenerují ty poznatky, že je nedostatečná, nedostatečné celoživotní učení učitelů, že prostě, a to je věc, na kterou, o které Evropské komise už mluví několik let, a to je další věc, která by se měla stát předmětem té koordinace na evropské úrovni, aby se tedy zvyšovala kvalita výuky v celé Evropské unii, tak jednou z cest je nejenom teda udržovat nebo zvyšovat kvalitu toho vysokého školství, které produkuje ty učitele, ale zároveň tedy udržovat vysokou kvalitu toho doškolování, doučování teda v průběhu, v průběhu té, té kariéry, kariéry učitelů a tam se zdá podle tohoto průzkumu, že je velký problém.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Tak je skvělé, že Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj dělá takové mezinárodní výzkumy ve spolupráci s Evropskou unií, poskytuje k těm výzkumům také peníze?

Karel BARTÁK, vedoucí oddělení pro komunikaci generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
Víceméně ne, úlohou OECD je ten průzkum provést, úlohou Evropské komise je na to přispět jak finančně, tak metodicky, že, ten průzkum se zveřejňuje dnes společně a na základě toho průzkumu, průzkum se předkládá teda těm, kdo dělají tu politiku a na základě toho průzkumu by měly vzniknout nějaká doporučení. Evropská komise se chystá do konce letošního roku taky s přihlédnutím k tomuto průzkumu navrhnout nějakou zprávu o stavu učitelského, teda o stavu učitelů v Evropské unii k projednání ministrů, předloží tam zřejmě nějaké návrhy, jak postupovat dál, jak koordinovat, jestli vytvořit nějaké indikátory, nějaké /nesrozumitelné/, nějaké cíle, kterých by se mělo dosahovat v rámci té otevřené metody koordinace, prostě stmelovat ty členské státy a nutit je, aby postupovaly stejným směrem a zaváděly obdobné, obdobné postupy a metody, jak je to složité, vyplývá už jenom z toho průzkumu, když si vezmete, že řada členských států, včetně České republiky, se odmítla zúčastnit, a to i včetně takových velkých členských států jako je Francie a Německo a tak dále, takže ten průzkum tím samozřejmě trpí, že když velké členské státy Evropské unie v něm nejsou zastoupeny, tak i ty výsledky nejsou zase tak vypovídají, jako kdyby tam naprostá většina členských států, včetně těch velkých, byla.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Já si myslím, že nakonec se ukáže, že máme velmi podobné, podobné starosti, náš učitelský stav s tím evropským. V tuto chvíli už končí Jak to vidí, vysílali jsme z Bruselu, najdete nás buď v repríze na Praze ve vysílání dnes po jedenácté hodině, nebo si můžete nalistovat na Internetu stránku www.rozhlas.cz/jaktovidi. Hostem byl pan Karel Barták z Evropské komise, díky za to a ať se daří, na shledanou.

Karel BARTÁK, vedoucí oddělení pro komunikaci generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
Na shledanou.