Přepis pořadu Jak to vidí - 15.12.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
A začíná Jak to vidí dnes s neurochirurgem Vladimírem Benešem, pěkný den přeje i Daniela Brůhová. Dobrý den.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Dobrý den.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
My budeme probírat Lisabonskou smlouvu, to je téma dne Českého rozhlasu 2 Praha, potom se dostaneme i ke zdravotním tématům, sociálním, těším se na to, ale nejprve se vás zeptám, jestli už máte nakoupený pozemek na Měsíci.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
No, ještě jsem ho nekoupil, to je asi nejvyšší čas, protože třináct tisíc bylo v novinách, že už si tam koupilo.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Tak třináct tisíc lidí vyhodilo peníze.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
A Češi vůbec nezahálejí a nakupují pozemky na Měsíci.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Rádi cestujou.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Rádi cestují.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Češi hodně cestujou, ale že by zrovna začli jezdit na Měsíc, nevím.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi se předpokládá, že planeta Země brzy bude přesycena lidmi, a proto je potřeba.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Jako neměl bych z toho obavy. Jako těch míst volných na celé planetě je ještě tolik, takže já si myslím, že bohatě ještě pojme dalších pár miliard, ale navíc ta křivka růstu populace se pomalu ale jistě začne zpomalovat a moc už asi lidstva nepřibyde, takže tady bych strach neměl, ale jestli chtěj na Měsíc, s pánem bohem.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná kvůli zdrojům tedy.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
No, zdrojům, no, copak tam asi kopat, že to byli horníci, co to tam kupujou?

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Nevím. Možná, že to bude i velmi drahé to potom dovážet zpět na Zem.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Určitě. Tam chybí technologie, tam chybí všecko. To je přeci hloupost. To bysme si mohli kupovat taky na Marsu nebo někde v Síriu.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak vy to nevidíte jako dobrou investici?

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Ne, to ne.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Koupit si pozemek na Měsíci?

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
To ne, to si myslím, že náš bývalý premiér udělal chytře, že si koupil na Floridě byt.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, tak to je zajímavá rada. Přejdeme k Lisabonské smlouvě. To je téma, které probereme hovorně před desátou s posluchači. A co vy si myslíte o Lisabonské smlouvě? Probíhají různá jednání. Česká republika bude předsedat Evropské unii, Lisabonskou smlouvu by měla schválit, nebo neměla?

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Ale určitě měla. Tam já, myslím, že není pochyb, tam ... Celé tohle to mně připadá trošku jako tanečky kolem něčeho, co je předem dáno a co předem víme, protože v každém takovém rozhodování si člověk musí říct alternativy, takže, když vezmeme ten první fakt, tak praotec Čech došel na Říp, že jo, viděl tu krásnou rovinu, už se mu nikam nechtělo, tak se rozhodl, že zůstane tam, kde zůstal. Kdyby šel jinam, asi bychom uvažovali jinak. Alternativně z těch civilizačních okruhů tady v okolí máme za prvé na východ pravoslaví, nebo Rusko, že jo, a okolí a tam už jsme byli a nemyslím si, že se to setkalo zrovna moc s velkým úspěchem, že jo, ta civilizace je nám cizí. Přeci jenom ..., už jenom ten fakt, že si vycpávají věrozvěsty, jak mají toho jednoho na Rudém náměstí, my jsme to taky zkusili, naštěstí se nám zkazil, ale vůbec je to civilizace, kde život jedince a individualita nemá tu hodnotu, kterou má tady v našem historickém kontextu. Je to mnohem takové jako kolektivističtější, je to expanzivní civilizace, takže tam prostě by se mi nechtělo a asi by se tam nechtělo většině naší populace. Druhá varianta je otočit se na jih, a tam bychom se ocitli v islámském světě, no, a to je asi ještě horší. Začali bychom stavět minarety, Josef Novák z Příbrami by si kolem sebe opásal pár granátů a vyrazil by někde vybuchnout, takovýhle, no, tak to už mi připadá úplně absurdní. Takže z tohohle velmi jednoduchého pohledu nám nezbývá, než ta Evropa. A na druhou stranu Evropa je kolébka civilizace, historicky dávno, to byla vždycky nejvýznamnější oblast světa aspoň doposavad a člověk se tu cítí doma. Když jedete kdekoliv po Evropě, tak architektura je si podobná, kostely jsou svým způsobem pomalu jako podle kopíráku, i lidi jsou de facto totéž. Když přiletíte z Ameriky do Evropy, tak, kdekoliv sednete, tak máte pocit, že jste dolítla domů, aspoň já ten pocit mám už několik let a zaplaťpánbůh za něj, takže tam vůbec není podle mě žádná otázka, jak ..., jestli ano nebo ne. Druhá věc je ta, že tady pořád vykřikujeme, že přijdeme o nějaké jako suverénní atributy a podobně, ale to je v životě všude. Já přeci určitou část suverenity beru svým podřízeným a mě zase bere management nemocnice určitý atributy suverenity a já je ..., buď si je nechám vzít, anebo je deleguji, že jo, když chci. A takhle to jde prostě výš, výš, výš, no, ano, tak naše republika něco deleguje do toho Bruselu a to, že se mi třeba teďka nelíbí, jak to tam vypadá, že jo, tam jsou nevolení ministři, v celým tom Evropským parlamentu je plno neúspěšných politiků z Evropy, viz těch pár od nás že jo, kteří se tam dostali omylem, nebo i Špidla. Kdo volil Špidlu, že tam je jako ministr? To jsou nevolení lidé, to je na tom špatně, že jo. X těch nařízeních je na můj vkus přespříliš levicových a sociálních, že jo. Támhle vyběhnou francouzští zemědělci a hned se jim musí něco dodat. Italští strojvůdci trvale stávkujou, tam se skoro nedá jezdit, že jo. Takže to jsou věci, který mě mohou štvát a zlobit, ale vždycky jde ne o ten ..., o to naplňování, nebo o to provozování, ale o ten systém. A ten systém je dobrý a pokud se nám podaří tam třeba dostat nebo zvolit ty správné lidi, kteří budou realisticky uvažovat a fungovat, tak je to zcela v pořádku a Evropa může fungovat velmi dobře.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže základní systém toho, jak funguje Evropská unie, to schvalujete, ale máte různé výhrady v detaily?

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Ano.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Například, že někteří ministři Evropské unie nejsou voleni? Byl byste pro ...

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Třeba, to by byl jeden atribut. To je vcelku jedno. To, že nám nařizují, že u nás komukoliv šlápnou na palec, tak se odvolává k Evropské unii, do Štrasburku a takovýhle. To mně připadá jako trošku zbytečný, že jo, hádky o buřty a o syrečky, o rum, to jsme si uhájili nakonec, takže ohromné vítězství České republiky. Ale rozhodující snad v té Evropské unii je obchod. Osmdesát našeho obchodu jde do Unie, no, tak není zase o čem diskutovat. Nejsou hranice. Já jdu na letiště, nikomu neukážu pomalu nic a dolítnu po celý Evropě. Zcela volné všecko tohle to. To mně připadá jako ohromná výhoda a ohromné plus celého toho, ještě peníze, kdyby byly stejný, protože to člověku vadí to měnit. Ale to, že nám samozřejmě dělají, nebo dělají, to se takhle nedá říct, že v tom jsou i negativní jevy, to je zcela nepochybný a je i dobře, že někdo se o nich ..., k nim vyjádří, že někdo je kritizuje, v tomhle ten náš pan prezident má svaté právo kritizovat, forma je jiná věc, že jo. Na druhou stranu v té Unii, že jo, jak byli teďka ti poslanci u něj, ten, takový ten zastydlý anarchista, německo-francouzské jméno, Cohen nějaký, tak takový člověk tam zase nemá samozřejmě co dělat, že jo, ale když si ho tam někdo zvolil s pánem bohem. A další věc, kterou ještě bych viděl jako kladnou, je ta, že ten zpětný vliv té Evropy zrovna na naší takovou nepříliš morálně vyspělou společnost je nezadatelný. My jsme teď skončili v nějakém žebříčku s korupcí někde těsně mezi Zairem a Rwandou a tam přece jenom si myslím, že ta vyvinutá společnost morálně na západ od našich hranic, na nás ten vliv bude mít snad pozitivní. Kdyby jsme byli v islámu, platila šaría, tak tady někdo nemá ruku, že jo, protože tam za krádež sekaj ruku. Takže těch faktů prostě, proč tam být doma je ohromně moc. Vzpomeňme Palackýho. My jsme vždycky přeci byli v prostoru buď už ..., nebyli jsme v říši římské, ale byli jsme už v říši německého národa, byli jsme v Rakousku-Uhersku, vždycky jsme byli součástí nějakého velkého evropského celku a Palackého jednou pozvali, já nevím, 1848 frankfurtský sjezd nebo sněm a to snad byl sněm německy píšících autorů. Palacký odmítl tam jet, protože napsal, že je česky píšící autor a tak dál, to bylo takové nacionalistické, ale popřál tomu sněmu úspěch, popřál mu jako všechno dobré s tím, že si je vědom toho, že každá takováto aktivita má ohromný význam v tom, že brání hydře z východu, takhle nějak to formuloval. A to platí dosud. My tam pořád patříme, my pořád bysme měli být v nějakém větším celku už jenom z toho důvodu, abychom se mohli bránit, kdyby zase náhodou z východu přišel nějaký mráz.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak my jsme v NATO.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
My jsme v NATO, zaplaťpánbůh za to. NATO já jsem považoval za to rozhodující a z toho ..., nakonec jsem voják, takže pro mě ta chvíle, kdy jsme vstoupili do NATO, tak tu jsem považoval za ten moment, kdy konečně opravdu definitivně jsme se vyvázali z toho ruského vlivu. A to je samozřejmý, ale to je věc vojenská, že jo, to je otázka radaru, to je otázka raketových základen a podobně a v každém případě, že jo, mezi těmi civilizacemi vznikají tření, takže nějaký něco namířenýho někam musíme mít, protože oni mají namířené taky. Docela mě z jejich pohledu, když už jsme na tohle narazili, překvapuje, že kvůli tomu tolik křičí, protože já být třeba náčelník generálního štábu Ruské federace, tak já to vítám, protože já si můžu říct o mnohem větší část rozpočtu, abych mohl zase proti tomu něco postavit, ale ...

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná, že to je taktika.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Asi jo, asi jo.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takto uvažuje neurochirurg Vladimír Beneš. Jak to vidí reprízujeme dnes večer od třiadvaceti hodin a pěti minut a všechny pořady najdete jak ve zvukové, tak i v písemné podobě na našich webových stránkách na www.rozhlas.cz/praha. Jste ve společnosti Českého rozhlasu 2 Praha. Jeho hostem, hostem Jak to vidí je Vladimír Beneš, neurochirurg z vojenské nemocnice. Proto vy jste říkal, že jste voják. To, že jste voják, tak můžete být jako lékař ve vojenské nemocnici? To je tím podmíněno?

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Ne, ne, ne, tam je několik funkčních míst spojeno s armádou a jako přednosta kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty musí být habilitovaný voják, to je tam několik takových míst, takže celá ÚVN má asi šedesát vojáků.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tím jste to vysvětlil?

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
To je jednoduché.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdybych se zeptala na to, jak vypadá ve vojenské nemocnici ten předvánoční frmol, tak je to klasické jako každý rok, anebo je tam nějaká změna?

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Je to víceméně jako každý rok, kdy teď ještě doháníme to, co bysme chtěli udělat do Vánoc, ale ten příští týden už půlku kliniky zavřeme. Lidi taky nechtěj samozřejmě ležet o Vánocích v nemocnici, takže pak to teprve bude takové volnější, ale tenhle týden ještě je dosti hektický, což je dáno mezi jiným tím, že máme málo sester na operačních sálech, takže místo na třech operujeme na dvou a tím se to samozřejmě nám hromadí, protože to jsou relativně dlouhé operace. Nestíháme velmi jednoduše prostě, že jo, a jak to bude dál se sestrami, to je otázka. To bude možná největší problém zdravotnictví.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Problém zdravotních sester, nedostatku zdravotních sester.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Nedostatek, nedostatek, protože zdrávky jich už nevyprodukují tolik. Dřív byla v každém okresním městě, já nevím, jestli ty školy ještě existují, ale mám takový pocit, že ne, ale na druhou stranu teďka oni chtějí de facto vysokoškolské vzdělání po sestrách, což je plně na místě, ale jedna věc je ta vychovat pak ne ty sestry, ale nějaké ty ošetřovatelky, které by dělaly takovou tu běžnou rutinní práci a pak ty vysokoškolsky vzdělané sestry, ale třeba samozřejmě zaplatit obě ty skupiny. Ale teď vznikla taková díra, že většina těch holek asi jde studovat dál a po maturitě nejdou vlastně ..., nenastupují do práce. A navíc je otázka, kolik jich vůbec do zdravotnictví vůbec nastoupí. Asi jich není moc. Takže ten de facto absolutní nedostatek zdravotních sester nejen v Praze, ale v celé republice, takže to si myslím, že je daleko větší problém zdravotnictví, nežli je nadbytek lékařů, počet nemocnic, poplatky, nepoplatky. Cokoliv jmenujete, tak ty sestry jsou podle mě rozhodující. A navíc oni jsou vlastně takovou jakoby páteří toho zdravotnictví, to nejsou doktoři. Já přece můžu dojet z domova, udělat operaci a jet zase domů, já tam moc rozhodující nejsem, že jo. Já si s tím pacientem popovídám deset minut před operací, deset minut po operaci, ale zbytek toho všeho dělají ta děvčata, takže ..., to rozhodující vlastně se nám začíná svým způsobem hroutit.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste mluvil o tom, že zdravotní sestry by měly být vzdělávány vysokoškolsky, ale budou tak i zaplaceny?

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
No, to právě ne, to právě nebudou a ono by to asi bylo hodně peněz, ale ty platy jsou opravdu tak směšné, že by nějaký systémový krok, třeba zrovna teď by byla dobrá příležitost vzhledem k tomu vzdělání, ale tam dokonce se dělají jakási taková ..., takové triky, že se jim odečítají jakoby léta praxe, aby ten plat nepřesáhl určitou hodnotu, já nevím, jak se to vypočítává, ale de facto za to vzdělání moc zaplacené nejsou.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jako lékař myslíte si, že to je správný systémový krok, že sestry nejsou zaplacené?

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Tak kdeže, tak na to nemusím být lékař, abych si myslel a nemyslel. To prostě je špatně od A do Z a hotovo, punktum, tam není k tomu co dodat. Prostě ty platy jsou směšné, těch děvčat je málo, že jo. Já přijdu támhle na večeři do /nesrozumitelné/ a ke stolu mě uvádí naše bývalá sestra. Stojí tam jak blb u toho vchodu do té restaurace, ale dělá to, protože za to dostane zaplaceno a ne za zajímavou práci v nemocnici. Navíc my na ně nakládáme čím dál tím víc práce, akreditace, kupříkladu to je hlavní otázka sester, takže ony opravdu stráví půl pracovní doby tím, že něco píšou, zaznamenávají každý lék, každou změnu stavu toho nemocného, takže té práce je opravdu hodně moc za vysloveně směšný peníze.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Přemýšlím o tom, že když se probírá reforma zdravotnictví, což je téma, řekla bych, všednodenní, tak o zdravotních sestrám tam nebývá slyšet.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
To mě taky dost překvapilo, to mě taky dost překvapilo. Tam se celá jakoby zdravotní reforma cvrkla na třicetikorunový poplatek, což je úplně špatně, protože o tom to vůbec není, ale o platech sester se vůbec nemluvilo. My máme aspoň ty odbory, teď mám na mysli komoru.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Lékařskou.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
/Nesrozumitelné/ vykřikují. To vzal čert, že jo, to je vcelku lhostejno, ale sestry nemají nic. Ty mají nějakou asociaci sester, mají časopis vlastní, co vím, můžou žehrat, ale nikdo je jakoby nevyslechne nebo nedostanou se s tím svým hlasem asi dál. To je ..., já nevím, kde pes je zakopaný, ale nikdo na to nemyslel, nikdy jsem o tom neslyšel, vy taky ne, že jo, a jste víceméně u zdroje informací, takže tam někde je nějaká hluboká chyba.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
A cítíte, že příští rok se projeví ta chyba ve zdravotnictví například ve vojenské nemocnici?

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Ono už se to projevuje, to nejsme jenom my, to jsou prakticky všechny nemocnice, že co chvíli musí zavřít část oddělení, co chvíli musí odkládat pacienty na operace, co chvíli musí sáhnout k čemukoliv jinému, protože prostě ty sestry nejsou. Řešením by bylo třeba dovézt je z Ukrajiny, jazyk podobný, ony by se to naučily, já myslím, že pacienti už jsou nebo u nás populace natolik ztrácí takovou tu xenofobii, že snad by jim to nevadilo, že je ošetřuje někdo, kdo nemluví dobře česky, ale to není řešení, že jo, to je takový ..., to je zaplácávání nějaké chyby prostě zvenčí, takže ten příští rok určitě bude těžší nepochybně, protože ty školy toho opravdu nevychrlí dost. Možná udělat těch škol víc, udělat to něčím atraktivnější, atraktivnější motivace, jako já znám jedinou efektivní motivaci, a to jsou peníze.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tím jste to řekl.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Jednoduše. Tak přemýšlí Vladimír Beneš, neurochirurg, host dnešního Jak to vidí.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte Jak to vidí s Vladimírem Benešem, neurochirurgem vojenské nemocnice. Tento pořad reprízujeme dnes večer od třiadvaceti hodin a pěti minut. Já vím, že jste o víkendu sloužil, vypadáte tedy velmi unaveně. Hned od nás zase do služby pokračujete. Přesto by mě zajímalo, jestli jste sledoval to, co se děje za protesty v Litvínově a odpověď anarchistů i v Praze, zprávy toho byly, myslím, plné?

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Nelze to nevidět. Mě tohle to jako dost zanechává chladným. Samozřejmě, že je chyba v určité takové té národnostní politice, nebo jak bych to nazval u nás, protože my jako majoritní společnost Romy cpeme do ghett, ale oni sami k tomu mají tendenci bydlet spolu, to není řešení, protože samozřejmě pak to vyvolá tyhle ty různé protesty těch nespokojených ať už sousedů. Za nima tam přijedou pak, já nevím, skinheadi, že jo, a skončí to samozřejmě rvačkou. Ale na druhou stranu všecky tyhle ty protesty mi připadají jako absolutní marginálie, protože kolikpak jich je? Tak je jich sto padesát, je jich dvě stě, jdou támhle přes Palackýho most v Praze, policie je z toho auf, zprávy jsou toho plný a přitom ty lidi se projdou, předem si pravděpodobně s těmi /nesrozumitelné/ zatelefonujou, kde se sejdou, aby si mohli natlouct vzájemně, ti anarchisti tam přijdou, těch je taky sto, sto padesát, no, a tak dobře, tak je rvačka a hotovo. Tam spíš by mě zajímalo v tomhle tom aspektu, kde tyhle ty lidé končí. Jestli je nějaká studie, co skinheadi ve třiceti? Skinhead ve třiceti už není skinhead, už si nevezme bombra a takový ty, martensky, říkají těm botám?

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
A už nevyrazí, že jo, tlouct Romy nebo se rvát s anarchistama. Ty bych viděl někde v dělnických profesích většinou asi. A anarchisti, že jo, ty si vezmou takový ty černý kapuce a jdou se zase porvat z levé strany spektra, že jo, to je úplně jedno, protože politicky jsou ti lidé všichni takový značně nevyhranění, a tyhle bych viděl, ty bych si tipnul na střední školu, na nějakou maturitu a ve třiceti pravděpodobně to budou takoví ti úředníci, jak na ně žehráme na magistrátech, jo, takže tam by bylo strašně zajímavý vědět, kde tihle ti lidé končí. A pak je strašně maličká skupinka, kteří pravděpodobně z toho nikdy nevyrostou, a ti pak končí jako ten evropskej poslanec, jak se pohádal s Klausem onehdá, na druhou stranu jako u nás třeba ten Sládek nebo Le Pen ve Francii a Haider, že jo. A těhle těch pár, já ..., dokážou k sobě zase asi /nesrozumitelné/, takže to jsou takový pravděpodobně mezi nima přirození vůdcové, a to jsou pravděpodobně ti, kteří zvedaj ty telefony a volaj těm anarchistům - hele, v úterý na růžku, tam se pěkně servem. Ale obecně si myslím, že to je v naší společnosti vcelku nevýznamný jev, kterému dáváme ve zprávách, v novinách všude až neadekvátní prostor. Mladí lidé jsou vždycky, že jo, radikální, vždycky mají chuť k nějakému troše násilí, vždycky jsou na těch koncích toho spektra, no, tak s pánem bohem.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To je zajímavý postřeh a podnět k zamyšlení, kde končí anarchisté ve třiceti. Vy jste říkal, že na závěr byste udělal takové malé zdravotní doporučení?

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Apel, apel.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Apel přímo.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Apel na lidi. V posledních letech je velmi oblíbený lék Warfarin, to je /nesrozumitelné/ a dává se to u ...

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Na ředění krve je to?

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Na ředění krve, přesně tak, aby se nesrážela, aby nevznikaly vmetky, které můžou někam ustřelit, a ten lék má deset procent krvácivých komplikací. A svým způsobem my nemáme týden, abychom neviděli nějaké krvácení do mozku, které je de facto neřešitelné, protože my ho nemůžeme operovat z toho důvodu, že ten člověk má tu krev naředěnou, nesráží se a to se nedá bohužel operovat. A opakuje se to s neúprosnou pravidelností a je to de facto neřešitelná situace, protože než my dáme do kupy tu srážlivost, tak už nemusíme operovat, to už je zbytečný, protože ta škoda už je napáchaná. A většinou jsou to lidi, kteří se ne dost často kontrolují, nechodí na laborku, nenechají si udělat INRL se jmenuje to vyšetření, a je to takový to přehlížení prostě problému, takže v tomhle tom si myslím, že to není ani tak v systému zdravotnickém, který jenom ten lék dává a ten lék má efekt a má smysl, ale v tom náhledu to populace, které nic není, až najednou prsk ho a máme krvácení do mozku, takže, aby lidé si jako opravdu na tohle to dbali, hlídali si to.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Chodili na krevní testy?

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Chodili na krevní testy a ne jednou za půl roku, mnohem častěji.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
O krvi budeme mluvit v dnešním Rodinném lékaři po desáté, tak doufejme, že ...

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Ježíš.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
... probereme i srážlivost.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Tak se k tomu vraťte ještě.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Vrátíme se k tomuto problému. Děkuji, že jste věnoval svůj čas Českému rozhlasu 2 Praha. Já ještě připomínám, že pořady Jak to vidí, najdou posluchači jako ve zvukové podobě, tak i jako needitovaný text na našich webových stránkách www.rozhlas.cz/praha. Přeji krásnou službu.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Ne, to je normální pracovní den.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Spíš krásné Vánoce a klidnou službu.

Vladimír BENEŠ, neurochirurg
--------------------
Taky tak. Děkuju.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Vladimír Beneš byl hostem dnešního Jak to vidí.