Přepis pořadu Jak to vidí - 14.7.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý den i poslech vám přeje Vladimír Kroc. Mým hostem je dnes redaktor zahraniční redakce televize Z1 Václav Müller a povídat si budeme o Íránu. Vítejte.

Václav MÜLLER, redaktor zahraniční redakce televize Z1
--------------------
Dobré ráno.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jací jsou v tvých očích obyvatelé Íránské islámské republiky, tedy někdejší Persie?

Václav MÜLLER, redaktor zahraniční redakce televize Z1
--------------------
No, tak než jsem do Íránu odjel, tak jsem o nich hodně četl a musím říct, že to, co jsem si přečetl, byla vesměs pravda, že mě ty informace odsuď nezklamali. Íránci obecně jsou opravdu velmi milí, velmi pohostinní lidé, jsou to lidé velice komunikativní, jsou to lidé, kteří mají velký zájem o dění ve světě. Já jsem se setkal s několika konkrétními lidmi, ať to byli například profesionálové z některých novin, tak to vlastně byli i lidé z ulice, které jsem oslovil buď já nebo dokonce oslovili i oni mě, protože v Íránu to je poměrně běžné, že když vidí cizince a někdo, a zejména mladí lidé, kdo tedy umí anglicky, tak velice rád s těmi cizinci komunikuje, což je také takový příjemný okamžik.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak Írán má více než 70 milionů obyvatel, je to asi 18. země do počtu obyvatel na světě. Jak známo, tak hlavním úředním jazykem je perština, čili ti spíš ti mladí se domluví anglicky?

Václav MÜLLER, redaktor zahraniční redakce televize Z1
--------------------
Dá se říct, že většinou mladí. Ono je také pravda, že Írán má velice mladou populaci, vlastně 60 % obyvatelstva je do 30 let, takže myslím si, že se dá dokonce říct, že těch lidí, kteří umí komunikovat v angličtině, neustále přibývá.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co jsi stihnul navštívit, co jsi mohl vidět? Tak asi hlavní město Teherán.

Václav MÜLLER, redaktor zahraniční redakce televize Z1
--------------------
Ano, je tedy pravda, že já jsem v Íránu byl asi 10 dní, nebylo to moc dlouho, nicméně ta návštěva byla velmi intenzivní. Většinu času tedy jsme strávili v Teheránu. Na jeden den jsme letěli do oblasti Perského zálivu a na jeden den do asi nejkrásnějšího města Íránu Isfahánu. Co se týká toho Teheránu jako takového, je to zkrátka hlavní město, které má asi 8 milionů obyvatel. Teherán není z toho cestovatelského hlediska jaksi tím největším magnetem, ale je pravda, že i tam se samozřejmě dají najít nějaké zajímavé památky, především tam jsou zajímavá muzea a palácové komplexy, které využíval a vlastně až do svého svržení v roce 79 Šách. Jsou tam také některé stavby náboženského charakteru, protože kromě vlastně vyznavačů islámu jsou v Íránu i náboženské menšiny stále, je jich tam tedy velice málo, ale stále tam mají Židé své synagogy, Arménci své křesťanské kostely. Kdo by se chtěl vydat do Íránu a do Teheránu jako takového, tak tomu určitě musím doporučit, aby zajel vlastně do jižní části hlavního města do oblasti Rej, vlastně Rej je samostatné město, teď už to je souměstí, kde se vlastně těch historických památek nachází nejvíce.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ono se vůbec říká, že ty Teherány jsou minimálně dva, že se dost liší ta severní a jižní část.

Václav MÜLLER, redaktor zahraniční redakce televize Z1
--------------------
No, tak je pravda, že ta severní část je vlastně část pro ty lidi bohaté, pro lidi, kteří si mohou dovolit postavit krásné domy, jsou to lidé, kteří mají blízko k vládním kruhům, jsou to podnikatelé, jsou to zkrátka lidé dobře zaopatření.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je to dané tím příjemnějším klimatem možná v té oblasti.

Václav MÜLLER, redaktor zahraniční redakce televize Z1
--------------------
Určitě, protože vlastně ta severní část Teheránu je na úpatí pohoří Elborz, to je vlastně jedna, to je možná i největší atrakce pro Teheránce. Oni mají ve zvyku každý pátek, vždy je tam volný den, vlastně jezdit kabinkovou lanovkou na horu Točal, která má necelých 4 tisíce metrů a takovou hlavní atrakcí tam je lyžování a snowboard, protože se tam může lyžovat 8 měsíců v roce. Když jsme tam byli v květnu, tak tam nahoře opravdu byly vynikající lyžařské podmínky a kromě toho lyžování a snowboardu je to také místo, kde se scházejí mladé dvojice. Je to místo opravdu za větrem nebo respektive za městem mimo oči lidových kontrol, kontrol lidových milic basidžiů, které neustále jsou a byly i před těmi nepokoji vlastně povolebními, tak permanentně jsou v ulicích, taková mravní policie, která hlídá, zdali se mladí nesezdaní lidé náhodou neobejmou, nepolíbí, což je tam do dneška minimálně přestupek, v některých případech i trestný čin, protože doteď vlastně předmanželský sex je vážným trestným činem.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V pořadu Jak to vidí si o prázdninách povídáme o cestách a o cestování. Tentokrát jsme zvolili hodně exotickou zemi Írán. Je to místo, kam se asi člověk hned tak nedostane. Václav Müller, kolega z televize Z1, novinář měl tu možnost, že tam byl pracovně. Bylo to ještě před volbami vlastně, zjišťovali jste, jak to vypadá, teď už známe samozřejmě i výsledky a všechno, co následovalo. Ale nechme pro dnešek politiku stranou, pojďme se povídat o těch jiných věcech, co je podstatné a vlastně dospěli jsme k tomu těsně před tím hudebním předělem, že stále samozřejmě, a je to obecně známo, v Íránu má velký vliv na běžný život náboženství. Ale ono to asi je úplně jinak třeba v tom hlavním městě v Teheránu a na venkově.

Václav MÜLLER, redaktor zahraniční redakce televize Z1
--------------------
Tak je pravda, že je to koneckonců islámská republika, což vlastně znamená, že islám má opravdu navrch, když zvítězila nebo respektive, když zvítězila ta duchovní klika v islámské revoluci v roce 1979 a moci se chopil ajatolláh Chomejní, tak už vlastně to bylo podle některých jeho kritiků špatně, protože duchovní by se neměli jaksi plést nebo míchat do světských záležitostí, ale taky je pravda, že ti kritici, kteří takto hlasitě mluvili proti Chomejnímu, nějakým způsobem vždy špatně skončili. Co se týká toho rozdílu mezi venkovem a Teheránem, je pravda, že já jsem tedy zažil především ten Teherán, ale samozřejmě venkov je ještě více rigidnější, řekl bych, a to náboženstvím tam hraje mnohem silnější úlohu. Když bychom se chtěli podívat vlastně na to, jak to vypadá na první pohled, tak evidentní určitě jsou ženy zahalené buď v čádoru nebo minimálně alespoň mají přes hlavu šátek. Ty nejodvážnější mají šátek pouze na půl hlavy, čímž vyjadřují vlastně svoji svobodu a říkají, já zkrátka jsem krásná a chci to světu ukázat. Je pravda, že tyto ženy častokrát právě bývají předmětem té mravní policie jako už jsem o tom před tím mluvil. Další aspekt vlastně toho náboženství, je to vlastně neustále nějaký pohled na rozdíl mezi pohlavími, protože v teheránských ulicích dá se vypozorovat to, že žena chodí za mužem, autobusy jsou stále rozdělené na ženskou a mužskou část. Když přijdeme do metra, krásného, moderního metra asi 10 let starého, tak tam zase jsou vagóny pouze pro ženy. Jsou tam ale tedy i vagóny společné, kde těch žen ovšem je minimálně, jsou to ženy, které doprovázejí své muže. Další takový náboženský aspekt, a to zejména v Teheránu, je ohromná hrobka imáma Chomejního, která vypadá jako ohromný hangár na letišti a je to místo, kam ti věřící lidé vlastně chodí Chomejního uctívat, chodí se k němu modlit a ještě dalším takovým speciálním, řekl bych, íránským, šíitským aspektem jsou hroby mučedníků, jsou to mučedníci jak z té islámské historie, tak ti nejčerstvější, a to jsou vlastně padlí z írácko-íránské války.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ty ses zmínil o šíitských muslimech, protože těch je 90 %, naprosto převažují v celé populaci. Pak je asi 8 % podle statistik sunnitských muslimů, a zbytek tedy jenom pouhá 2 % zbývá na ty ostatní. A tam směřuje moje otázka. Jak je na tom neislámská menšina v Íránu?

Václav MÜLLER, redaktor zahraniční redakce televize Z1
--------------------
Je to docela i zajímavé, že tam vůbec nějaká neislámská kultura přežívá. Jsou to Arménci, tedy křesťané, jsou to potomci vlastně migrantů arménských a pak to jsou z dnešního pohledu by se dalo říct kupodivu i Židé. Když si uvědomíme, jak nenávistný je postoj teď íránské vlády vůči Izraeli a těch Židů je tam opravdu velice málo, mají tedy jednoho zástupce v parlamentu, mají tam nějaké synagogy, ale je pravda, že jsem se nedokázal nějak dostat blíž do té jejich komunity a vůbec úplně nejzajímavější a nejminoritnější náboženství je zoroastriánství, je to velmi staré monoteistické náboženství, které předcházelo křesťanství a samozřejmě tedy i islám a díky tomu, že toto náboženství má knihu, knihu avastu, tak vlastně muslimové v minulosti to náboženství nechali jaksi přežívat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
O Íránu si dnes v pořadu Jak to vidí povídáme s Vaškem Müllerem, s Václavem Müllerem z televize Z1. Tak je obecně známo, že islám, jak jsme teď mluvili o náboženství, zakazuje alkohol, ale zase všechno je s tím ale, není tak úplně striktní, zejména pro turisty zřejmě, ne?

Václav MÜLLER, redaktor zahraniční redakce televize Z1
--------------------
Ano, je to pravda, že navenek samozřejmě nikde se alkohol nedostane v žádném obchodě, v žádné restauraci, zkrátka nikde navenek. Ale určitě existují cesty a dokonce nejenom k turistům, ale už jsem slyšel o mnoha případech o tom, že mladí, především mladí Íránci pijí alkohol ve svých domovech. Ale z toho, co jsem zažil já, samozřejmě, že člověk chce vyzkoušet, jak to tam skutečně funguje, takže nějakým způsobem se k západním turistům, kteří bydlí od těch čtyřhvězdičkových hotelů dále dostat alkohol není vůbec těžké. Stačí se domluvit s konsieržem, který pak, mluvím teď o Teheránu, který potom kontaktuje následnou důležitou osobu a asi za 20, 30 minut dostanete na pokoj placatici z umělé hmoty, která má na sobě nálepku prapodivného vzezření, a na které je psáno vodka made i Germany. Když se ovšem ta lahvička otevře, voní prapodivně, chutná ještě prapodivněji, takže je to takový opravdu podomácku vyrobený alkohol v hodnotě, mám takový pocit, asi 12 dolarů za malou placku. Potom v Teheránu je takové zajímavé místo. Arménský klub, který nemá žádnou vývěsku, který nemá žádné reklamy, ale lidé, kteří o něm mají vědět, o něm vědí. Je to samozřejmě místo křesťanské, proto je tam muslimům vstup zakázán. Kupodivu toto nařízení oni dodržují a vlastně ani tam tedy nenalévají alkohol, ale za jistých okolností si člověk, který nějakým způsobem ten alkohol tam dostane, tak si ho tam může zkonzumovat. Ale co vím tedy od lidí, od těch majitelů klubů, tak vlastně od těch návštěvníků se nějakým způsobem o tom dozvídají ti lidové milice basidžiové a dělají tam, nebo snaží se tam dělat nějaké razie, alespoň nepříjemnou atmosféru, když tedy nemohou překročit ten práh.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak, když mluvíme o Íránu, jaká je perská kuchyně?

Václav MÜLLER, redaktor zahraniční redakce televize Z1
--------------------
Perská kuchyně je vynikající. Je velice podobná turecké, takže kdo byl v Turecku, tak si ji určitě bude umět představit. Převládá nebo alespoň tedy z mých zkušeností převládá tradiční kebab na několik způsobů. Zajímavý je třeba kebab s rýží, jsou to samozřejmě výrobky skopového masa, vepřové obecně je známo, že je zakázáno. Kuřecí tam není tak populární jako u nás, ale to skopové je asi nejrozšířenější. Všechna jídla doprovázejí velice bohaté saláty, jogurtové zálivky. Z dalších takových vynikajících specialit jsou smažené tygří krevety, velice chutné, syté jídlo a například ty chutě se trochu liší podle toho území, protože ten Írán je opravdu veliký, tak například, když jsme byli v Perském, tak tam opravdu jsem byl účastníkem velké hostiny, tedy oběda, která se skládala z polévky, která je podobná takové té naší polévce zahuštěné jíškou, ale do této polévky se kape citron, bez citronu to není ono, samozřejmě saláty, jogurtové zálivky a pečená ryba na vynikajícím koření. A k té rybě jenom několik brambor. Ovšem k tomu talíři s tou rybou nám přinesli ještě další velký talíř skopového masa s takovou červenou omáčkou. Já jsem se ptal, co s tím mám dělat. Řekl, no, co chceš, tu omáčku si můžeš vylít na brambory a pak si to k tomu dojez, takže to vlastně byl takový dvojitý chod, který možná tam je považovaný za normální.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pojďme si říct, co tedy je k vidění v Íránu, i když, jak jsi řekl, byl jsi tam krátce a zejména v tom hlavním městě, ale určitě zajímavý je Isfahán, ale to není jenom město, ona je to celá provincie, abychom si udělali trošku představu, tak ta provincie je rozlohou větší než Česká republika, žije tam asi tak polovina obyvatel co v Česku. Nicméně Isfahán jako takový jako město je určitě pozoruhodný.

Václav MÜLLER, redaktor zahraniční redakce televize Z1
--------------------
Isfahán je považovaný za, nebo takhle, v rámci Íránu je to určitě nejkrásnější město Íránu, považované je za jednu z nejkrásnějších vůbec míst islámského světa. Vděčí tomu určitě architektura především z toho 17. století za panování velice osvíceného šajcha Abbásího. Takovým středobodem Isfahánu je Imámovo náměstí, které je rozvor pětkrát větší než náměstí svatého Marka v Benátkách, je opravdu nádherné, a to náměstí je obklopeno několika stavbami, palácem Apu Ghapu. Páteční mešitou pak mešitou krále a ten pohled je opravdu impozantní. Dá se vystoupit na vrchol toho paláce Apu Ghapu a podívat se takřka z ptačí perspektivy na celé náměstí a ten pohled je skutečně dech beroucí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže se člověk nediví, že to náměstí je zapsáno na seznamu UNESCO?

Václav MÜLLER, redaktor zahraniční redakce televize Z1
--------------------
No, určitě ne, to rozhodně. Další takovou velkou jaksi atrakcí toho Isfahánu jsou mosty přes řeku Zájande, je to několik mostů, které působí jaksi na první pohled velice úchvatně a kromě těchto vlastně islámských staveb tam najdeme nádherný komplex arménského kostela, arménské svatyně, křesťanské tedy, a jednu z mála zoroastriánských svatyň. Tam tedy, co se týká zoroastriánské kultury, tak je ještě zajímavější na toto pouštní měst Yazd, kde tedy jsem nebyl, kam bych se chtěl podívat, ale jsem rád, že jsem tedy viděl, jak tedy vypadá zoroastriánská svatyně sama o sobě. No, a potom tam v Isfahánu mají takovou zvláštnost - chvějící se minarety a jedná se vlastně o poměrně malou mešitku vzezřením docela nenápadného, ale tou hlavní atrakcí je, že kostelník vlastně vyleze do toho minaretu, pohybem svého těla s tím minaretem jaksi zachvěje a on se opravdu velice viditelně kymácí a vlastně těmi otřesy se má kymácet i ten protější minaret, který je asi, já nevím, 15 metrů vzdálený od něho, ale to jsem tedy já nepostřehl. Ale je pravda, že ten rozkymácený se chvěl opravdu dokonale.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když mluvíme o Isfahánu, tak tam mají hned dva fotbalové týmy, oba hrají íránskou první ligu. Fotbal je asi v Íránu docela populární?

Václav MÜLLER, redaktor zahraniční redakce televize Z1
--------------------
Fotbal je vlastně nejpopulárnější sport a zase tam narážíme právě na ten dopad náboženství, protože například teheránský stadion vždy je zaplněn samými muži ovšem. A ženám to vadí, ženám to vadí. Je zajímavé, že, já nevím přesně, v jakém roce, ale bylo to samozřejmě za doby Šáha už dávno vznikl ženský fotbalový tým v Íránu, ale zkrátka na to, tam kde hrají fotbal muži, tam ženy nesmějí, a proto v roce 1997, kdy se Írán kvalifikoval na mistrovství světa a muži 120 tisíc můžu oslavovala na teheránské stadionu to vítězství, tak asi 5 tisíc žen prorazilo policejní kordony a vtrhlo na stadion také, protože chtěly oslavovat rovnoprávně. A tento okamžik se jaksi, začalo se mu říkat fotbalová revoluce.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže zase jsme se od sportu dostali až k politice k náboženství.

Václav MÜLLER, redaktor zahraniční redakce televize Z1
--------------------
V Íránu to nijak nejde.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Určitě. Ono vlastně to souvisí s kulturou nebo řekněme s popkulturou, protože je paradoxem, ale pochopitelným z toho, cos nám vylíčil, že třeba hvězdy popmusic jsou téměř výhradně muži?

Václav MÜLLER, redaktor zahraniční redakce televize Z1
--------------------
No ne téměř, v Íránu jako takovém to jsou pouze muži. Já jsem tam navštívil i divadlo a divadelní představení v Teheránu. Právě to byl muzikál. Mně se to moc líbilo, já jsem, bylo to samozřejmě pro nás velmi exotické, ačkoliv jsem nerozuměl ani slovo, tak někdo mi vysvětlil v angličtině zhruba ten příběh a zpívalo se tam a tančilo a hráli tam asi 7 mužů a 2, 3 ženy a ty ženy nestihly ani zpívat, ani tančit, takže ani v divadle...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hovořit směli?

Václav MÜLLER, redaktor zahraniční redakce televize Z1
--------------------
Ano, nebyla to němohra, hovořit a trochu se tam pohybovat ano. A co se týká třeba té televize, tak tam je nějaká hitparáda v íránské hudební televizi, je to opravdu jeden muž za druhým, ty klipy jsou jeden jako druhý, není tam vidět nějaká příliš velká nápaditost. No, a zkrátka muži tam zpívají své milostné písně. No, a já jsem se ptal obyvatelů Teheránu, jak jim to vadí nebo samozřejmě těch, kteří tedy byli ochotni se mnou mluvit, ne každý s cizincem vůbec chce mluvit o něčem, co jenom maličko by zavánělo nějakým nebezpečím. Tak mi řekli, že ano, vadí nám to, ale některým zase ne tolik, protože oni vlastně ty umělky, samozřejmě Íránky zpívají, ale to jsou ty, které žijí v Evropě nebo v Americe a oni je nějakým způsobem dost často přes satelity vlastně se na ně mohou dívat v těch svých televizích, ale jsou to lidé, kteří nežijí v Íránu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je to tak, že opravdu v současné době do Íránu téměř nejezdí žádní turisté, nebo jste tam přece jenom nějaké potkávali?

Václav MÜLLER, redaktor zahraniční redakce televize Z1
--------------------
Není to úplně pravda. Já právě v hotelu, ve kterém jsme bydleli, tak tam byly takové skupinky postarších, byli to opravdu lidé důchodového věku hovořící anglicky, myslím, že to byli Britové, nebyli to i Američané, to asi většina, občas nějací Němci, ale je pravda, že v poslední době se množí i individuální cesty do Íránu. Není to zas tak moc ojediněle, ale jsou tam samozřejmě nějaké restrikce. Pokud vím, tak to turistické vízum se vydává na dva týdny, ale dá se tam jezdit, ale není to úplně nejjednodušší. Dokonce myslím si, že některé cestovní kanceláře mají v programu Írán, ale pořád, pořád to je země turisticky, řekl bych, panenská.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je to drahá země pro nás?

Václav MÜLLER, redaktor zahraniční redakce televize Z1
--------------------
Je to velice levná země. Samozřejmě pokud se někde nechce ubytovat ve čtyřhvězdičkovém hotelu, to platí parametry jako všude jinde na světě, ale co se týká jídla, tak to je opravdu, to jsou položky, řekl bych, skoro o polovinu levnější než u nás. Já jsem tam nenakupoval nikde v obchodě, ale třeba jsem byl ve fastfoodu, kde jsem dal, já si to teď přesně nepamatuji, něco kolem v přepočtu dvou dolarů asi za nějaký hamburger. Jejich vynikající zeleninový nápoje, také to je jedna ze specialit Íránu, chutná to jako rozpuštěný zeleninový salát. Takže prostě takové běžné ceny. Myslím si, že ani ta doprava, autobusová doprava je například velice levná, takže...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak kdyby náhodou někdo, kdo nás poslouchá, byl dostatečně dobrodružné povahy, tak se může do Íránu asi bez obav vydat. O této zemi nám dnes vyprávěl Václav Müller z redakce zahraničního redakce televize Z1. Václave, díky a na shledanou.

Václav MÜLLER, redaktor zahraniční redakce televize Z1
--------------------
Děkuji. Na shledanou.