Přepis pořadu Jak to vidí - 13.5.

13. květen 2009

Hostem pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu 2 - Praha byl biskup Václav Malý. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad zde také najdete ve zvukové podobě.)

Jak to vidí Václav Malý ...

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Dobrý den, je 13. května, doufám, že ta třináctka neovlivní vaše konání, nebo spíš myšlení, ale pravda, když je člověk pověrčivý, proč ne, možná malinko té pověry, i když znovu říkám, je to otázka. U mikrofonu je Pavel Kudrna, zdravím vás, vítám našeho dnešního hosta v pořadu Jak to vidí, kterým je biskup Václav Malý, dobrý den, pane Malý.

Václav MALÝ, biskup
--------------------
Dobrý den.

Václav MALÝ, biskup
--------------------
Jste pověrčivý, zvláštní otázka pro vás?

Václav MALÝ, biskup
--------------------
Nejsem pověrčivý.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Třináctka vám nic neříká.

Václav MALÝ, biskup
--------------------
Nic mi to neříká.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Tak to je dobře. Doufám, že i ta naše půlhodina bude probíhat v naprosté pohodě, několik témat jste vybral do dnešního povídání. Chtěl jste se vrátit k pochodům různých extremistických skupin, které nás sužovaly a mám obavu, že sužovat i nadále budou, že se začíná opět objevovat rasismus, a to v docela velké míře, alespoň ten dojem tady je.

Václav MALÝ, biskup
--------------------
Ano, mě to poměrně hodně zneklidňuje, protože se mi zdá, že ze strany státních institucí se málo tedy tomu brání. Vůbec by mě jako zajímalo, proč zrovna v této době se tyto nálady více a více projevují. Samozřejmě vím, že soužití s některými minoritami není nic snadné, ale někde u kořene je těch lidí, že oni se potřebují vymezovat, ale já přece nemohu žít v životě z toho, že se vymezuje jenom vůči těm druhým. Jsem si vědom vlastní hodnoty, snažím se kultivovat své myšlení, své jednání, vnímám okolo sebe tu pestrost různých postojů, různých názorů, samozřejmě, že si konfrontuji, ale přece jako nemohu pořád jenom žít z toho, ten je jiný a já se musím za každou cenu ve všem od něj odlišovat, a tohle myslím, že je takový závažný psychologický jev, který já aspoň si myslím pozoruji u těch, kteří chodí na tu ulici, a tak by mě zajímalo, co to je jako za lidi, jednak to jsou velmi slabí jednotlivci, kteří sice mají silné svaly, ale jako samostatné osobnosti se nedovedou prosadit a potřebují dav a potřebují nějak svojí agresivitu, to, co v nich bublá, projevit navenek a hledají tedy vhodný terč. A tohle, myslím, že je závažný problém, kterému by se mělo čelit a potom se mi nezdá a nesouhlasím, že jsou jim povolovány ty pochody, demokracie má také své meze a kde já bojuji proti svobodě toho druhého, tak samozřejmě tam mi musí být zabráněno, znovu říkám, vím, že soužití s některými minoritami není vůbec jako snadné, já nejsem naivní, že se to dá vyřešit nějakým úředním výnosem, že se to dá vyřešit mávnutím ruky, to je problém na generace, ale přece tomuto problému nelze čelit takovýmto způsobem. A kolik to stojí peněz daňových poplatníků, když je tam potom více policistů na koních, v autech, někdy třeba i s vodními děly a tam je několik desítek těchto radikálů, takže já bych se přimlouval za to, aby ti, kteří rozhodují o povolení těchto demonstrací, tak aby více dali hlavy dohromady a uvědomili si ty důsledky, protože tito lidé potom jsou povzbuzování, pokládají se za důležité, když jsou provázeni davy policistů a v podstatě, i když při té konkrétní demonstraci nebo pochodu nebudou volat nějaká agresivní hesla, nebo nebudou hlásat nenávist vůči minoritám, tak přece ty zkušenosti z minulosti jasně byly o tom, co je to za lidi, proto se tedy přimlouvám, aby tyto pochody nebyly povolovány a samozřejmě, aby zase i státní instituce, místní úřady více tedy se snažily řešit tu otázku soužití s minoritami, antisemitismus, který se teď občas také objevuje, no, tak to je veliká ostuda, protože si myslím, že několik desítek let po druhé světové válce už by se toto nemělo opravdu objevovat a samozřejmě i vůči těm Romům, to jsou také důsledky ještě doby komunistické, kde oni byli násilně asimilováni, oni mají úplně jiný styl života a samozřejmě nezvládli tuto asimilaci a ono svým způsobem v ní se tak jako pokračuje, tam je třeba podle mého především vytvářet pracovní místa, snažit se nabízet vzdělání, samozřejmě snažit, aby ty osoby, které mají vzdělání z jejich řad, aby tam uvnitř měly větší vliv a podobně. Zase to je otázka na generace. Vím, že to není jednoduché, ale nelze to tedy řešit tím a mně se zdá, že ty demonstrace těch radikálů mají někdy podporu i u určité části policie, a to je opravdu dosti závažné.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Není to třeba právě tím, že se může lidem zdát, že to řešení probíhá pomalu. Zeptám se jinak, proč tyto pochody probíhají právě mezi romskými komunitami, vždyť je u nás tolik menšin, vždyť třeba tady v Praze je například takové vietnamské městečko se svou modlitebnou, se svou školou, s obchody, proč tam neprobíhají třeba tyto pochody, ale vždy jenom mezi romskou menšinou?

Václav MALÝ, biskup
--------------------
No, protože pravda zase třeba říci a být spravedlivý, že styl, který někdy Romové používají v soužití s těmi druhými, s tou většinovou společností, tak je také jako bezohledný, to znamená, aby ti, kteří mají vliv v jejich vnitřních řadách, aby si uvědomili, že třeba celonoční rušení klidu nepořádek v obydlí nebo v bydlišti, kde jsou, že to samozřejmě potom vyvolává nelibost té většinové společnosti. Takže já jako se snažím být vyvážený a spravedlivý, nevidím to tak jako ideálně, a rozhodně řešení není násilí, agresivita, nebo vůbec to hrozné heslo, které používají radikálové Čechy Čechům. Přece žijeme v pluralitní společnosti a my musíme unést jinakost těch druhých, ale samozřejmě vždycky ty skupiny menšinové by měly být, měly mít na zřeteli, že většinová společnost má určitou kulturu, určité zvyky a snažit se to opravdu respektovat, a to se ne vždy tedy zase ze strany romské menšiny děje.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Český rozhlas 2 Praha, naším dnešním hostem v pořadu Jak to vidí je biskup Václav Malý.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Posloucháte pořad Českého rozhlasu 2 Praha Jak to vidí v premiéře po půl deváté dopoledne, v repríze po třiadvacáté hodině večer a samozřejmě v tištěné podobě o den později na našich webových stránkách. Biskup Václav Malý je dnešním hostem. Vy jste měl přání zmínit se o společnosti pro hluchoslepé a já jsem to velmi přivítal, protože docela nedávno probíhala i sbírka právě na pomoc hluchoslepým a při té příležitosti možná nejeden z nás slyšel poprvé o tomto postižení. A ta představa, kdy člověk nevidí, neslyší a je odkázaný na zbývající smysly, pravda, které jsou důležité, ale nikoliv už tak významné, ta představa je docela obtížná, viďte?

Václav MALÝ, biskup
--------------------
Ano. Já v roce 1990 jsem byl s Unií nevidomých v Polsku a v rámci té návštěvy jsme navštívili jeden institut, kde právě byli hluchoslepé děti. A to byl pro mě tedy šok, protože do té doby jsem si vůbec neuvědomil, že může být postižení jak slepotou, tak hluchoněmostí. A od té doby nějak tak mám na zřeteli, že i mezi námi žijí lidé, kteří jsou takto postiženi a o tyto lidi pečuje společnost LORM, která byla založena 1991, v současné době má osm poboček, ale bohužel v rámci tedy již škrtání rozpočtů ministerstvo práce a sociálních věcí této společnosti dáme menší příspěvek na její činnost, a proto teď zaniknou dvě poradenská centra. Tato společnost pro hluchoslepé má osm poboček, většinou tedy v krajských městech, a tyto pobočky pečují o tyto jedince, mě také šokuje, že podle odhadů v naší republice, která má přibližně deset milionů obyvatel, žije asi čtyři tisíce lidí takto postižených, což je veliké tedy číslo. A tyto poradny vykonávají velmi záslužnou činnost, protože ti, kdo mají tedy zájem o pomoc, tak tam mohou podstoupit sociální rehabilitaci, to znamená, že je tam učí vůbec komunikaci, pomáhají při návštěvě lékařů, úřadů, při tlumočení, protože nejde jenom o Braillovo písmo, ale jde také o to dotykové písmo, pomáhají, aby se v prostoru orientovali tito jedinci. A teď v dubnu a v květnu probíhají takzvané červenobílé dny, protože od roku 2001 takto postižení mají červenobílou hůl, takže když naši spoluobčané uvidí někoho na ulici s červenobílou holí, tak to je někdo z řad hluchoslepých. A já bych se přimlouval za to, abychom více vnímali i tuto minoritu v naší společnosti, protože já si sám nedovedu představit, jak bych psychicky asi snášel toto postižení a velmi si vážím všech těch, kteří se angažují v pomoci této společnosti. Asi sto padesát osob vyžaduje celoroční péči a samozřejmě jsou desítky dalších, kteří přicházejí do těchto poradenských center. A co mě velmi tedy dojímá, je, že i oni jsou schopni vytvořit divadelní představení, existuje divadelní spolek Lormus, potom pořádají také olympiádu, pořádají různé umělecké soutěže, mají časopis Doteky, takže je pěkné, že tato společnost se snaží co nejvíce těmto lidem rozšířit ten duchovní obzor a také tedy integrovat do společnosti mezi ty, kteří nejsou postiženi žádnou poruchou. To jsem pokládal za důležité tady říct a více informací se mohou lidé dozvědět na Internetu www.lorm.cz a právě v těchto měsících probíhá sbírka na tuto společnost a nebylo by dobré, kdybychom také zapomínali, že existují mezi námi tito jedinci, protože samozřejmě jsou sbírky na opuštěné děti, děti v dětských domovech, sbírky na těžce postižené a podobné, na vozíčkáře, což je všecko velmi záslužné, ale tady si myslím, že toto postižení tak ještě není v obzoru naší většinové společnosti.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Vy jste se evidentně zabýval tímto postižením. Jenom, jestli víte, ti, kteří jsou hluchoslepý nebo hluchosleponěmí, získávají toto postižení i v průběhu života nebo se s ním rodí?

Václav MALÝ, biskup
--------------------
Je to různé, ale mohou získat to i v průběhu života, samozřejmě jsou výjimečné případy, kde je úplná slepota nebo nevidomost a úplná hluchoněmost, většinou je to tak kombinované, že ten člověk aspoň trochu slyší, ale je úplně nevidomý, nebo zase není úplně nevidomý a skoro jako vůbec neslyší, ale jedno z těch postižení rozhodně také část z nich získá během život, což musí být tak psychicky náročné, ale já obdivuju každého z těchto jedinců, že vydrží tyto trampoty života, proto tím více si vážím těch, kteří jim to chtějí ulehčit a kteří je nejenom jako litují, protože soucit to není řešení, ale kteří opravdu účinně pomáhají.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Ano, člověk si může vyzkoušet alespoň to jedno postižení, takzvaná Kavárna po tmě, kdy je kavárna, kde vás obsluhují nevidomí, ale vy máte, jste v naprosté tmě, čili tady člověk získá takovou tu představu, kdy není ani nikde skulinka světla, podle které by se orientoval a najednou zjistí, že najíst se, kolega natáčel reportáž a dostal omáčku a říkal, kdybych neměl ruce, tak se nenajím, tak jenom navíc ještě dát na uši nebo být v absolutním tichu, asi to si člověk nedovede představit a nechce představit, proto asi naše pomoc je hodně důležitá. Český rozhlas 2 Praha.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
A naše povídání s biskupem Václavem Malým pokračuje. Bible 21. století, my už jsme se o ní tady zmiňovali s panem Tomášem Halíkem, nicméně pojďme se zastavit u tohoto překladu. Pro posluchače bychom měli vysvětlit, že se jedná o nový moderní překlad, který vznikal velmi dlouho, je psán moderním jazykem, prý proto, aby dnešní člověk Bibli lépe pochopil. Chápu to já správně?

Václav MALÝ, biskup
--------------------
Ano, tak to aspoň autor Alexandr Flek hlásá a je obdivuhodné, jak marketingově zvládli tito jedinci, kteří se podíleli na překladu Bible, prezentaci a nazývá se to Bible 21. století. Já samozřejmě chápu to úsilí, aby ta Bible byla čtivá. Proti tomu nic nemám, na druhé straně ovšem není snadné pochopit obzor autorů Bible, protože Bible vznikla během více než tisíce let. Takže to není jednolitá kniha nebo jednolitý soubor knih, ale jednotlivé části vznikaly v různých obdobích, tudíž je třeba, aby k tomu biblickému textu vždycky byly také dodány poznámky a také úvody k jednotlivým knihám, a to zatím v tomto vydání se nedělo, protože ten překlad může být sebemodernější, sebečtivější, ale na druhé straně, když člověk nezná to pozadí, na co jako naráží ten text, s čím se vyrovnává, s čím se konfrontuje, tak těžko do toho textu může vniknout. Potom si myslím, že při vší snaze o čtivost by ten biblický text měl mít určitou patinu doby, v níž vznikl. Když čteme Ilias nebo Odyseu, tak také nikdo tak jako nežádá Homéra převést do moderního jazyka, ale samozřejmě dáme si tu práci, abychom se tím textem prokousali nebo třeba Božská komedie Danteho, ale je třeba ten poznámkový aparát, a to tady tedy zatím chybí. Samozřejmě může člověk jako polemizovat s jednotlivými výrazy, které se v této Bibli používají, ale mě trochu jako mrzí, že při té prezentaci jasně tedy Alexandr Flek, který se staví jako tedy ten, kdo podnítil překlad této Bible, že tak vyslovuje určitý, určité pohrdání nad ekumenickým překladem, a to bylo velké dílo, které vznikalo v 60., v 70. letech, kdy biblisté takřka tedy všech křesťanských církví, které tehdy působily na území tehdejšího Československa, tak se snažili o nový překlad Bible. Samozřejmě není dokonalý, ale tento překlad je jako dobrý a nelze jenom nad ním mávnout rukou, že tento překlad už neodpovídá požadavkům současné doby, nikdy se nepodaří bezvadný překlad Bible, kde bychom si řekli, tak tohle už nepotřebuje žádné úpravy, každá doba samozřejmě ve své chápaní, ve svém hlubším pronikání i do biblické doby, do myšlení biblické doby bude se snažit co nejvíce tedy věrně prezentovat tento text v současnosti. A samozřejmě je třeba také si říci, že při těch dosavadních překladech do českého jazyka byly použity různé výrazy při některých výrocích biblických, a to by tam mělo být tedy uvedeno. A že jsou také tedy různé překlady a že někdy je víceznačnost toho slova původního v hebrejském nebo řeckém jazyce, a to v podstatě tady na to jako není upozorněno, protože dobře víme, že každý jazyk má některá slova, která mají v určitým kontextu jiný význam, dokonce jiný obsah, a to samé se tedy děje v jazyce hebrejském nebo řeckém. Takže já bych měl tyto tedy výhrady, zásadně se proti tomu tak jako nestavím a vůbec tedy proti tomu neprotestuji, na druhé straně si myslím, že je dobré, že je upozorněno na Bibli, že tady existuje tato kniha nebo soubor knih, které ovlivnily evropské dějiny, s jejichž dědictvím my žijeme do dneška, aniž si to uvědomujeme, takže si myslím, že na jedné straně je dobře, že je na to upozorněno, ale na druhé straně s těmito výhradami.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Bible je nejčtenější kniha světa, má bezesporu svůj význam, přesto si dovolím lehce namítnout, dnes světlo světa spatřují miliony knih denně, není třeba to brát, prostě vznikla kniha, pokud ji nechceme číst, tak ji nečteme?

Václav MALÝ, biskup
--------------------
Samozřejmě, jenom se mi zdá jako Bible 21. století, to znamená, že to je vrchol těch překladů, tak tam bych jako doporučoval větší pokoru, větší zdrženlivost, jak jsem řekl, nikdy nebude dokonalý překlad a určitě zase v příštích desetiletích vyjdou další překlady, které třeba budou zase ještě lepší, než ty dosavadní, takže ten slogan Bible 21. století, tak se mi zdá trošičku jako pyšný.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Nedávno jsem slyšel anketu, kdo napsal Bibli, tak Bibli podle jednoho respondenta napsal Ježíš. Český rozhlas 2 Praha, osm hodin čtyřicet devět minut, to je čas, pokud nás posloucháte v premiéře, pokud v repríze, tak je po třiadvacáté hodině. A připomínám, že pořad Jak to vidí můžete také číst, a to na našich webových stránkách www.rozhlas.cz/praha o čtyřiadvacet hodin později, tedy o den později po vysílání.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Posloucháte pořad Jak to vidí, pořad Českého rozhlasu 2 Praha, dnes s biskupem Václavem Malým, pojďme přejít k dalšímu tématu. Naši zemi okoupily billboardy, které nabízejí poslance do Evropského parlamentu, čekají nás volby. Zabýváte se i těmito světskými otázkami?

Václav MALÝ, biskup
--------------------
Ano, protože jsem občan České republiky, tak se těmito otázkami zabývám, protože jako občan mám ve volbách spoluzodpovědnost, koho tedy zvolím do Evropského parlamentu. Já tady nebudu plédovat ani pro politické strany, ani pro jednotlivce, jenom bych chtěl říci, že by se tyto volby neměly podceňovat, že je to jedna ze základních institucí Evropské unie, na ní jsou různé názory, ale když už tedy ti lidé přijmou tu volbu a stanou se členy této instituce, tak by to měli být zodpovědní jedinci, kteří mají tedy především na zřeteli hodnoty, na nichž by měl stát rozvoj jednotlivých států Evropské unie i Evropské unie jak takové, že pod rouškou hájení národních zájmů často je to blokování důležitých rozhodnutí, často tam hrají také roli určité stranické nebo skupinové zájmy, i mezi našimi dosavadními poslanci jsou takoví jedinci, já tady nebudu kádrovat, ani jako jmenovat, ale tak bych jenom chtěl apelovat, že při těch červnových volbách do Evropského parlamentu bychom měli mít na zřeteli, koho tedy zvolíme, aby to byli jedinci, kteří mají na zřeteli společné dobro, kteří se snaží přiblížit instituci Evropského parlamentu, jejich fungování také občanům, to znamená, kteří si dávají tu práci, aby vysvětlovali, ne jenom kritizovali, protože často se setkávám s tím, že někteří tyto jedinci, když přijedou do naší vlasti, tak jenom tedy kritizují tu instituci a jenom vytvářejí dojem, je to nějaký byrokratický moloch, který je jenom zátěží a proč oni se tam tedy dávají zvolit a proč tedy mají potom takové veliké požitky z toho, se ptám. Tak, když už tedy přijmu zodpovědnost za tvář nějaké instituce, tak musím tedy také se snažit tu instituci přetvářet v něco ještě více funkčního, co se přibližuje občanů a co je v jejich prospěch. A tohle lze jaksi vystopovat u těch dosavadních europoslanců, protože kdo sleduje politickou scénu, tak samozřejmě dovede tedy rozlišit, a tohle by měl mít tedy na zřeteli. A samozřejmě, co tak jako bych já očekával od těchto jedinců, kteří budou v Evropském parlamentu prosazovat ochranu života, podporu rodiny, protože Evropa stojí před jedním z vážných problémů, že nás Evropanů ubývá, muslimů přibývá, a to není jako jednoduché, pro 21. století, jakým směrem dál se Evropa bude vyvíjet právě v důsledku této demografické situace. Tudíž to zase klade otázky na nás Evropany, nejen pořád vidět ty muslimy, ale co my činíme pro to, abychom podpořili rodinu, její rozvoj. A zároveň samozřejmě při všech těch rozhodování, o těch doporučeních v zákonech by měli mít na zřeteli především udržitelný lidský rozvoj, to znamená, nejen ekonomizaci všeho, všech oblastí života, ale rozvoj tedy člověka jako takového, jeho vztahu, to by měly podpořit všechna ta doporučení, všechny ty zákony. A mně se někdy zdá, že se příliš prosazuje takový jako individualismus, že se bere málo ohled na ty slabé, před chvílí jsme mluvili o jedné té menšině, že jo, těch hluchoslepých a že je třeba brát na zřetel, že nejen pořád takový ten růst donekonečna, ale že je dobré se tedy také zastavit a znovu si tedy uvědomit, že mezi námi jsou potřební, ať už tedy postižení nebo migranti nebo ti, kteří ztratí nějakou životní perspektivu, že to nejsou tedy méně hodnotní lidé našich společností. Zároveň, aby tito lidé měli také na zřeteli, jaký je důležitý moment podpora mezináboženského dialogu, protože každé náboženství přináší určitý hodnotový systém a že je třeba v tomto hodnotovém systému vystihnout to podstatné, na čem by mělo stát rozhodování, podnikání, další směřování Evropské unie, aby to nebyli jenom lidé, kteří myslí jenom ekonomicky, protože ekonomika nezachrání člověka, ale člověka zachrání opravdu rozvoj jeho vztahu, smysl pro společné, ale samozřejmě i smysl pro individuální, ale nejsme tedy sami, vždycky jsme tedy v nějakém celku, v nějaké pluralitě. Dalo by se o tom hovořit hodně a hodně. Já chci jenom upozornit na to, aby to nebyli lidé myšlenkově uzavření a kteří pod rouškou takzvaných národních zájmů v podstatě hájí jenom určité lobbyistické skupiny nebo určité skupinové zájmy.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Pane biskupe, rozhodovat bychom se samozřejmě měli podle toho, co onen dotyčný poslanec předvedl v té své minulosti, ale nemáte pocit, že vyhraje ten, kdo má lepší marketingový tým, kdo má lepší volební tým, kdo, si vezměme, že jedna z poslankyň na nás jukne na každém rohu, že se teď psalo, kolik milionů stálo jenom vylepení billboardů, není to trochu škoda?

Václav MALÝ, biskup
--------------------
Já na ty marketingy nedám, abych vám řekl upřímně, právě proto, že se snažím být zodpovědným občanem, tak sleduji tu společenskou situaci velmi tedy obezřetně, důsledně a samozřejmě budu se rozhodovat na základě dosavadního výkonu těch jednotlivých europoslanců, ale je třeba přiznat, že to funguje tak, jak jste řekl, ale my bychom neměli se nechat manipulovat tím dobře vymyšleným marketingem, na mě to působí naopak odpudivě a naopak si řeknu, tak, chlapče, teď se zamysli a co skutečně je pravda a co skutečně je jenom bublina.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Naším dnešním hostem v pořadu Jak to vidí byl biskup Václav Malý. Pane Malý, děkuji za návštěvu, těším se na další setkání. Mějte se krásně.

Václav MALÝ, biskup
--------------------
Já se také těším na další setkání a přeji všem posluchačům pěkný, pěkný den.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Naše vysílání, pokud ho posloucháte v repríze už pokračovat nebude, tedy nemyslím vysílání Českého rozhlasu 2 Praha, ale Hosta do domu. Pokud nás naopak posloucháte v premiéře, tak pokračujeme, vrháme se do dalších informací a témat. Za chvíli krátce počasí a zprávy.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Václav Malý
Spustit audio