Přepis pořadu Jak to vidí - 11.3.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Pěkný den. Tak jste se probudili, venku pršelo, sněžilo, bylo nevlídno a tak už to vypadalo před několika dny, že jaro přišlo a že se nedá ničím zvrátit. Vidíte, člověk se nemá příliš radovat, ale na druhou stranu má si najít v každém dni něco dobrého, něco příjemného, něco, co ho potěší. A pevně věřím, že tím světlým bodem ve vašem dnešním dni, tedy ve středě 11. března, budeme třeba my, to naše dopolední vysílání. A naši hosté. A máme jich, jak se krásně česky říká, přehršli, celou přehršli. A začínáme hned pravidelným pořadem Jak to vidí, dobré ráno vám přeje Pavel Kudrna, vlastně už dobré dopoledne. A pevně věřím, že i náš dnešní první host, profesor Richard Hindsl, rektor Vysoké školy ekonomické, příjemný den.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Dobrý den.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
My jsme se domlouvali na tom dnešním tématu a vy jste se rozhodl, že teď je taková věc, kdy se bavíme o tom, jak se nám vede, zda-li se nám vede dobře, nedobře. Porovnáváme to. No, stalo se takovým českým téměř národním zvykem říkat - ano, platy bychom chtěli mít jako západní Evropa, zatím jenom ceny v obchodech se přiblížily. A tak jsme se rozhodli, vy jste se rozhodl, že budeme porovnávat. Proč? Proč budeme porovnávat právě teď a za jakých ukazatelů?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Možná ten úplně první impuls mě napadl někdy asi před týdnem, když OECD zveřejnilo takovou studii o tom, jak se vlastně vyvíjí naše ekonomika a v jakém stavu je v porovnání s ekonomikou evropskou, nebo řekněme té sedmadvacítky evropské. A tam vlastně takové to základní tvrzení bylo, že my sice máme vyšší tempa růstu, a to i v této ne příliš příznivé době, jsme na tom stále ještě lépe než ten průměr, ale na druhé straně že nám do takového toho slušného průměru třeba v tom, co jste před chvilinkou říkal, v tom, kolik za své platy dostaneme a tak dále, ještě se o tom pobavíme, tak že v tomhle tom ještě pořád máme co dohánět. To byl takový první impuls. A ten druhý impuls je asi taková ta všeobecná doba, která trošku není příznivá, někde více, někde méně. Slyšíme téměř katastrofické scénáře z Maďarska nebo z některých pobaltských republik. Víme, že řada jiných zemí má různé problémy. A tak jsem si říkal, že by možná úplně nebylo od věci projet pár základních informací, jak na tom skutečně jsme, protože oni někdy ty informace jsou také opředeny určitými obecně platnými omyly, jak to tak v životě bývá. Tak možná proto.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Tak čím začneme?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Tak možná tím, čím jste začal vy sám. To je skutečně tím, co my můžeme za své platy dostat a jak vlastně v této věci stojíme. Tam je takové zajímavé porovnání toho, jak vlastně stojíme v hrubém domácím produktu na hlavu, na 1 obyvatele a v porovnání s Evropskou unií a co vlastně za ty svoje pracně vydělané peníze můžeme nebo nemůžeme dostat. A to je ta přímá vazba na to, co před týdnem uveřejnilo OECD. Tam jsme na tom v současné době tak, že v porovnání s Evropskou unií, čili s tou ... pokud tu evropskou sedmadvacítku budeme považovat za jakýchsi 100 %, čili průměr té evropské sedmadvacítky budeme považovat za nějakých 100 %, tak potom se ukazuje, že my se v současné době, vyjádřeno v paritě kupní síly, pohybujeme asi na 80 % toho evropského průmyslu. Připustíme-li, že jsou země, které jsou na tom hůře než my, zejména ty nově přistoupivší, Rumunsko, Bulharsko, řada pobaltských republik, tak potom ten rozdíl v porovnání zase s těmi takovými ekonomickými giganty typu Francie, Německo, Británie, Švédsko, severské země, tak je ten rozdíl samozřejmě větší. Těch 80 % naší schopnosti, vyjádřeno v paritě kupní síly, se dotahovat na vývoj hrubého domácího produktu v celé Evropě je prostě faktem. Co je ale podstatně důležitějším faktem, že před 10 lety to bylo o 10 % méně. Takže my jsme skutečně o těch 10 % dotáhli. To je to, co právě píše ta zpráva Evropské komise, že my se vlastně jakoby stále zlepšujeme, ale pořád nám ještě něco chybí. Tento údaj ... možná samozřejmě si řada posluchačů teďko řekne - dobře, tak co já z takového hrubého domácího produktu mám, to já si rád přečtu v novinách, co je hrubý domácí produkt. Moc nevím, co se za tím skrývá. Teď se dovídám, že jsme někde na 80 % té evropské sedmadvacítky. Co mi to dá? No, tady je odpověď poměrně dost složitá, protože hrubý domácí produkt v sobě jaksi obnáší spoustu činností z hlediska tvorby zdrojů, informuje nás také velmi pečlivě o tom, co spotřebovává. A z té úrovni se dá tak trošku odvodit ta skutečnost, že nám do toho evropského průměru ještě něco chybí. Teď se tento údaj bude velmi často objevovat, teď je ... koukám se na hodiny, 8 hodin 35 minut a 51 vteřin. Za 20 minut ... za 25 minut Český statistický úřad vyhlásí teď velmi očekávané číslo za minulé čtvrtletí, za 4. čtvrtletí roku 2008 a tam samozřejmě se asi rozpoutají vášnivé debaty, protože ekonomika zpomaluje, uložila se trošku k zimnímu spánku nejenom naše a budeme zase porovnávat. Tak to je jenom na okraj, že se teď tento údaj tak často stále cituje, protože řada zemí se dostala do problémů a souhrnně vyjádřeno, byť pro profesionálního ekonoma je ten údaj jako jeden nedostatečný, ale taková ta souhrnná, spíš bych řekl taková mediální interpretace, je ten údaj o tom hrubém domácím produktu. A tam jsme někde na 80 % evropského průměru.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Máte pravdu v tom, že když se porovnává, jak jsme na tom s ostatními zeměmi, že se bere pochopitelně ta Evropská unie, což je pro nás vlastně nejbližší společenství, tak každý uvede nějaký příklad a říká - ano, u nás stojí benzin stejně, já už jsem to říkal v tom úvodu, třeba jako v Rakousku, ne-li o něco dráž dnes už a tak dále, nevím přesně, ale vzápětí se uvede - ano, proč my nemáme ty evropské platy těch ostatních států. Takový rakouský penzista, to byl vždycky cíl života, být v Rakousku penzistou, protože ten si užívá za veliké peníze. Máme porovnání, abychom učinili zadost i této tématice? Jak si opravdu stojíme v porovnání, když vezmeme příjmy jako takové? Platy.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Tak pokud jste tady řekl zrovna Rakousko, tak tu informaci mám v hlavě. Pokud se týká té naší úrovně vůči Rakousku, tak jsme v tuto chvíli asi na 65 % kupní síly Rakouska. Čili zase je to horší než ten evropský průměr, protože víme, že Rakousko patří k nadprůměrným evropským zemím. Jestliže jsem předtím říkal, že je to 80 % vůči Evropě, tak Rakousko, které je výš než průměr Evropy, tak my jsme někde na 65 %. Proč naše peníze pracně vydělané, uložené do peněženek nebo do bank nepřináší pro nás takovou kupní sílu jako jiné peníze, je poměrně snadno zdůvodnitelné především produktivitou práce. Naše produktivita práce prostě zatím nedosahuje takových hodnot, jakých dosahuje v těch nejvyspělejších zemích. I tady mohu posloužit několika údaji. Pokud se týká vyjádření produktivity práce na 1 zaměstnanou osobu, tak tam je ta situace dokonce naše ještě o něco horší. Tam se v porovnání s tím evropským průměrem, pokud zase budeme považovat tu Evropu za stovku, jako 100 %, tak potom naše produktivita práce je na 64 %. A to samozřejmě říká, vlastně převedeno potom do nějakých hmotných toků, že my vytvoříme těch hodnot méně a tudíž si vlastně také méně můžeme potom za svoji práci pořídit. Tady zase potěšující zpráva je, že podobně jako v té celkové úrovni, tak i v produktivitě práce se taky dotahujeme. Před těma, řekněme, 10 lety to bylo zhruba dokonce o 15 % méně, takže tady jsme dokonce zrychlili ještě o něco více než jsme zrychlili v tom celkovém ekonomickém vývoji, ale prostě naše výkonnost ekonomiky zatím není taková, čili za naše peníze si toho pořídíme méně. Na druhé straně jsou ... my jste tady zmínil ten benzin. Ta ekonomie je velmi takový pestrý a velmi složitý organismus, možná teď bych uvedl jeden takový malý příklad. Vždycky jsou taková období, kdy třeba složitě sháníme benzin v jiných zemích, protože je u nás levnější nebo obráceně. Teď se dostalo do velmi zajímavé situace Slovensko třeba s tím benzinem. Víme dobře, že byly doby, kdy jsme si pro benzin ... nebo kdo jel na Slovensko, tak si nekoupil v Hodoníně nebo v Lanžhotu, ale koupil si až v Trnavě nebo v Bratislavě nebo někde. Teď je to přesně obráceně. Je potřeba si koupit v Hodoníně nebo někde jinde, protože tím, jak Slováci nastavili pevný kurs koruny vůči euru, slovenské koruny, 30,126, ten zafixovali zhruba před 9 měsíci a ten kurs vlastně teď se promítl do těch původních cen Slovenska. A tím, jak se vlastně ty východoevropské měny začly oslabovat, tak vlastně ta slovenská koruna je teď trošku jakoby ... ona už neexistuje, al je jakoby v tom původním poměru, to 1 euro 30,126 korun na Slovensku, trošku nadsazená a tudíž vlastně ty ceny na Slovensku rostou rychleji než u nás. Koruna má trošku jiný vývoj. Tak se v cenách benzinu ... já jsem byl na Slovensku asi před 3 týdny, ten rozdíl prostě ukazuje takhle. Tohle všechno ukazuje, jenom proč to tady říkám, ukazuje, jak velmi složitý je ekonomický organismus a co se všechno může stát. A to se pak samozřejmě promítá do toho, co jste vlastně vy nadnesl, jak to vlastně s těmi cenami je, Rakousko, Slovensko, už se na ty země dneska musíme dívat všude kolem sebe.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Mimochodem když jste se zmínil teď o Slovensku, my teď jsme úplně ztratili představu o těch poměrech, teď nemyslím slovenských jako obecně, ale o těch finančních, o těch cenových. Protože přešli na euro, to my víme. Tak mi řekněte, jak jsme na tom my versus Slováci? Protože teď někdo řekne - tak Slováci jsou mnohem dál, oni už mají euro, my ne, my máme tu svoji sice krásnou, ale korunu. Tak kdo je na tom tedy finančně v této době lépe, kde se lépe žije, kde se lépe nakupuje?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Asi stále my, protože přestože Slovensko vlastně je takovým tygrem v současné ekonomii v Evropě, vlastně ta tempa růstu ekonomiky slovenské, výkonnost ekonomiky slovenské roste možná vůbec nejvyššími tempy v Evropě, nebo ještě stále i v té klesající době, v době, kdy se výkonnost všech ekonomik začala výrazně zpomalovat, tak stále Slováci patří k těm nadprůměrným. Nicméně pro ně platí to samé co pro nás, že ten úhrn těch hodnot, ta ekonomická úroveň stále nedosahuje těch 100 %, nebo toho průměru Evropy. Pokud jde o ceny, Slováci měli určité problémy s vývojem inflace, v současné době se také jim podařilo trošku tento vývoj utlumit, ale ty ceny, aspoň pokud já mám takovou osobní zkušenost ze svých poměrně častých cest na Slovensko, ty ceny se už velmi podobají našim cenám a přitom mzdy na Slovensku jsou nižší, stejně tak jsou třeba o něco horší ukazatele nezaměstnanosti, což samozřejmě je také velmi důležitý údaj, který sice není přímo navázán na cenu, ale pokud nejste zaměstnán, tak je pro vás každá cena vysoká. A tu situaci, kdy Slováci mají problémy s nezaměstnaností zejména v některých regionech, tak samozřejmě vnímáte potom mnohem citlivěji. Slovensko jde rychleji dopředu než my, ale platí to, co jsem řekl na začátku. Mimochodem s tou inflací a s tím vývojem je to také velmi zajímavé, protože naše inflace, evropská inflace se od sebe dost odlišují. My jsme v inflaci v určitém období vlastně byli lepší než Evropa a před těmi asi 1, nebo 1,5 rokem, kdy nám výrazně inflace postoupila někam k 6 %, tak jsme si to jakoby trošku zhoršili. A teďko usilovně bojujeme o to, abychom dodrželi jedno z těch kritérií pro vstup do eurozóny, to je maastrichtské kritérium týkající se inflace, kde naše situace je teď o něco horší, než je to kritérium. Čili ten vývoj cen u nás je, bych řekl, dlouhodobě o něco lepší, ale v poslední době jsme si to trošku pokazili.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Posloucháte Český rozhlas 2 Praha, pořad Jak to vidí. Možná ho posloucháte v premiéře, pak ho slyšíte od půl 9 do 9 dopoledne, v repríze potom po 23. hodině a o den později si můžete text tohoto rozhovoru přečíst na našich webových stránkách www.rozhlas.cz/praha. Naším hostem je profesor Richard Hindls, rektor Vysoké školy ekonomické. Posluchači nás, pane profesore, bedlivě poslouchají, reagovali hned na můj úvod. Posluchač Petr, náš stálý posluchač, Petře, děkujeme. Nejste sám, to je na mě, kdo má o slovu přehršle zkreslenou představu. Přehršle není hodně, ale je spíš málo. Je to množství něčeho, co se vejde do 2 spojených hrstí. V žádném případě ani nůše, ani trakař, ani fůra. Dobrá. Tak doufám, že dáme alespoň ty 2 hrsti dobré nálady ... někdy i je i to docela dost.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
A pokračujeme s profesorem Richardem Hindlsem, rektorem Vysoké školy ekonomické. Vy jste dnes, jak se říká, ryba ve svém rybníku v dnešním tématu samozřejmě. Mluvili jsme o penězích. My peněz máme dost, ale bohužel je máme půjčené. A v tom jsme, myslím, velicí přeborníci.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
No, máme je půjčené, ale zase ta míra zadluženosti, zejména teda zadluženosti domácností se nijak zvlášť zatím nevymyká z toho, co je ve světě běžné, či spíše bych možná řekl, že se ani té průměrné ... když se stále dnes bavíme o průměru, možná ani té průměrné úrovně zadluženosti v Evropě nedotýkáme, nedosahujeme jí ještě. Naopak, a to je takový zajímavý údaj, sklon k úsporám, míra úspor se u nás zvyšuje. Lidé mají tendenci spořit. To ukazují údaje. Ten zvrat nastal zejména ve 3. čtvrtletí loňského roku, kdy nominální míra úspor vlastně rostla rychleji než to, co naše společnost vytváří. To znamená, my si více odkládáme, než sami vytváříme. Tento ... tato informace možná zní suše, ale nepřekvapí. Je to ... bylo to v době, kdy se vlastně výkon ekonomiky začal zpomalovat a lidé v obavě o to, co bude dál, začli více spořit. Tím, že také naše banky zatím vykazují poměrně dobré zdraví, tak se lidé nebáli začít odkládat ty peníze. Já jsem byl minulý týden na takovém pracovním semináři, měl jsem tam přednášku ve Vídni a úplně stejně se chovají v té době ... začli chovat v té době i Rakušané, jak nám tam sdělila ...

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
ČEZ vykazuje výborné zdraví.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
No, tak ČEZ je zase úplně jiná kategorie. Svítit, topit musíme. Takže v tom ... pokud máte na mysli zadluženost domácností anebo naopak sklon k úsporám, tak tam ta situace není tak ještě nějak viditelně nepříznivá. Zajímavá je ale situace v tom, čemu se říká veřejný deficit. A to je jedna kategorie. To je vládní dluh. Druhá kategorie je vládní dluh. Víme, že obě tato kritéria jsou zase podmínkou pro vstup do eurozóny. A v tom deficitu, o kterém se teď stále hovoří, protože nikdo moc neví, kolik zdrojů se v tomto roce vytvoří, řada lidí si netroufá vůbec odhadnout, jak bude vypadat rozpočet a jeho saldo, kolik se budeme muset vlastně jakoby do budoucna zadlužit, ty údaje se pohybují někde od 80 miliard až skoro někdy po 200 miliard. Původně my jsme letos měli ten deficit velmi nízký. A tam se říká, že z těch nově vytvořených zdrojů HDP si můžeme jakoby povolit opasek pouze do úrovně 3 %. My se v současné době při tom trošku nepříznivém vývoji budeme asi pohybovat něco nad těmi 3 %, ale je skutečně velmi obtížné dělat prognózu. Ale proč to říkám, je jiná věc. My se v tomto ohledu chováme mnohem lépe než Evropa, která nad námi jaksi bdí, která nám možná bude vytýkat, že neplníme toto kritérium, ale ona Evropa sama s tím má problémy. V době, kdy nám se podařilo ten veřejný deficit a jeho 3% limit poměrně výrazně snížit, tak se ukazuje, že evropské země, které vlastně by měly všecky splňovat, ty, které jsou v eurozóně, tak řada z nich se teďko dostala do potíží. Jiný typ toho dluhu, o kterém se hovoří, je to, čemu se říká vládní dluh, ten je třeba velmi výrazný ve Spojených státech. Kdo trošku sledoval, bych řekl, s takovým odbornějším zaujetím debatu Obamy a McCaina v době předvolební kampaně, tak velmi silným tématem ve Spojených státech bylo, jak se vláda vyrovná se svým dluhem a jak vlastně oba ti tenkrát potenciální kandidáti na prezidenta budou schopni řešit tuto situaci. V této otázce, kde by se neměl ten dluh pohybovat pod ... nebo by neměl převýšit 60% hranici, tak tam my jsme někde na polovině, my máme ten dluh zhruba jenom 30%, zatímco ty evropské země, ta sedmadvacítka se s tím velice perou a spíše tu 60% hranici překračují, byť by měly splňovat toto kritérium zejména ty země, které jsou členy eurozóny. Takže ono s těmi penězi zase je to velmi složité. Pochopitelně, že obyčejný a dneska řeknu, zákazník, občan, mladý člověk nebo důchodce samozřejmě takhle tu ekonomiku nevnímá, ale on je to takto složitý organismus a na to všechno ekonomové musejí velmi pečlivě dbát.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Posluchač Petr Kadaňka, já se omlouvám, že dodávám dotazy, ale je třeba, myslím si, že jsou hodně podnětné. Posluchač pan Kadaňka z Brna píše - můžete nám vysvětlit, pane profesore, co je produktivita práce? Nechci z toho dělat dotazovnu, ale je to docela dobrý námět. Proč se ptám. Pekař v Česku vyrobí a prodá chleba za 30 korun, v Rakousku podobný pekař vyrobí chleba a prodá v přepočtu za 60 korun, má dvojnásobnou produktivitu. Vždyť chleba kyne a peče se stejně dlouho a nemyslím, že by pekař v Rakousku vyrobil za stejnou dobu 2krát víc chlebů.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
No, to je právě to, co ... to je asi dobrá otázka, nebo dobré porovnání. To je právě to, co se vlastně potom odrazí v nákladech té práce, co se odrazí ve mzdě toho pána, který se ptal, a stejně tak toho člověka, který je v Rakousku. Takže on vlastně potom bere trošku jinou mzdu, má jiné mzdové náklady, chleba za 60 korun, chleba za ... nebo v přepočtu za 30 korun. Bude tam trošku jiný systém daní, samozřejmě ten chleba má nějakou spotřební daň, ten chleba není jenom v hodnotách toho, co se vyrobí. A to všechno potom působí na to, že ty hodnoty, které jsou na konci, pro mě jako spotřebitele cena chleba a pro toho pána, který se ptal, v jeho nákladech nebo v jeho odměně, kterou za ten chleba dostane, v ceně toho chleba, to se všechno potom promítá v tom ... v té celkové ceně a v nákladech, které na tu cenu jsou vynaloženy. A tam prostě ta naše situace momentálně příznivá není.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Čili není to o tom, že bychom my byli líní a méně pracovali než třeba pekař v Rakousku.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Ne, je to o celkových podmínkách. My zrovna pokud jde o potraviny, teď nechci porovnávat jenom chléb, ale pokud jde o potraviny, tak naše situace je stále ještě o něco lepší. Naše ceny potravin jsou stále spíše nižší než ceny potravin na západě. Ale pokud se podíváme třeba na průmyslové zboží, na činnost průmyslové povahy nebo služby poskytované v tomto odvětví, tam už se prakticky ceny vyrovnaly. Podívejte se na auta. Třeba podívejte se na ceny bytů. Takže v této oblasti už jsme zase trošku jinak. Ten dotaz je tím, že to byla potravina, chléb je potravina, ten dotaz je specifický. V potravinách je to trošku u nás jinak v těch cenách než na tom západě.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
A ještě nám zbývá pár minut, nesmíme zapomenout na nezaměstnanost. Tak pojďme porovnávat opět s tou sedmadvacítkou.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
V nezaměstnanosti se teď také situace trošku horší, ale celkově naše míra nezaměstnanosti je lepší než evropská sedmadvacítky, nebo dokonce v některých ohledech i lepší než v těch nejvyspělejších zemích. Je to způsobeno tím, že my jsme prožili taková bohatá léta, někdy od roku 2004, 5, 6, 7, kdy nám ekonomika rostla poměrně výraznými tempy, výrazně vyššími, možná až dvojnásobně vyššími než v Evropě, tak to samozřejmě mělo příznivý efekt na nabídku pracovních sil, na příležitosti na pracovním trhu a podobně. V tomto ohledu i když teď všichni asi budeme očekávat zhoršení dílem proto, že jsou zimní měsíce, dílem proto, že se ekonomice trošku přestává dařit, tak to porovnání pro nás vyznívá stále ještě příznivě s tou Evropou. Já věřím tomu, že i ta situace, která teď nás trošku všechny sužuje a trápí, že i v této oblasti nás udrží nad průměrem, protože stále se ještě ukazuje, že i naše celková výkonnost ekonomiky je zatím lepší než ten evropský průměr. Přes všechny potíže, které dnes máme, a řada posluchačů, kteří teď o tom přemýšlí, si možná řekne - jé, vždyť je to u nás tak a zavírají se ty fabriky nebo ubylo tolik a tolik zakázek tam a tam. Ale přes to všechno když to budeme porovnávat tímto způsobem, tak ta naše situace je o něco lepší a to by se mělo promítnout i v nezaměstnanosti. Byť se ta situace asi bude teď trošku zhoršovat. Druhým ukazatelem je ještě takzvaná dlouhodobá nezaměstnanost, to jsou lidé, kteří jsou nezaměstnaní více než 12 měsíců. A byť je tam jakoby jedno dělící číslo 12 měsíců, tak z toho ekonomického i sociálního a psychologického hlediska je to velmi vážná věc, protože být nezaměstnaný několik týdnů je velmi nepříjemné, ale pokud se to vyřeší, budiž. Být nezaměstnaný několik let je špatně. A tady ta situace je u nás trošku horší než v té nezaměstnanosti krátkodobé. My máme přece jenom o něco horší charakteristiky takzvané dlouhodobé nezaměstnanosti, čili nezaměstnanosti delší, než je 12 měsíců.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
A ještě podle vás spotřeba domácností v této situaci, my říkáme finanční krize, pevně věřím, že ten pojem brzy zapomeneme, se bude zvyšovat, nebo snižovat?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Tak záleží na tom, co máte teď na mysli. Pokud se budeme bavit o tom, jak se bude spotřeba domácností podílet na tvorbě, nebo na užití hrubého domácího produktu, tady já si osobně myslím, že bude stagnovat. Protože lidé, tak jak jsem tady o tom hovořil, nebo stagnovat řekněme v tom nejbližším období, nebavíme se o delším horizontu. V tom posledním období se ukázal spíš ten sklon k úsporám, to znamená, lidé spíše odkládají a velké nákupy si myslím, že budou spíš stagnovat.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Údaje z první ruky, tak lze charakterizovat dnešní pořad Jak to vidí s profesorem Richardem Hindlsem, rektorem Vysoké školy ekonomické. Pane rektore, děkuji za návštěvu. Mějte se hezky.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Děkuju. Ať se všem dobře daří.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Vám taky. Na shledanou.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Na shledanou.