Přepis pořadu Jak to vidí - 10.12.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Dobrý den, dobré středeční dopoledne. Je desátého prosince, u mikrofonu je, tak jako každou středu touto dobou, Pavel Kudrna, který vás bude až do dvanácté hodiny provázet. V pravidelném schematu Jak to vidí je středa, čili Jak to vidí Jana Lorencová a reportéři, naše volná hodina, kde vám nabídneme řadu zajímavostí, rodinný lékař, dnes téma cystická fibróza. A setkání po jedenácté hodině, herečka Iva Janžurová, která k nám dorazí. Chcete-li už teď pokládat dotazy, které budu tlumočit po té jedenácté hodině, tak využijte e-mail pavel.kudrna@rozhlas.cz a já je rád předám vaším jménem pochopitelně. Jana Lorencová ve studiu, dobré dopoledne.

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Dobrý den.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Jak to vidí Jana Lorencová a reportéři, náš pravidelný středeční pořad, sledujete ho v repríze dopoledne, pardon, v premiéře dopoledne, v repríze potom před půlnocí a po čtyřiadvaceti hodinách v tištěné podobě, v písemné podobě na našich webových stránkách www.rozhlas.cz/praha. My se tentokrát, tedy dnes podíváme na Vysočinu. Má se tam podle toho, co natočil v reportáži Milan Kopecký, za pár let budovat železniční trať, dokonce údajně prý mezinárodního významu. Ale povede zřejmě lokalitami, kde mají lidé koupené pozemky a dokonce i povolení k výstavbě svých domů.

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Je to vysokorychlostní trať a skoro to vypadá, že o tom věděli všichni, alespoň úředníci, všichni zodpovědní o tom věděli, ale zapomněli to říct těm, kteří si tam ty pozemky koupili a nechali zřejmě zasíťovat, investice v řádu několika milionů, možná desítek milionů, a ti lidé dnes nevědí, jak vlastně s tím mají naložit, co mají dělat. Mají stavět, nemají stavět, protože stavební povolení tam tenkrát vydáno bylo.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
To je hrozná představa a možná se to mnozí dozvědí právě z této reportáže, kterou nabídne Milan Kopecký.

-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
pan Pavel
--------------------
Je to docela na nás podraz, protože jsme na tu parcelu čekali jako šest let.

Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Pan Pavel. Se svou přítelkyní chce stavět rodinný dům. V Nové Vsi u Světlé moc možností není. Obecní úřad tam proto připravil sedmadvacet stavebních pozemků. Zaplatil za ně bezmála dvanáct milionů, což jsou tři roční rozpočty.

pan Pavel
--------------------
Je to škoda zas, aby zničili tak pěknou krajinu tam, ať si jí postaví někde u dálnice.

Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
O vysokorychlostní dráze se mluví řadu let. Na papíře existují tři varianty a právě ta s označením HB vede kolem Nové Vsi. Koleje mají být asi sto metrů od pozemků. Ty jsou tak v ochranném pásu a pan Pavel nemůže stavět.

Jarmila BÁRTOVÁ, starostka Nové Vsi
--------------------
Hodně mě to mrzí, ...

Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Podivuje se starostka Nové Vsi Jarmila Bártová.

Jarmila BÁRTOVÁ, starostka Nové Vsi
--------------------
... protože si myslím, že jsme pro to udělali maximum, a vlastně jsme se dozvěděli, že je možný stavět rodinný domky, že není žádný problém, a po třech letech zjišťujeme, že ten problém asi bude zřejmě.

Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Pátrejme tedy po příčinách. V roce 2006, kdy obec žádala o stavební povolení, věděli mimo jiné i pracovníci Stavebního úřadu ve Světlé a konečně i lidé na Krajském úřadu v Jihlavě, že se železnice bude stavět. Dokonce věděli i to, že má být u Nové Vsi. Povolení vydával Luboš Šolc z úřadu ve Světlé.

Luboš ŠOLC, Stavební úřad ve Světlé nad Sázavou
--------------------
To bylo ještě za působnosti starýho stavebního zákona. Stavební úřad vydal nejprve územní rozhodnutí a následně stavební povolení, nebyl vlastně shledán jeden jediný důvod, proč nevydat stavební povolení.

Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Mezitím vyšel jiný stavební zákon a také se pohnuly ledy na ministerstvu dopravy. Nová Ves u Světlé dostala mapu v podrobnějším měřítku, kde jsou koleje zakresleny. Stavební úřad ve Světlé zcela v souladu s předpisy ještě předtím konzultoval celou záležitost s nadřazeným pracovištěm kraje v Jihlavě.

Luboš ŠOLC, Stavební úřad ve Světlé nad Sázavou
--------------------
Stavební úřad pochopitelně měl informaci, že tudy někudy povede tato trať, ale přesnější zákres nebyl znám. Z toho důvodu my jsme vyjeli tehdy se starostkou Nové Vsi a ještě s jedním zastupitelem na krajský úřad, kde jsme náš záměr konzultovali a bylo nám řečeno, že v tom nevidí žádný problém.

Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Říká Šolc. Ze schůzky, kterou potvrdila i starostka Bártová a zastupitel Beneš, ale neexistuje zápis. Na druhé straně stolu seděl vedle jiných Petr Průža z oddělení územního plánování kraje Vysočiny. Mikrofon odmítl a poslal mluvčí Jitku Svatošovou.

Jitka SVATOŠOVÁ, mluvčí kraje Vysočina
--------------------
Žádné písemné vyjádření z kraje Vysočina podle mých informací neodešlo. Ano, konzultovali jsme možnost bytové výstavby v této lokalitě a ve smyslu úrovně dostupných informací se domníváme, že ze strany krajského úřadu v tomto okamžiku, kdy byla konzultována výstavba, k žádné chybě nedošlo.

Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Mluvčí po chvíli otáčí a přiznává tehdejší názor kraje.

Jitka SVATOŠOVÁ, mluvčí kraje Vysočina
--------------------
V době, o které mluvíme, s ohledem na informace, které byly dostupné z projektů ministerstva dopravy, tak z plánů a návrhů územního plánu konkrétní obce v tu dobu nebyl nějaký konkrétní problém, který by bránil bytové výstavbě.

Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Jak je ale možné, že Nová Ves u Světlé dostala v roce 2006 povolení k přípravě parcel? Věděl v té době někdo, že koleje povedou právě tudy? Kraj tvrdí, že ne. Stejně tak úřad ve Světlé i starostka Bártová. Byl to ten samý subjekt, český stát, který povolení vydal, a je to ten samý subjekt, který ho v této chvíli dementuje. Hovoří náměstek ministra dopravy Petr Šlegr.

Petr ŠLEGR, náměstek ministra dopravy České republiky
--------------------
O tomto jsme bohužel nebyli informováni, je to asi na podnět k prošetření, jak k tomu mohlo dojít.

Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Kraj se cítí bez viny.

Jitka SVATOŠOVÁ, mluvčí kraje Vysočina
--------------------
Není to kraj, který by něco zakazoval v obci stavět.

Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Úředníci ze Světlé ukazují prstem právě na kraj a ministerstvo dopravy říká, že vysokorychlostní trať je stavba mezinárodního významu a že ji musí všichni respektovat. V Nové Vsi u Světlé mezitím vyjednali užší koridor, který je standardně tři sta metrů na každou stranu od kolejiště. I přesto ale krajní parcely stojí v ochranném pásu. Další oslovený stavebník také krčí rameny.

osoba
--------------------
Kdyby to třeba vedlo podle dálnice nebo nějaká jiná varianta, kde už to prostě ta příroda je nějakým způsobem narušena tou dálnicí třeba, tak určitě by to bylo lepší řešení, než tady nějakým způsobem to projektovat. A navíc teda si myslím, že ta Vysočina je dost členitá a určitě to nebude nejlevnější varianta.

Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Na mapě jsou zakresleny celkem tři verze železnice a připravuje se čtvrtá. Také proto, že ta s označením HB neuškodí jen Nové Vsi, ale také blízkým Služátkám. Kolejiště prochází středem vesničky.

Hynek BOUCHAL, místostarosta Služátek
--------------------
Samozřejmě, že to vnímáme jako naprostou šílenost, jako naprosto neuvěřitelnou věc, my si to vůbec nedovedeme představit, jak je to myšlené. Navíc nás v podstatě dodneška nikdo oficiálně o té věci neinformoval, občany o tom nikdo nezpravil. Byla sice vedena nějaká jednání s obecním úřadem, ale všechno to probíhá na velmi neoficiální rovině a v momentě, kdy se zeptáte jakéhokoliv zainteresovaného politika na vysokorychlostní trať, tak každý před vámi uteče, každý prostě strká hlavu do písku a nechce s tím nic mít, protože to je samozřejmě věc, která v těch Služátkách rezonuje velmi negativně.

Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Reaguje místostarosta Služátek Hynek Bouchal. Zmiňovaná čtvrtá varianta počítá s tím, že koleje povedou co nejblíže dálnici D1. Potvrdil to náměstek ministra Šlegr.

Petr ŠLEGR, náměstek ministra dopravy České republiky
--------------------
Nová varianta má ve svém zadání napsáno to, že musí mít maximální souběh s dálnicí D1, aby ta fragmentace, to poškození, to rozdělení té krajiny, toho území, bylo co nejmenší. Tuto variantu v současné době studijně prověřujeme.

Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Po kolejích budou kromě rychlých vlaků jezdit také obyčejné soupravy.

Petr ŠLEGR, náměstek ministra dopravy České republiky
--------------------
Tratě musí sloužit především pro vnitrostátní dopravu. Máme i studie, které říkají, že v podstatě jejich využití z osmdesáti procent bude vnitrostátní, a po této trati by jezdily nejenom vlaky Praha - Brno, ty nejrychlejší, ale vlaky, které by u Jihlavy sjely tak, aby vlastně mohly obsloužit Jihlavu.

Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Co ale taková stavba dá nebo vezme Vysočině? Názor úředníka Luboše Šolce ze Světlé:

Luboš ŠOLC, Stavební úřad ve Světlé nad Sázavou
--------------------
Tato stavba rozdělí území kraje na dvě části, zpřetrhá přirozené vazby, těžko bude asi řešena v koridoru kterákoliv komunikace, polní cesty a tak dále, čili domnívám se, že to obyvatelům Vysočiny pouze zkomplikuje život.

Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Stavební omezení v Nové Vsi má díky nové variantě skončit za dva roky. Záleží ale na politických tlacích z ministerstva. Krajské zastupitelstvo v Jihlavě dráhu jako celek odmítlo a existuje i zamítavé usnesení. Ministerstvo dopravy ale kontruje, že je to stavba mezinárodního významu, kterou nelze takto jednoduše zamítat. Všechna dotčená města a vesnice musí ve svých územních plánech počítat s takzvanými rezervními pozemky pro její výstavbu. Ta by měla začít kolem roku 2016.

osoba
--------------------
Myslím si, že je to věc, která nám tam určitě nic nepřinese. Tady v podstatě z té rychlodráhy nikdo nic mít nebude. Někdo namaloval nějaký projekt na papír a rychlodráhou rozdělit tak pěknou přírodu je docela škoda.

--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Tak jste slyšeli příběh, nebo řekněme případ, který na Vysočině natočil Milan Kopecký, náš kolega, redaktor, reportér. Pojďme to shrnout. Někdo si koupí pozemek, dostane stavební povolení k rodinnému domku a najednou zjistí, možná třeba právě v tuto chvíli, že buďto přímo jeho pozemkem, nebo kolem povede železniční trať. No, pravda, i když se zúží koridor na tři sta metrů, tak mít rodinný dům tři sta metrů od trati, to chce hodně si zvyknout, než vám ty vlaky přestanou úplně vadit. Posloucháte pořad Jak to vidí Jana Lorencová a reportéři. Jana Lorencová je samozřejmě spolu se mnou ve studiu. Jano, jak si vy představujete nějaké řešení? Existuje vůbec nějaké? Protože opřít se o zájmy Evropské unie, to je dnes ani ten praktické, jako moderní.

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Skoro móda, ano. To řešení existuje docela jistě a spočívá především v rukách občanských iniciativ. Především v rukách těch lidí, kterých se to dotýká, ti by se měli nějak sdružit, dát najevo svůj zájem, a samozřejmě je nutné vzít v úvahu, který zájem je takzvaně vyšší hodnoty, který z těch zájmů, jestli tam je opravdu nutné tu vysokorychlostní trať vést, no, tak asi někudy tam jednoho dne povede, jenomže mě by jako občana, jako člověka, který tam má zaplacený nějaký pozemek a má povolení ke stavbě, tak by mě především zajímalo, kdo vytvářel ty varianty toho ... pro tu vysokorychlostní trať, protože ony už byly vytvořeny, jak jsme před chvílí slyšeli v tom příspěvku Milana Kopeckého, byly dokonce tři a teď se připravuje čtvrtá varianta. Mě by samozřejmě jako občana zajímalo, kolik ty předchozí varianty vůbec stály, jaké byly náklady už do toho vloženy a proč se dneska připravuje varianta čtvrtá, kolik bude stát tato čtvrtá varianta, a chtěla bych mít jistotu, jestli je to varianta poslední. A další věc, jak jsme slyšeli, zaznělo tam, že by to vlastně mělo být podnětem ta reportáž nebo to, co v ní odeznělo, k nějakému prošetření toho, jak k té situaci vůbec mohlo dojít. Tam rozhodně by měl někdo nést odpovědnost za to, že se nebavil s těmi občany. Oni přece jak k tomu přijdou dneska, vybrali si pozemek, těšili se na to, že si tam vybudují domov, a najednou se dozvídají, že jim kolem plotu nebo kolem oken bude jezdit vysokorychlostní vlak. To je, myslím, vůči občanům strašně nefér a myslím si, že by měli, nejenom tam na té Vysočině, ale obecně, že by se víc měli umět drát o svá práva.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Tady je ale jiný problém, to je taky skoro módní říct: Mělo by se to vyšetřit. Jenomže my víme, jak to kolikrát dopadne. Pokud to dojde k soudu, tak ve finále po mnoha letech tahanic se zjistí, že vlastně za to nikdo nemůže, nikdo není hnán k odpovědnosti a lidi jsou z toho ne trochu, ale docela dost znechuceni. A další módní věta: Vždyť to jde z našich daní. Zajímá to vůbec někoho?

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Já se obávám, že skutečně se z toho stalo spíš takové klišé už, jako kdyby nám nedocházelo, že když řekneme "platí to stát, to je ze státní kasy", takže každá koruna, která se do té státní kasy dostává, tak jde od nás, daňových poplatníků, čili když se řekne "to se platí z daní", no, tak to jde z našich peněz, z našich konkrétních peněz, ten stát jinou možnost, než ty peníze tam dostávat právě formou daní, vlastně nemá. Takže to všechno platíme my. Platíme jak ty varianty, které se vytváří k té vysokorychlostní trati na té Vysočině, platíme všechny tyto věci ze svých daní. To jsou věci, které si musíme v hlavě nějak srovnat a musíme si na to zvykat, a mně to připadá strašně dlouho už, těch osmnáct let po těch listopadových změnách, mně připadá strašně dlouhá doba na to, že jsme si na to ještě nezvykli.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
My teď sledujeme samozřejmě tahanice na té nejvyšší politické úrovni, pak je další věc, když přijde malý, docela "malý občan" na úřad, tak samozřejmě jsou úřady, buďme spravedliví, kde se chovají velmi decentně, pomohou a pomáhají lidem, a jsou úřady, kde úředník je pán a "já se s vámi o tom vůbec nebudu bavit", pak k tomu přijede televizní kamera, rozhlasový mikrofon "běžte ven, vy tu vůbec nemáte co dělat", pak nepomůže nic jiného, než aby se občan vzbouřil. Těch možností pravda taky není tolik, ale třeba co taková petice?

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
To je určitě pravda, petice, referendum, jakýkoliv nástroj, který je běžně užívaný ve společnostech, v těch, které si říkají civilizované společnosti, jako nástroj jakéhosi tlaku na vlády a na i místní zastupitelské sbory, protože to je povinnost ve většině zemí brát na názory občanů zřetel. Některé státy to mají dokonce zakotveno v ústavě a prostě musí se zabývat tím, když tam ty názory občanů dostanou, ať už formou petice, nebo jinou formou, ale prostě musí se tím zabývat. Ono je to totiž o tom, což se taky neustále opakuje a už se z toho stává pomalu klišé, a to je občanská společnost.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Posloucháte Prahu, Český rozhlas 2, Jak to vidí Jana Lorencová a reportáži. Jano, vy jste natočila desítky, troufnu si říct stovky reportáží, byla mezi nimi i nějaká, která vyústila třeba v petici, v místní referendum?

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Já o tom nevím, jestli jsem dosáhla některou reportáží toho, aby tam vzniklo referendum, anebo aby se lidé začali něčemu bránit jsem nezaznamenala. Naopak mě zavolali ve chvíli, kdy už nevěděli kudy kam, byly to Trhové Sviny, kde podobně jako tady má Vysočinu rozdělit vysokorychlostní trať, tak přes Trhové Sviny má jít dálnice, tam krom jiného mají někteří občané podezření, že tam snad došlo taky k nějakému korupčnímu jednání v průběhu přípravných prací, takže vyvolali referendum, nebylo to jenom podezření na korupci, ale byly tam i konkrétní jiné zájmy, aby to město zůstalo zachováno v té historické podobě. Oni nakonec vyvolali petiční, rozdali petiční archy, shromažďovali podpisy, shromáždili jich několik tisíc. Zdálo se delší dobu, že se nic podstatného dít nebude, ale v závěru přece jenom ano. Já jsem teď si ověřovala poslední informace, najednou na ty petice někdo slyší a skutečně oni zřejmě, já jim držím palce ze všech sil, zřejmě dosáhnou té změny toho původního plánu.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Tak já jsem rád, že aspoň tento optimismus z vašich úst zazněl. Jenomže my máme dluh, my se ještě vrátíme k té Vysočině. My bychom za chvíli měli mít u telefonu náměstka ministra dopravy České republiky Petra Šlegra. Já jenom připomenu, že posloucháte Český rozhlas 2 - Praha, pořad Jak to vidí Jana Lorencová a reportáži. Budem rádi, když náměty na příspěvky, na reportáže, na kauzy, budete posílat právě k našim rukám, tedy Český rozhlas 2 - Praha, Vinohradská 12, Praha 2, 12099 směrovací číslo, heslo Jak to vidí Jana Lorencová, když napíšete jméno Jana Lorencová, zpravodajská směna, Pavel Kudrna, všechno to dojde do těch správných rukou dramaturgyně tohoto pořadu Jany Lorencové. Já jenom možná trochu ze zákulisí, Jana právě komunikuje s našimi reportéry, kauzy připravuje, radí se, vlastně dávají dohromady s celým velkým týmem všechny ty reportáže, které potom v našich příspěvcích znějí. U telefonu je náměstek ministra dopravy České republiky pan Petr Šlegr. Pane Šlegře, dobrý den přeji.

Petr ŠLEGR, náměstek ministra dopravy České republiky
--------------------
Hezký den.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
V reportáži před chvílí zaznělo vlastně z vašich úst, že situace na Vysočině by měla být podnětem k šetření, a co by se podle vás mělo šetřit a vyšetřit?

Petr ŠLEGR, náměstek ministra dopravy České republiky
--------------------
Tak rozhodně je v zájmu těch obyvatel, občanů těch dotčených obcí, aby podali, pokud se domnívají, že byli řekněme zkráceni na svých právech, aby podali podnět na konání příslušných úředníků, byť jsou to úředníci obce, tak vykonávají vlastně státní správu v přenesené působnosti.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Jana Lorencová se před chvíli podivila a řekla otázku, že bychom vlastně měli vědět, kolik ty projekty stály, nejenom ty tři, ale i ten čtvrtý v pořadí. Ví se to? Jsou dostupné nám, obyčejným lidem, tyto údaje, můžeme se někam na to podívat a posléze se alespoň podivit?

Petr ŠLEGR, náměstek ministra dopravy České republiky
--------------------
Určitě. O všechny tyto informace lze požádat podle zákona o svobodném přístupu k informacím, ale pro představu posluchačů takovéto studie, které například vyhledávají trasu, jsou náklady v řádech jednotek milionů korun.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Co byste vy z vašeho místa doporučil lidem, kteří nebudou souhlasit s vybudováním té vysokorychlostní dráhy napříč Vysočinou? A možná bychom to mohli udělat všeobecně, protože jsou další příklady, dálnice, silnice. Co by měli dělat?

Petr ŠLEGR, náměstek ministra dopravy České republiky
--------------------
Tak určitě se zajímat o věci veřejné, to prostě není fráze, ale to znamená sledovat jednání svého obecního zastupitelstva, sledovat jednání krajského zastupitelstva, než si někde pořizují nemovitost, prostudovat si územní plán. Já vím, že se zdá, že to není snadné, ale na druhou stranu nemovitosti si člověk nepořizuje každý den, každý den se nestěhuje. Věci jako územní plán jsou veřejně projednávány, v letošním roce se připravuje politika územního rozvoje, což je vlastně ten nejvyšší územně plánovací dokument, k tomu se konalo několik veřejných slyšení, bylo tam možné vznášet dotazy, podněty a podobně.

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Pane náměstku, všechno to, co jste říkal, ti lidé ale udělali. Oni měli vlastně v rukou všechny podklady pro to, aby mohli zahájit stavbu, a najednou to přišlo pro ně jako blesk z čistého nebe. Ti lidé nebyli nepolíbeni tou informací.

Petr ŠLEGR, náměstek ministra dopravy České republiky
--------------------
Já vám rozumím, a proto opakuji, v tom případě jim doporučuji, aby podali například na ministerstvo vnitra, které se zabývá vlastně výkonem kontroly nad prováděním státní správy v samosprávách, aby podali podnět, protože opravdu o těch trasách vysokorychlostních, ať už přes Vysočinu, byla ta povědomost již od poloviny devadesátých let a poté byly potvrzeny vlastně v roce 2003 a 2004.

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Dá se očekávat v případě nějakého výsledku, které by to šetření snad mohlo přinést, že ten, kdo tam něco zavinil, taky ponese nějakou odpovědnost? On už tam dávno totiž nemusí být a jak už to bývá v našich končinách zvykem, tak se klidně může odvolat na toho svého předchůdce, on vlastně už za nic nemůže, protože on tam přišel až po něm a žádnou odpovědnost si nepřipouští.

Petr ŠLEGR, náměstek ministra dopravy České republiky
--------------------
To v tuhle chvíli neumím říci, já nejsem právník. Lze se určitě, pokud vznikla škoda například pořízením pozemku, kde pak nebude stavět, tak ta škoda se dá určitě vyjádřit a buďto v trestněprávní nebo v občanskoprávní žalobě se domáhat nápravy škody.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Ale to jsou roky, to jsou roky řešení. A teď si představte, pane náměstku, že byste byl vy v pozici toho člověka, který všechny své úspory dá za pozemek, teď si vezme nějakou hypotéku, hodlá stavět, a vy mu doporučíte, aby se obrátil na soud. Co byste dělal vy v tu chvíli?

Petr ŠLEGR, náměstek ministra dopravy České republiky
--------------------
Já se obávám, že bych musel udělat právě to, co jsem radil. Já chápu, že ta situace je velmi nepříjemná, možná tragická, životní úspory, určitě to si umím představit, jak to na ty lidi dopadlo. Já bohužel za ministerstvo dopravy mohu jenom nabídnout to, že my například jsme vedli s bývalým vedením kraje Vysočina, nyní s tím novým chceme vést dialog. A jenom bych upřesnil, ve vaší reportáži byly zmíněny tři trasy, tak do teďka byly vlastně dvě, varianta K a varianta HB, a právě proto, že i ze strany politické reprezentace kraje Vysočina byl vůči těmto dvoum variantám odpor, jsme nabídli vypracování třetí varianty, říkám třetí, ne tedy čtvrté, která by ty dopady na Vysočinu, na krajinu, na obyvatele, zmenšila například právě tím, že by vedla těsněji s tou dálnicí D1. To znamená, sice z pohledu daňových poplatníků jsou to další peníze investované do studie, na druhou stranu bavíme se o investici sto miliard, to znamená je určitě v zájmu nás všech, aby byla vybrána ta nejlepší varianta té stavby.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Dobře, já bych už tohle nechal, to je samozřejmé. Možná bychom se mohli bavit ještě o takzvaných spekulativních nákupech pozemků, což je jistá obrana obyvatel, třeba kteří nesouhlasí s tím, aby přes ty jejich pozemky vedlo cosi a tak dále, ale myslím, že to by bylo na další vydání našeho pořadu, ostatně můžeme to nechat třeba na příště. Já vám v tuto chvíli poděkuji. Mějte se hezky, na slyšenou.

Petr ŠLEGR, náměstek ministra dopravy České republiky
--------------------
Já taky děkuji. Jinak jestli ještě mohu v krátkosti, opravdu my jsme připraveni na dialog jak se zastupitelstvem Vysočiny, tak i s občany jednotlivých obcí. Chceme, aby opravdu někdy ta vysokorychlostní trať Vysočinou mohla vést a aby měla na občany co nejmenší dopad. Děkuji.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Jana Lorencová si teď udělala pár poznámek, my tu reportáž dokončíme. Za pár měsíců se k tomu vrátíme a budeme pevně věřit, že to bylo vyřešeno zdárně ve vztahu ke společnosti jako celku i k jednotlivci. Děkuju, mějte se hezky. Na shledanou.

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Na shledanou.