Přepis: Kadeřavost broskvoní - 10. prosince

moderátor
--------------------
Před námi je Zahrádkářská poradna. Jak už jsem prozradil, tak našimi vlastně pravidelnými hosty jsou Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, oba spolupracovníci časopisu Receptář. Vítejte, dobrý den.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Krásný den.
moderátor
--------------------
My dnes budeme mluvit o kadeřavosti broskvoní. Co to je?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Možná, že by se vám zdálo, že je to trošičku nevhodná doba mluvit o kadeřavosti broskvoní, ale vůbec to není pravda, jak by si někdo myslel, protože kadeřavost broskví vzhledem k závažnosti je houbové onemocnění, které vlastně napadá v posledních letech, dá se říct, všechny broskve a zasahuje téměř celé území naší republiky. Takže je to takovým problémem číslo jedna pro všechny pěstitele broskvoní. Je to tedy houbové onemocnění, jak jsem řekla, latinsky se jmenuje Taphrina deformans a napadá především listy. Projevuje se brzy na jaře krátce po vyrašení, kdy dochází k naprosté deformaci, opravdu vlastně ke zkadeření listů, kde se vytvoří až červené puchýře. Listy vlastně jakoby ztrácejí svoji funkci, jsou úplně křehké a posléze opadají. Nebo pokud je neotrháme, tak samy posléze opadají, ale pozor, vzhledem k tomu, že ta broskev musí vlastně vytvořit listy nové, tak se výrazně oslabuje. Oslabuje se nejen po dobu vegetace, ale současně i následně přes zimu, kdy dochází vlastně k nedostatečnému vyzrávání ve dřevě a takový strom předčasně může odumřít.
moderátor
--------------------
Jak častý je výskyt této nemoci?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Každoročně je to v závislosti na počasí a řekla bych, že možná tento rok byl trošičku mírnější, co se týče výskytu, ale všechno se odvíjí od průběhu počasí. A především závisí na vhodné ochraně, která by se měla samozřejmě provádět v tomto období. Proto tady sedíme.
moderátor
--------------------
Tak no a co můžeme tedy udělat pro ochranu?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Je tady velice krásné, Liduška teď to nakousla, prostě ta ochrana se musí dělat v tuto dobu. To je právě ten hlavní důvod, proč jsme se na toto téma sešli již nyní, protože zimní období je právě to období, kdy dochází již prvotně k infekci. Dříve se často říkalo stříkat proti kadeřavosti broskvoní na začátku rašení. Tak nikoli. Novými poznatky už je zjištěno, že to je právě pozdě, že v tuto dobu, kdy už začíná strom rašit, může být dávno zinfikovaný, takže to ošetření prakticky nemá vůbec žádný význam nebo minimální dopad. Mělo by se ošetřovat během zimy, a to tak, že teplota vystoupí na 5 až 7 stupňů nad nulu, což často se v zimě stává, současně s ovlhčením nebo dlouhodobým ovlhčením toho stromu. To je vlastně období leden až někdy březen, kdy k tomuto může dojít. A dochází k infekci. Infikují se pupeny. Takže pokud tyto teploty jsou zhruba dva tři dny po sobě, musíme vyrazit na zahradu a ošetřovat. To ošetření je nutné dělat velice důkladně, ten strom ostříkat celý od těch nejslabších větviček až po ty silné větve, velice důkladně to tím postřikem pokrýt. Takže to je velice důležitá věc. Možná že v předchozím roce nebo v letošním roce té kadeřavosti nebylo tolik právě z toho důvodu, že to zimní období bylo poměrně vyrovnané, poměrně chladné, nebyly ty periody výkyvů, takže nedocházelo k tý infekci. Takže to je možná důvod, proč toho tolik nebylo. Ale naopak předchozí zima nebo dvě zimy zpátky byly velké výkyvy v teplotách a vím, že bylo řada pěstitelů, kteří říkali, že museli pětkrát i sedmkrát během zimy ošetřovat, protože právě docházelo k tomu vzestupu teplot, ovlhčení a nebezpečí infekce.
moderátor
--------------------
Jaké máme k dispozici přípravky?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Těch přípravků je samozřejmě celá řada a ještě je tady celá řada takových by se dalo říct mechanických opatření. Co se týká těch mechanických opatření, tak pakliže dojde už k napadení, tak samozřejmě nebudeme čekat, až ty listy spadnou, ale je lepší je otrhat bezezbytku, pokud je ten stromek samozřejmě menších rozměrů. A samozřejmě potom je důležité ty listy spálit nebo aspoň důkladně zkompostovat nebo vyhodit do popelnice. Rozhodně nenechávat pod stromy. A co se týká postřiků, tak jak už tady řekl kolega, tak tady začneme s postřiky, jakmile tedy zimní teplota se dostane kolem těch sedmi stupňů a používají se především přípravky na bázi mědi. Ideální je například Kuprikol, ale můžeme použít i přípravek Syllit, Delan, Ditan a Šampion. To jsou všechno možnosti, které se dají využít. Ty postřiky by se měly používat tedy, jak už tady bylo řečeno, pravidelně po celou, po celé zimní období a ne čekat až na jaro.
moderátor
--------------------
Tak další otázky můžete teď telefonovat, tedy teď, po krátké písničce Ludmile Duškové i Janu Kopřivovi na čísla, která znáte, ale pro jistotu je připomenu. 2215525298 nebo 221552599. Bude následovat i chat na internetu, adresa je praha.rozhlas.cz.
moderátor
--------------------
V zahrádkářské poradně dnes mluvíme s Ludmilou Duškovou a s Janem Kopřivou. Připomenu naše telefonní čísla. 221552598 anebo 99 na konci. A můžete volat tedy dotazy ke kadeřavosti broskvoní. O tom dnes mluvíme. Měli bychom mít první telefonát. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Já bych měla spíš takovou malou připomínku než dotaz. Jak zaznělo, že by se měly otrhávat ty listy, nečekat až spadnou, já si myslím, že to je kontraproduktivní, protože ty listy si zachovávají stále asimilační funkci a choroba už se z nich nešíří. Čili ten strom vyčerpáváme ještě tím, že ho zbytečně připravíme o listy. Naopak bych doporučila hnojení a potom ostříhat /výpadek signálu/ kde se ta choroba vyskytuje. Tak jestli by mi ...
moderátor
--------------------
Rozumíme. Ano, uslyšíte odpověď. Děkuju, že jste zavolala.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Jenomže bohužel jsou případy, kdy ta choroba napadne úplně celý strom a ten pak vypadá úplně k nepoznání proti původnímu stavu nebo proti tomu, jak by měl vypadat. A protože ty listy stejně opadnou a protože zůstávají na zemi a není to příliš dobré ani to není vhodné, aby tam zůstávaly, tak si myslím a doporučujeme, aby se ty listy, pokud to je možné, já jsem to tady řekla, pokud ten strom je natolik malý, že to jde, tak aby se radši ty listy odstranily a měl ten strom prostor k tomu, aby vytvořil listy nové.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já bych ještě možná k tomu doplnil, že pokud včas se ty listy otrhají, tak nedojde k infekci letorostu. Pokud tam necháme, tak ta houba dál postupuje a infikuje letorosty a je to určitě horší, než když odstraníme ty listy. Navíc ty listy, pokud jsou silně napadené, tak ta asimilace tam je prakticky nulová. Takže tam nemají opravdu opodstatnění.
moderátor
--------------------
Pojďme k dalšímu telefonátu. Dobrý den.
posluchač
--------------------
Dobrý den, Fleks, Budějovice. Prosím vás, mohl bych mít dotaz na vaše hosty ohledně citrusů, citroníku konkrétně?
moderátor
--------------------
No zkusme to.
posluchač
--------------------
Prosím vás, máme asi 20letý citroník, kterej teda neplodí, a má teď listy. My jsme ho umístili do místnosti, kde je tak kolem 10, možná lehce nad 10 stupňů a vypadá to, že na něm jsou nějaké ty puklice nebo jak se to přesně nazývá, nevím. A dole na podlaze se nám objevuje taková jakoby lepkavá nějaká šťáva. Teď bychom rádi věděli, co s tím, jestli nám můžete poradit.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak já vám zkusím poradit. To, že vám neplodí, teda že ho máte tak dlouho, tak to si můžeme podat ruce. Já mám také citroník asi 20 let, je nádherný, vypadá krásně, přes léto ho máme venku, přezimuje ve stejných podmínkách, jak vy říkáte, kolem 10 stupňů, ale je to z toho důvodu, že to je prostě vypěstované z pecky, není to roubované, takže tam asi jako těžko docílíme toho květenství nebo nějakých plodů. V našich podmínkách se to opravdu takto příliš často nedaří u takových rostlin. A jinak to lepkavé a to, co na to máte, to jsou asi červci. To vypadá na červce, což jsou škůdci, kteří napadají vlastně rostliny hlavně v zimním období v bytech, kde je stálá teplota a určitá vlhkost, takže ochrana tady je možná, použít přípravek Agrion, úplně ideální věc, případně v kombinaci s přípravkem Mospilan a stříkat a stříkat a stříkat. Znamená to tedy stříkat a stříkat asi to, že budeme ošetřovat tak v intervalech 3 až 5 dnů a dovolím si říct, že 4x, 5x i 6x musíme takovou léčebnou kúru udělat, abychom ty škůdce zlikvidovali, protože když se dobře podíváte, tak ten škůdce má na povrchu těla takovou vatičku, která právě zabraňuje vstupu těch přípravků do těla toho škůdce. Tím pádem velice špatně se likviduje. Takže to opakování je tam nutné.
moderátor
--------------------
Postupme k další posluchačské otázce. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Haló?
moderátor
--------------------
Ano, máte slovo prosím.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, Věra z Horní Břízy. Prosím vás pěkně, já bych měla dotaz na paní Duškovou nebo pana doktora, mně je to jedno celkem.
moderátor
--------------------
Dobrá a ptejte se.
posluchačka
--------------------
Potřebuju vědět, 7 let stará broskev a ta kudrnatost se projevuje, to otrhám, to je bez problémů, a to, co nespadne, jako ty plody, jo, tak ty mi spadnou proto, že jsou shnilý. Jo, normálně to napadne hniloba, já nevím proč.
moderátor
--------------------
Ano, tak teď se to dozvíte.
posluchačka
--------------------
Děkuju moc.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano. To je zase z toho důvodu, že ty plody jsou napadeny moniliovou hnilobou a to je vlastně choroba, která ..., opět houbová choroba, která se vyskytuje velmi často právě u tohohle toho ovoce. Nejen broskví, ale meruněk, samozřejmě třešní, višní. A tady byste zase měli dělat včas postřik. Na to je dobrý přípravek Horizon, ale musí se opravdu použít včas, protože někdy ta moniliová hniloba plodů je ještě spojena s moniliovým úžehem takzvaným a to je zase zasychání konců větví, anebo mladých letorostů. Ty by se měly odstranit. Co se týká plodů, tak tam se dají docela dobře tím postřikem zachránit.
moderátor
--------------------
Tak to je jednoznačná rada. Dívám se do režie. Máme další dotaz, dobrý den. Prosím? Jste ve vysílání.
posluchačka
--------------------
Haló?
moderátor
--------------------
Ano, už vás posloucháme.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady je Moravský Krumlov, Ilková. Prosím vás pěkně, pochopila jsem dobře, že ty postřiky těch broskví těma nějakýma prostředkama se můžou začít dělat už teďka a v podstatě přes celou zimu i několikrát za zimu?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ano, velice dobře jste to pochopila, přesně tak. Je to dané na závislosti na té teplotě. Pokud bude třeba v lednu teplota stále minus 5, minus 10 stupňů pod nulou nebo maximálně vystoupí k nule, tak je bezpředmětné ty postřiky dělat, protože k té infekci nedochází. Vzrůstem teploty na těch 5 až 7 stupňů právě k té infekci dochází. Takže pokud se třeba 5x za tu zimu stane, že ta teplota takhle vystoupí, budeme 5x stříkat. Pokud se to stane jenom jednou, tak budeme stříkat jenom jednou, protože nemá význam a nebudeme stříkat určitě, když bude mrznout, jo, takže tak je to.
moderátor
--------------------
A ještě jeden telefonát. Dobrý den. Tak je tam někdo? Dobrý den, máte slovo, prosím.
posluchačka
--------------------
Ano, ano, dobrý den, Monika. Já jsem se chtěla zeptat, my máme zahrádkářskou kolonii a jak je plot, tak soused má ty broskvoně. Každý rok má kadeřavost, ale úplně strašnou, že mu strom celý, vlastně všechny ty stromy opadá, i když stříká. A já mám hned vedle višeň, jestli ..., a ta višeň mi taky prostě nejde. Jestli je to možný, že by to od sebe dostaly nějak.
moderátor
--------------------
Ano, rozumíme.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ne, ne, v žádném případě. Ta kadeřavost broskvoní je typická pouze pro broskvoně, višně se netýká. Co se týká višní, tak tam spíš bude otázka třeba výživy nebo nevhodného stanoviště. Rozhodně věnujte pozornost třeba i vápnění, protože právě višeň potřebuje dostatek vápníku, takže na to pozor. Na podzim by to chtělo přihnojit superfosfátem nebo draselnou solí. To znamená dodat fosfor, draslík, no a ten vápník a já si myslím, že to pak bude určitě v pořádku.
posluchačka
--------------------
Děkuju.
moderátor
--------------------
Také děkujeme, na shledanou. No, a může pomoci vhodná výživa i proti kadeřavosti broskvoní?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Takhle, proti kadeřavosti broskvoní asi úplně nepomůže, spíš bych viděl, že pokud je strom dobře živený, znamená to, že je vitální a je všeobecně odolnější. Ale ta houbová choroba samozřejmě přichází vzduchem, infikuje se přes pupeny, takže ta výživa sice nutná je, ale té kadeřavosti nepomůže. Přesto si myslím, že u broskví jako u málokterých plodin je důležitá velice dobrá výživa. A mně se líbí, že na trhu se objevila dokonce hnojiva, v takových oranžových krásných pixličkách jsou a jsou to přímo hnojiva, výživa pro broskve. U těch broskví je možná dobře, aby se opravdu dostala ta výživa až ke kořenům, dělat takzvané sondy. Takže buď půdním vrtákem nebo nějakým rýčem udělat díru do hloubky třeba až půl metru a do té lít roztok toho hnojiva, aby to bylo opravdu u těch kořenů a ten strom to dokonale dokázal přijmout. Určitě se nám to vyplatí a budeme mít krásné plody.
moderátor
--------------------
Tolik dobrých rad v několika málo minutách od Ludmily Duškové a Jana Kopřivy, spolupracovníků časopisu Receptář. Ale ještě nekončíme. Můžeme pokračovat dál na internetu, budete-li chtít, je to na vás. Ptejte se na adrese praha.rozhlas.cz. Já vám popřeji asi hezké Vánoce, nevím, jestli se do té doby uvidíme, ale pokud ne, tak ať se daří. Mějte se hezky, na shledanou.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Přejeme také krásné Vánoce, děkujeme a na shledanou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.