Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 18. dubna

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Zdraví vás Věra Štechrová a se mnou ve studiu je dnes politoložka, profesorka Vladimíra Dvořáková, dobrý den.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Dobrý den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Jak si ANO povede při dalším pokusu dojednat vládu s ČSSD a co dělá se státem dlouhé bezvládí? Řítí se Slovensko do chaosu nebo má šanci konečně přetrhat letité korupční vazby? A o čem vypovídá vítězná fotka soutěže World Press Photo, na které je hořící demonstrant zachycený při protestech ve Venezuele? O tom všem budeme v následující půlhodině mluvit. ANO se napodruhé pokouší dohodnout na sestavení menšinové vlády s ČSSD s podporou nebo tolerancí KSČM. Minule vše ztroskotalo na personálním obsazení vlády a největším problémem se ukázalo býti ministerstvo vnitra. Teď si vyjednavači obou stran uložili bobříka mlčení a o návrhu, který předložila ANO ČSSD neproniknutelně mlčí. Paní Dvořáková, je teď větší pravděpodobnost, že se ANO a ČSSD dohodnou, než byla před 2 týdny?

Čtěte také

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Tak mohli bychom říci, že možná trochu větší je, protože se vrátili k jednacímu stolu, program víceméně už byl předtím dohodnut nebo tam, kde tedy by bylo možné se shodnout na programu, to nebude problém, ale problém bude samozřejmě to obsazení personální, zejména to, jestli sociální demokracie získá vlastně nějaké ministerstva, která by umožňovala kontrolovat, zda nedochází k ovlivňování vyšetřování pana Babiše. Ta podmínka, že by pan Babiš jako člověk, který je trestně stíhaný, nebyl premiérem, ta se nepodaří naplnit, tam je jednoznačné, že ANO bez pana Babiše prostě vládu sestavovat nebude, takže, nebo aspoň v tuto chvíli to je, tak to vypadá, jestli můžeme říkat, že je jisté, takže pro sociální demokracii je ta kontrola těch určitých ministerstev vlastně klíčová a to nejenom z důvodu toho kontrolního mechanismu, ale i z důvodu toho, že vlastně ona si musí nechat tu dohodu s ANO schválit členskou základnou a tam tedy členská základna, která, nebo vlastně i usnesení, které bylo sociální demokracií na různých úrovních, vlastně nechtěli vůbec jít do koalice s premiérem, který je trestně stíhaný. Takže minimálně ty kontrolní mechanismy bude muset ten vyjednávací tým předložit, aby byla šance vlastně toto schválit. Další věc je, kterou my nevíme v tuto chvíli, je, jak dopadne sjezd KSČM a zda KSČM bude tím partnerem, který by umožnil tolerovat menšinovou vládu ANO a ČSSD. A nakonec my ani nevíme, jestli prezident Zeman se nakonec rozhodne pana Babiše jmenovat i v případě, že by byla jakási dohoda uzavřena, protože přeci jenom z hlediska strategie těch jednotlivých aktérů, tak je tam vidět, že pan prezident by rozhodně dával přednost vládě, kde by měl svůj výrazný vliv, proto také vlastně navrhoval SPD, protože myslím si, že s panem Okamurou by ten vliv nesporně měl poměrně jednoduchý, tak a další strategie, které my vlastně nevíme, co chce ANO. Hodně se spekuluje, byť ne tedy asi veřejně, ale spíše možná v akademickém prostředí, že pan Babiš možná hraje nakonec na předčasné volby, protože je zajímavá taková ta strategie jednání v regionech vlády, a tohle to bývá zvykem dělat prostě v předvolební, jako součást předvolební kampaně nejenom prezidentské, ale vlastně, vlastně vládní. Vždycky se před volbami začalo jezdit do krajů a zasedaly vlády v krajích. Takže tahle tradice tady byla. Můžeme přemýšlet, jestli toto je dlouhodobý marketing, že pan Babiš si toto už předem dělá na volby za 4 roky, ale trochu je podezření, že vlastně ta karta možných předčasných voleb vlastně je ve hře, byť se o ní nehovoří a všichni ji vlastně fakticky odmítají.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Navíc ještě včera oznámil svůj konec v čele Generální inspekce bezpečnostních sborů Michal Murín, který už od února vedl spor s Andrejem Babišem. Ten se ho snažil odvolat. Může tohle ještě navíc nějak ovlivnit ta vyjednávání o sestavení vlády?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Tak samozřejmě, že tam z hlediska těch kontrolních mechanismů, protože GIBS může, je to vlastně instituce, která kontroluje bezpečnostní sbory, takže tam byl přes GUBS možný nátlak na vyšetřovatele, na kterého koneckonců dělal nátlak i pan premiér nebo lépe řečeno dělal nátlak, mnohokrát se o něm vyjadřoval nebo lidi z jeho okolí se o něm vyjadřovali o tom vyšetřovateli jako velmi, velmi negativně a vlastně ten nástroj, který by byl, by byl přes generální inspekci, takže toto může také hrát určitou roli. Já bych se nechtěla vyjadřovat k panu Murínovi, jestli došlo k pochybení nebo nedošlo. Tady to, co bylo nestandardní, bylo, že vlastně se vytvářel jakýsi nátlak na něj, aspoň teda podle jeho vyjádření a dlouho se o tom spekulovalo. Prostě pokud byly pochybnosti, tak se mělo postupovat prostě tím kázeňským řízením, které bylo zahájeno asi teprve před 14 dny, postavení mimo službu, odvoláním a nikoli vlastně takovými signály, že možná, kdyby tedy byl poslušnější, nebo je to i signál pro toho, kdo nastoupí poté, že se bude dostávat pod politický tlak, a to si myslím, že je velmi špatně a zase je to jedna z věcí, kterou by asi sociální demokracie měla brát v úvahu.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste mluvila o tom, že do hry vstupuje také komunisty, také komunistická strana, která má v sobotu sjezd. Jak moc podle vás záleží další osud Vojtěcha Filipa v čele strany právě na výsledku jednání o vládě?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
No, nutno říci, že vlastně tenhle ten výsledek jednání o vládě nebudou vědět, protože až v pátek začne první vyjádření sociální demokracie ...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A komunisté velmi tlačí na to, aby v pátek večer věděli, jestli bude jednání pokračovat a jestli je to nadějné.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Ano, ano, a je to i v souvislosti s tímto sjezdem, samozřejmě pro pana Filipa je to složitější situace v tom, že vlastně došlo k velmi špatnému výsledku voleb především proto, že část protestních hlasů prostě odebraly jiné politické strany, a pro něj, pokud by se stal jakýmsi, jakousi součástí toho vládního uspořádání, byť třeba by nebyli součástí vlády, to se nepředpokládá, tak by to znamenalo po dlouhé době jakoby jakousi legitimaci komunistické strany jakožto aktéra, který je státotvorný.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Což je významné plus.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
To je významné plus, ale nutno říci, že by to nebylo poprvé, protože státotvorně se ta komunistická strana zachovala třeba i při volbě prezidenta Klause, takže by to nebylo poprvé, ale bylo by to na té vládní úrovni, což by znamenalo určité odblokování i vlastně politické scény, protože my si musíme uvědomit, že komunistická strana, která zde legálně existovala, ale zároveň byl velký tlak, aby nikdy nebyla součástí toho vládního uspořádání, vytvářelo pro sociální demokracii blokaci, že neměla nikdy partnera na levici a vždy pokud šla do vlády, tak musela dělat koalici s pravostředovými stranami, což je samozřejmě velmi komplikující faktor. Stejně jako kdysi teda potom byla třeba ta opoziční smlouva, taky vlastně důsledek tohoto bloku. Takže pro něj by to znamenalo určitou rehabilitaci toho, že byť tedy ve volbách ztratili ty protestní hlasy, ale na druhou stranu byli, řekněme, se stali silou, která je brána jako součást vlastně vytváření těch vládních politik.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem tady se dost operuje pojmy podpora vlády nebo tolerance vlády. Je to v tom zásadní rozdíl a co by komunistům vyhovovalo lépe?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Tak ono těch možností je samozřejmě celá řada. Ono už jde jenom o to, jakým způsobem by se třeba hlasovalo, to znamená, jestli by odešli ze sálu a snížili kvórum té ...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
To je ta tolerance pravděpodobně.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
To je ta tolerance. Podpora, že by přímo vyjádřili vládě důvěru, ve které by vlastně nebyli. U té tolerance je to složitější, protože to zase předpokládá jednotný klub sociální demokracie a to, že teda vlastně nikdo se nepostaví proti této koalici a to taky vlastně je věc, kterou úplně nevíme.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes jde na Hrad předseda lidovců Pavel Bělobrádek. Zítra Jan Hamáček z ČSSD. A to je možná zajímavá schůzka, protože v pátek se má sejít právě předsednictvo ČSSD, které má rozhodnout, jestli bude dál ČSSD pokračovat v jednání o vládě. Takže jde si Jan Hamáček na Hrad pro požehnání?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Tak já bych to takhle nedefinovala. Víte, já osobně se domnívám, že opravdu pan prezident by velmi rád měl i jakoby svojí vládu nebo své lidi ve vládě. To už se objevovalo i za Václava Klause snaha ovlivnit tu vládní politiky, což v tom našem systému příliš by být nemělo. Na druhou stranu se pak často zase kritizoval pan prezident, že nedělá toho moderátora, a já v tuto chvíli nevím samozřejmě, co je obsahem těchto jednání, ale standardní postup prezidenta v takové to situaci podle mého názoru je, že si zve předsedy politických stran, jednotlivé předsedy, viděla bych i možnost třeba formátu, kde by víc těch politických stran hledalo nějaké řešení v určitém momentě. Takže v této chvíli to beru prostě jako standardní postup prezidenta, který si zve předsedy politických stran, aby sám se zorientoval vlastně, jaké jsou možnosti vlastně do budoucna, takže tady to bych viděla jako běžnou věc.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Za 3 dny to bude přesně půl roku od voleb, půl roku, co nemáme vládu s důvěrou. Rekord v délce sestavování nové vlády ještě Andrej Babiš nepřekonal, ten drží s 233 dny Mirek Topolánek, ale už je tedy Andrej Babiš na druhém místě. No, a úplným rekordmanem pravděpodobně v délce sestavování vlády je v Evropě Belgie, kde to v roce 2010 trvalo 541 dní. Tak jak ovlivňuje stát to, když dlouho nemá vládu s důvěrou, anebo naopak se tam ta vlády, ty vlády velmi často střídají, jako třeba v Itálii?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Samozřejmě tohle je nebezpečná situace, protože ta vláda s důvěrou, ať už se tady říká cokoli, tak má nižší míru legitimity a skutečně by neměla dělat zásadní rozhodnutí, byť pokud je postavena před určitý problém, tak ho musí nějakým způsobem řešit. Někdy koloval tady vtip, myslím, že za pana Topolánka, že Česká republika je největší nevládní organizace na světě, ale prostě je to něco, co destabilizuje. Záleží samozřejmě na hloubce konfliktu. Belgie, která etnicky rozdělená, Vlámové, Valoni, je tam to samozřejmě mnohem ještě i komplikovanější potom sestavování té vlády. Tady u nás by se dalo říct, že teoreticky, přestože máme 9 politických stran, což je skoro dost, ale zase není to tak dramatické, by vlastně sestavení vlády nemělo nic moc příliš bránit. Máme tu tedy dvě radikální proudy, na každém pólu jeden, což není úplně ideální situace, ale problém je tady opravdu trestně stíhaný premiér. To je situace poměrně nestandardní a věc, která komplikuje potom vlastně možnost vytváření těch koalic. Jinak problém nestability a stability. Ono je vždycky otázka, co je nestabilní a co je stabilní. Itálie od roku 46 do té takzvané revoluce soudců 93 nebo 92 vlastně byla v situaci, kdy průměrná doba vlády byla 8 měsíců. Pak vždy byla nějaká krize. Tak někdy vláda vydržela 3 měsíce a znova se začala formovat nová, nemusely být předčasné volby, jenom se znova dohadovaly, anebo vlastně ta vláda vydržela až rok. Tak to se, to se zdálo jako výborné, ale průměrná životnost ministra byla kolem 15 let. Takže tam docházelo jenom k dílčím přeskupováním, vždycky nějaká menší strana se zdálo jí nespokojená, že možná by chtěla jiný resort, protože tam teďko tekly peníze a tak jako začala vydírat. Ono v politologii se opravdu hovoří o vyděračském potenciálu, to je odborný, odborný název, není to nějaká nadávka, ale je opravdu začali vydírat, protože bez té strany to vlastně nešlo a ta vládnoucí strana, to byla vždycky křesťanská demokracie, se buďto, ta nejsilnější strana rozhodla, že jim ustoupí, anebo teda hledala v tom politickém spektru jinou malou stranu, která ji nahradila. Ten problém tam byl, že vlastně tam byly právě dvě strany na krajním pólu, se kterými nikdo nedělal koalici. A to byla teda fašistická strana Italské sociální hnutí a komunistická.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Postkomunistická.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Tam ta byla komunistická jako v těch, v těch obdobích, potom tedy už, už se i přejmenovala. A tohle byl prostě problém, který neumožňoval alternativu. A jakmile nemáte alternativu, tak nemáte kontrolní mechanismus, protože se skutečně střídají ty vlády. A proto jsem mluvila i o tom odblokování situace. Když se středa, střídá pravý střed, levý střed v různých koalicích, tak prostě vždycky ta vláda co přijde, tak se hrozně ráda podívá, jaký kostlivci jsou v tý skříni, že jo, jako co tam nechaly ty předchozí, aby toho mohly použít. A ty, co jsou u moci, to vědí. Ale v momentě, kdy vlastně to střídání máte takové jako, jako napůl a vždycky někdo další pokračuje, tak tam vlastně to není, není tam tenhle kontrolní mechanismus ...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Kostlivci zůstávají ve skříni.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
... a není taky jasná alternativa v rámci toho demokratického systému. Když si řekneme dobře, tak se mi nelíbí pravicová politika, tak budeme mít teďko levicovou. Je levicová, budeme mít pravicovou. Toto je v rámci demokratického systému vlastně přirozená věc, ale tady nastává jako to, že vlastně lidé jsou pak nespokojení a volí krajní póly a hledají to řešení v nějaké radikálním, nějakým radikálním způsobem, což prostě není dobře.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Skoro by se chtělo říct, že není dne, abychom neslyšeli, že na Slovensku dochází k další změně v nejvyšších funkcích. Převčírem oznámil po 3 týdnech ve funkci rezignaci ministr vnitra Tomáš Drucker, a to proto, že nechtěl odvolat policejního prezidenta Tibora Gašpara, čekal na jeho rezignaci, která nepřišla. Konec Gašpara žádali demonstranti po dosud, jak připomenu, neobjasněné vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho družky. Sám Gašpar řekl, že rezignovat nehodlá a den na to včera bylo oznámeno, že ale ve funkci skončí. Tak odchod ministra, který byl přijatelný jak pro vládu, tak pro prezidenta, tak i pro demonstranty, asi tu situaci na Slovensku úplně teď neuklidní.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Určitě to neuklidní a já si myslím, že prostě rysy, které jsou na Slovensku, jsou vlastně obdobné tomu, co se děje u nás, jakým způsobem fungují instituce, jakým způsobem je snaha ovlivňovat určité policejní vyšetřování nebo ta potřeba mít to do jisté míry pod kontrolou. My jsme to u nás viděli mockrát u těch nejrůznějších reforem a rozpouštění různých úspěšných týmů a můžeme vzpomenout ještě z doby opoziční smlouvy pana Šírka, již bohužel zemřelého, který vlastně také najednou v momentě, kdy se vyšetřovaly některé věci, tak byl najednou z čehosi obviněn, že použil počítač domů nebo něco takového poměrně nesmyslného tehdy, takže vidíme, že je tam snaha mít pod kontrolou toto vyšetřování, což už samo o sobě na něco ukazuje. A další věc, která je myslím podobná u nás a na Slovensku, je, že se kolem vlády a vrcholných politických činitelů pohybují lidé, které, kteří jsou vlastně nejasní, netransparentní, neví se, proč tam jsou, jenom se ví, že mají jako určitý vliv. Neprocházejí bezpečnostními prověrkami. Jsou to prostě lidé, kteří ovlivňují cosi, pravděpodobně mají vliv i na určitý tok peněz a ukazuje se, že jsou prostě napojený zase na až mezinárodní skupiny, které se dají podezřívat z toho, že tedy jsou spojeni s nějakým organizovaným zločinem nebo, nebo s výrazně korupčním prostředím, takže toto je něco, co je obrovský problém a to nevyřeší výměna ministra, ani policejního prezidenta. Koneckonců my jsme taky měli i dva policejní prezidenty, že jo, jednu dobu. To je systémová otázka, je to otázka prostě budování státu, budování státní služby a zase my tady viděli jsme hned po nástupu pana Babiše, jak ten zákon, který sám o sobě se moc nepovedl, okamžitě jakoby se využil jeden paragraf a udělala se systematizace míst. Já si nedokážu představit, jak ministr po 2 dnech ministerstvu je schopen udělat systematizaci míst úředníků, které potřebuje a které nepotřebuje. To je naprosto absurdní. Takže tady místo, aby se prostě z dlouhodobějšího hlediska nebo střednědobého vytvářela vlastně taková ta profesionální státní správa, která není závislá přímo, že politik přikáže a vy musíte to udělat takhle, jinak máte padáka, tak vlastně se tady hovoří o výměny těch osob. A na tom Slovensku já si myslím, že je to totéž. Ve svý podstatě nejde ani tak moc o to, kdo tam bude, i když samozřejmě lidé s jistou osobní integritou by byli více než vítáni, ale jde o to, vytvořit skutečně normální postupy, jak toto funguje, jakým způsobem člověk může být odvolán nebo nemůže být odvolán, jaké věci se prostě nedělají. Jako to, aby vytvářel premiér nátlak na osoby, prostě existují postupy, jakým způsobem, pokud se někdo ve vrcholné funkci dopustí chyby, jakým způsobem to řešit. A toto je obrovský problém a nevymění to tam ten tlak na výměnu osob. Podle mě by měl být nahrazen, protože to je, to krásně symbolizuje samozřejmě někoho jsme, vyhráli jsme, teď tam půjde někdo jiný, ale by měl být opravdu nahrazen tím tlakem na fungování institucí, ale zase fungování institucí, když to řeknete na nějaké demonstraci, tak tím nikoho nenadchnete. Takže to je ten problém.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Když mluvíte o těch demonstracích, tak na Slovensku třeba v neděli demonstrovaly desetitisíce lidí, tak kolik lidí je potřeba, aby si vynutilo změny na nejvyšších postech? Jak fungují v politice demonstrace?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Demonstrace je velmi významný signál. Politika by měla vnímat, co si myslí společnost, ale na druhou stranu by neměla dělat přímo jako to, že teď najednou jim někdo nařídí udělejte to, pak jim někdo nařídí udělejte něco jinýho. Ale je to jedna z nejvýznamnějších zpětných vazeb. Proto demokracie vlastně má ty nejrůznější mechanismy od garance svobody projevu, shromažďování, posílání petic, demonstrací, toto všechno je naprosto legitimní nástroj, jak občané mohou dávat vládě své signály. Rozumná vláda by měla si analyzovat, co tedy se vlastně děje, kde je ten problém a hledat jakési řešení, a znovu já říkám, podle mého názoru řešení není jenom výměna osob, i když samozřejmě mohou být velmi symbolické, ale nastavování těch institucí a bylo by dobré, kdyby vláda reagovala i na tahle doporučení. Tato doporučení u nás i na Slovensku třeba přichází i z Evropské unie a popravdě řečeno, nejvýrazněji proti Evropské unii vystupují vždycky ti, co nemají rádi pravidla a procedury, protože v tý Evropě to neznamená, že musí mít pravdu vždycky, někdy, ale jde o to, že by se mělo postupovat podle určitých pravidel a poté i ta politika může být samozřejmě velmi bouřlivá, ale to tady prostě chybí a to je největší problém, bych řekla, u nás a i na tom Slovensku.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Vítězem letošní soutěže World Press Photo se stala velmi drsná fotografie. Je na ní 28letý demonstrant, který začal hořet během jednoho z loňských protestů proti prezidenti Nicolási Madurovi v Caracasu ve Venezuele. Při těch protestech zemřelo na 120 demonstrujících, ale také několik desítek policistů. Při pohledu na tu fotku si asi hodně lidí položí otázku, co se to vlastně ve Venezuele děje. Je to země, která má úžasné ropné bohatství a přitom je tam hyperinflace a nedostatek základního zboží a léků. Proč je na tom Venezuela tak špatně?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Tak to je samozřejmě asi hodně složitá otázka na to, vysvětlit takhle krátce. Já bych řekla, že ten základní problém je možná podobný jako nás, teďko ne, že bych chtěla hrozit, že tady budeme jako ve Venezuele, ale je to prostě slabý stát a nefunkční stát. Ty mocenské elity, které se dostávaly k moci, vždycky ten stát braly jako zdroj, vlastní zdroj pro prosazení buďto vlastních zájmů nebo přímo zdroj pro financování vlastní politiky. Ona Venezuela zažila takové speciální období, od roku 58, kdy byla taková jako jejich opoziční smlouva, která trvala hrozně dlouho, strany se prostě střídaly u moci, kontrolní mechanismy odbourány a někde se to říkalo jako bezvadný pro, pro stabilitu demokracie, říkalo se tomu /nesrozumitelné/, ale tam potom byla narušena tahle ta pohoda, řekněme, nástupem Cháveze, který přišel s velmi silnou vizí, on sám se pokusil o převrat tedy v 92. roce, ten byl neúspěšný, ale v 98. byl potom zvolen jako prezident. Jednoznačně populistický styl a teď chci říci populistický tím, že on byl silně charismatický vůdce, který říkal vizi, to bývá zvykem, že prostě charismatický vůdce má nějakou vizi, která pokud možno není moc jasná a tudíž on pořád ji musí, aby ji mohl realizovat, tak musí býti u moci, že jo, takže on měl vizi, kterou pak pojmenoval socialismus 21. století. Chtěl přebírat prapor revoluce od Fidela Castra a samozřejmě on byl velmi výrazně populární, on po svém dalším zvolení v roce 12, tak potom to už byl vážně nemocný, byť se to příliš nezveřejňovalo, a 2013 zemřel a nastupoval jeho viceprezident Maduro, který už neměl ani takové charisma, kterým by získával podporu a pravděpodobně ta jeho ekonomická politika byla dost šílená. Ta hyperinflace vedla k tomu, že oni si přijali teď vlastní měnu, jako novou měnu, jako, jako, která se jmenuje petro, jako a je, má být podložena barely ropy. Takže to je taky hodně zajímavá věc, příliš se teda nedoporučuje s tím obchodovat jako s bitcoiny, že teda ta, ta, ta ropa asi tam není tak, tak stabilní v tomto směru, ale ta hyperinflace je skutečně obrovská a ve svý podstatě jakákoli práce vlastně nevede k tomu, aby si člověk mohl vůbec koupit potraviny na ten den. Takže je tam hlad, nedostatek potravin, jezdilo se nakupovat do Kolumbie, celkově ta země, bych řekla, má rysy už humanitární katastrofy. Ovšem problém je zase trochu i v opozici, která dlouhodobě nezvládla strategie ani vůči Chávezovi, oni se pokoušeli Cháveze taky svrhnout v roce 2003, ten převrat byl neúspěšný a vlastně ta společnost byla velmi polarizovaná, opozice nějakou dobu bojkotovala volby, pak tam byla, prostě ona i otázka opozice je vždycky důležitá při charakteru a prognózách u toho režimu.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
To říká politoložka, profesorka Vladimíra Dvořáková. Díky, že jste byla s námi ve studiu, na slyšenou.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Na slyšenou.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A zítřejším hostem Jak to vidí bude David Mareček, generální ředitel České filharmonie. Věta Štechrová přeje příjemný poslech dalších pořadů.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.