Přepis: Jak to vidí Vladimír Beneš – 20. února

Vladimír Beneš

Hostem byl neurochirurg Vladimír Beneš.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, začíná pořad Jak to vidí, u kterého vás vítá Zita Senková. Ve studiu dnes usedl profesor Vladimír Beneš, přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, Vojenské fakultní nemocnice Praha, dobrý den. Já vás vítám.

Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vláda premiéra Bohuslava Sobotky dostala důvěru, rozprava ve sněmovně trvala více jak 11 hodin, jak podotýkají někteří komentátoři, neuťal ho ani hokej Česko - Slovensko na olympiádě. Zahlédl jste možná nějakou část z toho řečnického maratónu?

Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Po tom hokeji jsem viděl kousek a jako bez jakýchkoliv rozpaků jsem nabyl dojmu, že ti lidé hovoří jenom proto, aby hovořili a jenom proto, že to bylo v televizi, protože já si nedovedu představit tam sedět 11 nebo 12 hodin a poslouchat to, jak si ostatní vylévají srdce a předvádí se, co všechno řeknou a jak mají pocit sebedůležitosti, prostě přišlo mi to jako místo, kde bych asi začal křičet a utekl. To nikdy bych jim nevyčítal ty peníze, který za to mají. To jsou těžce vydělané peníze. Tohle vydržet, to musí být neuvěřitelná síla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mluvit mají v popisu práce, dokonce bych řekla.

Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Ale i poslouchat. Vždyť oni mají v popisu práce to poslouchat a přijde mi to opravdu až úchylné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nicméně, teď vážně, pane profesore, kromě té rétorické zdatnosti, kterou jsme viděli a určitě ne poprvé a naposledy, jaký obrázek vám poskytla nová sněmovna, možná se třeba rýsuje nějaká nová parlamentní kultura?

Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Já si myslím, že ne, já si myslím, že spíš je to opravdu už takový postmoderní pletenec zásluhou těch hnutí obou, které tam jsou a nikolivě klasických partají, protože přeci jenom politika pro mě představuje určitou partajní záležitost a to se vytratilo a objevila se tam ta amorfní hnutí a jediný kladný bod toho všeho je v tom, že máme nakonec opravdu vládu, kterou jsme si zvolili, protože to provizorium, které bylo předtím, bylo dost tragické jako každý úřad a druhá věc je ta, že přeci jen zásluhou toho Babišova hnutí se nedostali komunisté do vlády, že zůstali zase znovu na okraji toho spektra, protože nebýt asi toho volebního výsledku hnutí ANO, tak těm sociálním demokratům nezbylo nic jiného, nežli se opřít o komunisty a to bych viděl hrozně nerad.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nicméně jsou zastoupeni v Poslanecké sněmovně.

Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
To je naše chyba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neustále je to jedna z nejsilnějších co do voličského jaksi hlasování.

Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
To bohužel ano, ale tak není divu. Hrajou na takové ty nižší půdy. Ti voliči jsou lidi, kteří jsou neúspěšní, frustrovaní a kterým se stýská po těch dobách, kdy jsme všichni byli ve stejném trablu, protože dřív za komunismu jsme na tom byli všichni špatně a bylo pěkné vidět třeba pana Rittiga, že sedí za nějakou defraudaci v samoobsluze a to teď najednou není. Najednou jsou lidi úspěšní, najednou mají lidi peníze a najednou soused se má líp nežli vy, to za komunistů nebylo, takže ti lidé, kteří tohle to ten asi neumí ovládnout, tak pro ně ta komunistická strana je vcelku logická volba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme tedy u Komunistické strany Čech a Moravy, tak se můžeme dostat k výrokům poslankyně Marty Semelové, která v České televizi relativizovala komunistické zločiny. Zpochybnila justiční vraždu Milady Horákové, také spolupráci nebo práci StB označila za správnou a Vasila Bilaka za pozitivní postavu československých dějin.

Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
To je fascinující. Ta ženská, tedy ta paní Semelová, tuším se jmenuje, tak to je buď sociopat, který si absolutně není vědom toho, co se tady dělo a který ignoruje jasná fakta, a který nemá sebemenší nějaký lidský soucítění, protože to, že poprava Milady Horákové byla vražda, to je přeci obecně jasný fakt, tam není třeba se nijak zamýšlet, protože to byly stejné procesy, jako provozoval Stalin v Rusku. Tam nešlo o žádnou vinu. A vynášet pana Bilaka jako, řekl bych, kladného hrdinu, to už je vůbec výsměch, takže buď to ta partaj zkouší, co ještě snese tady populace v Čechách, anebo je opravdu ta paní Semelová člověk, který nemá sebemenší brzdy, historickou znalost a nemá ani jako, nemá morálku v sobě takovou tu obecně lidskou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na ni míří právě za tyto výroky trestní oznámení za porušení zákona, které podal pan Makovský z občanského sdružení ProtiAlt. Faktem ale je, že mnozí poslanci dokonce ze stranických řad se distancovali od tohoto výroku.

Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Samozřejmě, že každý rozumný člověk se od toho musí distancovat, ale jako žalovat ji za toto mi připadá jako dost zbytečné a hloupé, protože jí jenom dá na důležitosti a jenom vlastně přiložím pod ten oheň, který ona vytáhla, který ona začala, takže já si myslím, že takovéto výroky a takováto věc je nejlepší absolutně ignorovat a nevšímat si toho, protože to, že mezi námi žijí nějací nemocní lidé, to je normální. Tak nevím, proč bych se jim za to buď smál nebo proč bych nad tím plakal nebo proč bych jim dělal ještě nějakou Public Relations. To si myslím, že je hloupost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže půjdeme k jinému tématu. Já bych se vrátila zpět ještě k tomu hlasování o důvěře vládě. Sto dní hájení prezident Zeman pokládá za džentlmentské heslo. Jak vy se díváte na tuto lhůtu?

Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Teď jsem tomu nerozuměl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Sto dní nechat vládu pracovat a počkat si na ty výsledky.

Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Já si myslím, že je to taková historická tradice a že by zase těch 100 dní mělo být a že by vláda měla mít na to, aby si to urovnala aby se seznámili ministři s tím co kde je, protože když vidím ministra, který tam předevčírem nastoupil a on už se vyjadřuje do hloubky k některému problému resortu, tak to na mě nepůsobí jaksi důvěryhodným dojmem, protože on to nemůže znát prostě ten člověk, takže těch 100 dnů na to seznámení se s pracovištěm si myslím, by ten člověk mít neměl a měl by mít i na to čas, aby si rozmyslel první kroky, aby se dokázal rozhodnout, co je potřeba, takte nějaké takové, aby hned začali předvádět nějaké výsledky, to bych po nich nechtěl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V parlamentu Miloš Zeman se mimo jiné ptal na to, kde vezme koalice vůbec peníze na splnění všech těch slibů. Není sám, koho to zajímá. Jak vy to vidíte?

Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Na to je jednoduchá odpověď. To vezme od nás, protože v zemi není nikdo jiný, kdo by to zaplatil, než plátci daní. Takže to je jedno, jakým stylem to od nás vezmou, ale jedině ta populace na tom může vydělat. Samozřejmě, že na to ty peníze v současné době nejsou. Takže někde je třeba je najít. To, že pan Babiš vypráví o nějakých rezervách a takovýmhle, tomu já nerozumím. To já netuším, kde ty peníze on tam vidí, ale asi vidí něco, co není na první pohled zjevné. Ale jinak samozřejmě pro každý stát jediný zdroj peněz jsou daně. Takže my budeme platit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem nový ministr obrany Martin Stropnický chce ukázat, "jak maká a šetří", abych použila vlastně jedno z hesel hnutí ANO na svojí první zahraniční cestu do Atén, poletí běžnou komerční linkou. Nechal si totiž spočítat, jaký je ten rozdíl mezi vládním speciálem a touto variantou a je to podle této analýzy 100 tisíc korun.

Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
To je hezké, moc příjemné, že takhle chce ušetřit peníze, ale myslím si, že během velmi krátké doby přijde na to, že svým způsobem čas ministra vláda je dost drahý na to, aby létal normální komerční linkou, dopravoval se na letiště a čekal s námi ostatními v těch halách a lítal linkou. Takže si myslím, že velmi záhy přijde na to, že je jednodušší létat speciály a svým způsobem bych to i vítal a volil, protože člověk by měl být trošku hrdý na svou vládu, ať je jaká je. A vidět ministra vlastní vlády, jak se někde támhle v ekonomy v tom normálním tísní a letí kamsi, tak to mi nepřijde jako nejlepší nápad. To je hezké gesto, to ušetření.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čtveřice hejtmanů sociální demokracie, kteří jsou zároveń poslanci, předloží do konce března návrh zákona o takzvaném klouzavém mandátu, jde o souběh funkcí. Jak vy to vidíte?

Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
No, v případě těch, kteří si to nechají oboje platit, tak je to morel inspinity, nebo chudspe, chudspe je židovský výraz pro to, když je něco obzvláště nechutné a tohle to obzvlášť nechutné je a nejhorší, co si myslím, na tom je, že oni nemohou ani jedno dělat dobře. To je podle mě oboje jak poslanecký mandát, tak hejtmanství je zaměstnání na 24 hodin denně. Má-li to dělat pořádně, tak se tomu musí věnovat a nepřebíhat z jednoho místa na druhé. Pak nebude dělat ani jedno dobře a nakonec my jsme si je tam zvolili a určitě je lidé nevolili proto, aby to nedělali naplno a aby to nedělali dobře, takže ten požadavek jejich ústředního výboru nebo kdo to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně tak, že zákon to nezakazuje.

Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Že to ošetří snad dokonce zákonem je plně legitimní a být by to nemělo. Neříkám když bude mít nějakou funkci další, která je víceméně čestná, třeba nebo která nevyžaduje tolik časového úsilí, tak je to vcelku lhostejné a každý ten politik má x-různých funkcí. Ale tahle ta dvě povolání vlastně na plný úvazek v tomto duchu, to je pohrdání těmi, kdo je zvolil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás, pane profesore Beneši od pana Václava: "Mohl byste, prosím říct, zda za socialismu bylo ve zdravotnictví vše odsouzeníhodné a nyní je vše v demokratickém zdravotnictví chvályhodné?"

Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Ne. Zdravotnictví za socialismu se vyznačovalo absolutním nedostatkem peněz. Všechno bylo víceméně na koleně a jenom pár takových těch výkladních skříní typu IKEM, ať se nezlobí kolegové z IKEM, tak tam ten systém nasypal nějaké peníze a pak samozřejmě dával do určitých míst. Ale těch peněz bylo tak žalostně málo, že my jsme léčili za podmínek opravdu skoro polních, ale to neznamená, že jsme dělali špatnou medicínu. Protože doktor je buď dobrý doktor nebo špatný doktor a to vůbec nezáleží na tom, v jakých podmínkách to provozuje a vůbec to nezáleží na tom, jaké k tomu má vybavení. Prostě ten doktor buď to dělal dobře nebo to dělal špatně, takže doktor, který to dělal dobře za socialismu, to bude dělat dobře i teď. A takové ty oddané sestry, které to měly svým způsobem jako poslání, tak ty byly možná i víc za toho socialismu. Takže svým způsobem to zdravotnictví jakžtakž fungovalo, ale samozřejmě ten rozdíl mezi námi a třeba tím, co čeho se dočkal pacient od nás na západ od našich hranic byl dramatický. To bylo dvacet let jsme pokulhávali za Západem a svým způsobem to člověk vidí teďka i v Rusku i v Číně, kde nakonec už nakoupili všechno to vybavení. Čínský nemocnice jsou vybavený excelentně, ale nedohnaly to ještě mentálně. A my jsme tohle to měli krátce po revoluci také. Naštěstí se nám povedlo to mentálně rovnat velmi rychle a v současné době už jsme partnery toho, co je vedle nás, Německo, Rakousko, Francie, to je jedno, co řeknu. A ta změna je dramatická v jiném aspektu a to v tom, že tehdy to byl komunální pacient. On tam přišel, tady mě máte a léčte si mě. Takoví jsou dosud, ale je jich méně. A tehdy nějak víceméně vůbec nezáleželo na tom, co ten pacient si přeje, co by chtěl. To bylo velmi výjimečný, že se s ním někdo vůbec bavil v tom zdravotnictví, protože to byl systém, který ho semlel a vyplivl ho, pokud možno zdravého. Kdežto dneska přeci jen už hodně nebo to je normální, respektujeme přání toho člověka, diskutujeme s ním o tom a bavíme se s ním ovšem. Víceméně on je ten rozhodující faktor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že předtím to opravdu tak nebylo?

Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Předtím to moc nebylo, předtím to opravdu moc nebylo. Samozřejmě, že se zase záleželo na tom, jestli je to dobrý doktor nebo špatný doktor, jestli to tomu pacientovi vysvětlí nebo ne. Ale onehdy v televizi byl výborný pořad takový ten Retrománie. A oni natáčeli u nás jak vypadalo zdravotnictví a komunismu. Pak se šli podívat na intenzivku, a jestli mohou položit otázku jednomu z těch pacientů. Tam ležela ženská, která byla úplně obyčejná ženská odněkud z vesnice, já ani nevím, co byla, jak povoláním, ale evidentně nebyla žádná vysokoškolsky vzdělaná osoba a oni se jí zeptali, jaký je rozdíl ve zdravotnictví za komunismu a teď. A tahle ta úplně normální z lidu, bych řekl ženská, řekla v přístupu. Ten rozdíl je v přístupu. A já si myslím, že tohle to je to rozhodující, to co se změnilo a ten přístup prostě k tomu pacientovi za toho komunismu byl takový ten komunální, protože ten systém nás vlastnil od A do Z, tak proč by se měl ohlížet na to, co si ten člověk přeje. Takže ta změna v tom přístupu je dramatická a ta je rozhodující. To není o tom vybavení, to není o počtu nemocnic nebo doktorů, to je opravdu o tom, že ten pacient je ten hlavní v celém tom systému, že už není ten, jak bych to tak řekl, odběratel nebo v tom soukolí, ale že on je ten rozhodující.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Často se také hovoří, že dnes je pacient vlastně klient.

Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
To není, to není. Klienti chodí do banky. Pacient není klient. To mně se vždycky otevře kudla v kapse, když slyším říkat klient. Klienti chodí do pojišťoven, do spořitelen, do bank a tak dále, tam jsou to klienti, fajn. K nám ne, k nám chodí nemocní lidé, kteří mají určitou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemocní jsou pořád.

Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Nemocní jsou, mají nějaké trable a my jsme tam od toho, abychom jim od toho trable pomohli, takže a to pro mě není klient, to je pro mě nemocný člověk, se kterým se budu takhle bavit a nebudu se s ním bavit jako nějaká úřednice v bance, když chce úvěr. To jako to nemám rád to slovo klient.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka pro vás, co si myslíte o zákonu, který v Belgii přijali poslanci, ten ruší věkovou hranici pro euthanasii a dobrovolně by život mohli ukončit i smrtelně nemocné děti. Belgie není myslím jedinou zemí.

Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Ne to je Holandsko a Belgie, tam ta euthanasie svým způsobem je taková nejvíc používaná. To jakože by se ty děti rozhodovaly samy spolu s rodiči?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spolu s rodiči a samozřejmě s lékaři.

Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Já jsem absolutní nepřítel euthanasie jako takové, protože já jsem nešel studovat medicínu pro to, abych život ukončoval, ale proto, abych ho zachraňoval, takže pro mě ta otázka euthanasie jestli ano nebo ne svým způsobem neexistuje, protože na ni mám jedinou odpověď, že ne. A u dětí mi to připadá vysloveně jako až.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslím, že je to, pane profesore, opravdu v nevyléčitelných případech.

Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
I když je to nevyléčitelná nemoc, i když to ví člověk, že to dítě zemře, tak si myslím, jako že by se rodiče rozhodli, že ho nechají utratit, no to je přeci strašný. I oni přeci mohou mít s tím dítětem během toho umírání pár chvil, které budou hezké, to dítě může mít radost z toho, že dneska svítí sluníčko, ty děti opravdu jsou vynikající pacienti, protože oni si to neuvědomují třeba, takže to dítě může ještě zažít i v tom zbytku života x-radostných chvil příjemných, může být s tou rodinou, takže to mi přijde opravdu až trošku přehnané. Ať si to dělají v Belgii, Holandsku, ale sem to nepatří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozsáhlá kanadská studie vrhá pochybnosti na význam preventivního vyšetřování mléčné žlázy u žen. Mamografický screening podle studie zachytí nádor včas, nicméně podle té studie, která trvala zhruba čtvrt století, byla úmrtnost na rakovinu prsu stejná u žen, která trvala zhruba čtvrt století, byla úmrtnost na rakovinu prsu stejná u žen, které mamografické vyšetření měli jako u těch, které ho neabsolvovali.

Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
No, tohle ono podobných studií je plni. To jsou různé ty artroskopie u kolen a podobně a dost často se dá udělat studie jak ve prospěch toho tak ve prospěch onoho. Je faktem, že tyhle ty velké studie jsou natolik precizní, že dost dobře nejde jejich závěry zpochybnit. Ale pak může vyběhnout další studie, kterou udělá nějaká jiná skupina, zase multinárodní, tohle buď bylo multinárodní nebo v nějaké velké zemi určitě a ty výsledky budou opačné. Ono jde o to, že v těch ohromných číslech pak už se hlídá vlastně svým způsobem maličký rozdíl, který musí být statisticky významný. Takže tam už se mluví třeba o jednom, dvou procentech, ale ve chvíli, kdy ty statistické testy řeknou, že ten rozdíl je významný, tak ta studie se přijme a teď jde o to, že víceméně asi ta mamografie toho tolik nepomůže, ale zbytečná určitě není, protože ten rozdíl bude minimálně z toho prostého důvodu, že léčba je dnes už velmi efektivní, takže tam samozřejmě dopracovat se nějakého rozdílu v průběhu následných 15 až 20 let je dost svízelné a určitě ten rozdíl nebude nějak veliký, to bude nějakých 35 versus 37 %, ale statistika řekne, že ten rozdíl je statisticky významný. Takže tyhle ty studie člověk musí brát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S rezervou?

Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
S rezervou ne. Ony jsou nesmírně významné a je to jediný to, co je ta medicína založená, na důkazech, ale vždycky je to reflexe něčeho velkého, něčeho populačního. A víceméně slouží jako mapy nebo jako značení na silnicích, že tomu každý rozumí, je to mezinárodně srozumitelné, dá se s tím srovnat vlastní výsledky, ale nic jiného než ta mapa to není, že mi to řekne, že z bodu A se dostanu do bodu B, ale nic mi to neřekne o tom, jak to tam vypadá. Takže ty studie jsou nesmírně cenné, ale člověk se jich nesmí držet absolutně jaksi dogmaticky, protože on je s tím jedním pacientem, pro kterého musí vybrat to nejlepší a vždycky je plno pacientů, kteří se nějak tak jaksi nevejdou do rámce té studie, takže je třeba brát tohle to individuálně a to co je specifické pro toho pacienta a ty studie mít jen jakoby takovou tu mapu, která mi říká obecné věci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký máte vy, pane profesore vztah k preventivním prohlídkám vůbec?

Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Já svým způsobem je ignoruji, protože mám děs z toho, že by mi mohli něco najít, takže teď jsem si nechal odebrat krev, protože někde nám tam proběhla žloutenka a špitální hygienici samozřejmě hned nás nechali odebrat, takže když už jsem se nechal píchnout, což je pro mě hrůzostrašný zážitek, tak jsem si nechal udělat všechno možný, co je k mání. Ale jinak jaksi moc nechodím a je to samozřejmě asi chyba. Ale já si myslím, že taková ta vlídná nevšímavost a dokud je člověk zdráv, tak by se neměl nějak moc trápit, ale to je spíš jako bych neřekl, protože ty preventivní programy samozřejmě jsou to nejlepší, co může být.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď to běží, dostáváme dopisy, pozvánky.

Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Jistě, to budu samozřejmě respektovat a samozřejmě, že je jasné, že prevence je to nejjednodušší, nejlacinější, a nejefektivnější, co má medicína k dispozici.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme další dotaz zda: "Pokud byste dostal," pane profesore, "nabídku podívat se do Soči na olympiádu jako fanoušek, jel byste se tam podívat, zda je olympiáda váš šálek čaje," ptá se pan posluchač Zdeněk.

Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Já nevím, já olympiádu mám hrozně rád, koukám na to v televizi, ale že bych zrovna musel do Ruska, to ne. Já už jsem tam byl teďka několikrát a může být všechno v pořádku, může být všechno fajn, ti lidé jsou příjemní, je to takový ten slovanský smutek, ale musím se vám přiznat, že mně tam vždycky vadilo takové to, že v tom, ač se člověk baví s kým se baví, tak je tam určitý podtón, vždyť vy jste naši a my vám zase pomůžeme. A to mě trošku leká, protože to bych nerad. Takže do Soči bych určitě jel se podívat, já nevím biatlon, to je docela pohledný sport. Teď jsme na tom byli v někde v tom /nesrozumitelné/ se podívat. Asi bych zašel na hokej, ale že bych jaksi aktivně chtěl do Soči, to ne, tenhle fakt těch Rusů že pořád jsme jejich, mě trošku leká.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se vy z pohledu vaší profese, další otázka: "Díváte na akrobatické lyžování a snowboarding," pan posluchač naráží určitě také na nešťastný pád a na úřady třeba u Šárky Pančochové. Viděli jsme, jak skončila helma, která ji vlastně zachránila.

Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Ale zase snowboardisté byli ti, kdo helmy zavedli víceméně, protože byla doba, kdy na vlecích čekali snowboardisté a lyžaři a snowboardisté všichni měli helmy a lyžaři ne. Teď už to mají všichni, takže to bych neřekl, ale to je sice hezký sport, to je všechno pěkné, ale já mám takovou jaksi živelnou averzi ke sportům, kde jde o dojem, ať už je to krasobruslení, ať už je to tohle to, kde někdo hodnotí, jak on se zakroutí, a tak dále. Klasickým příkladem budiž, že hodnotí i styl skokanů na lyžích, tak prostě ten člověk skočí nejdál, tak proč bych k tomu ještě hodnotil styl, a eventuálně ho dal na druhý místo, když ten po něm měl ruku nějak jinak, něco takového. Všechny ty sporty, kde je nějaká dojmologie, tak jsou mi ne protivné, ale nijak je nevyhledávám. A do toho patří i ta akrobatická jízda na tom snowboardu, takže jsem se na to podíval, ten pád vypadal hrůzostrašně, helma zařvala, ale holka odešla v pořádku, tak to je asi to, co je nejdůležitější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co jste si řekl jako neurochirurg, když jste viděl ten pád a pak tu helmu?

Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Ten pád a pak tu helmu? Tak ta helma křehká, a samozřejmě, že helma neochrání každého. Ta helma je jen pomoc, která snižuje riziko, ale nevylučuje to riziko samozřejmě. Ten pád vypadal ošklivě. Ono to tvrdé, takže holka si asi natloukla. Chvilku vypadala mírně zmateně, jak se tam bavila s tím, takže taková lehčí komoce, ale jinak jako nic a dokud to dopadá tahle, tak je to v pořádku. A pokud vím, tak tam není moc jako vysloveně těžkých úrazů v tomhle tom.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zatím myslím že, ne, doufejme, že to tak zůstane. Profesor Vladimír Beneš, přední český neurochirurg byl hostem dnešního vydání pořadu Jak to vidí. Děkuji a přeji hezký den.

Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Já také děkuji a na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.