Přepis: Jak to vidí Václav Malý – 4. prosince 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den, naladili jste si pravidelný rozhovor na aktuální témata. Vítá vás u něj Zita Senková. Mým hostem je Václav malý, světící biskup pražský, dobrý den.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme například boj francouzského prezidenta Macrona s politickým islámem a připomeneme i jednu legendu Sovětského disentu, nerušený poslech. Francouzský prezident Emmanuel Macron stupňuje v rámci tažení proti radikálnímu islamismu svůj tlak na muslimské lídry v zemi. Brzy vyprší ultimátum, které dal francouzské radě muslimské víry, aby sestavěla takzvanou Chartu republikánských hodnot, kterou se také zaváže dodržovat, v dokumentu má být zakotveno odmítnutí politického Islámu i jakéhokoliv zahraničního vměšování. Co na to říkáte, pane biskupe, této iniciativě?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Jsem přesvědčen, že je to správný krok, protože to, co se děje v posledních měsících ve Francii ty atentáty a především tedy na křesťanské chrámy vůči křesťanům, tak je třeba tomu zamezit a není možno, aby různí imámové v různých mešitách v podstatě negativně ovlivňovali muslimy, je třeba opravdu, aby oni sami byli příkladem, že jsou občany evropské společnosti, že respektují občanské zásady a že samozřejmě jim nikdo nebude brát víru, ale na druhé straně právě bránit tomu, aby si neradikalizovali ti, kteří do těch mešit chodí nebo na které oni mají vliv, takže myslím je to velmi dobrý krok, že budou muset podepsat tuto chartu těch republikánských hodnot, to znamená občanské zásady, jsem občanem, respektuji rovnost všech občanů před zákonem, respektuji rovnoprávné postavení mužů a žen a samozřejmě náboženské právo nemůže tedy ovládat celou společnost, musí být svoboda vyznání, ale ta má tedy také své hranice, protože pokud svobodu vyznání chápu jako to, že mohou používat násilné prostředky, demagogii, abych ovlivňoval ty, kdo nepatří k mé náboženské tradici, tak je to špatné, takže v tomto smyslu je to velmi dobré a imámové, kteří to nepodepíší, tak budou tedy z Francie vyloučení, budou muset Francii opustit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jedna zásadní otázka zaznívá v té francouzské debatě, jestli přísluší francouzskému státu rozhodovat o duchovních, ať už jde o křesťanské kazatele, kněze, rabíny nebo imáme, protože ve Francii už od roku 1905 je uzákoněno oddělení moci státní od moci církevní.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Ano, je tak takzvaná laici té a samozřejmě ne vždy to člověk mohl nějak úplně přijmout, protože například není možno, aby prezident se zúčastňoval nějakých náboženských slavností a podobně a my jsme zažili, že jo před rokem 1989, jak tehdejší vládnoucí komunisté hleděli na církve, nejenom tedy křesťanské církve, ale i třeba na židovskou obec i na vyznavače jiných náboženských tradic, to samozřejmě je třeba velmi opatrně, ale na druhé straně není možno, aby náboženské právo nebo právo nějaké náboženské skupiny bylo vnucováno celé společnosti a jistě, že je třeba tady být velmi opatrný, ale ten kdo ve jménu náboženství radikalizuje své posluchače, své stoupence, tak samozřejmě musí být jasně řečeno ne a ten člověk musí nést tedy následky a je známo, že v těch mešitách ne ve všech, ale že jsou tam někteří radikální imámové, dokonce kteří se ani nenaučí jazyk a kteří potom tedy radikalizují své posluchače, ty se neberou někde z neznáma, to jsou lidé, že jo, kteří tam třeba žijí i několik let, i když samozřejmě ten poslední atentátník to byl člověk, který se tam ilegálně dostal, ale většinou tedy ty atentátníci muslimští už žijí několik let v té zemi, kde se potom dopouští těchto násilí, takže je třeba v tomto tedy rozlišovat a člověk, který ve jménu víry se dopustí nějakého nepěkného činu a k tomu pěknému činu zároveň tedy povzbuzuje druhé, tak musí být vyloučen, to se nic nedá dělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nedávno uplynulo vlastně 5 let už od teroristických atentátů ve Francii to byl útok na klub Bataclan mimo jiné, ale ten nešťastný rok 2015 začal útokem na satirický časopis na jeho redakci Charlie Hebdo, tehdy šlo o organizované útoky, v poslední době jsme svědky brutality spíše jak se jim říká osamělých vlků, víme, že ideologie, pane biskupe, nezná hranic, co by ještě pomohlo třeba v tom boji s radikální ideologií?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
No, tak aby ti lidé nebyli izolováni, například tak čtu ve Francii, že jsou některá sídliště ve velkých městech, kde jsou tedy shromáždění muslimové, aby ti lidé byli tedy rozptýleni do té ostatní společnosti, zároveň pokud mají dostat občanství, aby byli seznámeni s hodnotami společnosti, jejíž budou součástí a dobře ovládali tedy místní jazyk. To je myslím velmi důležité, aby byla kontrolována také docházka do škol, aby povinně rodiče posílali ty děti do škol, protože pokud tedy tohle se nehlídá, no tak samozřejmě tam je potom tedy půda pro to, aby z těchto mladých lidí vyrostli ti, kteří o té společnosti, která je pohostinná, v podstatě skoro nic nevědí, kteří jsou potom třeba zmatení a hledají tedy svoji identitu v nějakém radikalismu, u nás to problém není, u nás jsou velmi malé skupiny tedy muslimů, v naší zemi tedy tohle to nemusíme řešit, ale samozřejmě to je otázka v Německu, je to otázka ve Velké Británii, ve Španělsku, nakonec i v Itálii a hlavně tedy ve Francii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ve věku 94 let zemřel bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing, který vykonával úřad v letech 1974-1981. Je označován za jednoho z architektů evropské integrace, francouzští politici na něj vzpomínají jako na modernizaci to Francie, přesvědčeného Evropana a když se od toho odpíchnu vlastně zpět k té aktuální problematice, kterou řeší jeho nástupce, byť mezitím byly jiné hlavy státu pochopitelně, mohly by teroristické útoky, pane biskupe Malý, nejenom ve Francii vést třeba k reformě Schengenu, to se velmi diskutuje.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Tak já pokud je to možné, bych plédoval pro to, aby pořád tedy ten Schengen fungoval, byl otevřený, ale samozřejmě ty vnější hranice Evropské unie, aby byly více tedy kontrolovány a hlídány, to není žádná šikana, ale to je tedy nutná obrana, tady myslím, že jsou tedy různé dluhy a že je třeba i ty únikové cesty lépe tedy hlídat ale přirozeně zároveň je třeba také pomoci nějak těm zemím, odkud přicházejí ti uprchlíci a tam tedy se snažit podporovat vzdělání, podporovat tedy soužití různých tedy náboženských skupin, viz třeba snaha tedy Francie v Libanonu, dobře víme, že, jo, že v Libanonu ta společnost je také rozeklaná, ekonomická situace je špatná, takže to musí být rovnováha, ale velmi bych se tedy bál, kdyby Schengen přestal existovat, protože přece jako člověk si váží toho, že může někam cestovat, aniž je ponižujícím způsobem kontrolován.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Evropská komise chce obnovit post zmocněnce pro svobodu vyznání při Evropské unii, jak si to vůbec vysvětlit, co to znamená, není snad v Evropě zaručeno základní právo člověka?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Ano, náboženská svoboda je zaručena, ovšem náboženská svoboda neznamená tedy umět nebo moci provádět kult, ale znamená také moci vstupovat do sdělovacích prostředků, být tedy ve veřejném prostoru, to patří tedy k náboženské svobodě a dobře víme tedy, že dneska Evropa je pestrá, právě to se hodně a hodně mění a zintenzivňuje tím, že přicházejí tedy různí přistěhovalci, různí imigranti a je třeba tedy hledět na to, aby docházelo k dobrému tedy soužití různých tedy náboženských tradic a zároveň tedy tento zmocněnec, aby dobře sledoval i situaci různých vyznavačů, různých náboženských tradic ve světě, protože dobře víme, že mnoho konfliktů ve světě má náboženské podhoubí, to není jenom taková nějaká funkce pro okrasu, ale právě, aby představitelé i Evropské unie a jednotlivých států Evropské unie byli dobře o tomto informováni, protože si myslím, že někdy politici příliš tedy zužují svůj pohled jenom na ekonomická témata, řešení ekonomické situace, ano to je důležité, pozornost na zákonodárství a podobně, ale že ta otázka náboženství se chápe, že je to něco jakoby soukromého, my víme, že to má tedy průnik i do veřejného života.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V jakém stadiu je tedy vůbec snaha obnovit tento post?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
On ho donedávna tento post měl slovenský představitel /nesrozumitelné/ a předsedkyně Evropské komise slíbila, že to bude obnoveno, ale zatím se to nestalo. Samozřejmě teď Evropa stojí před mnohými a mnohými problémy a musí mnoho řešit, ale myslím si, že by se toto nemělo odkládat, že je to opravdu tedy důležitých post, znovu říkám, který spíše tedy monitoruje, upozorňuje i ty politiky i na tuto problematiku, protože ta opravdu se dost jako vytrácí, i když tak jako někdy slyším některé třeba poslance Evropského parlamentu, tak tohle vůbec jako o tom skoro jako nic nevědí, tudíž já myslím, že je důležité dostávat do povědomí i tuto rovinu projevu lidství, projevu humanity, že člověk také čerpá tedy z určitých náboženských kořenů a tudíž jako něco o tom dobře vědět a hlavně tedy jistá prevence, aby se zabránilo, že jo potom různým tedy násilnostem, různým nesnázím a nesouladům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ostatní kolem 100 000 000 lidí je podle statistik každoročně zavražděno kvůli své víře, na to mimochodem minulou středu v rámci projektu Červená středa upozornila tato barva.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Ano, také jsem se zúčastnil pochodu v Praze, bylo nás pár, samozřejmě pandemie hraje svoji roli, ale myslím, že je to pěkná akce, že je důležité si připomínát, že mnozí lidé na světě trpí tedy pro svoji víru, nejen křesťané, ale vezměme si Barmu, tam zase Rohingové, kteří jsou muslimové, vezmeme si Ujgury, kteří jsou také muslimové, na druhé straně samozřejmě zase Jezidové v Iráku, tudíž je třeba mít na zřeteli v podstatě, že kvůli náboženskému přesvědčení, pokud není agresivní, tak by měl každý mít možnost svobodně vyznávat, a to se neděje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Se světícím biskupem pražským Václavem Malým si teď připomeneme 2 dámy. Natalija Gorbaněvská, ruská básnířka a novinářka, spolu s dalšími sedmi lidmi našla odvahu na Rudém náměstí v Moskvě v roce 1968 protestovat proti okupaci vojsk Varšavské smlouvy. Okupaci Československa, srdce této ženy se zastavilo před sedmi lety v Paříži, tam emigrovala.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Já právě jsem rád, že můžeme připomenout tyto dvě ženy, protože o Rusko slyšíme v současné době spíše to negativní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak, promiňte, řekněme i jméno té druhé, a to je paní Ludmila Alexejevová.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Ano, omlouvám se, že jsem do toho tak jako vpadl, protože je důležité si uvědomit, že i mezi Rusy jsou vynikající osobnosti, připomínáme si tedy v těchto dnech výročí jejich úmrtí, není kulaté, ale já schválně to zdůrazňuji, protože je dobré, když člověk má na zřeteli, že nemůže hledět na nějakou společnost, která je třeba politicky ovlivňována nepříliš sympatickými politiky, jen tak jako monolity, že tam byli a jsou lidé, kteří stojí za to, abychom si jich ne jen všimli, ale abychom je podpořili, abychom se naladili na jejich vlnu a jsou to tedy ta změna už Natalie Gorbaněvská, která měla tu odvahu vstoupit na Rudé náměstí v Moskvě v srpnu 1968, to byla odvaha, které já bych nebyl vůbec jako schopen a ona potom byla v psychiatrické léčebně, to byl tehdy metoda sovětských komunistů, že ty nepohodlné protestující lidi, že právě vrhali do těch psychiatrických léčeben a chtěli z nich učinit jaksi bezvládné jedince. Nakonec byla tedy vytlačena na západ, žila ve Francii, kde tedy pokračovala ve své činnosti v podstatě až do své smrti, kde redigovala různé významné tedy imigrantské časopisy, takže je to žena, která stojí opravdu za to, abychom si jí připomínali a já jsem rád, že v tom roce 2013 v jednom pražském kostele jsem tedy sloužil bohoslužbu, která tedy byla věnována připomínce této ženy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A tou druhou je paní Ludmila Alexejevová, což byla ruská historička, aktivistka na poli ochrany lidských práv, členka zakládající skupiny moskevské, helsinské skupiny, o ní se vlastně píše jako nejznámější bojovníci za lidská práva.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Ano, ona byla také v sedmdesátých letech vyhnána do emigrace podobně jako byl Solženicyn, ale ona se potom vrátila a žila ve Spojených státech a po perestrojce, když se situace v tehdejším Sovětském svazu uvolnila, tak se vrátila a byla velmi aktivní, založila helsinskou skupinu v Moskvě, podporovala skupinu Memoriál a velmi se zasazovala o lidská práva, veřejně kritizovala i některé kroky současného prezidenta Putina a byla odměněna nejen Sacharovovou cenou za lidská práva a také cenou Václava Havla za lidská práva a myslím si že, tuto ženu bychom si také měli tedy připomínát, protože se dožila vysokého věku a do poslední chvíle tedy sledovala nejen svoji osobní situaci ale právě to, co se okolo ní děje a byla takovou jako záštitou, abych řekl i naději i ochranou pro mnohé ty, kteří se teprve rozkoukávali a kteří se stavili na vlastní nohy v tom dobrém občanském sebevědomí, znovu říkám, jsem rád, že mohu připomenout tyto ženy, abychom se dovedli dívat také na tu ruskou společnost širším obzorem a že tam jsou lidé, kteří stojí za to, abychom nejen si řekli, aha oni kdysi žili, ale kteří jsou tedy svými postoji stále takovým pozváním a výzvou, abychom se zamysleli nad tím, nakolik my bereme vážně otázku lidských práv, otázku pokojného soužití, otázku tolerance, přijetí i někoho, kdo má jiné názory a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A bereme to vážně?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Já bych nerad zevšeobecňoval, ale pro mě tyto dvě ženy jsou inspirací, i když jsem je osobně neznal a myslím, že je důležité právě, že máme možnost vidět tedy i lidí, kteří to dokázali, a tak bych si přál, aby co nejvíce našich spoluobčanů se dovedlo i nad tím zamyslet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na našich vlnách se zamýšlí světici biskup pražský Václav Malý. Na adventním věnci zapálíme v neděli druhou svíčku, papež František před týdnem nabádal věřící, aby oslavili Vánoce skromně, aby byli pozorní vůči bližním, aby nepodléhali pesimismu, aby neupadali do apatie a uzavřenosti, ono ostatně o období Adventu se hovoří také jako o času naděje, co by nám letos, pane biskupe Malý, mohlo přinést v souvislostech toho dnešního zvláštního roku?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Tak mně se líbí, že v posledních desetiletích se stalo u nás zvykem, že se zaplňuje takzvaný adventní věnec, a to je obrovská symbolika, každou další adventní neděli se zapálí další svíčka, celkem jsou 4 to. Znamená, že by v nás mělo růst světlo, Vánoce jsou svátky světla, pro křesťany tedy tím světlem je Ježíš a ve světle člověk vidí lépe i ty druhé, vidí lépe i sám sebe, zároveň ten věnec je kulatý, to znamená vzájemnost, že nežijeme každý nějak jako izolovaně, ale že potřebujeme ty druhé a žijeme společně s nimi, umět se teď dívat z očí do očí těm druhým, a právě v tom světle vidět i ta pozitiva, my jsme teď hodně masírováni, že jo těmi opatřeními, týkající se pandemie, mnozí lidé jsou úzkostní, nervózní, mají strach, já to nesoudím, jenom konstatuji a že právě naděje jak se říká, umírá poslední, umět v tom světle vidět i to pozitivní, jednak objevit v sobě něco, co jsem třeba dosud neobjevil, nějakou dobrou vlastnost, kterou mohu tedy rozvíjet a zároveň se umět dobře podívat v tom světle i na druhé a najednou člověk zjistí, jak je to pestré, jak je to barvité, že se leccos pěkného děje, že leccos pěkného člověk může zaslechnout, leccos pěkného člověk zažije, že ten druhý ho může překvapit a z těchto maličkostí se může nějak tak odvíjet náš život, to já tedy vidím jako smysl adventní doby, smysl naděje a samozřejmě pro mě jako křesťana tou to nadějí je Ježíš, který dovedl přes všechny vnější překážky si zachovat tedy svoji identitu, zachovat tvář a pro opravdu dovedl tedy obětovat i život, já vím, že to zní tak jako vznešeně, ale pro mě je to obrovské povzbuzení, že přede mnou stojí tedy tento ideál, že mě nenechá nějak jako klidným a v tom je tedy má naděje, že může být člověk v tom duchovním pohybu stále, že není člověk už jenom odkázán, aby vzpomínal nebo aby se zastavil a teď si řekl, dál už není žádná cesta, vždycky je a právě Advent, jako přicházení, Advent znamená příchod, přicházení toho pěkného, toho dobrého i do mého života a víme, jaká se probudila solidarita hlavně na jaře, ale i teď kolik lidí je ochotno nezištně pomáhat. Jak se nasazují zdravotníci, lékaři, no to je přece jako něco úžasného, to není samozřejmé. Já si toho obrovsky vážím a sám cítím dluhy, že zdaleka tedy ještě té výzvě tolik neodpovídám, že přece, jako spíš se ještě hodně rozmýšlím, kam jít, kde jak, s kým mluvit a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co vy si odnášíte z toho letošního roku, pane biskupe, roku, který se chýlí ke konci, co pozitivního možná jste sám pro sebe objevil nebo možná získal?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
No, především, že člověk nepotřebuje toho tolik, co si myslí, že, že to omezení člověka může vést k tomu, aby si znovu tak jako řekl, člověče máš tady vymezený čas svého života a jak s tím životem nakládá a zároveň opravdu si člověk uvědomuje svojí konečnost a to myslím, že je tedy důležité poznání, protože dnes o tom už jsme mnohokrát mluvili, se tak jako konečnost člověka vytlačuje ze života, jakoby jenom mládí, síla, rozpuk, rozvoj sil, zábava a najednou i ta zábava, člověk nemá ty možnosti, já jsem opravdu nerad, že nemohou chodit do divadla, nemohu poslouchat koncerty, ale člověk nakonec jaksi i bez toho může žít a necítím se vůbec tedy ochuzen, protože si zase mohu vzít třeba pěknou knížku a dobře zase si prožít literaturu, samozřejmě i duchovní podněty a podobně, takže ta doba letošního roku, ta byla pro mě tedy příležitostí zaje trošku víc na hlubinu a znovu si tak jako uvědomit, o co mi vlastně jde a jestli jsem opravdu schopen to také sdělit těm druhým a jestli o to stojím, takže já tuto dobu vůbec nevidím jako ztracenou, samozřejmě já jsem zatím uchráněn té nemoci, takže si mohu pískat, vyskakovat a tím vůbec jaksi nepředstírám, že druzí na tom zdravotně tak nejsou, ale přesto si myslím, že tahle ta šance, to otevřené okénko existuje pro každého.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co tento rok možná vypověděl, ukázal o nás jako o společnosti, možná už jste něco naznačil, pane Malý, ale možná i o Evropě, kterou jsme začali náš rozhovor?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Tak především ta solidarita, samozřejmě někdy se setkáme i v obchodech, že se někdo nepříjemně ze strachu na nás podívá nebo zavrčí, ale převažuje ta solidarita a toho já si tedy obrovsky vážím, že ti Češi nejsou tak jako zlí, že Češi, když jde opravdu do tuhého, tak bych řekl, že najednou v sobě vydolujou něco, co člověk neočekává a tohle pro mě je ten rok 2020, já vím, že to zní jakoby optimisticky, ale já vycházím z toho, že v životě vždycky je více toho pozitivního než toho negativního.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak tedy oslavit ty letošní Vánoce v této době?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Tak já nechci tady moralizovat, samozřejmě nebudu mluvit o materialismu, ale myslím si především více se nějak tak udělat čas na ty druhé tváří tvář, ten adventní věnec to symbolizuje a opravdu se tak jako otevřít tomu životnímu světlu, znovu opakuji, pro mě to je Ježíš, ale myslím si, že ten symbol světla, že může člověku napovědět, aby se lépe podíval na sebe a lépe viděl i ty druhé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Světici biskup pražský Václav Malý a jeho postřehy, já vám za ně děkuji a přeji vám pevné zdraví, mějte se hezky.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Děkuji vám a přeji posluchačům příjemnou adventní dobu, ať vyvrcholí tou vánoční radostí a nadějí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nenechte si ujít jak audio archiv pořadu Jak to vidí na našich webových stránkách, webových stránkách Dvojky, tak samozřejmě i naše další živé vysílání, které pochopitelně pokračuje, pohodové i poučné chvíle s Českým rozhlasem Dvojkou, přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.