Přepis: Jak to vidí Václav Hořejší – 29. prosince 2021

Jan BURDA, moderátor
Dobrý jitro, bylo půl deváté. Pandemie koronaviru začíná svůj třetí rok. Zároveň je to zhruba rok, co evropské země začaly proti viru očkovat. S jakými výsledky a s jakým výhledem, kdy budeme vědět, jak závažné průběhy onemocnění způsobuje varianta Omikron? A je reálné, že vir jednou zmutuje do méně vážné formy a pandemii to ukončí? Otázky příštích minut, otázky pro imunologa, profesora Václava Hořejšího, který působí v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, vítejte.

Čtěte také

Václav Hořejší: Omikron odolává dosavadnímu očkování i prodělání nemoci. Zásadní je jen jedno opatření

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Dobrý den.

Jan BURDA, moderátor
K poslechu zve také Jan Burda. Světem postupuje nová varianta viru SARS-cov2 Omikron. Různé evropské země potvrzují, že u nich tato varianta začíná převládat, anebo se tak brzy stane. A vlády zároveň přistupují k opatřením, která jsou někde přísnější, jinde méně. Unisono ale zhruba od poloviny prosince od ministrů zdravotnictví různých vlád i odborníků zaznívá. Omikron, o omikronu toho víme málo a čekáme na data. S tím, že kromě vyšší nakažlivosti by snad měl způsobovat lehčí průběh. Pane profesore, co tedy o Omikronu v tuto chvíli víme, víte?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, vy jste to vlastně teďko řekl úplně přesně, nemusel bych ani nic dávat. Skutečně o tom zatím pevná data nemáme. Vypadá to opravdu tak, že je, že může způsobovat lehčí průběh, jsou takové předběžné údaje, které říkají, že na ten celkový počet případů, detekovaných připadá tady v případě toho Omikronu asi tak 2× méně hospitalizací než u té Delty. Tak to vypadá, že, že by to tak mohlo být, ale není to úplně definitivní. Ale co je úplně definitivní je, že to je opravdu mnohem infekčnější varianta. Objevily se dokonce takové údaje, že se množí v té, na té sliznici průdušek několiksetkrát rychleji než ta Delta. Což teda nemusí být nic tak hrozného, pokud se nedostane dál, což tak vypadá, že má s tím větší potíže než třeba ta Delta. Ale zatímco jsou to všechno velice předběžné údaje. A je důležité říct, že zatímco by vypadalo, jakože to je docela dobré, že zkrátka posílá méně lidí do těch nemocnic, tak vzhledem k tomu, že je o tolik infekčnější a že na něj méně nebo dokonce mnohem méně působí protilátky vyvolané dosavadním očkováním anebo proděláním nemoci, tak tyhle ty dva faktory jdou proti sobě. A bohužel ten faktor té vyšší infekčnosti a mnohem vyšší infekčnosti převažuje. Takže, kdybychom si představili, že tady budeme mít prostě 100 tisíc nákaz Deltou a Omikronů, o polovičku bude v těch nemocnicích. Ale ten Omikron se během velice krátké doby namnoží 5× víc než, než, než ta Delta. No, tak tenhle ten efekt převáží a ty nemocnice zase budou mít velké problémy, a dokonce i ten počet úmrtí může být minimálně srovnatelný. Ale to jsou všechno zatím takové dohady, protože nevíme přesně, jak to je. Hlavní údaje, které zatím máme, jsou z Jihoafrické republiky, kde to demografické složení je jiné. Takže to je velice důležitý faktor. A teď pomalu začínáme mít údaje i z Velké Británie, kde asi to pokročilo nejdál z evropských zemí. A během takovýho, takového jednoho až dvou týdnů budeme tam odtud mít už asi solidní údaje a pravděpodobně už i u nás.

Jan BURDA, moderátor
Tedy počet nových případů onemocnění, zatím pravděpodobně dominující nebo ještě pár dní dominující Deltu v Česku teď klesá. Za včerejšek to bylo 9089, o čtvrtinu méně než před týdnem. Také naštěstí klesá počet lidí, kteří vyžadují hospitalizaci nebo nemocniční péči. Obáváte se, že to ta nová varianta Omikron během ledna změní?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Byl by úplný zázrak, kdyby se to nestalo. Zatím ve všech zemích, kde se, kde ten Omikron byl a on je už u nás a šíří se nepozorovaně. Tak to vždycky bylo tak, že to vystřelí prostě takovým tím exponenciálním způsobem, jakmile se rozjede tahle ta infekce. A proti tomu se asi opravdu nedá nic dělat. Jako kdyby se stalo, že by pokračoval ten trend, který je teď jako opravdu příznivý a neprojevil by se ten efekt toho Omikronu, tak to byl naprostý zázrak a museli bychom pátrat po tom, čím to vlastně je. Ale já si myslím, že se to nestane.

Jan BURDA, moderátor
Obávám se, že v zázraky jsme v uplynulých dvou letech věřili a doufali všichni a že se, že se nestaly. Jak by tedy z vašeho odborného pohledu se mělo teď dále postupovat? Pane ministr, nový ministr zdravotnictví pan Válek říká i to, co jste zmínil, počkáme, musíme počkat na data z Velké Británie nebo, nebo z Dánska. A dnes má mimochodem i tedy jednat vláda o nějakých úpravách opatření. Co by podle vás bylo vhodné pro to, aby, aby zkrátka se nezahltily nemocnice?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, tak za prvé v téhle té situaci samozřejmě ta běžná protiepidemická opatření, tak jak jsme si na ně zvykli, to omezování, shromažďování lidí a tak dále. Ta, to, to platí. Toto by bylo jakž takž účinné, ale je potřeba říct, že když je ten virus takhle infekční a on se svou infekčnosti blíží už těm úplně nejinfekčnějším virům, které známe, to znamená spalničkám třeba. Takže proti takhle infekčního viru i tahle ta opatření mají jenom relativně malý efekt. Protože se to šíří tak rychle, že, že se to nedá uhlídat zkrátka. Jakmile se to rozjede, tak už jakékoliv karantény a trasování zvláště to ani nejde provést. Ty počty jsou tak vysoké, že to nejde provést tohle to. A jediné opatření, které opravdu by mohlo, které je zásadní, na které by se měla soustředit pozornost a které by měla, které by mělo dokonce i poměrně rychlý účinek, je co nejvíce proočkovat tuhle tu populaci třetí dávkou. Protože se ukazuje, že tenhle ten virus odolává protilátkám, které vznikly buďto dosavadním očkováním anebo proděláním nemoci těmi dosavadními variantami do určité míry. A že ta odolnost vůči tomu Omikronu po tom očkování, po druhé dávce klesá o hodně rychleji než proti té Deltě. To znamená, že už po takových dvou, třech měsících už je výrazně nízká, teda ta odolnost proti tomu Omikronu. Takže ten Omikron teď má v té naší populací, která má, jestli se nepletu, tu třetí dávku má něco okolo čtvrtiny nebo mezi čtvrtinou a třetinou obyvatelstva stoupá. To lidi se nechávají teďko více očkovat. Ale to znamená ten zbytek je velký ta, ta, ta populace. Naštěstí je pravda, že většina těch, kteří mají tu třetí dávku, jsou ty rizikové populace, kterým hrozí největší nebezpečí, no a ukazuje se, že opravdu za třetí dávka, zvlášť teda zatím nevíme, jak dlouho bude ten její ochranný účinek trvat, protože se dává teprve krátkou dobu. Údaje z Izraele jsou takové, že uvažují dokonce už o čtvrté dávce výhledově. Ale vypadáte, že, že opravdu ta třetí dávka aspoň v těch prvních dvou třech měsících rozhodně bude fungovat dobře proti tomu Omikron. Takže na to by se měla soustředit pozornost maximálně. A tato opatření opravdu by působilo docela rychle, protože ty protilátky ochranné, vyvolané tou třetí dávku, se objeví během několika dní. To je na rozdíl od těch, těch prvních dávek, zvláště té první, kde to je až po 14 dnech někdy. Tak teď je to opravdu po několika dnech, maximálně po týdnu. Takže tohle to by mělo být to nejdůležitější a já jsem zatím od ministerstva zdravotnictví neslyšel moc velké zdůrazňování této věci.

Jan BURDA, moderátor
Mimochodem ta vysoká nakažlivost varianty koronaviru Omikron z vašeho odborného pohledu imunologa. Je to, je to překvapivé? Protože, když se Omikron objevil, tak někteří lékaři, odborníci říkali, že to je skoro science fiction, ta vysoká nakažlivost.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, tak neočekávalo se to, ale zas tak velké překvapení to není, protože samozřejmě neustále během téhle té pandemie vznikají prostě miliony mutací prostě v tom viru. Dokonce v jednom organismu, když budete mít vy tenhle ten virus v sobě, tak se tam vyskytujou množství různých bodových mutací. Ale pokud se teda šíří ten virus ty, ty různé varianty toho viru, které jsou prostě vyvolány těmi mutačními ději, tak evoluční výhodu mají právě ty, které jsou, čím jsou nakažlivější, tím mají větší evoluční výhodu. To je prostě úplně prostě Darwinovská evoluce v přímém přenosu. To krásně vidíme, jak, jak to funguje. A je to se všemi mikroorganismy a podobně. Takže tak velká, velké překvapení to není. Co bylo velké překvapení je, že to je varianta, která se opravdu výrazně, velmi výrazně liší od těch všech ostatních. To znamená má asi 27, jestli se nepletu těch bodových mutací, které pak dál a na neobvyklých místech. A otázka byla, kde se vzalo tohle to. A zatím se objevila jediná taková jako věrohodná hypotéza, která je už jako ve formě nějakého článku od jednoho čínského týmu, která usuzuje, že z povahy těch mutací, a to, co se ví o tom, jak, jak, k jakým, k jakému typu mutací dochází u různých zvířecích druhů. Takže to přeskočilo z člověka na myš. Tam se to adaptovala na toho myšího hostitele a zpátky to přeskočilo na člověka. Takže to je jenom sice spíš taková drobná zajímavost. Pro nás je důležité, že je to opravdu nám infekčnější.

Jan BURDA, moderátor
Vysvětluje prof. Václav Hořejší, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky. Je to v zásadě rok plus mínus nějaký den, v každé zemi to bylo trochu jinak, ale je to rok, co evropské země začaly očkovat proti onemocnění covid-19. Jak uplynulý rok hodnotíte právě svým odborným pohledem imunologa, k čemu nás očkování přivedlo, v čem pomohlo?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, z hlediska nás, kteří pracujeme v tomto oboru prostě v té imunologii a epidemiologii, v těch biomedicínský vědách, tak mělo by to být dokonce v očích všech lidí. Je to, co se povedlo, že se tak rychle vyvinuly ty účinné vakcíny a bezpečné vakcíny. To je úplný triumf vědy, opravdu to je potřeba zdůrazňovat. A mě hrozně mrzí, že je poměrně hodně lidí, kteří tohle to nejenom, že nechápou, ale dokonce to popírají. A i lidé, kteří jako v principu uznávají, ano očkování je dobré a teď najdou se podivujou, že tahle ta vakcína nemá stoprocentní účinnost. No, když se začalo mluvit poprvé o vakcínách proti tomuhle tomu viru a proti tomu onemocnění, tak se říkalo, no budeme rádi, když to bude mít padesátiprocentní účinnost. Ono to mělo, jaksi dobře všichni pamatujeme okolo 90 %. A to, že ti lidé si stěžují na to, že, že je tam těch 10 %, kde to nefunguje a později jak to slábne ta imunita, jak je to víc než těch 10 %. Aspoň to chrání třeba proti tomu těžkému průběhu. Tak s tím nejsou spokojeni a říkají, že to je nějaké selhání vědy. No, ale to už vůbec nemluvím o těch úplných naprostých nesmyslech, které se šíří. Já každý den dostávám řadu mailů, kdy mě bombardujou tihle ti popírači tím, jak ty vakcíny jsou ve skutečnosti škodlivé, jak je horší než to vlastní onemocnění. A mě úplně fascinuje, že tolik lidí, a dokonce jsou mezi nimi překvapivě hodně lékařů, kteří spoléhají ne na to, čemu říkáme medicína založená na důkazech. To znamená, jaké byly provedeny klinické studie, jaké byly jejich výsledky, jak byly vyhodnoceny a že instituce, které tohle to mají na starosti, a které jsou obsazeny špičkovými experty, to jsou takové ta americká CDC a Evropská EMA a tak dál. Tak ty dojdou k nějakému závěru a ti by tomu měli věřit zrovna tak, jako věří třeba tomu, že když si sednou do letadla, tak věří tomu, že ten pilot prostě absolvoval příslušné zkoušky a že, že to umí a tak dál. Místo toho se tady objevujou takové jako dojmy zvlášť u těch lékařů. Který říkají, no tak já si myslím, že ty těhotné by se očkovat neměli. Přestože je jasné doporučení od těch opravdu odborníků, že těhotné ženy mají už od samého počátku asi 4× větší riziko těžkého průběhu a mají se nechat očkovat. A u nás bohužel je spousta takových a pořád se koncentruju teda na ty lékaři, kde mě to nejvíc mrzí. Kteří spíš spoléhají na něco, na nějakou svoji jako intuici jako. A ignorují to, co je opravdu vědecky prokázáno. To mě hrozně mrzí.

Jan BURDA, moderátor
Může v tom hrát také, teď mluvím obecně faktor únavy? Zkrátka po těch dvou letech, teď například myslím na Portugalsko premiant, řekněme, v očkování a tak dál, i tam teď s obezřetností kvůli Omikronu zpřísňují ta opatření. Rozumíte tomu, že někdo si potom může říct. Zkrátka ale tak k čemu to bylo, když už je to tady zase?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, to je součást celého toho problému, jak vnímat realistický prostě život kolem nás. My třeba, mně to připadá, jako když mluvíme o té únavě jako něco podobného, jako kdyby prostě dlouho pršelo. A teď lidi si řekli, já už jsem tak unavenej z toho, že musí nosit deštník a tak tak já, tak mně vadí, že, že hrozně zmoknu a pak třeba nastydnu a tak. Já, už mě ten deštník štve, já budu chodit bez něj. To je něco podobného. Prostě co se dá dělat, jako musíme si uvědomit, že ta situace by mohla být mnohem a mnohem horší. Tohle to, tahle ta epidemie tohoto viru, to je jenom takové mírné varování, jak by to mohlo být. Protože musíme si uvědomit, že existují nemoci a známe to z historie prostě mor a cholera a prostě tyhle ty epidemie prostě těch závažných onemocnění. Které vyhubily, které měly smrtnost 10×, 20× vyšší než, než tohle to. Tady to má smrtnost 2 %. Tamto vymřelo, na mor vymřelo v některých zemích polovina obyvatelstva. A to je do určité míry takové, takový paradox. Protože tohle to onemocnění je taky někde prostě na pomezí toho, kdy tomu říkáme chřipečka. Prostě jako víme, že třeba na chřipku umírá tak asi jeden z tisíce těch nemocných a moru, kde víme, že tam umírá víc než 20-30 % třeba. A tohle to je tak jako mezi a ono se může zdát, některým lidem se zkrátka zdá, že, že je to spíš ta chřipka. Jiným se zase zdá, že těch, u nás třeba těch 40 000 mrtvých, kteří na to umřeli, že to je hrozně moc, že to je nepřijatelné. Pro některé lidi je to, no tak co se děje, no tak každý den nám tady umře z různých příčin asi 300 lidí. No, tak jestli umře ještě o 50 nebo o 100 víc, stejně jsou to jenom staří lidé a neužiteční. Takhle to někteří, neříkají to třeba úplně otevřeně, ale mezi řádky to můžeme takhle číst. Kdyby to byla nemoc taková, která by hubila hlavně mladé, zdravé lidi nebo nedej pán bůh děti, tak se vsadím, že ten přístup k tomu by byl úplně jiný. A musíme si uvědomit, že třeba takzvaná španělská chřipka před těmi 100 lety, ta opravdu hubila převážně mladé, zdravé lidi. Takže můžeme čekat, že někdy v budoucnosti se klidně objeví něco daleko horšího. A tohle to je dobré varování, abychom věděli, co dělat příště.

Jan BURDA, moderátor
Americký vojenský Výzkumný ústav Waltera Reeda připravuje proteinovou vakcínu proti koronaviru, která by měla být aktivní vůči všem možným mutacím, včetně Omikronu. Teď se testuje a na jaře by mohla být připravená k použití. Co o ní víme, pokud to není zcela, zcela tajná vojenská záležitost? A je to možné připravit takovou vakcínu, která bude účinná proti, proti všemu?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, já nevím, jestli je možné, aby to bylo účinné proti všemu, ale rozhodně je možné takovou vhodnou analýzou toho, jak vypadá to vazebné místo toho kritického S proteinu, které potřebuje prostě ten virus k tomu, aby vůbec mohl být infekční. Tak vhodnou analýzu toho můžeme zjistit a na tom se nejenom pracuje, ale už jsou, je to o tom spousta znalostí. Tak, tak se může připravit taková směs, která tady v tom případě teda těch rekombinantních proteinů, kteří, které se používají na, na v té vakcíně. Které budou mít, přitom může tam být 10 takových různých prostě variant a ty protilátky, které proti tomu vznikají, mohou pokrývat opravdu velkou většinu těch představitelných možností. Ten virus nemůže mutovat úplně libovolně, protože kdyby spousta těch mutací by tou mutací ztratil svou infekční a bylo by to pro přijatelné. Mimochodem úplně na stejném principu mohou být ty mRNA vakcíny. Tam se prostě to udělá tak a určitě se na tom pracuje a dokonce už je to v pokročilých stadiích vývoj, jak se ukazuje. Že by se zrovna tak mohly prostě injekovat vakcíny, které, kde, kde budou tu RNA kolujících ne 1, ale 10 těch různých proteinů. Takže to je, ten princip je úplně stejný. No a ten princip a nakonec těchhle těch, jak se říká polyvalentních vakcín je podobný, jako když malé děti, batolata a kojenci jsou očkováni proti těm devíti dětským nemocem. Takže oni dostávají tu takzvanou hexa vakcínu, kde těch 6 různých patogenů, teda těch těch antigenů z těch patogenů a pokrývají prostě tohle to spektrum. Takže to je něco, toto není nic převratného, ale bylo to určitě velice užitečné.

Jan BURDA, moderátor
Rýsují se nějaké další objevy, nějaké další preparáty, léky, které by mohly v příštím roce pomoci lékařům při léčbě nebo zmírňování průběhu onemocnění covid-19?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
To je docela takový paradox, že to, že přišla tahle ta epidemie, tak podnítilo úplně nebývalý rozvoj výzkumu v téhle té oblasti. A najednou si uvědomujeme, že třeba víme velmi málo o tom, jaké jsou vlastně takové ty mechanismy toho, že vznikne prostě těžký průběh u některých těch virových onemocnění. Jako je třeba chřipkový virus ale i řada dalších respiračních virů, které takhle fungují, které postihují plíce, které vedou nakonec k podobným koncům, jako je to v případě tady toho koronaviru nového. No a velice brzy se ukázalo, podobně jako je to třeba u té chřipky, že ty těžké průběhy jsou většinou způsobeny nepřiměřenou reakcí imunitního systému. Takže, takže výzkum v tomto směru, jaké jsou teda ty, ty možné zásahy, možná zásahová místa, kde bychom mohli utlumit tu nevhodnou imunitní reakci, nebo které jsou přímo ty proteiny virové, na které je potřeba se zaměřit, aby se nemohl množit. Tak to všechno se intenzivně studuje. A takovým bonusem téhle té epidemie určitě bude to, že se dozvíme daleko víc a že budeme daleko líp připraveni na tady ty další epidemie. A taky, že na tenhle ten výzkum a vývoj půjde daleko víc peněz. Mimochodem ty farmaceutické společnosti, které obrovsky na tom vydělaly teď. Tak mají daleko víc prostředků k tomu, aby rozšířilo to svoje portfolio těch vakcín nebo výzkum tímto směrem na další nebezpečné viry. Protože existují další nebezpečné respirační viry, které tady jsou a proti kterým by bylo potřeba bojovat, tak to je jedna věc. Druhá věc, jestli existují nějaké nebo jestli se vyvíjí nějaké léky, antivirotika, které přímo působí na ten virus, aby se nemohl rozmnožovat v těch infikovaných buňkách, nebo aby si nemohl vůbec nasednout na tu buňku. No a v posledních několika týdnech se skutečně objevilo několik takových vážných kandidátů. Nejnadějnější je ten, který má zatím název pakslovit, který opravdu působí na jeden enzym, který je naprosto nezbytný pro tenhle ten virus a který má víc než devadesátiprocentní účinnost. Takže já se těším, že to opravdu zabere.

Jan BURDA, moderátor
Vysvětluje Václav Hořejší, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Zastavme se, prosím o budoucnosti, na to se vás určitě lidé a novináři pravidelně ptají. A já chápu, že nikdo nemá skleněnou věšteckou kouli. Nicméně, když si člověk to zrekapituluje, alfa, beta, gama Delta, teď Omikron. Zkrátka virus během dvou let zmutoval do různých variant. Podle šéfa biologického centra Akademie věd Libora Grubhoffera v tom bude v příštích měsících a letech zřejmě ještě pokračovat. Teď cituji, vidím ten reálný scénář v tom, že dojde k vytlačení cirkulujícího koronaviru z toho pandemického komunitního šíření do lokálních či regionálních epidemií. Máte podobný názor?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Já si myslím, že ne. Já si myslím, že tý lokální epidemie asi těžko se udrží na tom jednom místě. Protože ten dnešní svět je tak propojený, tak globalizovaný, že když se objeví nějaká varianta, která skutečně bude mít velkou evoluční výhodu, to znamená bude ještě infekčnější nebo prostě asi, asi hlavně infekčnější, tak převáží. Otázka je, jestli ještě něco může být ještě infekčnější než ten Omikron, teoreticky asi ano a může to být jenom nějaká marginální výhoda, ale po delší době to může převládnout. Takže já hlavně skládám naděje v ta antivirotika a v tu novou generaci těch vakcín, těch o kterých jsme před chvilkou mluvili, takové ty polyvalentní vakcíny, které budou mít možná, jak můžeme doufat delší ochranný účinek než ty nynější. Ale možná, že už ta třetí dávka těch nynějších vakcín se ukáže, že je dostatečně účinná třeba po dobu jednoho roku, a kdybychom se měli těmi novými vakcínami jednou za rok přeočkovat, tak bych to neviděl jako vůbec žádný problém. Já se nechávám očkovat každý rok proti chřipce, a to je tak minimální zátěž, že vůbec nechápu, že by to někomu mohlo vadit.

Jan BURDA, moderátor
Tedy optimistický, pesimistický scénář, jak jsou pravděpodobné, jak by se mohla ta epidemie pandemie dále vyvíjet, kdy by mohl ten vir například i potlačený právě tím účinnějším očkováním nebo tím očkováním, které zkrátka drží krok s těmi mutacemi, tak kdyby mohl ten vir ustoupit do pozadí a mohlo by toto období skončit alespoň částečně?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, já jsem takovým svým založením optimista. Takže já si myslím, že vzhledem k tomu, co jsem říkal, zvláště teda, že skládám ty naděje v ty léky, které když se podají hned na samém počátku, tak zabrání tomu, minimálně tomu těžkému průběhu, tak v ty opravdu věřím. Já jsem, jak jsem říkal, že, že jsem se dopustil v minulosti takové opravdu optimistické předpovědi někdy začátkem září, a to mi vůbec nevyšlo. Tenkrát to vypadalo, že opravdu to už máme za sebou a věřil jsem, že většina té naší společnosti je buď proočkovaná dostatečně anebo a to hlavně, že prodělala to onemocnění a že, že ten souhrnný efekt těchhle těch dvou věcí, že nás hodně chrání. No a to se ukázalo jako mylné a já už jsem se několikrát veřejně omlouval za tuhle tu svojí nesprávnou předpověď. Nebyl jsem sám samozřejmě. Jediný, kdo měl pravdu, že to bude zase špatné, byl kolega Jaroslav Flegr. Ten to předpovídal správně, dokonce ještě trochu v horší barvách, než se to nakonec ukázalo. Tak, abych to teda zopakoval, přesto si myslím, že ten výhled do toho příštího roku je relativně optimistický. Myslím si, že nic horšího než ten Omikron už nepřijde. A že ty, ty, ta nová generace vakcín plus, a to bych řekl hlavně ta antivirotika nám to pomůžou vyřešit tak, aby se dostalo prostě na úroveň takové běžné nějaké chřipky nebo nějakého nepříliš závažného respiračního onemocnění, s kterým už se nebudeme potřeba vyrovnávat pomocí nějakých drastických protiepidemických opatření, ale prostě jako, jako se vyrovnáváme s nějakou chřipkou.

Jan BURDA, moderátor
Právě proto, že ta vážná nebo drastická protiepidemická opatření mají pochopitelně množství negativních, opravdu negativních vlivů na celou, na celou společnost. Tedy dá se říci, že jednou to bude tak, že při náhodném zakašlání, nebudu hned poslán na test nebo do izolace?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
To si myslím, že tak opravdu nebude, že, že se to opravdu, když, když zakašleme a máme rýmu a vyvine se z toho chřipka, tak taky nechodíme na žádný test na chřipku. Takže já věřím, že se to opravdu ve všech ohledech změní v takovéhle mírné respirační onemocnění čím dál tím víc. Docela důležité je, že pokud ten virus bude dál kolovat v té populaci, protože si musíme uvědomit, že i lidé očkovaní prostě jsou náchylní k té infekci, ale nic se jim nestane, můžou to šířit do svého okolí. Zatím se tím opakovaným kontaktem s tím virem se posiluje ta naše imunita, tím přirozeným způsobem. Vyvolána primárně třeba i tím očkování. Takže já si myslím, že je to, prostě bude něco podobného, jako na co jsme zvyklí třeba už u té chřipky. A dokonce, že to bude lepší, že budeme mít k dispozici ta antivirotika, které, která proti té chřipce nemáme.

Jan BURDA, moderátor
Vysvětluje prof. Václav Hořejší, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky. Díky za váš čas, který jste věnoval pořadu Jak to vidí. Mějte se hezky, vše dobré do nového roku.

Čtěte také

Imunolog Hořejší: Okamžitá aplikace 3. dávky a povinné očkování je jediná cesta, jak z krize ven

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Děkuji, totéž přání i vám.

Jan BURDA, moderátor
Za pozornost děkuje také Jan Burda.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.