Přepis: Jak to vidí Václav Hořejší – 27. ledna 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Mým hostem je imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Dobrý den, pane profesore, vítejte.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímat mě bude například, jak pokračuje příprava univerzálních vakcín i vývoj účinných virostatik a kdybychom mohli v Česku přistupovat ke covidu-19 jako k běžnému respiračním onemocnění. Přeji nerušený poslech. Čísla pozitivně testovaných lidí v České republice kvůli nové nakažlivější variantě Omikron, která u nás už dominuje, dosahují nevídaných hodnot. Podle dřívějšího vyjádření Ladislava Duška, šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky je reálný počet záchytů asi 2,5-3× vyšší. Pane profesore Hořejší, co říkáte té aktuální situaci? Podle nového odhadu zmíněného ústavu bude nákaza Omikronem zřejmě kulminovat až příští týden?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ano, tohle to je situace, která už několik týdnů je očekávaná a jenom jsme, jen dostáváme potvrzeno, že ten rozjezd této, doufejme, poslední vlny této epidemie, který začal někdy před těmi třemi týdny pomaloučku, tak nabírá prostě tu exponenciální charakter. A ta čísla, která dneska máme, tak já si myslím, že je docela přesně odpovídají těm realistickým předpovědím. A je, asi se dá očekávat, že ta čísla budou ještě o hodně vyšší, že někdy ten příští týden, koncem příštího týdne, že to bude něco mezi 100 a 200 tisíc za den. Je potřeba samozřejmě si ale říci, že něco jiného jsou ty pozitivity takzvané. To znamená to, že je lidé jsou diagnostikováni, že jsou infikovaní. A kolik je lidí, kteří jsou skutečně nemocní a ono se to vlastně ani říct nedá. Určitě je hodně lidí takových, kteří nemají prakticky žádné příznaky, jsou jenom takzvaně pozitivní. Potom jsou takoví, kteří to mají v mírné formě, takže mají trochu teplotu, vyleží to doma pár dní s aspirinem, tak jako třeba nějaké jiné takové podobné respirační onemocnění. No a potom s určitým zpožděním. A to se zdá, že tady té varianty Omikron, je to zpoždění asi delší než v těch předcházejících variant. Takže bude, dá se očekávat, že bude více než třeba ty dva týdny. Teprve začne posílat ty těžké případy do nemocnic. A potom až na ty jednotky intenzivní péče, anebo dokonce že, že ti lidi umřou. Takže my tohle to pořád nevíme, jak ta, opravdu ta vážná čísla, ta důležitá. To znamená tady ty těžké případy, případné hrozby, zahlcení nemocnic a a tak dále. Tak jaká opravdu budou. No, ale je vždycky lepší, se připravovat na tu nejhorší variantu a bylo by hrozně pěkné, kdybychom se těch špatných čísel nedočkali nebo teda jenom v malé míře. A kdyby tam nynější vlna třeba byla v těchto důsledcích mírnějších, mírnější než byly ty předcházející. To by klidně bylo možné, protože ten charakter populace je dneska jiný. Jsme už hodně chráněni očkováním a proděláním nemoci, těmi předcházejícími variantami. Ale zase na druhé straně ten počet případů je mnohem vyšší než v těch předcházejících vlnách. Takže tohle to jde tak jako proti sobě. Takže je docela možné a pravděpodobné, že ten opravdu vysoký počet celkových případů bude i při tom menším procentu těžkých případů nakonec, že to převáží a že zase budou nějaké problémy v nemocnicích. Ale hrozně bych byl rád, kdyby mu tak nebylo, a kdybychom to přečkali už s daleko menšími ztrátami.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To byli bychom rádi určitě všichni. Pane Hořejší, jak jste říkal, aby to byla poslední vlna, což je samozřejmě velký otazník. Mimochodem to, co jste popsal, vlastně i ten kontext, kolik lidí je už tady naočkováno. Kolik lidí má, pokud se nepletu přes 3 miliony už takzvanou posilující dávku, booster. Vypovídá to teda o těch specifikách Omikronu, že je přece jenom jiný než Delta, která možná ještě se teda vyskytuje. Nevím v jakém poměru. Ale evidentně prostě ten Omikron jaksi v uvozovkách funguje jinak.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Já bych neřekl, že funguje tak úplně jinak. Jako jsou určité náznaky, že by tomu tak mohlo být, ale těžko se to nějak dokazuje, protože charakter té populace, jak jsem před chvilkou říkal, je dneska úplně jiný, než byl tenkrát, když ta populace byla úplně nebo aspoň částečně, jak se říká naivní. To znamená, že velká většina lidí se s tím virem ještě nesetkala. Jsou určité důkazy laboratorní toho, že tenhle ten virus, ten Omikron infikuje intenzivněji třeba ty nosní sliznice a méně plíce. Ale jak je to doopravdy v té reálné situaci, v populaci se opravdu těžko dá říct, protože velká většina lidí už s tím virem anebo teda tou vakcínu proti tomu viru setkala, takže to nejde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Právě proto víte, kde se bere vlastně pořád taková ta, ta virová nálož. Například Izrael, který si před rokem vysloužil označení očkovací premiant. Tak aktuálně čelí rekordnímu nárůstu nových případů. Tam ten počet testovaných v devítimilionové zemi se šplhá až k 80 tisícům za jeden den a roste počet pacientů hospitalizovaných ve vážném zdravotním stavu.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ne to je taky taková věc, kterou už víme docela dávno. Úplně na samém začátku té epidemie jsme si mysleli, že bude možné po vakcinaci dosáhnout toho, že lidé vakcinovaní budou relativně dlouho odolní vůči jakékoliv infekci tím virem a pravděpodobně by to platilo, kdyby tady zůstala ta původní varianta nebo ty původní dvě varianty, které ovládaly ten první rok. Ale potom, když přišla ta Delta a teď ten Omikron, které jsou mnohem nakažlivější, tak v takovémto případě i lidé, kteří jsou očkovaní, tak můžou být infikování. To neznamená, že jsou nemocní, ale jsou infikováni. Mají infikované sliznice horního traktu dýchacího. Tudíž potom jsou pozitivní na těch testech. A pořád ale ta vakcína a i to prodělání té nemoci těmi předcházejícími variantami, chrání docela výrazně nebo velmi výrazně se dá říct proti tomu těžkému průběhu a proti úmrtí. To je to nejdůležitější, takže pořád je tady takový ten, lidi se tomu diví. No, tak je očkovaný, a přitom je pozitivní, tak ty vakcíny nefungujou. Ale tak to není. To hlavní je, že proti těmhle těm horším variantám novým opravdu chrání ty vakcíny zvláště u toho opravdu důležité. To znamená proti tomu těžkému průběhu, proti úmrtí. A to je opravdu hrozně důležité. Bohužel ten typ vakcín, který se používá, vlastně všechny ty typy vakcín, které se teďko používají, tak nezabezpečují tu takzvanou slizniční imunitu. To znamená to, aby se ten virus nemohl zachytit a infikovat právě ty sliznice nosní, nosu a úst. A tam ale nenapáchá žádnou velkou škodu. Špatné je, když se dostane dál do plic a do dalších orgánů. A tam právě ty současné vakcíny tam na to jsou dobré. Kdežto na ty sliznice dobré nejsou. Na těch takzvaných slizniční vakcínách se pracuje. Ono se na nich pracuje už hrozně dlouho, protože stejný problém je třeba u chřipky. A bohužel zatím tyhle ty slizniční vakcíny v některých těch studiích fungovaly docela dobře ve zvířecích modelech. Ale u lidí nefungovaly dostatečně dobře. Takže se docela čeká na to, jestli se podaří v dohledné době vyvinout takovouhle lepší vakcínu, která by chránila i na ty sliznice a která by se mimochodem podávala tak, že by se prostě dával sprej do nosu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem k nám by se na jaře měla dostat nová vakcína Novavax. Je to tady naděje? Pokryla by vlastně tyto požadavky, které jste teď popsal. Mimochodem možná by jí mohli akceptovat i lidé, kteří dosud odmítali mRNA vakcíny?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ano, to jsou dvě věci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Tak za prvé to, jestli by mohla třeba fungovat na tu slizniční imunitu pravděpodobně ne, protože je to tak, že, že je to zase vakcína, která je aplikovaná do svalu a tímto způsobem, když se dostane, když se s ní seznámí imunitní systém, tak nezafunguje taková ta důležitá část, která dává právě tu ochranu sliznic, které funguje takzvaný slizniční IgA, imunoglobulin, protilátky tohoto typu. Které se vyvíjejí jenom tehdy, když se to dostane do toho organismu právě přes ty sliznice. Takže, takže v tomhle tom asi to lepší nebude. Já bych řekl, že skoro jistě ne. Nevíme, jestli tadyhle ta vakcína třeba nebude poskytovat nějakou delší ochranu a určitě to bude pro některé lidi, kteří iracionálně odmítají ty RNA vakcíny nebo ty vektorové vakcíny, prostě ty adenovirové. Takže, že to pro ně bude přijatelnější proto, že to je takový typ vakcíny, která se už používá víc než 20 let, pro vakcinaci proti jiným druhům onemocnění a proti a takže lidé proti tomu nebudou mít takové ty námitky, no jo, to je něco nového, nevyzkoušeného. Takže tohle to bude určitě odpadat. No, ale jak říkám, není to pořád ten ideál, který bychom potřebovali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak tedy pokročily přípravy, mohu říct univerzálních vakcín?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Tohle to asi těžko budu moct odpovědět, protože žádné podrobnosti o tom známé nejsou. Jenom se tak uveřejní, prostě ty farmaceutické firmy, která na tom pracují, tak dávají takové trošku vágní informace o tom, na čem to bude založené. Tak jeden takový princip je, že to bude zase nějaká mRNA vakcína, která bude obsahovat několik, řekněme 5 nebo více různých těch mRNA. Každá kódující jinou variantu toho viru. A dokonce některé ty varianty by mohly být takové, které by kódovaly něco, co tady ještě nebylo, ale o čem je docela možné, že by se objevit mohlo. Takže to se dá tak s jakousi pravděpodobnosti odhadovat. Takže to je asi takový ten hlavní princip, kterým by se to mohlo ubírat. A potom druhá taková věc je, že se hodně mluví, ale zatím jenom mluví a jsou k tomu jenom takové jenom experimentální výsledky nějaké laboratorní. Ale těžko se dá potom něco dokazovat jako reálně na průběh té epidemie. A to jsou vakcíny, které povzbuzují tvorbu nebo rozvíjení takzvané buněčné imunity, která je založená na několika typech takzvaných t-lymfocytů. Jeden ten typ pomáhá b-lymfocytům, které dělají protilátky, dělat ty kvalitní protilátky. A ta, ta druhá populace těchhle těch buněk je zaměřená na to tak trochu paradoxně, že zabíjí buňky, které jsou infikované tím virem. Což je takové, takový nástroj k tomu, aby ty infikované buňky se mohly stát dalším zdrojem nákazy. Ale na druhé straně v některých situacích tyhle ty takzvané cytotoxické nebo zabíječské t-lymfocyty, můžou nadělat víc škody než užitku. Protože zkrátka zabíjejí buňky, které potřebujeme někde. Takže třeba takovým typickým příkladem je, že, že když člověk dostane, když onemocní nějakým, nějakou hepatitidou virovou. Tak ty projevy toho onemocnění nejsou ani tak tím nějakým škodlivým působením toho viru samotného, že by zabíjel ty jaterní buňky. Ale je to masivním útokem právě těchhle těch buněk na ty infikované jaterní buňky velice citlivé a ničí je. Takže, takže může to být někdy docela kontraproduktivní. Člověk by čekal, že, že ten imunitní systém se bude nějak snažit léčit tyhle ty infikované buňky. A on volí tuhle tu radikální a docela nebezpečnou strategii. Takže tohle to pořád jako ještě nevíme, jak to bude s tímto typem vakcín. Hodně se s tím experimentuje. Od samého začátku té epidemie někteří lidé pořád říkali, to je to pravé, na to čekáme. Ale zatím to, zatím o tom příliš moc nevíme a uvidíme, jakým směrem se to pohne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano. Objeví se i nejspíš účinná anti teda virostatika?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Antivirotika ta jsou skutečně už dokonce fungují. Takový ten nejnadějnější lék s tím známým, dneska už je to docela slavné Paxlovid, se už začal používat, i když není ještě definitivní schválený. Neproběhly ještě všechny fáze těch klinických studií. Je to lék, který je, vlastně ten jeho princip je ověření na jiných virech, velice tak spektakulárně na viru HIV. Protože je to inhibitor jednoho takového enzymu, který je životně důležitý pro všichni tyhle ty RNA viry. Mezi které patří teda ten náš nový koronavirus taky. A chtějí klinické studie s touhle tou látkou ukazovaly, že zabraňuje více než, ve více než 90 % případů tomu těžkému průběhu onemocní a dokonce vůbec tomu onemocnění. A velice dobré je, že se to nemusí píchat jako injekce, ale že to se podává perorálně, že prostě si vezmete tabletku, spláchnete vodou a je to jako aspirin třeba. A když se to podá na samém začátku toho onemocnění, tak by to mělo takhle fungovat, ale zatím jako z takového toho standardního širokospektré nějaké nasazení v populaci. Zatím ještě nevíme skoro nic o nějakých možných nepříznivých vedlejších účincích. A to se všechno ukáže. A vypadá to hrozně nadějně. No a já chtěl jenom říct, že právě tenhle ten typ inhibitorů toho enzymu, té virové proteázy, tím se zabývají skupiny na našem slavném Ústavu organické chemie biochemie, kde právě byly vyvinuty i takovéto inhibitory toho viru HIV. Já pořád si myslím, oni kolegové o tom nemluví a pravděpodobně to tají. Ale myslím si, že, že asi je na vývoji něčeho takového pracují. A to, že by se podařilo vyvinout několik různých inhibitorů. Jednak tohohle toho virového enzymu, pak ještě dalších, které ten virus taky potřebuje ke svému životu. Tak by bylo strašně důležité, protože kdyby se podávalo stejně jako u toho viru HIV, aby se zabránilo onemocnění AIDS. Tak je nutné, aby se podávaly tahle, aby se podávala ta antivirotika v kombinaci, v takovém koktejlů dvou nebo raději tří různých. Protože právě toto zabrání tomu, aby ten virus si nevyvinul nějaké varianty, které by odolné proti tomu jednomu antivirotiku, kdyby se podávalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje imunolog profesor Václav Hořejší. Jak se, pane profesore, díváte na opatření, jako je pracovní izolace, ukončování karantén bez testu nebo uvolnění testování ve zdravotnických službách. Například pro karanténu žáků a učitelů po kontaktu nakažený, platí v současnosti jiná pravidla než u zaměstnanců firem po antigenu, po antigenním testování.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Víte, tohle to jsou taková organizační opatření nemedicínská, která jsou více či méně účinná v závislosti na tom, jaká je opravdu to epidemická situace. Jestli je těch případů málo, nebo jestli se to už nekontrolovaně šíří. A rozhodovat v nějaké konkrétní situaci o tom, co se použije, jaká, jaké efekty od toho očekávat. To je vždycky taková, jako bych řekl sázka do loterie. A já bych v tomhle tom opravdu to nechal na těch epidemiolozích, kteří radí vládě a kteří se prostě dávají doporučení k něčemu, co by se dalo označit jako nějaké menší zlo. Protože jsou tady prostě vždycky dva extrémy. Buďto to uděláme hodně přísné a potom budou ty důsledky ekonomické a společenské samozřejmě těžší. Anebo to víc uděláme volnější a potom budou horší ty důsledky zdravotnické. A to je prostě vždycky volba mezi tím, co je menší zlo. Takže já se v tohle to neodvažují nějak kritizovat. Nechci to hodnotit. A ono je docela takový trošku jako paradox, že při těch nynějších velmi vysokých číslech těch pozitivit. A samozřejmě jakmile jste pozitivní, tak automaticky jdete na 5 dní do té izolace. A bez ohledu na to, jestli vám opravdu něco je, nebo není. Ale, ale ten celkový výsledek je stejný prostě, že máte pracovní neschopenku, nejdete do zaměstnání. A když těchhle těch případů, i když třeba těm lidem nic není nebo skoro nic není, že je příliš vysoký, tak tady nastupuje ten efekt toho, že ti lidé prostě chybí v těch zaměstnáních, zvlášť v těch kritických zaměstnání. No a pokud jsou to taková zaměstnání, kde se ti lidé nedostávají do styku s příliš mnoha lidmi, kde se dají, kde můžu pracovat někde osamoceně a tak. Tak proti té pracovní karanténě bych opravdu nic neměl. Daleko rizikovější je to u lidí a tam bohužel je to právě potřeba v tom zdravotnictví nebo v těch sociálních službách, kde naopak ti lidé ve styku s jinými jsou. Dokonce s lidmi, kteří jsou rizikoví, tak tam je to asi nejvíc problematické. Ale jak říkám, tohle to je taková ta Sofiina volba, jak se říká.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ve Velké Británii mají dnes skončit veškerá omezení, spojená se šířením covidu-19 a bude se k tomuto onemocnění přistupovat jako k běžné sezónní chorobě. Důvodem je vysoká proočkovanost a překonání vrcholu omikronové vlny. Je to podle vás, pane Hořejší, správné rozhodnutí ve správný čas? Těch zemí, které jdou nebo chtějí v brzké době jít podobnou cestou, patří například Rakousko. V pondělí ukončí plošnou uzávěru pro lidi neočkované proti covidu-19. A mimochodem, když jsem zmínila už Izrael, tak tam zase debatují o smyslu takzvaných zelených pasů, což je jinými slovy vstupenka, ať už do divadla, do baru, do restaurace pouze pro ty, kteří mají maximálně 6 měsíců po druhé dávce očkování, v uplynulém půlroce prodělali covid nebo mají negativní test. A mnozí odborníci i politici tvrdí, že v době šíření varianty Omikron, postrádá takové používání takových certifikátů smysl.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, to rozhodnutí o tom, kdy se má vlastně skončit s těmi nebo s velkou většinou těch omezujících opatření. To je skutečně výsostně politické rozhodnutí. Protože třeba v té Velké Británii, tam se mi zdá a myslím si, že se to zdá i mnoha odborníkům v té Velké Británii nebo vlastně v Anglii tohle to, co zavádějí ve Skotsku a Walesu ještě je to trochu jinak a tam to ještě mají trochu odložené. Tak ty počty třeba těch úmrtí, které tam denně mají v přepočtu na počet obyvatel. Tam mají asi 2× vyšší než u nás, a přesto už přikročili k něčemu takovému. To je docela legitimní a je to prostě jenom otázka toho, jestli je to přijatelné, jestli je to společensky přijatelné. Hlavně jestli je to přijatelné z hlediska toho ohrožení a fungování zdravotnického systému. A pokud dojdou k závěru, že ano, tak samozřejmě nic proti tomu. Myslím si, že v různých zemích je tahle ta hranice různá a jak už jsem říkal hned na samém začátku. Já věřím, že tahle ta vlna bude poslední a že jakmile překonáme ten vrchol, tak se racionálně začne mluvit o tom, kdy přistoupit k ničemu takovému. Rozhodně je to tak, že za prvé by to mělo být v situaci, kdy už je jasně překročen ten vrchol a kdy silně klesají zase ta čísla. Ale pořád musíme mít ještě na paměti to, že ty vážné případy hospitalizace a úmrtí následujou a zvláště u toho Omikronu pravděpodobně s docela výrazným zpožděním. Takže my, když budeme mít ta nižší čísla, tak teprve bude, bude doznívat ten vrchol. Tak s tím je potřeba počítat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co tedy podle vás, pane Hořejší, dělat až teda ta vlna spadne, ta zeď se zboří pomyslně, řekněme. A jak říkáte, že by mohlo ještě třeba dobíhat jaksi ten dopad toho Omikronu, ty, ty účinky, co teda dělat, pak v tom období?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, já si myslím, že když se vyhodnotí ta situace v nemocnicích a pokud to bude tak, že to neohrožuje funkci těch nemocnic. Budeme jasně zatím vrcholem a ten počet těch vážných případů bude už stoupat třeba jenom mírně s tím zpožděním. Já si, já teda si myslím, že nakonec se opravdu přistoupí k tomu rozvolnění až teprve začne znovu klesat i ten počet těch hospitalizací a těch jipek a tak dále. A jaksi, jak to bude dále. No tak pak, když se to teda téměř úplně rozvolní a já stejně si myslím, že nejspíš ještě delší dobu zůstanou třeba respirátory v metru a tak dále. Ale to bude možná asi to jediné. Tak je zas potřeba pamatovat na to, že ten ochranný účinek, jak toho očkování, těch třech dávek očkování, tak prodělání té nemoci, není neomezený. A dá se počítat s tím, že po několika měsících od toho světlého okamžiku toho úplného rozvolnění, zase začnou stoupat další případy. A začnou se znovu objevovat i ty těžší případy v těch nemocnicích. A pak bude otázka co s tím. Já pevně věřím, že v té téhle té době už bude k dispozici nějaká ta nová generace vakcín s lepším, trvalejším účinkem a hlavně, že budou k dispozici ta antivirotika. Ale tohle to je takové věštění z křišťálové koule, protože opravdu musíme počkat na to, jak se to konkrétně vyvine. A samozřejmě, že ti, kteří to mají na starosti, tak jsou jistě vědomi toho, že tenhle ten aspekt toho, že to tam nevydrží navěky ta odolnost a že se to může zase zhoršovat, tak jak už tu zkušenost mají v Izraeli, kde začaly s podáváním té třetí dávky už někdy v červenci. Tak s tím je zkrátka potřeba počítat a na druhé straně doufám, že ty pozitivní momenty jako ty nové přístupy, nové léky, že nám úplně změní situaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V Izraeli už začaly počátkem roku nabízet zájemcům i čtvrtou dávku. Připomnělo mi to, pane profesore, slova zakladatele firmy BioNTech /nesrozumitelné/ pro německá média, který říkal, že před x lety si nikdo nedovedl představit, že třeba lidé, kteří to potřebují, budou mít u sebe každý den v kabelce nebo v tašce inzulin. Bude to snad něco, říká ale v tom rozhovoru, že tím nechcete teda nic naznačit, že bychom snad měli, já nevím, vakcínu proti koronaviru také každý den v pohotovosti. Nicméně před 100 lety 11. ledna 1922 byl ten den, kdy dva kanadští lékaři /nesrozumitelné/ poprvé podali čtrnáctiletému chlapci inzulin, hormon, který snižuje koncentraci cukru v krvi.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Já bych se přece jenom vrátil ještě k začátku toho, co jste teď říkala. To znamená o tom výhledu a jestli budeme mít s sebou nějakou anebo často si dávat další posilující dávku té vakcíny. Já si myslím, že kdybychom si jí měli dávat jednou za rok, tak jako si řada z nás jí dává proti chřipce. Tak bych to nepovažoval vůbec za nic špatného. Dokonce i kdyby to mělo být třeba jednou za půl roku, tak by mi to nevadilo. Ale znovu říkám, že věřím, že se brzy dočkáme nějakých vakcín, které budou mít delší účinek. No a co se týká toho, jestli to nosit třeba v kabelce nějakou pilulku proti tomu. O tom jsme už před chvilkou taky mluvili. Prostě to, že budou k dispozici nějaká účinná antivirotika, tak možná úplně změní situaci a a budeme to řešit tímhle tím způsobem. No a teďko, když jste zmínila teda ten objev inzulinu, tak to je hrozně zajímavá historie. Já si jí dobře pamatuju, že když jsem už někdy vlastně v dětství o tom poprvé četl, tak mě to hrozně zaujalo. A teprve později jsem si uvědomil, jaké všechny další aspekty tam v tom byly. Jednak to byl teda obrovský objev medicínský, který zachránil spousty, spouště lidem život a funguje to do dneška. Na druhé straně v tom byly takové ošklivé momenty, jak ti badatelé, kteří se na tom podíleli, tak jak se až smrtelně rozhádali. Byla tam velká hádka o to, kdo za to měl dostat nebo neměl dostat Nobelovu cenu. A tohle to jsou taky takové aspekty vědeckého života, s kterými se setkáváme bohužel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Pane profesore, děkuji za váš čas i názory a přeji vše dobré, na slyšenou.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Děkuji za pozvání a na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojka přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.