Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 4. května

4. květen 2016

Hostem byl geolog Václav Cílek.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobré ráno a nerušený poslech vám přeje Karolína Koubová. Naproti mě sedí dnešní host, geolog a klimatolog, spisovatel Václav Cílek, vítám vás.

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel
--------------------
Dobrý den.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem bude následující necelá půlhodina? Ovocnáři a vinaři hlásí rozsáhlé škody způsobené ranními mrazy z minulého týdne. Je takové počasí na přelomu dubna a května překvapivé? Dozvíte se ale také, jaká je přírodní historie Alp a také, jak vypadá svět podzemních dolů na břidlici v Oderských vrších. Pane Cílku, vy jste sice byl teď na cestách, ale asi jste určitě, tedy ne asi, ale určitě zaznamenal, jak mrazy potrápily ovocnáře a vinaře. Nakolik je to obvyklé?

Čtěte také

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel
--------------------
Víte, dělo se to vždycky, jako ledoví muži vždycky přicházeli, že jo, někdy začátkem ..., v první třetině května. Oni nepřicházeli vždycky, ono to často bylo ...samo to počasí se zhouplo na dva, na tři dny, pak v září známe něco podobného. Víte, mě to vlastně maloučko znepokojuje, abych vám řekl pravdu, protože jako především ta jižní Morava je stále vláhově jako nedostačující a tyhlec ty drobné klimatické změny, to je vlastně, to je pravděpodobně součásti nějaké větší klimatické změny, která něco říká o rozkolísaném chodu počasí. Co já si jako vlastně soukromě spíš jako beru z toho, je to, že když je takhle dlouhou dobu relativně studené nebo spíš kolísavé jaro, tak bych čekal, že to vykompenzuje příroda v létě, to znamená, bojím se zase, zejména v srpnu, že můžou přijít vlny veder. Jako nevíme to určitě, jo, ale to je jenom taková, jako jenom takový jako odhad a druhá věc je prostě záležitost, že i poměrně malá změna počasí, to znamená, na pár dnů se prostě zhorší klima, může mít poměrně dalekosáhlé důsledky, pokud přijde v okamžiku, kdy něco kvete, roste nebo klíčí.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
To právě teď vidíme na tom, na těch škodách ovocnářů a vinařů. Máme čekat ještě další ledové dny v nejbližší blízkosti? Protože vloni mrazy také poškodily vinice, ale přišly až tedy v květnu. Jak vy říkáte, ta první třetina května je obvyklejší než ten konec dubna, začátek května.

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel
--------------------
Víte, já nevím, jo, jako já se na to počasí jenom dívám s čím dál tím větší jako opatrností a ono ani není jako tak problém, že je najednou jako deštivějc nebo chladnějc, ale v okamžiku, když se to právě sejde s kvetením stromů nebo prostě se zemědělským rokem, tak ten problém prostě začíná být a to u nás je mírný a když si představím, že by přišlo sucho, začátkem jara, kdy má klíčit obilí, třeba do Ameriky, kde se o tom jako hodně jako mluví, protože těch států, které exportují obilí, je poměrně málo, tak potom je ohrožena humanitární pomoc nebo export obilí do celý řady států světa.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili ten rozkolísaný chod počasí začíná být čím dál tím víc nebezpečný?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel
--------------------
Ano, zejména, jak jsem říkal, pokud se prostě sejde s něčím jiným, pokud se sejdou mrazy s nedostatkem zemního plynu, nebo prostě tydlec ty, takový ty, ty mezihry, ty souhry těchhle těch lidských faktorů jsou doopravdy jakoby nebezpečná a těžko předpověditelná záležitost.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste mluvil o tom létě, že z toho, co se děje právě teď, můžeme usuzovat na tedy horko v létě a pravděpodobné sucho také?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel
--------------------
Víte, je to, je to podle zákona, řekl bych, průměrných hodnot, jo, pokud teploty a srážky jsou zhruba prostě průměrné v měřítku dvou nebo tří let, tak pak máte jednu půlku roku chladnější, tak jako vám vyjde ta druhá půlka roku teplejší. Je to, je to takový jako velmi hrubý přiblížení, že jo. Takhle já bych uvažoval, kdybych měl vlastní pole a na něm obilí.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A jen velmi stručně, když jste mluvil o tom, že právě ta rozkolísanost počasí, tak na vině je jakási větší klimatická změna, tak nakolik vás uklidňují takové dohody jako třeba ta mezinárodní dohoda o klimatu z New Yorku z konce dubna, kde tedy představitelé 171 zemí podepsali tuto dohodu, že nebude, nebo budou se snažit udržet ten růst teploty pod dvěma stupni Celsia? Je to uklidnění?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel
--------------------
Je to dobrý začátek. Samo o sobě to nestačí a potom klimatologové jako James Hansen právě mluví o zpožděné odezvě. To znamená, ten oxid uhličitý, který se mezi tím nakumuloval prostě třeba v oceánu, nebo se zvýšily teploty vody v oceánu, tak část toho, co jsme vypustili do ovzduší, tak způsobí, tak způsobilo něco, co už tady existuje, ale projeví se za 20 nebo za 30 let, protože proudění v oceánu má, je třeba záležitost 200 let, než se uzavře takový jako velký cyklus.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale neřekl byste, že ta dohoda, když říkáte, že tedy je to dobrý krok, přišla takzvaně k křížkem po funuse?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel
--------------------
Víte, my jsme všichni uzpůsobený tak, nebo většina z nás tak, že reagujeme potom v okamžiku, kdy je ten problém, ten problém nastane, ale problém, je právě v tom, když máte ty zpožděný odezvy, to znamená, to, co jsme způsobili, prostě dozraje, já nevím, za 10, za 20, za 30 let, takže pak už vlastně reagujeme s tím křížkem po funuse.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste byl, jak jsem říkala, teď na cestách, především v Alpách, tak řekněte, co jste procestoval, co jste tam viděl a za jakým účelem jste tam jel?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel
--------------------
Cesta do Alp pro mě začala v Hluboké v jižních Čechách na hradišti Baba. Už jsme o tom mluvili. To je možná kultovní takové kruhové, takový jako velký rondel prostě nad řekou, prostě nádherné místo nad Vltavou, pod tím je vysoká skála, že jo a v okolí tohodlec toho hradiště z té, z konce starší doby bronzové, to znamená stáří okolo 2 tisíc let před Kristem, 4 tisíce let od dneška, tak bylo nalezeno různě několik depotů, to znamená pokladů, měděných předmětů, jsou to typicky žebra nebo řivny. A prakticky všechny analýzy těchhle těch depotů, kterých v současné době je prostě hodně díky činnosti detektonářů teda, a kdyby nahlásili všechno, je jich ještě mnohem víc, ukazuj na alpský původ mědi, jo, takže najednou je takovej maloučko jako šok, že před 4 tisíci lety musel fungovat poměrně rozsáhlej obchod mezi středními Alpami a jižními a středními Čechami, ono to jde vlastně ještě, ještě jako dál. Takže jedná se o to jednak, po kterých cestách ta měď šla. Ona ta měď díky chemickým analýzám, my to víme, protože obsahuje hodně arsenu, někdy kobalt, nikl, stříbro, pochází právě téměř výhradně z té, té alpské oblasti a vlastně předchází ty slavné solné stezky, které známe z té starší doby železné, možná ještě víc jak, jsou o 2 tisíc let vlastně mladší, takže mě zajímalo jednak vidět velmi prastaré hornictví, jo, v Čechách se vždycky říká, že kolébka českého hornictví je v Sasku, je v Krušných horách. Ono to asi není úplně pravda, protože zdá se, že mnohem silnější vazba právě skrze ten obchod a skrze archeologicky doložených desítky lokalit, je právě v těch Vysokých Alpách.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A tak krásná hradiště, jako je Baba, tam ale nejsou?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel
--------------------
Tam nejsou, jo, tam vypadá, že to osídlení bylo jiné, jo, tam jsou, já nevím, Gätschenberg nebo Klingenberg, že to jsou malá opevněná místa, která byla centrem obchodu s mědí a že kolem těchhle těch malých opevněných, ale dobře opevněných míst byla síť osad, takže to bylo spíš takový jako, takový jako salašnictví, jo, takový, jako dneska známe z Beskyd, taková jako hodně jako rozptýlená kolonizace.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste tam právě s kolegy jaksi šel po těch různých starých cestách, nebo jste je objevovali, jak byly vedeny a Čechy jsou tím centrem obchodu, kdy přichází ten jantar ze severu, měď z jihu. Jak tam vedou ty stezky?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel
--------------------
Ano, ano, víte, jako, poměrně jako velká záhada pro tu českou kotlinu je ta, že tady sem přichází masivní, masivní množství mědi z Alp. A co jsme za to dávali? Ono v tý době moc nešlo obchodovat s potravinama. Výjimkou byly možná sušené ryby, protože prostě, než za měsíc někam dojdete, tak ty potraviny sníte, jo, to je jako jednoduchý. Můžete obchodovat s látkama, ale o tom se toho moc neví, protože nějaký látky se zachovaly v solných dolech, ale jako zase toho moc jako nevíme a je možný, protože u nás, v té starší době bronzové je poměrně hodně jantaru a dokonce nějaké dílny, že v Čechách, kde ty hradiště jsou mnohem větší, kde jako ta civilizace byla možná rozvinutější, jo, to je jako taky docela zajímavý tyhlenc ty pohledy, mohl existovat směnný obchod, buďto jantar za měď anebo, ale to je zatím spekulace, kterou neumíme dokázat, jo a je logická, že z té mědi se dělala bronz, že přeci jenom už v té době byli v těžbě krušnohorská ložiska cínu teda a kudy ty cesty šly? My známe poměrně dobře síť římských cest a keltských cest. Víte, ono, když už vyjíždíte ze Salzburgu po ..., z dálnice není vidět nic, jo, dálnice je matoucí a když jedete po staré silnici, tak je tam průsmyk Lueg a to vlastně z té otevřené krajiny najednou vjedete do něčeho, co je jako velký Zádielský kaňon, prostě taková jako temná, úzká vápencová rokle, kterou se prostě valí řeka Salza, z rytin víme, jak to vypadalo, úzká silnička, mýto teda z 18. století, ale takhle to tam vypadalo pravděpodobně vždycky a taky v téhlec té rokli, která je tou temnou branou pak do toho širšího prostě alpského světa, tak tam jsou všechny ty depoty, často docházelo k ukládání mečů do vody. Já, vždycky si vzpomínám na ten Excalibur, že jo, tam se noří jako meč z vody, ale vlastně to odpovídá doopravdy tomu pravěku, že nádherné, štíhlé bronzové meče byly ukládány do jezer a do vody prostě po dobu, po dobu mnoha staletí.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když mluvíte právě o tom, kudy a jak a kam jste se dostali, jak je tam uchována ta krajina, tak jak se vlastně právě krajina Alp proměňuje i v souvislosti s tím obrovským rozmachem alpského průmyslu? To přece jsou tendence, které tam nechávají obrovské stopy.

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel
--------------------
Víte, ty Alpy hodně vypovídají o, o naší realitě, jako především tak jako stručně, jaká by byla historie těch Alp. Takový ten hlavní život v Alpách, jo, my dneska bereme, že se odehrává v údolí těch velkých řek a on se asi hlavně odehrával ve vysutých údolích, to znamená 100, 200, 500 metrů nad tím hlavním údolím máte poměrně rovná, takový jako malý Šumavy vlastně, jo, takový jako poměrně rovný údolí, jo, tu hektar, dva hektary naprosto prostě rovný půdy, úrodný půdy, takže je to velmi jako příjemné pro osídlení, je to mimo dosahu povodní a chladného vzduchu, který stéká z hor. Takže takovéto alpské salašnictví, jo, který my třeba známe z Beskyd až někdy od středověku nebo ne-li až od 16. století, tam přichází až před těmi čtyřmi nebo pěti tisíci lety. Je to doopravdy skorem jako neuvěřitelný. Oni nejdřív pasou na těch travnatých plochách, pak vypalují les a sestupují stále níž. A teďka ten ledovec z těch Alp, z těchhle těch vysokých poloh, bavíme se o polohách 1 600 až 2 200 metrů, kde probíhalo to dolování jako velkého měřítka, tak jak ten ledovec se stáhnul poměrně nedávno, tak po sobě zanechal skály vlastně křemenné žiloviny, která je velice odolná a která v sobě nese masivní chalkopyrit, to znamená měděné rudy. To znamená, v té původní krajině jste procházela pastvinama a tam byly vystaveny žíly křemene, který ..., s tím měděním zrněním, které byly modré, zelené, pravděpodobně na povrchu, vysoké, dejme tomu, 2, 3, 4 metry, takže tam tu rudu šlo brát. A teďka jste nabrala tu rudu, rozdrtila jste to, v potoce jste to prorejžovala, udělala jste jednoduchou pícku, jo, metr dvacet vysokou, jo a z té pícky nakonec vám vytekl takovej koláč mědi, jo a s tím se vlastně pracovalo dál. A todlec ten způsob toho tradičního salašnictví vlastně v Alpách probíhal celá tisíciletí až do nedávna.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je tam současný vývoj právě?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel
--------------------
No a teďko se dostáváme k tomu zrcadlu té společnosti. Víte, v městečku Sankt Johann jsem viděl fotografii, kdy je kostelík a vedle kostelíka prostě oře muž tak jako skoro jakou zoufale teda vlastně pole. To znamená, Alpy, to vidíte všude možně, v tom roce 1950 byly nesmírně chudobné. Vůbec to Rakousko nebo zejména ty podhorské oblasti vůbec nešly srovnávat s Čechami, dejme tomu, 19. století. Jo, na této fotce z roku 1950 já jsem pak testoval, kam to kolegové zařadí, jo, my jsme to řadili, že ta fotka je tak 1890 až 1920. Takže z tý jako obrovský chudoby. Potkali jsme místního učitele a ten říkal: "Já jsem ještě učil ve čtyřtřídce 45 prostě dětí v takový velký chalupě ...," jo a tam jsou takový ty malý lavice ještě zachovaný. Elektrifikace i poměrně větších vesnic někdy až po roce 1945, samot až po roce 1970.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A najednou je tam překotný vývoj.

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel
--------------------
A najednou ten obrovskej vývoj toho, toho lyžařského průmyslu. Do Alp se chodilo od Biedermeierů, jo, od začátku 19. století a byla to taková napůl jako šlechtická záliba a teďka ale v těch, koncem 60. a v 70. letech si to mohl dopřát každý. Takže došlo k tomu, co známe odjinud, jo. Mnoho těch krásných alpských domů zaniklo. Máte celá sídla, kde jsou možná dva nebo tři staré domy a všecko ostatní jsou domy, které jsou staré 20 nebo 30 let. Jsou naddimenzované. Jo, ten původní alepský dům je hodně velkej, protože dole je dobytek a zahřívá, že jo, to horní patro a nahoře prostě žije 20 nebo 25 lidí. Dneska tam žijou dva nebo tři lidi a dole je teda garáž, že jo, nebo něco takovýho. Takže ty Alpy se vyvíjejí jako, je to znechucující, jo ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Na stranu druhou, přeci jenom nevidíte tu určité tendence, že míří vlastně třeba ubytovatelé a poskytovatelé na ty turisty, kteří si chtějí obejít ty salaše, nebo se dokonce ubytovat na nějakých farmách?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel
--------------------
Ano, tohlec to existuje. Jako naštěstí v těch Alpách, jak ti zemědělci jsou tvrdohlaví, tak zemědělci z hor, Valaši typicky u nás, jsou vůbec nejtvrdohlavější, protože mají nejtěžší podmínky k životu. Takže tam jsou ostrůvky toho starýho života. Proč ty starý domy tak rychle zanikly? Protože to dřevo musíte udržovat, jo. Dělaly se úpravy každý dva roky, bouda se vyměnila zhruba jednou za 50 let celá, to dřevo, nebo skoro celá teda. A na to byla zanedbaná údržba, že jo, už to bylo malý, už to nemělo tu patřičnou infrastrukturu, takže v těch Alpách, zejména v těch hlavních údolích a bočních údolích k těm hlavním údolím, vlastně v podstatě zanikla a byla zničena během posledních, dejme tomu, 40 let, ale zejména v posledních 20 nebo 30 let prostě velká, skvělá, prostě taková ta lidová, ale velmi prostě chudobná a obtížná alpská kultura.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká geolog a klimatolog Václav Cílek. Ještě jsem slíbila v úvodu, pane Cílku, že nás zavedete do světa podzemních dolů na břidlici v Oderských vrších, že to jsou v podstatě takové ty ztracené světy, stopy zmizelých civilizací málem.

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel
--------------------
Já vám ještě dořeknu k těm Alpám jako jednu věc.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel
--------------------
Když projíždíte těma Alpama a těmahle usedlostma, tak jednak vidíte cedule typu jako "Proč se bojíme cizího", ale jednak vidíte velké cedule "Musíme si uchránit svůj životní prostor", a přitom se doopravdy používá to slovo "lebensraum", který bylo hodně frekventovaný na začátku Třetí říše.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, nechvalně ...

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel
--------------------
Ano, takže tam vidíte tu polarizaci tý společnosti, vidíte strach tý společnosti, která rychle nabyla, dejme tomu, od roku 1960 do roku 2000 prostě nějakej majetek a teďka se ho bojí ztratit, zároveň vidíte to děsné zprůměrování těch Alp, to znamená, já nevím, jeskyně nebo průsmyky, takový hluboký rokle, který zpřístupňovali Lichtenštejni zhruba ve stejný době, kdy se Schwarzenbergové věnovali Chýnovský jeskyni - 1860, 1870, vypadají úplně z programu, dostanete velmi dobrý brožurky nakupování nebo kulinářské specialit v Alpách, ale nedostanete dobrýho průvodce po kostelích a románskejch freskách, jo. To znamená, tato nová kultura, bohatá a blahobytná, která přichází a bojí se o sebe, je zároveň kulturou teda maličko bezkulturní.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Několik střetávajících se tendencí v Alpách, které vy jste zaznamenal a které takto vypovídají o současné realitě.

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel
--------------------
Ano, ale ty ztracený světy.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, já jsem vás trochu předběhla, nezlobte se.

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel
--------------------
Ne, ne, ne, ne, ne. Já mám ten koncept od Maxe Sebalda, to byl německý spisovatel, který žil v Británii, protože nemohl žít v Německu, prostě Německo mu jako vadilo a on dělala různé cesty, no, týkalo se to od koncentračních táborů, po zničení, po zničení Drážďan letectvem, jo, ale týkalo se to i světa zmizelýho mořskýho rybolovu v Severním moři a jedna jeho stať je, právě v Alpách jsem si na to často vzpomněl, je taková jako znepokojující a kouzelná a je to o britské riviéře, je to o všech těch letoviscích, které my známe, já nevím, třeba z příběhu Hercula Poirotta nebo tak, prostě šlechta, včetně princů a tak dále, se přestěhovávala v létě na pobřeží, na anglické pobřeží, kde byly jako neuvěřitelné hotely, no, obrovskej přepych a Sebald tam přijíždí a na té hlavní třídě třeba nalézá jediný otevřený hotel, v tom hotelu on je jediným hostem, jo, krámy jsou kolem jako zavřený, takže vlastně v těch Alpách si kladete doopravdy tu otázku, jestli to jednou neskončí, jo, podobným takovým jako rozkladem, protože to celý záleží na tom, že lidi dneska jsou ochotni prostě a rádi jezděj do hor lyžovat, jo, co když se ty preference změněj? V okamžiku, kdy se změněj, tak celej tendlec ten, celej tenhle ten alpskej zázrak se začne hroutit. To nic, to jsem si jenom uvědomoval.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak závislost na tom lyžařském průmyslu.

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel
--------------------
Ano, ano, na jednom způsobu obživy, a to jsou turisti, jo, protože těch zemědělců už je tam doopravdy dneska málo a jsou to zase ti nejlepší lidi teda, kteří tam zůstali a kteří s takovým teda, často až jako s hnusením se dívají na ten svět alpskej, kterej se kolem nich proměňuje.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili to je možná jedna, jak vy říkáte, mizející stopa.

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel
--------------------
Je to, ano, může to být jedna mizející stopa. Jinak ty ztracené světy u nás, v Čechách, vlastně nejsou tak jako tragické. Já jsem jednak měl namysli svět jihočeského grafitu. Grafit byl těženej 250 let, byly doby, kdy jsme patřili mezi tři, pět největších producentů grafitu na světě, zaměstnávalo to dvě české oblasti, 1 500 horníků třeba, jo a ta těžba nejstarší jde až ke Keltům. Jo, to znamená, grafit je český, takže to je úplně neuvěřitelná surovina. Jiná neuvěřitelná surovina je břidlice. Jsou to ty pokrývačské břidlice z Nízkého Jeseníku a z Oderských vrchů. Jsou celé vesnice, které těžily břidlici hlubokými štolami, jsou tam velké vydobyté komory po takové krásné černé, dobře štípatelné břidlici, které jdou někdy stovky metrů vlastně hluboko do hor. Teďka ti lidi to vynášeli, že jo, tu břidlici ven, štípali ji, z odpadů dělali haldy, ale nebo taky stavěli takový terásky, jo, na tom stavěli domy a taky je tam nádherný zacházením, zacházení s břidlicí a taky vidíte, že to je věc, která úplně zmizela z toho povědomí. Ono to totiž hodně končí po roce 1945 s odsunem Němců nebo německy mluvícího obyvatelstva, abych byl jako přesnější, kdy vlastně celá řada těch řemesel zanikla.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, že v těch dolech na břidlici pracovaly tisíce lidí, je to tak?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel
--------------------
Právě, já si teďka nejsem jistej počtem, ale vzhledem k tomu, že těch dolů je několik desítek teda, tak to byl doopravdy jako značný jako průmysl a vyvážela se břidlice hluboko jako do světa. Dneska část břidlice pochází, já nevím, třeba ze Španělska, že jo. Zase břidlice, když jdete do historie těchhle těch materiálů, tak je třeba ve Francii těžená od dob Římanů nebo v moselském kraji podél Rýna, kde je to krásné víno, že jo, to byly, to byla velká produkční oblast břidlice. Dovážela se k nám taková ta fialová břidlice z Walesu. Dokonce, když se tam vyvážely v 19. století sukna, tak ti lodě údajně, by nejely prázdné, tak nabíraly břidlici. A ta břidlice sloužila jednak teda ve středověku a později jako krytina, jako odolná krytina a jednak pak to známe v tom 19. století v té lidové kultuře, zejména pohraničních oblastí, jsou to skládané štíty, které také představují, řekl bych, takovou jako pěknou zanedbanou památku na, na kulturu, na venkovskou kulturu 19. století.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A na to se tedy už v těch Oderských vrších takto úplně zapomnělo? Je to tam takto zakonzervované nebo ...?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel
--------------------
Ona pak břidlice byla těžena a dokonce možná, že kus oderské břidlice má doma skoro, nebo měl doma skoro každý, protože ona se jemně mlela a používala se jako plnidlo do gramofonových desek. Takže máte-li doma staré vinyly, máte kousek břidlice někde z těch Oderských vrchů, někde od té Libavé, že a odtamtad. A to jsou jiný příklady těch jako ztracených světů, v tomhle tom případě ztracených Sudet s nějakým průmyslem, jo, ale ty se ..., ale to, co je ale podstatný je to, že třeba v tom Českém Krumlově ty grafitové zásoby jsou poměrně značné. To znamená, já bych čekal, že během 10 nebo 20 let dojde k obnovení těžby grafitu, čekal bych, že může dojít k obnovení těžby právě těchhle těch břidlic a to s rozvojem ekologického stavitelství. Jako, že to, co ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
To byste čekal vy. Myslíte, že, že je to reálné očekávání?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel
--------------------
Je to krásný materiál. Ten materiál je velice trvanlivej teda, je sice tmavá ta břidlice, takže se zahřívá v létě. Já, já si myslím, že k tomu dojde prostě v nějaké, v nějaké podobě dřív nebo později. A teďka to celý, já nevím, jestli máme ještě čas, jo?

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme, máme ještě chviličku.

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel
--------------------
Ono to maloučko spojuje postava, jak ten grafit, tak prostě ty Alpy, Josefa Hardthmutha. 1754 se narodil ve Vídni a Lichtenštejni ho vzali do svých služeb a on potom navrhoval Lednicko-valtickej areál, ale zároveň on vymyslel tužku, že jo a ta tužka právě vznikla mícháním kaolinu s grafitem a vypalovanej prostě za různejch teplot. A ti Lichtenštejni, kteří zároveň zpřístupnili třeba Býčí skálu, tak o něco později v těch Alpách zpřístupňujou, říká se tomu "Liechtensteinklamm", je to taková jako úzká soutěska v vodopády, kde vytvářejí chodníky, jakoby se zpřístupňovala jeskyně. Takže i tady, já furt to ..., takhle, já to řeknu, já nejsem schopen to Rakousko vidět odděleně od Čech, jo, jako už od té doby bronzové, až teda po postavy tohodlec toho jako typu ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď se vám to přesně také spojuje.

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel
--------------------
Takhle, takhle se mi to jako spojuje a spojuje se mi to doopravdy ta éra, to budování toho národa na základě přírodních krás a drobného lokálního průmyslu a to probíhá právě v těch Alpách i u nás, tak těch 1860, 1880.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Takové bylo dnešní povídání s geologem a klimatologem Václavem Cílkem o jeho cestách, z nichž se právě teď vrátil. Děkuji vám za to, na shledanou.

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel
--------------------
Na shledanou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se pro tuto chvíli loučí Karolína Koubová. Ještě mám upozornění pro naše posluchače, kteří nás střední na střednovlním ..., na středovlnném vysílači Brno-Dobrochov na kmitočtu 954 kilohertzů, že nás dnes mezi devátou a osmnáctou hodinou z technických důvodů neuslyší. Velice se omlouváme a na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: kko
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.