Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 26. února 2020

Hostem byl geolog, klimatolog a spisovatel Václav Cílek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešní pozvání přijal geolog a popularizátor vědy Václav Cílek, buďte vítán, dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy:
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
O krizovém scénáři, teplotních rekordech, nebo také o starých obchodních stezkách chceme dnes hovořit. Inspirativní poslech. Česká vláda po zasedání bezpečnostní rady státu doporučila občanům, aby necestovali do Benátska a Lombardie, a případně zvážili i další cesty do zahraničí. Případy nákazy koronavirem ohlásilo už dvanáct evropských zemí, Itálie včera potvrdila celkem 11 obětí. Jak Vy, pane Cílku, vnímáte celou situaci kolem nového koronaviru, jeho šíření?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy:
Víte, vždycky, když se něco děje, tak já jedu na Blaník. A včera jsem byl na Blaníku, a nic se tam neděje, to znamená jako hora je v klidu, to znamená základní situace, si myslím, že je poměrně klidná. Nicméně, jako, víte, já znám tu historii španělské chřipky, to znamená tři různé vlny, tajemně se objevující, tajemně mizející, možná, že přicházely z Číny, protože v těch zákopech, první světové války spíš ze zákopy pracovalo skoro sto tisíc Číňanů, taková zapomenutá historie vlastně, současná. To znamená tahleta epidemie se může tajemně změnit, zmutovat v něco naprosto neškodného, něco velice viralentního a nebo prostě zmizet. Nikdo to neví v téhle chvíli. No, takže jak se k tomuhle můžeme jako stavět, jako především situace je asi vážná z hlediska ekonomiky, turistického ruchu, možná, že to způsobí psychologické posuny v uvažování lidí. Já to hned vysvětlím. Barokní období je někdy považováno za jednu velkou dlouhou morovou epidemii, která je rozdělena na 20-30 leté období, kdy se nedělo skoro nic nebo jenom lokálně, epidemie se někdy vracela a jindy ne. To znamená já když si vezmu všechny ty minulý západonilské horečky, SARSY a podobně, tak mám prostě pocit, že už žijeme v prostředí, kde už se nějakého typu virové nákazy, dalších desítky let nebo další jedno až dvě staletí jako nezbavíme. A zároveň teda, já vnímám jiný věci, to je ten virus Usutu, který nám ničí kosy, ten je tady, nepřenáší se na člověka, jako maličko mutuje, zdá se, vybil kosy ve značné části Evropy teda, a větší část tohoto viru Usutu, to je název podle nějaké svazijské řeky, že jo, tak, no dobře, já bych se rozpovídal, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Povídejte.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy:
Přichází z Afriky, ale většina, to je zajímavé, těchto nemocí, přichází vždycky z jihovýchodní Asie, a skoro vždycky, jako u té španělské chřipky, se uvažuje o ptácích a o netopýrech jako o možných hlavních zdrojích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Víme mimochodem vlastně proč, jak sám teď říkáte, pane Cílku, přichází ty viry třeba z té oblasti Asie? Nebo je to často tak?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy:
Jo, jo, jo, já to stáhnu hned na evropské poměry. V té Asii je to tak, že tam žije hodně lidí, hygienické podmínky jsou, pokud tam někdo byl, tak ví, jaké jsou, jsou prostě podivné, a důležité je, že na malé ploše žijí lidé a slepice dohromady. Nebo jako obecně, zvířata, to znamená, tam je to jako ideální, a zároveň je to tropické nebo subtropická oblast. Ale teďka, z hlediska Evropy, se ukazuje, že Itálie, že letní měsíce v Itálii jsou de facto trochu sušší tropy. To znamená cokoliv přijde z jihovýchodní Asie nebo z Afriky do středomořské oblasti, tak se uchytí, nejčastěji je to v té Itálii, a to až po Pádskou nížinu, to znamená až po předhůří Alp. A nejedná se jenom, jak my se bavíme o těch virem, jedná se o něco, já neznám český název, Tiger Mosquito, tygří komár, přenáší to 20 nemocí, uchytí se to v Itálii, zase někde od jihovýchodní Asie, přenese se o do jižní Francie, do Španělska, a v okamžiku, kdy to je v Německu, tak těmi prostě rovinami se to rozletí jako velice rychle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Hraje tady roli, promiňte, právě i změna toho klimatu? Co se týče různých, ať už jsou to viry a nebo onemocnění, přesuny, přenosy.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy:
Ty dobré analýzy, které mám říkají, že nejdůležitější ze všeho je oběh zboží a oběh lidí, a druhá věc je ta, že když se doopravdy dneska už do Evropy přenesete, v létě teda, nějaké zvíře, nějakého komára prostě asijského nebo toho asijského sršně, což je taky jako hrozivá záležitost, tak se adaptuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Na autě máme někdy běžně písek ze Sahary.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy:
Jo, jo, jo, je to tak, ale takhle, k čemu to povede. Španělská chřipka způsobila to, že když prošla ta třetí vlna, někdy v tom roce 1920, tak si lidi oddychli, a to jsou ty dvacáté bláznivé roky, to je ten jazz, takový ten swing, takové ty taneční věci, to znamená část lidí je konfrontována jednak s možností smrti, jednak s obtížností cestování, a tak začne třeba číst knížky, a část lidí se začne bavit, takže k něčemu podobnému bych čekal, že může dojít, respektive, nikdo neví, jak to celé dopadne, a já si myslím, že je jenom otázka času, než se koronavirus přenese do České republiky, když už je všude kolem nás, a tolik lidí jezdí do lyžařských středisek, ale tady budou zajímavé ty momenty, najednou náhlá změna módu, najednou to, co bylo jako vzdálené nebezpečí, se během dvou hodin stane realitou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Máte na mysli právě teď i ty posuny, jak jste naznačil, v uvažování lidí?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy:
To je to co, to byly ty karantény. Já ještě jako udělám možná odbočku, před časem jsem byl v Izraeli a bavil jsem se s jedním místním Židem a on říká, no my jsme vyrazili do Prahy, v zimě, s malými dětmi a já jsem slyšel, že druhý den má napadnout sníh a že bude sněhová epidemie. Tak, jak je zvyklý, šel do obchodu, nakoupil si zásoby jídla na tři dny, věděl, že děti budou zavřené doma, nakoupil jim omalovánky prostě a připravili se na možnou krizi. Ráno se probudili, sníh napadl, tramvaje normálně jezdily, obchody otevřené, ale ten princip té připravenosti, ten je docela jako velký.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A jak se připravit, tedy aniž bychom chtěli šířit nějakou paniku obecně, na život možný v karanténě, nebo vůbec, jak zvládnout krizi? Co bychom třeba mohli mít nebo měli mít doma?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy:
Víte, je to stále stejné, a je to stále podobné, protože my jsme zároveň zažili i ty blackouty, ale v té mírné varovné fázi, že prostě nejde proud 10 nebo 15 hodin, mimochodem, co jsem dostal zprávy třeba z nemocnic, to byl fakticky jako znepokojivé, nikdo nic neřeší, nikdo nic neví, saniťáci jsou rádi, že nemají výjezdy, dole se hromadí lidi na příjmu, to je reálná situace, nechci jmenovat tu nemocnici, prostě česká nemocnice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V těchto dnech?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy:
V těchto dnech, jo, jo, jo, heleďte se, já si myslím, že ta příprava začíná nejdřív mentálním cvičením, to znamená sednete si a řeknete si, ano, kdybych musel být 14 dní doma, tak jak to zařídím se starou babičkou, jak to zařídím s dětmi, další věc je ta, že asi by byly vyprodané ty potraviny, takže jako dobré mít doma na ten týden, 14 dní, už jsme se o tom bavili tolikrát, prostě rýži, čočku, něco, co můžete prostě uvařit. Nečekáme blackout, zatím se ukazuje, že koronavir znamená, že infrastruktura funguje, to je jako velmi dobré, no a potom prostě něčím se zabavit, lidi jsou víc na sociálních sítích, jsou víc spolu taky někdy, jo, to je prostě, že jo, někdo si nakoupí pět lahví vodky, jiný si nakoupí špagety do zásoby, ale spíš si myslím, že jsou to otázky jako organizační, jak zorganizovat chod rodiny, malé firmy nebo velké firmy, a je také nutné počítat s tím, že děti nepůjdou do školy, tak co s nima.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mým dnešním hostem je geolog a popularizátor vědy, Václav Cílek. Posledně jsme hovořili o tom, proč je ve světě tolik požárů, hovořili jsme o australském infernu, v posledních týdnech sever i střed Evropy naopak sužují vichřice a následně i záplavy, s čím to souvisí, pane Cílku? Třeba noční vichřice, teď v neděli na Sněžce, překonala rekord orkánu Kyrill z roku 2007, vítr dosáhl rychlosti až 223 kilometrů za hodinu, ta vichřice předchozí, Sabine, ta napáchala škody za stovky milionů korun.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy:
Já odpovím oklikou a snad se nebudete zlobit, že ten Peter Turchin, sociolog americký, ruského původu, se zabýval sekulárními cykly, to znamená dlouhodobými cykly. A ten výzkum je poměrně pěkný, vzbudil velkou pozornost, a jedná se o to, že třeba na základě novinových titulků vy se snažíte najít takové ty období, ty krizové roky vlastně, a on přišel na cyklus 1820, 1870, 1920, 1970, 2020. To znamená my lidé, kteří jsme toho Turchina četli nebo aspoň listovali, tak jako už několik let čekáme, co se bude dít v roce 2020. Odhad byl takový, že americký prezident bude si přát být zvolen a udělá nějaký masakr ve světě, prostě zahájí nějaký konflikt, nebo prostě že se stane něco takovýho jako chlapáckýho. Ne, kupodivu ne, kupodivu to začalo teda požárama v Austrálii, že jo, pokračuje to koronavirem a vichřicí jako takovou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Když známe ty cykly, tak se můžeme na ně připravit.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy:
Většinou ne, protože jim nevěříme, protože ty cykly jsou taky nerovnoměrné, oni nepřichází pravidelně, rok s rokem, a protože prostě nevěříme těm budoucím varováním. Tím chci říct možná jednu věc, podle mého názoru tento celý rok má tendenci nebo velkou pravděpodobnost být neklidný, a proto je nutné s tím něco mentálně dělat. Nemyslím si, že půjde v našem případě o život, ale půjde prostě o duševní rovnováhu, když to teda řeknu takhle. No a teďka jako silný vítr, a vůbec tento průběh té zimy, já jsem z toho doopravdy jako špatný. Nejdřív jsem si naštudoval pranostiky, ale pranostiky dnes už neplatí, a ty říkají, že když je teplý leden, případně únor, tak je malá úroda a nebo je reálná šance, že se v březnu nebo v dubnu vrátí velmi chladné počasí. Je to pravděpodobnost, je to jako možnost. Já nechci jako vidět, co by do světa teďka takhle rozkotanýho, že jo, ať už klimaticky nebo koronavirem, přišlo zdražení potravin koncem roku, no, ty silné větry je něco, co se bude opakovat, je to způsobeno hlavně tím, že je vyšší teplota toho oceánu, když to teda takhle zjednoduším. Tady u těch silných opakujících se větrů, je naopak ten vliv těch klimatických faktorů jako na prvním místě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Lze očekávat, jestli to vůbec lze odhadovat v této chvíli, třeba velmi horké léto? A nebo naopak? Nevím jak Vy, ale mě napadá, že já jsem letos vlastně tuto zimu vůbec neviděla sníh.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy:
No já jsem prakticky taky skoro sníh neviděl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co se vůbec, můžeme z té současné situace, ať už se podíváme na požáry nebo na vichřice, na vůbec tyto extrémní výkyvy počasí, z toho něco odvodit? Nebo to jenom konstatujeme?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy:
Já jsem se nad tím zamyslel, teďka, jak jste to vlastně řekla, a správná odpověď je, že nemůžeme vědět, jaké bude léto, ale přesto máme nějaký odhad, a nějakou zkušenost, to znamená já bych čekal rozkolísané počasí, oscilující, pár horkých dnů, čekal bych možná kus studeného jara, ale prosím Vás, nic z toho já nevím, to je jenom takový jako pravděpodobnostní vlastně uvažování, ale to, co bude hrozně zajímavé bude, jak budou lidi řešit, kam pojedou na dovolenou. Možná, že to bude Českomoravská vysočina, nebo nějaká taková chladnější, ale tam je zase ten kůrovec. Zdravější část Čech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Víte, napadá mě, promiňte, jak je možné tedy, že nemůžeme nic odhadnout. Je to opravdu tak? Nemůžeme nic vyvodit z té situace, z těch informací, které máme, z té techniky, kterou disponují třeba meteorologové, nejrůznější satelity, družice, naše zkušenosti.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy:
Počasí je proces na okraji chaosu, to znamená dlouhodobé klimatické trendy my známe, ale ten krátkodobý vývoj ne. Heleďte se, to, co je důležitý je to, že ve stádiu krize je zodpovědnost na Vás, nikoliv na státě. Stát jako by neexistoval. To je ten slavný výrok, že záchrana tonoucích je věcí kanoucích, to znamená první věc je, jako někde v Americe, na západě si uvědomit, že když něco přijde, tak minimálně v té první chvíli od státu nemůžete čekat nic a je to doopravdy na vás. První prostě jako věc. Druhá věc je ta, že vstupujeme do období, které je obtížně předpověditelné. Ono to může nastat ekonomickou krizí, jako nevíme vlastně, a na to období, kdy jsou věci chaotické, pohybují se rychle nahoru, dolů, apatie střídá hysterii, tak platí ta věc té odolnosti. Odolnost má několik základních rysů, jednak je to to jídlo na 14 dní doma, případně na delší dobu nebo prostě jiné věci, ale pak je to taky mít dost duševní energie. Umět, a to si myslím, že je ta věc, možná nejvíc jako podceňovaná, to znamená být v klidu nějakou dobu. Být pokud možno v nadhledu. Já vím, jak to obtížné, protože já každý den čtu krizové scénáře, tak to je něco, s čím se musí člověk, spíš bych řekl, tak jako poprat, a je to o vlastnostech najednou, jako statečnost například, o kterých jsme dlouho neslýchali, prostě takové to dívat se nebezpečí vstříc, to znamená ty úplně typické vlastnosti evropské, lidské nebo české, které jsou s námi od středověku až někdy do roku 1920 minimálně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Když se vrátím k těm extrémům, tak třeba Antarktida hlásí teplotní rekordy na satelitních snímcích, zachytila masivní úbytek ledovců, na kontinentě prý ubývá přes 2,5 centimetru ledu za den, podle světové meteorologické organizace se za poslední půl století tamní teplota zvýšila o tři stupně, to je také trend.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy:
Ano, je to trend, tyhlety zprávy chodí už několik let, a chodí, řekl bych každé dva nebo tři měsíce s větší intenzitou, to znamená ten proces prostě jako akceleruje. Dopad zase na tu Českou republiku je následující, tropy se ohřívají, to znamená hrozí více veder, ale ty tavné vody jsou schopny zablokovat proudění, golfské proudění a přinést chlad do severní Evropy, ale ten chlad se nesnese s tím horkem na tom rovníku, a výsledkem budou právě ty silné větry. Proto je doopravdy obtížné říct, jestli za dalších dvacet let Česká republika se víc přimkne k té severní Evropě, která se může ochlazovat. Ne všechny modely to ukazují, nebo k té jižní, která se prokazatelně otepluje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nevím, jestli může být nápomocna pro další, ať už předpovídání počasí, nebo další záležitosti zpráva, vědci prý našli prababičku všech rostlin a stromů, paleontologové z Virginského technologického institutu v Číně objevili miliardu let starou zkamenělinu zelené řasy. Kde se vlastně vzaly, pane Cílku, rostliny? Zdánlivě banální otázka, ale jestli tam není jeden z klíčů poznání.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy:
Tohle je krásná otázka, protože teprve v okamžiku, kdy existuje les, existuje stabilní složení atmosféry, teď je posledních 300 milionů let, díky kterému se můžou vyvíjet všechna zvířata, včetně savců a včetně člověka. Takže to je věc, která je naprosto jako zásadní. Bez rostlin, bez stromů, bychom tady nebyli. Prostě nikdo z nás nebo v nějaké úplně jiné formě. Život, ty počátky toho života se posouvají neustále do minulosti, ale důležité jsou právě ty zelené řasy, nebo sinice, to znamená něco, co dokáže fotosyntézovat, a dodávat kyslík. Těch, někdy se tomu říká chemofosilie, protože často nerozeznáte, jestli je to živý tvor nebo jestli je to nějaký fyzikální útvar, taky jsou ještě vlastně mnohem, mnohem starší teda, ale usuzuje se na ně právě jenom vlastně z hlediska chemického složení, toho sedimentu. A ano, jako řasa mě baví. Jedna z nejstarších kytek, já to ještě zopakuji, doopravdy těch vyšších cévnatých pochází z Českého krasu jsou, jmenuje se Cooksonia, jsou to Barrandovy jámy, které jsou doopravdy 5 nebo 7 cm dlouhé úlomky jedné z prvních rostlin vyšších, která prostě existovala na souši, a to je taky ta další etapa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Naznačují třeba ty zelené řasy, že byly vlastně v oceánech řekněme důležitým hráčem ještě dříve předtím než vyrostly na souši ty první rostliny?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy:
Ano, víte, evoluce doopravdy je taková, že život vzniká velmi rychle, vzniká možná okamžitě, možná vzniká opakovaně dokonce, že vznik života je možná něco jako zákonitého, čemu se nelze ubránit, i kdybychom chtěli. Součástí toho života, a to je důležité, je schopnost životní strategie. Ta životní strategie je založená na tom, že sbíráte informace a nějakým způsobem je vyhodnocujete, to znamená od samého začátku je tady nějaký druh inteligence přírody, slovo inteligence zní příliš člověkem, není to nic jako, není to inteligence lidského typu, a od samého začátku vlastně ti tvorové, kteří vznikají, jsou často esteticky velmi hezký, mimochodem, z estetického hlediska koronavirus vůbec není ošklivý útvar teda, no nic teda, chci tím říct, že jako mnoho ostatních biologů věřím, že určitá kreativita, sbírání zkušeností, učení a krása, je, tedy existuje víc jak tu jednu miliardu let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká geolog Václav Cílek. Po starých stezkách se kdysi šířilo nejenom křesťanství, ale například i mor. Kudy, pane Cílku, vůbec vedly ty desítek tisíc let staré obchodní stezky. Jak ovlivňovaly vůbec, ať už ekonomický, společenský, možná i kulturní život?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy:
Ano, abychom možná si omezili to časové prostě rozmezí. Tady určitě byly dovozy severského pazourku před nějakými 30 000 lety, s těmi surovinami se obchodovalo prostě na velkou vzdálenost, ve Willendorf, na Dunaji, máme oxidiány, které jsou z Tokaje, to znamená doopravdy stovky až tisíce kilometrů nehrály velkou roli. A tahleta otázka je velice pěkná, protože teďka poměrně často bývám v Českobudějovicku na Vltavě, že jo, a nedávno jsem se tam potkal s dvěma místními archeology, doktor Chvojka a doktor Fröhlich Písecký, a ti mě upozornili na věc, která je hrozně jako zajímavá, oni začali spolupracovat s detektoráři a ukázalo se, že v Píseckých horách, třeba v oblasti toho Mehelníku, toho nejvyššího pohoří, bylo uloženo, já nechci říkat číslo, ale určitě víc jak deset depotů bronzových nebo měděných hřiven pocházejících z Alp a teďka ty Písecké hory, to je takové pohoříčko, které je mezi Otavou a Vltavou, cesty tam nějak moc přes něj nevedly, takže to vypadá, že je to součást pravěké posvátné krajiny. Zároveň těch nálezů, depotů, zejména teda z té alpské oblasti, je v té jihočeské oblasti dohromady několik desítek a jsou tam nová velká hradiště jako, krásná hradiště, třeba hradiště svaté Anny u Týna nad Vltavou, na soutoku Lužnice a Vltavy, a ukazuje se, že ta jihočeská oblast byla, teďka nevím, jak to mám říct správně, jako kulturním středem nebo obchodním středem před nějakými 4 000 lety, a že to byla oblast, která má odlišná rizika jako od Alp, tak tedy od té středočeské oblasti, víte, já se furt vracím k tomu Františku Bílkovi, který říkal, že jižní Čechy, je to srdce těch Čech, a teprve ta Praha je ta hlava těch Čech, takže je to, pro mě je to taková sonda do toho, co vytváří ten jihočeský fenomén, no je tam od samého začátku ta vazba na tu podunajskou oblast, a taky, když přijdete třeba do Doudleb, to je takové to přemyslovské centrum, v neděli tam byl masopust mimochodem, tak na kostele je cedule Pouť do Vídně. Do Vídně nikdo neputuje teda, je to k hrobu Karla Rakouského, a tam úplně jako, ve středních Čechách by to nešlo, ale v těch jižních ano, tam prostě ta vazba na ten Dunaj je, a trvá prostě ty 4 000 let, no ale to jsem možná řekl toho víc, než jsem chtěl o těch jižních Čechách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Byl ten hlavní význam stezek, i téhleté, spjat především s obchodem?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy:
Ano, víte, já Vám zase odpovím příkladem, a to je samotný začátek českého státu, zakládali ho dva bratři, Václav a Boleslav, něco jako Romulus a Remus, Václav po té duchovní linii, Boleslav po té linii válečné. Zdálo se, že velký vliv, vůbec na vznik českého státu, mělo to, že Maďaři obsadili Panenskou nížinu, to znamená obchodní stezka se posunula dál na sever, přes Prahu, Boleslav mohl vybírat mýto, takže zatímco Václav měl dejme tomu 300 vojáků, tak Boleslav už jich měl 2 000 a byl dostatečně silný, aby se ubránil říši, a založil samostatné České království, knížectví, prostě státní celek. Takže jakmile něco vázne, a to vidíte na tom koronaviru, s tím mezinárodním obchodem, tak se doopravdy něco závažného děje ve světě, a dokonce ty kolapsy civilizací se někdy určují podle toho, jestli v té dané kultuře schází exporty ze vzdálených oblastí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Situaci budeme každopádně sledovat, i v Jak to vidí. Dnešním hostem byl geolog a popularizátor vědy, Václav Cílek. Já Vám děkuji za Vaše postřehy a přeji hezký den.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy:
Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zítra se můžete těšit na komentátora Bohumila Pečinku. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.