Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 7. listopadu

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hostem je dnes profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy v Praze, dobrý den.

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Dobré ráno.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dovolte mi, abych vám ještě pogratuloval zpětně ke znovuzvolením rektorem.

Čtěte také

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Děkuji vám.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mluvit budeme o sestavování vlády, také o sestavě prezidentských kandidátů, vzdělanosti v Česku a o přípravách na oslavy 17. listopadu. Klidný poslech přeje Vladimír Kroc. Kdy myslíte, že bude mít Česko stabilní vládu vzešlou z nedávných parlamentních voleb?

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Tak já bych si přál, kdyby politici se trošku zamysleli, zklidnili emoce a hleděli pro to, že voliči vyjádřili svůj voli ve volbách. Samozřejmě někomu se to líbí více, někomu se to líbí méně. Ale takový je život. A je třeba jaksi si sednout ke stolu a hledat to, co bude ku prospěchu České republiky a nikoliv ku prospěchu jednotlivých politických stran či jednotlivců. Takže já bych si přál, kdyby tomu bylo co nejdříve, ale jsem realista, tak kdyby to bylo do Vánoc, bylo by to milé. Možná to bude v lednu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
S jakými pocity sledujete povolební vyjednávání? Ono to nevypadá na to, že by se Andrej Babiš snažil vytvořit koalici, že by o to usiloval.

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Tak jednání probíhají, já nejsem jejich účastníkem. Samozřejmě s některými politiky se setkávám a bavím se s nimi o tom. Je to otázka toho, když dopředu, a politika je umění možného, je to otázka hledání, hledání kompromisů. Proto také se sestavují koaliční vlády nebo menšinové vlády s podporou určitých politických subjektů, protože každý musí trošku ze svých představ, představ slevit. Tam, kde se neslevuje ze svých představ, tak to jsou, to jsou monarchie, autoritářské státy, kde prostě vůdce zavelí, a tak se stane. A demokracie je o tom hledání té jaksi dobré cesty pro stát, v našem případě Českou republiku, a to by politici měli především míti na mysli, protože nestabilita není, není dobrá. Je třeba řešit vážné problémy, které Česká republika má, jak bude, jakým směrem se bude směřovat. A k tomu je třeba, aby politici nalezli, nalezli konsensus a oprostili se někdy od nějakých politických, svých politických dogmat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Andrej Babiš se ale sám tedy distancoval od postoje Miloše Zemana, který naznačil, že by jeho menšinový kabinet mohl vládnout bez důvěry celé čtyři roky. Jak tu myšlenku vidíte vy?

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Tak já tuto myšlenku, nejsem ústavní právník, kteří se k tomu vyjádřili, třeba pan profesor Kysela, ale i třeba sám Andrej Babiš. Já si myslím takovéto experimenty, to je doopravdy experimentování s důvěrou lidí, experimentování s demokracií. Já se domnívám, že jsou stanovené postupy. Ty říkají, že předseda vítězné strany po jaksi toho, když se ujme parlament své, své funkce, což by mělo být, jestli se nepletu, zhruba za dva týdny, a ustaví své hlavní orgány, kde to snad vypadá, že ta dohoda, dohoda se rýsuje, tak pak bývá předseda vítězné strany, v daném případě hnutí, pověřen sestavením vlády a ten má samozřejmě tu první šanci. Pak je samozřejmě druhá šance a následné kroky, které jsou, které popisuje ústava. A myslím si, že bysme neměli býti experimentální laboratoří věcí, že bude vláda vládnout s nedůvěrou čtyři roky. To já si myslím, že si nikdo nepřeje. A slyšeli jsme, že si to nepřeje ani tedy vůdce nebo vítěz hnutí ANO Andrej Babiš.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Piráti prohlásili, že by, tedy podle předsedy Ivana Bartoše, v takovém případě se obrátili právě na Ústavní soud. Tak už jste se o tom zmínil. Jakou roli by reálně mohl Ústavní soud sehrát?

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Tak Ústavní soud je od toho, aby vykládal ústavu, aby hledal, zda kroky, které jsou činěny v právním prostředí, aby byly naplňovány. A jestli si pamatuji, tak před sedmi, osmi, devíti lety se Ústavní soud vyjadřoval k tomu, zda může být či nemůže být rozpuštěn parlament. Takže tady máme jaksi tuto vrcholnou už instituci, která má dohlížet na to, zda je ústava dodržována. Já věřím, že k tomu k této situaci nedojde, že bude postupovat, bych řekl, klasickou tradiční cestou, to znamená, že pan Andrej Babiš předloží nebo půjde s první vládou do Poslanecké sněmovny, kde buď získá, nebo nezíská důvěru. Pak je zde druhý pokus, který samozřejmě může získat on nebo někdo jiný, koho pověří, pověří prezident. Lze předpokládat, že by pověřil jeho. A je pak zase na tom, aby politici ukázali, zda jsou schopni nalézt nějaký kompromis z hlediska programu. Víte, ono to není o lidech, ale je to zejména o tom, co ti lidé chtějí prosazovat. Takže často se stává, že někdo, kdo vypadá jako princ na bílém koni, může prosazovat někdy ne úplně dobré věci a zase úplně naopak. Takže mě by spíše zajímalo, co bude daná vláda chtít a jakým způsobem bude směřovat Českou republiku, jestli to bude do Evropy, jestli budeme standardní demokratickou zemí, která bude podporovat vzdělanost, která bude podporovat lidi, bude hledět na to, aby se lidem zde dobře dařilo, anebo naopak bude tyto věci, věci potlačovat. Takže mě by spíše zajímal ten obsah, se kterým jaksi půjdou představitelé tedy si žádat o důvěru než to, a samozřejmě musí to být i propojeno s tím, zda tam budou odborníci, kteří tu danou oblast zvládají, nebo jestli to budou čistě jenom politické figury, které, který teďka zrovna dostají trafiku, už předtím dělali v zemědělství, teďka budou řídit zdravotnictví, příště je uvidíme na kultuře.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, a jak tedy hledíte na tu vizi Andreje Babiše složit vládu zčásti z politiků a zčásti z odborníků?

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Já bych si přál, kdyby vláda byla zejména z odborníků a někdo je v politické straně odborníkem, někdo je odborníkem bez politické příslušnosti. Já bych si přál, kdyby vláda, vláda byla z odborníků nebo převažoval tam odborný...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Údajně je politik odborník.

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
...odborný pohled, protože když něčemu rozumíte, tak vám různí lobbisté a různí jiné lidé nebudou, nebudou věřit, věšet bulíky na nos. Umím si představit, že můžu řídit jadernou elektrárnu, ale budu, budu totálně v rukou těch, kteří mi budou říkat, o čem to je. Ale když budu třeba ve zdravotnictví, ve školství, tak asi trošku o tom člověk přehled má a nenechá se někým vodit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Sociálním demokratům se nelíbí v čele sněmovny nominant hnutí ANO Radek Vondráček, protože na něm je případný třetí pokus o sestavení vlády, jak jste o tom mluvil. A tady by měli všechny karty v ruce vlastně lidé z hnutí ANO. Vidíte to vy taky jako problém?

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Já to jako problém nevidím, protože jestli umím dobře počítat, tak zase, i když je tam třetí pokus dán do rukou nikoli prezidenta, ale předsedy Poslanecké sněmovny, tak zase o tom finálním návrhu bude hlasovat Poslanecká sněmovna, kde je 200 poslanců. A Vondráček je jeden z poslanců. To znamená, má jeden, jeden hlas. Ale řekl bych zase, když budeme ctít ty, ty pravidla, tak většinou předseda Poslanecké sněmovny bývá předseda, předseda nebo bývá zástupce nebo nominant, nominant té vítězné politické strany. Naopak v některých těch kontrolních výborech jsou naopak představitelé opozice.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak se díváte na návraty staronových politiků? Jiří Paroubek se vrací do ČSSD. Mirek Topolánek má namířeno na Hrad. Jiří Pospíšil možná do čela TOP 09.

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Tak ty tři lidi, které jste jmenoval, tak já bych řekl, že je to, jsou to homo politikus, kteří politikou žijí, chtějí se navrátit. I když já si myslím, že platí jedno, jedno pravidlo, že dvakrát se člověk do stejné řeky nevstoupí. Takže to si myslím, bude platit, platit pro všechny, všechny tři jmenované. Je tam otázka, jakou roli hodlají hrát. Jiří Paroubek je, byl úspěšný v době v sociální demokracie, bych řekl, že zná Českou sociálně demokratickou stranu. Je otázka, jak samozřejmě ta strana zase bude chtít jeho a jakou si tam bude schopen vydobýt pozici. Mirek Topolánek byl, byl premiérem. Samozřejmě v období jeho vlády byly různé, různé skandály. Vláda skončila v období evropského předsednictví. Ale je to jistě významná politická osobnost v České republice, která se nebála říci někdy své, jak si bych řekl, i velmi kontroverzní názory. A Jiří Pospíšil je pravicový politik, který působil, myslím, jestli v ODS a teď tedy přechází do TOP 09. Tak je to zase otázka vůle těch, těch straníků. A já bych chtěl říct. Víte, tady všichni v České republice komentují, jak by to mělo být nebo říkají, co je dobré. Ale český občan - volič - si zvolil poslance. Ti jsou tady a respektujme je, respektujme tuto demokratickou volbu. Jestliže občané v České republice zvolí prezidentem Miloše Zemana, Jiřího Drahoše, Miroslava Topolánka, bude to vůle většiny lidí, kteří půjdou k volbám a vyjádří tuto vůli. Respektujme to. Jestliže TOP 09 si zvolí svého předsedu Jiřího Pospíšila nebo Leoše Hegera nebo některou z nových tváří kolegyň, který působily, působily jako poslankyně v TOP 09, je to vůle té skupiny lidí, kteří jsou v TOP 09. A ostatním se to zase může líbit, nelíbit, říkat, už jsem viděl komentáře na Jiřího Pospíšila, samozřejmě na Miroslava Topolánka i Jiřího Paroubka. Ale je to ta komunita lidí si dotyčného zvolí. A toto ti ostatní by měli respektovat. O tom je ten princip demokracie.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zdá se, že k rozdělování funkcí ve sněmovně a skládání nové vlády aktuálně přibyla blížící se prezidentská volba. Ostatně dnes je poslední den na ohlášení kandidatury. Překvapilo vás, že si Tomio Okamura svoji kandidaturu rozmyslel?

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Tak, ani mě to nepřekvapilo. Já jsem viděl nějaké komentáře potom, když to, když se tato, když oznámil, že, že bude jeho, jeho strana navrhovat kandidáta, kde připadal jako z hlediska známosti pouze on. A viděl jsem nějaké komentáře blízké Pražskému hradu i myslím komentář pana prezidenta Zemana a proběhla jejich schůzka, tak já si myslím, že on se rozhodl neštěpit určitý voličů. Takže to mě ani tak nepřekvapilo. Spíš mě překvapilo, že někteří a zaslechl jsem, že možná ještě dnes se také ještě nějací kandidáti objeví, tak mě spíš zaskočilo to, že Mirek Topolánek tu kandidaturu oznámil, bych řekl, osmačtyřicet hodin před vypršením lhůty, protože je to politik, který se už v tom prostoru mohl, mohl objevit. Na druhou stranu jeho jméno je tak známé, že on nepotřebuje nějakou dlouhou kampaň. Prostě Mirek Topolánek byl premiér, předseda ODS. Takže je to jméno známé a určitě myslím, že může být jedním jaksi z těch, bych řekl, top five té, té, v té první pětce těch kandidátů.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ono právě...

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Nebo top three dokonce.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Právě. Podle bookmakerů, kteří se málokdy pletou, se dostal mezi trojici favoritů hned za Miloše Zemana a Jiřího Drahoše. Takže to je ten důvod, který jste před chvílí řekl, že je to známé jméno, má něco za sebou v politice.

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Jistě. Když se podíváte na jména Marek Hilšer, tak já ho samozřejmě velmi dobře znám, protože je z Univerzity Karlovy. Pak je tam jméno Vratislava Kulhánka, který byl ředitelem Škody, Škody Auto a Českého, myslím, hokejového svazu, pak je tam, je tam jméno bývalého zahraničního poradce pana...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pavel Fischer...

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
...Pavla Fischera, tak samozřejmě jsou to, jsou to známá jména pro určitou komunitu lidí. Ale prezident republiky by měl být znám, znám jaksi v celém spektru společnosti. A to je otázka právě u nich, zda by, zda ta kampaň může jaksi oslovit tu širokou veřejnost a ty průzkumy jim nepřisuzují hodně. A ta trojice kandidátů, tak Miloš Zeman je prezidentem, je, byl předsedou, předsedou vlády, je to osobnost velmi, velmi známá, pan profesor Drahoš je velmi slušný člověk, který úspěšně vedl Akademii věd České republiky, je to také známá postava. Miroslav Horáček je znám, bych řekl, zejména kvůli své, své hudbě a sázkové kanceláři Fortuna a kterou dříve vlastnil. No, a teď přichází bývalý premiér České republiky, předseda ODS. Takže já si myslím, že ten díky tomu, že to jméno je tak známé, se okamžitě, a je to, je to zkušený politik, i když, jak říkám, s velmi kontroverzními akty v průběhu jeho vlády, protože to nebyl samozřejmě akt jenom jeho, tak jistě bude určitě možná v té první trojici.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jenom upřesním. Michal Horáček, vy jste říkal Miroslav...

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Michal, jé pardon, Michal Horáček, ano, ano.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale to byl jistě přeřek jenom. Místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka má pocit, že by prezidentská kandidatura Topolánka mohla rozbít spektrum kandidátů. Ti by proto měli mezi sebou vyhodnotit, zda, a teď cituji, široké portfolio uchazečů, kteří všichni mohou vyhovovat blízké skupině voličů, je to, co Česká republika teď potřebuje. Co si o tom myslíte vy?

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Tak já si myslím, že Marian Jurečka má pravdu. Tak samozřejmě čím více kandidátů, tím více jaksi ti lidé mají širší jaksi to, to portfolio a mohou se vzájemně přesouvat. Já si myslím, že část lidí, kteří podporují Michala Horáčka, budou podporovat Miroslava Topolánka. Tomio Okamura by spíše snížil ten, ty voliče, voliče Miloše Zemana. Takže Miroslav Topolánek může těm současným třem kandidátům nebo těm dvěma určitým způsobem ubrat. Ale já si myslím, že určitým způsobem i ubere části voličstva Miloši Zemanovi, protože tam jistě to Mirek Topolánek je člověk, který má, bych řekl, velmi jasné názory, neužívá politickou korektnost, a to samozřejmě je řadě lidí blízké. A já si myslím, že když se názory vyjadřují jasně, že je to velmi čitelné a řadu lidí to oslovuje.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Teď jenom zdánlivě odbočím. Zeptám se vás jako lékaře. Může se cukrovka zcel a vyléčit? Ptám se proto, že Miloš Zeman oznámil, že mu cukrovka zmizela.

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Cukrovka se přímo vyléčit nedá. Co samozřejmě je, je možné, a také první krok léčby cukrovky druhého typu je dietní opatření. Takže řada pacientů, u kterých je diagnostikována cukrovka, která jejím diagnostickým kritériem je zvýšená hladina cukru nad určitý limit, to je vlastně to kritérium klíčové, tak ta dietní opatření, který vlastně ten diabetik v té první fázi má, to znamená režimová opatření, způsob stravy vedou k tomu, že nemusí brát na počátku tablety, které jaksi vylepšují metabolismus toho té glukózy, toho cukru. Takže samozřejmě může se stát, že dietními opatřeními ta hladina cukru je v určitém, bych řekl, ne ideálním, ale rozumném rozmezí, a to samozřejmě možné, já neznám, neznám parametry laboratorní pana prezidenta, ale je možné, že pacient a zase záleží na stupni té cukrovky, že může mít hodnoty cukru blízké normě, ale jaksi ta diagnoza už s tím člověkem zůstává, protože kdyby si to tělo zatížil standardní stravou, kterou, kterou máme, tak by ten cukr se zvýšil.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hlava státu by měla být mediátorem veřejné debaty, kultivovat politiku a být garantem kvalitního vzdělání. Na tom se shodlo pět prezidentských kandidátů, kteří spolu diskutovali v Broumově na Náchodsku. Předpokládám, že s tímhle souhlasíte.

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Tak já si myslím, že hlavní role prezidenta je, že prezident má stmelovat a spojovat, spojovat společnost. Na druhou stranu má mít jasné názory, bych řekl, které jsou zřetelné a čitelné pro občany České republiky, to znamená od lidí na venkově, přes města, kdy ty názory jsou zřetelné a jasné. A ta podpora vzdělanosti by měla být, já bych řekl, od všech politiků, prezidenta nevyjímaje, protože to, co se domnívám, je pro Českou republiku podstatné, je, je vzdělanost lidí, vzdělanost mladých lidí, protože to je to bohatství, které ten člověk má, kterého pak, které pak vrací, vrací své společnosti. Ty nerostná bohatství tady nemáme moc velká, lithium nás určitě nespasí. Ale to, co nás může spasit, je právě um a šikovnost českých hlav a českých rukou, protože je to i řemeslná dovednost. A tím jsme byli vždycky proslulí, a to je třeba, třeba udržovat, abysme byli připraveni na výzvy, které před námi, před námi stojí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jedním z témat diskuse bylo také nízké sebevědomí studentů v České republice, což tedy podle účastníků debaty je znevýhodňuje v zahraničí. Jak to vidíte vy?

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Já bych neřekl, že studenti jsou, jsou málo sebevědomí. To určitě, určitě tomu tak není. Studenti jsou vždycky pro každou generaci nikoliv horší, ale jsou jiní. A já bych řekl, že studenti, se kterými se setkávám, jsou někdy více, někdy méně sebevědomí. Ale není to hlavní, hlavní jaksi problém současných studentů. Studenti cestující, stráví řadu času na různých stáží, kterých se mohou účastnit, a to jim otevírá, jak bych řekl, oči, oči pro budoucnost.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Školské odbory očekávají od budoucí vlády, že ve svém programovém prohlášení uvede konkrétní kroky, které povedou k růstu rozpočtu školství. Je to to hlavní, je to to zásadní, je to hlavní problém školství?

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Já si myslím, že hlavní problém školství, protože ten proces, procesy ve školství jsou strašně dlouhodobé a přes několik volebních, volebních cyklů. Tady je potřeba do školství výrazně investovat. Školství je výrazně podfinancované. A samozřejmě i mladí lidé, kteří právě naopak jsou sebevědomí, jedno z těch kritérií hodnotí jaksi to, jak se jim v profesi bude dařit. A jestliže jaksi profese učitele, i když na hledisko, z hlediska prestiže ve společnosti je na předních místech, tak samozřejmě není na předních místech z hlediska jaksi ekonomického ohodnocení, a to samozřejmě mladí lidé také zvažují, když zvažují svoji budoucí kariéru, třeba kariéru učitele. Takže na to je třeba, aby stát a vláda myslely. A to je třeba to, o čem jsem se zmínil, že mě bude primárně zajímat, s čím ta vláda do té Poslanecké sněmovny půjde, jaké bude mít priority, protože obecně ty občany zajímá zejména, jak se bude dotyčný člověk dařit a jeho blízkým, což je spojeno se vzděláním svých dětí, svých vnoučat, a na straně druhé, jak o něj bude zabezpečeno, což je otázka zdravotnictví a také sociálního systému.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Blíží se oslavy 17. listopadu. Jak se na ně letos chystáte?

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Tak 17. listopad já považuji za jeden z nejvýznamnějších svátků v České republice, kdy si připomínáme na straně jedné velmi tragické události z listopadu 39, kdy po demonstraci na připomenutí vzniku Československa 28. října byl zastřelen dělník Sedláček a postřelen student Opletal, který 11. listopadu zemřel, a vlastně 17. listopadu vyšel jaksi smuteční průvod z Albertova, což vedlo vlastně nebo vyšel průvod z Albertova předtím a 17. listopadu ráno byly zavřeny české vysoké školy a dvanáct set - třináct set studentů a učitelů bylo odvlečeno do, do koncentračního tábora a jejich vůdcové byli, byli v odpoledních, v dopoledních hodinách popraveni v Ruzyni. Takže to je jeden důvod si připomenutí Mezinárodního dne studenstva. A druhý důvod je, kdy při padesátém výročí událostí z Albertova 17. listopadu 89 vlastně zde započala, započala sametová revoluce a návrat demokrat..., návrat České republiky do lůna demokratických zemí. A tradiční akce jsou v devět hodin pietní vzpomínka u Hlávkovy koleje, poté studenti organizují tradiční průvod od Hlávkovy koleje právě do míst střelby v Žitné, v Žitné ulici. Následně odsud jdeme na Albertov, kde zhruba kolem poledne si připomeneme místo vlastně událostí 17. listopadu 39 a 89. Poté organizátoři spolu s Korzem Národním dělají, bych řekl, jaksi řadu akcí a aktivit na Národní třídě pod názvem "Děkujeme, že můžeme", kde bude řada připomenutí právě událostí z Národní třídy z večera, z večera 17. listopadu 89. Chystáme debatu s představiteli stran o vzdělávání odpoledne na Albertově, řada akcí bude na Václavském náměstí a večer jsou tradiční koncerty v Karolinu, v Betlémské kapli, v Rudolfinu s připomenutím si právě událostí 17. listopadů.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to byl tedy rektor Univerzity Karlovy v Praze prof. Tomáš Zima. Moc vám děkuju, na shledanou.

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Děkuji za milé pozvání. Hezký den, vám i posluchačům.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude hostem teoretik médií profesor Jan Jirák. Příjemný poslech dalších pořadů vám přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.