Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 4. dubna 2019

4. duben 2019

Jak to vidí rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Ve je studiu je právě teď rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Dobrý den.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy:
Dobré ráno vám i posluchačům.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Univerzity a věci veřejné, jak se bránit dezinformacím, stávky mladých za větší ochranu klimatu, plagiátorství v roce 2019 a zkoušky na víceletá gymnázia. To budou naše dnešní témata. Dobrý poslech přeje Věra Štechrová. – Českým univerzitám vadí zkreslené, nepřesné a nepravdivé zprávy o EU. Rozhodly se proto dostat mezi lidi co nejvíc objektivních informací o unii, bojovat proti dezinformacím a vysvětlovat, v čem je pro Česko členství v unii důležité, napsaly Hospodářské noviny. I když pro vystoupení z EU je dnes menšina občanů ČR, vysoké školy se bojí, že Češi mohou podlehnout negativní náladě, a poukazují třeba na brexit. V kampani před britským referendem se objevila řada vylhaných tvrzení. Zatím se k akci připojilo 20 státních a soukromých škol. Univerzita Karlova je mezi nimi také. Jak by, pane rektore, ta iniciativa měla fungovat?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy:
Já bych řekl, že univerzitám, a doufám, že i většině občanů ČR, vadí přijímat nepravdivé a lživé zprávy nejen o EU, ale o různých lidských činnostech a konáních. Prostě je to lhaní, řekněme to napřímo, obelhávání lidí a zneužívání lidí. A to si myslím, že slušnému člověku má vadit v čemkoliv, nejen u EU. Tato iniciativa vychází z Univerzity Palackého v Olomouci, kde kolega Müller se spolupracovníky připravili aktivitu vysvětlování fungování EU, a to, co nám EU přináší. Univerzita Karlova se k tomuto projektu jako řada dalších univerzit připojuje. Ty kampaně nebo vysvětlování probíhají různou formou. Naše zapojení... Bude to debata začátkem května v Brně o Evropě, významu Evropy pro naši civilizaci a EU, což neznamená, že máme pasivně sledovat, co se v EU děje, ale být hlavně aktivní. Paradoxem je to, že tyto volby mají relativně nízkou účast nejen u nás, ale i v Evropě a je to, řekl bych, takový demokratický deficit. Čím více něco kritizujeme, v Čechách často v hospodách a někdy v tom mediálním prostoru, tím méně chodíme k volbám. A tady je právě ten apel, aby lidé prostřednictvím voleb, což v demokratických státech je ten hlavní nástroj pro jevení své vůle, mohli ovlivnit dění a upozornili na ty kritické momenty a měli tam své kvalitní zástupce, kteří budou hájit naše zájmy v takových otázkách, zda má být super Evropa, jak si třeba představují Macron s Merkelovou, kde by se národní státy měly „rozpustit“, nebo naopak národní státy i v takovém tom současném vztahu k EU... A to je jistě velká debata, která se bude odehrávat nejen u nás, ale i v celé Evropě a samozřejmě i v Bruselu. Takže je to apel, aby lidé chodili k volbám, aby vyjadřovali svou vůli, a také připomenutí si toho, co nám ta Evropa přináší, ať už jsou to osvícenství, humanistické ideály, rovnost mužů a žen, svoboda vyznání, ochranitelnost majetku a podobně... Ale i třeba ta EU, volný pohyb zboží a lidí v Schengenském prostoru bez dokladů nebo bez hranic, možnost pracovat v zahraniční, možnost studovat v zahraničí, sdílet určitý prostor, který je. Pokud jsme v nějakém celku, naše země je z hlediska EU středně velká, tak samozřejmě i pocit určité odpovědnosti.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Předpokládám, že se nebude jen chválit a propagovat, ale půjdete za těmi lidmi i do těch hospod, jak jste říkal?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy:
Já jsem přesvědčen, že za sebe určitě ano, protože sám se setkávám s řadou lidí na různých místech, třeba dneska v Plzni na oceňování nejlepšího sportovce roku, ale i v menších městech, než je Plzeň. Ale říkám, není to o tom, pasivně dogmaticky přijímat to, co se některému úředníkovi zrodí v té bruselské hlavě, ale aktivně tu politiku ovlivňovat, říct své názory, co se nám líbí a nelíbí, a vlastně tu Evropu kultivovat nebo rozvíjet. A to je být aktivně do toho procesu zapojen. Když člověk stojí pasivně, tak se pak nemůže divit, co se kolem něj stane. A ta Evropa bude taková, jakou si ji občané EU, což je de facto celá kontinentální Evropa, udělají. Jen se podívejme na tu Británii. Vždyť to je komedie, o tom by se mohly natáčet komiksy. Včera bylo hlasování 310:310, rozhodující hlas předsedy byl ne, protože by to nemělo být o jeden hlas nebo, jak se někdy říká, o prsa Korejky, tak je to čtvrté, páté hlasování. Je to rok a půl, britští zemědělci pláčou, že 40 % farem může zkrachovat, ale samozřejmě v těchto oblastech všichni hlasovali pro vystoupení z EU. Tak jen ať si to lidé uvědomují. Řada mezinárodních firem opouští londýnskou city a podobně. Tak se podívejme na ten chaos, který nastal v jedné z největších a nejsilnějších zemí Evropy v Anglii, přináší to tam řadu zmatků a nejistot do chodu a do života běžných lidí, kteří tam jsou.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Mimochodem, proč podle vás lidé o unii v ČR v podstatě tak málo vědí, o tom, jakým způsobem se rozhoduje, jaké máme v unii práva, ale i povinnosti, jak silný je ten náš hlas? V tomhle selhal stát, možná?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy:
Já se domnívám, že v tom určitě selhali politici, protože o tom málo mluví a na druhé straně i nevyvážené informace z médií, které jsou, které si vždycky něco vytrhnou z kontextu... Nejsem si jistý, jestli je nějaká směrnice o rovnosti banánů nebo o klecích pro králíky. O tom se hovoří často, ale teď je třeba ta směrnice nebo nařízení týkající se autorských práv. Hovoří se o tom, že internet bude omezován a podobně. Nehovoří se ale o tom, že v té směrnici v jiných článcích se říká, že využití těch publikací pro vědecké účely pro vzdělávání je z toho vyňato, že se budou moct zpřístupňovat i stará méně dostupná díla a nehovoří se vůbec o těch pozitivech. Mně přijde, že často novináři a média chtějí jen to negativní, jen to špatné, ale neřeknou, že to přináší i nějaké posuny, které tam jsou. A je třeba ocenit, že ti naši poslanci, kteří pro to hlasovali, tam viděli nejen ty pozitiva, ale i negativa, a toto dali na misku vah při svém hlasování. Takže je to lepší otevření prostoru pro vzdělávací instituce od základních škol až po univerzity a podobně. Na druhou stranu také, jestliže někdo něco vytvoří, tak nechce, aby toto bylo zcizováno. Jak jste říkala, jedno z našich témat je plagiát, to je zcizení autorských práv někoho jiného. To se dneska děje všude kolem nás a v elektronickém prostoru je to velmi časté a divoké.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Když mluvíme o těch vzdělávacích institucích, vy dnes máte slavnostní shromáždění univerzity k 671. výročí univerzity. Co je teď pro vás největší výzva? Je to ještě větší otevírání univerzity veřejnosti?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy:
Když bych měl jmenovat dvě nebo tři priority, které jsou v tomto roce, tak jedna z těch priorit je zapojení do evropských univerzit, což je projekt, kde jsme podali přihlášku spolu s pařížskou Sorbonnou, Heidelbergem, varšavskou univerzitou, univerzitou v Miláně a v Kodani. Čekáme na hodnocení tohoto konsorcia. I tak jsme si řekli, když ten evropský projekt by nedopadl, a i když jsem optimista, myslím, že by mohl dopadnout, protože na tom rok a půl intenzivně pracujeme, tak i nadále budeme chtít spolupracovat, vyměňovat studenty, sdílet infrastruktury, vytvářet společné studijní programy, aby studenti mohli cestovat a poznávat ty země... Čím více člověk má znalostí, zkušeností, tím méně je náchylný na jednoduchá řešení, která většinou neexistují. To je jedna z priorit. Druhá z priorit je rozjezd hodnocení vědecké činnosti na Univerzitě Karlově pomocí mezinárodního panelu v návaznosti na metodiku hodnocení vědy 17+ a třetí je právě větší komunikace s veřejností v rámci vlajkového projektu naší univerzity „Česko! A jak dál?“, na různá témata. Proběhly už besedy na problematiku dluhů, týkající se problematiky bezpečnosti v Plzni. Příští týden budeme debatovat v Českých Budějovicích otázku zemědělství, kvality potravin, následovat bude debata o Evropě, o EU, vzdělávání, ale i o rozděleném Česku a jistě i o problematice sucha.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Možná by právě tohle mohlo přispět k propojení názorových bublin...

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy:
Přesně tak.
 
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
V polovině března se i v Česku tisíce studentů zapojily do celosvětové stávky za větší ochranu klimatu a snižování emisí. Centry českých měst prošly stovky středoškoláků s transparenty jako „Neexistuje planeta B“, „Změňme sebe, ne klima“ nebo „Na mrtvé planetě nejsou žádné lavice“. Stávky vyvolaly rozruch. Někteří lidé byli hrdí, že se mladí lidé dokáží za něco postavit, jiní je kritizovali za to, že nešli raději do školy. Pane rektore, jak vy vidíte tuto akci?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy:
Já bych chtěl ocenit to, že studenti a žáci středních škol, a jistě nejen těch, ale i základních, a určitě tam byli i studenti vysokých škol...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Přidali se k nim i akademici?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy:
Někteří akademici se k nim přidali. To určitě ano. Oceňuji to, že se veřejně projevili, že jim není lhostejné, kde žijeme a kde budeme žít. To je samozřejmě jeden faktor. A to, že jeden den studenti nebyli ve škole... Jistě o to nebudou hloupější.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Zase si nastudovali jinou problematiku...

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy:
Nastudovali si jinou problematiku... A upřímně si řekněme, že asi to ochuzení tak dramatické nebude. Jistě se dá látka za jeden den dohnat. To, co je samozřejmě druhá záležitost, je to ovlivňování těch trendů, které jsou. Je to věc, kdy... A zase je to na tu debatu o těch různých faktorech. Nikdo si nepřeje, aby byly oceány a moře znečištěny rozpuštěnými plasty. Samozřejmě otázka znečišťování ovzduší... Ta je zejména v severních Čechách, v Moravskoslezském kraji, kde stále přetrvává... To je to, co by ta společnost měla řešit. K tomu by se měli politici postavit. Na druhé straně je potřeba sledovat trendy, jaké jsou. My máme chalupu v severních Čechách, nedaleko Ústí nad Labem, od 70. let. A pamatuji si, jak plynárna v Úžíně na severu... Když byl špatný vítr a otevřeli jsme okna, tak jsme cítili samozřejmě zápach. Velcí znečišťovatelé to pouštěli do ovzduší. Ale teď je třeba se podívat, jaký ten trend je nastaven. Velké průmyslové koncerny výrazně tu produkci emisí a znečišťování omezují. Je třeba, aby ten trend pokračoval... Ty technologie se vyvíjejí. Na druhou stranu jsem byl v některých městečkách v zimě, kde vyjdete v podvečer ven a cítíte z těch domácích spotřebitelů/konzumentů... Jenom podle toho dechu a nasátí toho vzduchu cítíte, že tam se asi kvalitní uhlí nebo dřevo nepálí. Ta jedna z těch výzev... Jak jste třeba jmenovala ty transparenty... Začněme každý u sebe. Je to právě třídění odpadů; je to to, co spalujeme v kamnech, protože tím znečišťujeme ovzduší. V některých místech jsou paradoxně většími znečišťovateli domácnosti než ti velcí producenti. Samozřejmě otázka zdrojů energie je také k diskuzi. Ono radostně vypadá to, že budeme pálit obnovitelné zdroje, biomasu, ale... Efektivita fotosyntézy v těch rostlinách je kolem 1,5 až 2 %. A řada těch plodin, ze kterých se ten bioplyn vyrábí, tu půdu devastuje. Tady máme vlastně obnovitelný zdroj s velmi malým energetickým využitím. Solární energie má asi 40procentní efektivitu... Takže to jsou samozřejmě věci, které je třeba diskutovat komplexu. Otázka výroby energie z uhlí... Těžení černého a hnědého uhlí u nás má klesající tendenci. V Německu se domnívám kolem r. 35, 38 by to mělo skončit... To je za dvacet let.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A u nás nevíme...

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy:
Některá data hovoří o r. 2050. On to nikdo neřekl. Ale pokud se podíváte do jiných statistik... Víte, že ty doly budou vytěženy zhruba za dvacet až třicet let při současné spotřebě. Když vytěžíte uhlí, tak když to nedeklarujete... Jestliže víte, že ho máte v zásobárně na dvacet let, je logické, že ten důl za dvacet let skončí.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Otázka je, jestli nebude pozdě pro klima...

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy:
Za dvacet let bude pozdě. Máme tady Severní moře, které nám bude vyrábět větrnou energii, která často vede k blackoutům v Německu, nebo vedla... Moc tady u nás nefouká. Máme vodní zdroje na těch velkých řekách, ty kaskády... Ta na Vltavě funguje. Mohou to být nějaké ty malé, lokální vodní elektrárny. Takže ona je otázka... O jaderné energetice se velmi diskutuje... Ve asi 70 % energie se tvoří z jádra. Některé země to samozřejmě potlačují... Ale je třeba seriózně říci, jakými technologiemi, které známe v tuto chvíli, jsme schopni ty zdroje z černouhelných dolů a ty tepelné elektrárny nahradit. O tom má být debata. Ne o tom, že přestaneme těžit uhlí a pak zjistíme, že vlastně nemáme z čeho energii vytvořit. Ale na druhé straně každý z nás by měl tou energií šetřit. To znamená používat nízkoenergetické spotřebiče, šetřit tou energií, neplýtvat zdroji... A to je otázka, bych řekl, nejen těch průmyslových firem, ale i každého z nás.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Univerzita Karlova v současné době řeší problém s plagiátorstvím. Po kauze prorektora Martina Kováře šetří další tři podezření na Filozofické fakultě. Zřejmě nebudou poslední. Zatím se v případě Univerzity Karlovy mluví vždy o Filozofické fakultě. Máte pro to nějaké vysvětlení? Proč se zatím jen podezření v těch dalších případech objevují právě na této fakultě?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy:
Domnívám se, že je to dáno tím, že v souvislosti s událostmi z loňského roku a z kraje letošního tam vypukla taková, bych řekl, aktivita, kdy samozřejmě učitelé a studenti se na to dívají velmi, řekl bych, do hloubky. Na druhé straně s plagiarismy jsme se setkali v minulosti i na jiných fakultách. Většinou v ojedinělých případech. První odebrání titulu, magisterského, se odehrálo na jiné fakultě – na Husitské teologické fakultě, kde přišly podněty. To řízení probíhá tři čtvrtě roku. Na základě něj jsem rozhodl o odebrání titulu. Je to věc, které se intenzivně věnujeme dlouhodobě. Před dvěma lety jsme nakoupili nový, řekl bych, velmi sofistikovaný systém, který používají evropské univerzity na odhalování plagiátů. Je to systém Turnitin. Teď pracujeme na jeho implementaci pro všechny kvalifikační práce. Jednáme s touto firmou i o tom, že má moduly, které odhalují také psaní prací na zakázku. Takže se tomu věnujeme, řekl bych, prospektivně. Je to problém, který se týká všech univerzit, a to nejen u nás, ale i v zahraničí. Je třeba vytvářet to prostředí, že je to věc, která se netoleruje a která je špatná. V tomto duchu je třeba postupovat. Otázkou je, co je to plagiát.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Na to se vás chci zeptat... Jestli to máme dnes přesně definované... A jak moc záleží na tom, v jakém období se na to díváme?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy:
Přesně tak. Tam je samozřejmě vývoj... Každý pohled na některé věci se vyvíjí. Může to být i otázka genderové vyváženosti, genderové korektnosti. Něco, co bylo před třiceti lety běžné, je dneska netolerovatelné. Ten pohled na to, jestli je to vědecká práce, popularizační práce, také musí hrát svoji roli. A pak je to samozřejmě ještě oborově specifické. Ty postupy plagiování nebo definice plagiátu se liší. Já jsem ustavil po jednání v radě pro vnitřní hodnocení, vědecké radě v akademickém senátu, komisi, která právě těmto otázkám, řekl bych definičním, se má věnovat. I ve spolupráci se zahraničními univerzitami. Jsme v konsorciu několika univerzit, kde řešíme evropský projekt právě věnování se etice v publikování vědeckých prací. To je ta druhá stránka té mince. Ty příběhy samozřejmě přicházejí. Někdy je to jednodušší záležitost, kdy je ten text, řekl bych, brutálně převzat. To byl třeba případ u toho odebírání titulu. Někdy je to samozřejmě složitější záležitost... Chtěl bych říci, že hlavně tyto věci se musejí řešit bez emocí, bez nějakého tlaku z vnějšku, i z té mediální oblasti. Na seriózních univerzitách, ke kterým jistě Univerzita Karlova patří, a chce patřit i do budoucna, se takové příběhy prošetřují mnoho měsíců, třeba i rok a rok a půl. To vím od kolegů z evropských univerzit, jako jsou Heidelberg, Lovaň a jiné.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Ještě se podíváme na jiný typ škol. Za necelé dva týdny čekají některé žáky přijímací zkoušky na víceletá gymnázia. Jsou to jednotné zkoušky z matematiky a češtiny, které připravuje CERMAT. Některé školy si k tomu potom přidávají ještě vlastní zkoušky z cizího jazyka nebo ze všeobecných znalostí. Na víceletá gymnázia odcházela v minulých letech zhruba desetina žáků z pátých tříd. Hlásilo se jich ale mnohonásobně víc. A v posledních letech se diskutuje o tom, jestli jsou tato gymnázia přínosem ve vzdělávacím systému anebo ho spíše deformují. Jak to vidíte vy, to dělení dětí v páté třídě na ty, řekněme, šikovné a méně šikovné?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy:
Víte, to je zase taková velmi zajímavá otázka. Dříve samozřejmě to dělení nebylo. Na střední školy se odcházelo buď v osmé, nebo deváté třídě. V současné době, kdy samozřejmě ta plejáda a pestrost oborů a studia je větší, je vhodné nejtalentovanějším dětem umožnit větší rozvinutí jejich talentu, znalostí a dovedností na těch víceletých gymnáziích. To, že to je pro deset procent lidí, že to není masová záležitost, je velmi dobré. Je to velmi vhodné. Vždycky ten výukový proces musíte nastavovat na tu většinovou populaci. A ty šikovné, talentované děti se pak mohou v některých těch předmětech nudit. Je otázka, jestli to má být osmileté, šestileté gymnázium... U nás jsou tradičně ta osmiletá gymnázia. Takže co je třeba říci? Je to otázka 10 % nejlepších dětí, které by měly být vybrány, aby byly nejlepší. Tady je to otázka spíš kvality toho výběru. A těm dejme tu šanci rychleji získávat poznatky, jít rychlejším krokem. Na straně druhé: Myslím si, že i tady ve vašem pořadu jste se mě ptali, jak se má pracovat s talentovanými dětmi, jaké se jim mají dát šance. A toto je jedna z možností, jak je těm nejtalentovanějším dětem dát... Tím nechci říci, že děti, které zůstanou a půjdou na šestiletá gymnázia nebo pak na další, nemají šanci. Ty jsou taky talentované. U nich se třeba ten talent objeví později nebo se u nich rozvinou dovednosti směrem k umění, směrem k technickým oborům a jdou pak třeba na střední školy dané profese. Nejde říct: Teď už jsme zlomili hůl. Kdo není na osmiletém gymnáziu, je špatný. Naopak. Tady máme první rozdělování. Nejlepších 10 % žáků základních škol jde na osmiletá... Pak se odřízne zase nějaká ta menší část na ta šestiletá, kterých je velmi málo, a pak končí základní školní docházka a žáci mají možnost jít nějakým dalším směrem, rozvíjet se... A zase: U někoho se rozvine talent později. Někdo je více talentovaný na humanitní obory apod. Takže myslím si, že dát šanci deseti procentům – zdůrazňuji deseti procentům – nejtalentovanějších dětí je správné. V některých zemích to tak je, v některých není. Ale nevidím na tom nic špatného. Špatné by bylo to, pokud by to byla masová zajetost, že by tam odcházelo 35 %, 40 % žáků základních škol by šlo na střední školy po páté třídě. To by bylo špatné. Ale jestli je to 10 %, 15 % dětí... To je přesně to rozdělení... Když se podíváte na Gaussovu křivku, která je, tak to odpovídá té jedné části. A pak se to zase rozděluje a ty šance žáci mají třikrát. To znamená po páté třídě, po sedmé třídě a pak když končí.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Říká na závěr pořadu 'Jak to vidí' rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Děkuji vám, že jste přišel. Na slyšenou.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy:
Děkuji vám. Krásný den vám i posluchačům.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A zítra bude naším hostem ekonomka Ilona Švihlíková. Hezký den přeje Věra Štechrová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Zita Senková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.