Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 30. ledna 2020

30. leden 2020

Jak to vidí rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u pořadu Jak to vidí. Dnešním hostem je profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Já Vás vítám, dobrý den.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy Praha:
Dobré ráno Vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Věnovat se budeme například pandemickým hrozbám nedostatku pohotovostí či otazníkům nad zavedením povinné maturity z matematiky. Nerušený poslech. Nový koronavirus si v Číně vyžádal už 170 obětí a na 7 800 lidí je jím v této zemi nakaženo, jak o tom ráno informovala Národní zdravotnická čínská komise, kterou citovala agentura Reuters. Kromě Číny je podle včerejší zprávy Světové zdravotnické organizace hlášeno na sedm desítek potvrzených případů v patnácti státech. Oběti jsou jen v Číně a převážně jde o starší a už dříve jinak oslabené osoby. Jak se Vy, pane profesore Zimo, dáváte na vlastně šíření tohoto nového typu viru? Země, jednotlivé firmy, přijímají různá opatření, jak hodnotíte celkový přístup k té situaci?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy Praha:
Já bych, tak samozřejmě, šíření jakékoliv infekční choroby je vážné a je potřeba k tomu přistupovat s klidnou hlavou, a zde mě přijde, že jaksi panika a předhánění se různých institucí a organizací, mi přijde trošku jako hon za něčím, co se nesmí podcenit, ale bych řekl, že je tady celá řada hysterických reakcí. Vždyť se jenom podívejme na reálná čísla. Jak jste zmínila, je zhruba 7 000 případů, již zemřelo 200 lidí, nebo necelých 200 lidí, asi 140, to je méně než 2 %. Na chřipku v loňském roce, v České republice, jenom v České republice, se odhaduje, že zemřelo kolem dvou tisíc lidí. Ročně v České republice chřipkou onemocnění mezi 300 až 690 tisíci lidi. Tady je 7 000 případů v několika zemích. Těch zemí je 18, a když se na to podíváme, na ty počty, které hlásí tedy Světová zdravotnická organizace, tak více než deset lidí je nakaženo pouze v Thajsku, a to 14 osob. V Evropě jsou to jednotky, v některých zemích, ve Spojených státech asi pět nebo šest, a většina těch případů je v místě, kde ta epidemie vzniká, a to je v Číně, kde je to kolem 6 000 případů, takže je to v jedné zemi, na jednom ohnisku, kde samozřejmě se ta infekce šíří tak, jak se ti lidé setkávají. Když se podíváme teďka na chřipku, která u nás jaksi velmi dramaticky narůstá, je tam dramatický nárůst o desítky procent, tak to také vypukne v jednom kraji, a pak se to postupně šíří, protože lidé cestují, normálně se pohybují, a je samozřejmě třeba přijmout opatření tak, aby se ta infekce nešířila. Ten koronavirus tohoto typu, ten 2019 nCoV, je virem, který samozřejmě vede k letálním důsledkům, ale v relativně malém procentu oslabených jedinců. Je to, teď když to dáme do uvozovek, jakoby silnější chřipka, která je, je to dáno i samozřejmě regulací, je to enzym, ovlivňuje ten vir enzym angiotenzin, typu II, který je samozřejmě lokalizován v plicích a může samozřejmě vyvolávat příslušnou reakci, takže tato infekce může vést ke smrti, ale když jsem někde četl, je to smrtící virus. Smrtící viry jsou takové, kde ta úmrtnost je třeba 50 %, 70 %, jako je Ebola, nebo jako byl třeba Mers, kdy ta infekce kolem roku 2012, která byla na Arabském poloostrově, zhruba zahubila polovinu nakažených, ale byl to počet zhruba z 50 zemřelo asi 30 lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
I sám ministr zdravotnictví, Adam Vojtěch, v podstatě potvrdil Vaše slova, už dříve prohlásil, že Česká republika situaci kolem koronaviru rozhodně nepodceňuje, a že je to právě samotná chřipka, která pro zemi nyní představuje daleko větší problém a experti se vlastně shodují i v tom, že ta zvýšená pozornost nyní, kvůli koronaviru, může mít i pozitivní dopad na zpomalování šíření chřipky, v tom smyslu, že u obou nemocí platí podobná pravidla prevence.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy Praha:
Tak tady samozřejmě, v případě tohoto typu koronaviru, tak je to omezení jaksi kontaktu s osobami, které byli v dané lokalitě, je tam nějaká inkubační doba kolem deseti dnů až dvou týdnů, tak to samozřejmě se těžko někdy pozná, když se pohybujete ve vlaku nebo ve veřejném prostoru, nevíte, jestli někdo nepřicestoval z té oblasti, i když samozřejmě, epidemiologická služba sleduje tuto činnost, takže to je jedna záležitost, pak samozřejmě jsou to obecná, běžná hygienická opatření, mytí rukou, omezení kontaktu ve veřejných prostorech, ale to jsou právě spíš ta opatření proti té chřipce, která u nás je, která u nás řadu lidí zahubí, a která prostě tady každý rok je, a je proti tomu také očkování na chřipku, třeba právě pro ty seniory, děti, lidé vystavené větší expozici tou nákazou a ta proočkovanost v České republice na tu chřipku je relativně malá, je méně než 20 %, takže ty opatření tady jsou. Na druhé straně, i tento, jedno z chránění je například nošení roušky přes pusu, ale to ukazuje, jak ten svět je vlastně náchylný, protože svět přesouvá, z hlediska ekonomických zájmů, přesouvá třeba tu výrobu těch roušek zejména do Číny. A teďka se to vyrábí v Číně, kde samozřejmě ta poptávka po té produkci a konzumuje to v té zemi, kde ta nákaza je největší a největší chráněni, takže samozřejmě pak se může dostat, že na tom světovém trhu vlastně ty roušky nebudou. Takže je to otázka o tom, aby i ta výroba byla diverzifikována na různých místech světa, a tady se bavíme o jednoduché výrobě roušek. A samozřejmě, to je někdy sofistikovanější výroba z hlediska právě i těch epidemiologických opatření, ale chtěl bych říci, že pokud lidé budou jaksi dodržovat zdravý životní styl, vyvarují se, a teď ne z důvodu koronaviru, ale z důvodu chřipkové nákazy, která u nás stoupá, vyskytuje se, kde je větší množství lidí a podobně, tak jaksi mají tu pravděpodobnost nízkou, a nakažení nějakým koronavirem u nás je minimální, byla epidemie SARS kolem roku 2002, kde právě ty epidemiologické opatření byla podceněna, v Číně nikdo u nás touto chorobou nebyl nakažen, bylo to, postihlo to asi 30 zemí, bylo nakaženo kolem osmi tisíc lidí a asi 770 lidí zemřelo, vidíte, že tady byla ta smrtnost kolem 10 % a nikdo v Čechách nebyl, takže myslím, že opatření, která jsou, ale jaksi sledovat někoho, kdo bude mít teplotu na pražském letišti, bez nějaké další diskuse, je hezké, ale akorát to ten systém zdravotní služby zahltí, protože tam bude řada lidí, kteří budou mít běžnou rýmu, chřipku a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, na internetu se už objevily pokusy vydělat na strachu z čínské nákazy, různé recepty nebo předražené roušky, na vývoj vakcíny proti tomu novému typu koronaviru, pracují mimo jiné vědci v Číně, v Rusku, Hongkongu, ve Spojených státech, asi velmi těžko lze, pane profesore, odhadnout, jak dlouho by mohlo trvat vyvinutí vakcíny.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy Praha:
Tak říkám, nejsem na toto expert, ale jsou to určitě měsíce, pak je to otázka testování té vakcíny, její bezpečnosti, je otázka, jak samozřejmě, jestli bude hrozit třeba i v dalších měsících či letech, se ten virus objeví, třeba ten SARS, pak ještě v dalších letech se objevil, po tom vzniku té epidemie, takže to je samozřejmě asi dobré míti v portfoliu tu vakcínu, ale to, aby teď jsme měli představu, že to bude hned, je velmi těžké, jinak chtěl bych říci jaksi posluchačům a dalším, aby nepodléhali nějaké panice, ta opatření, a i ta léčba vlastně, symptomatická, to znamená léčba, jako je u chřipky, dostatek tekutin, být jaksi v klidu, v posteli, antipyretika, to znamená Paralen, Acylpyrin, samozřejmě v tom vážnějším stavu nebo u staršího, tam je k diskuzi hospitalizace z hlediska zátěže toho organismu, třeba v těch vysokých horečkách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
O čem obecně vypovídají, ať už pandemické hrozby nebo ekologické, o kterých se tolik hovoří v posledním období?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy Praha:
Tak samozřejmě ty hrozby, podívejme se ty hrozby různých epidemií tady, tady byly odnepaměti a samozřejmě, budou i nadále, vznikají infekční choroby, virová onemocnění, která postihují různé regiony, jenom když půjdeme do historie, tak řada měst má na náměstích morové sloupy, kdy prostě ta morová epidemie se šířila Evropou, na to máme samozřejmě účinné léky, ale také i na počátku 21. století jsou země, kde třeba jednotlivci nebo i desítky lidí ročně, právě na ten mor a na tu plicní formu umřou. Ta věc, která je, jsme zaplaveni záplavou informací a bohužel, média v dnešní době si nevšímají pozitivních věcí, ale šíří prostě, dozvíte se, kde bouralo auto na druhém konci světa, a jsou tu někdy zprávy, které jaksi pro váš každodenní život jsou nesmyslné a radši by jste se chtěli třeba dozvědět něco, co se událo pozitivního třeba ve vedlejším městě nebo vedlejším kraji, a o tom média nepíší, média píší, kde shoří jeden dům v Rakousku, je to sice zajímavá zpráva, ale nevím, jak to ovlivní náš život, nebo co to přinese, je to samozřejmě lidská tragédie pro ty ostatní, takže média sledují různé senzace, zaplavují nás řadou informací, které ke svému životu nepotřebujeme, a samozřejmě, ty zprávy, které jsou, co nejvíce senzační a co nejvíce atraktivní a proto je šířená tady panika kolem koronaviru, právě kdyby se o tom psalo normálně, tak údajně bude čtenost menší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Asi jak která média. Pane profesore, s viry se mimochodem setkáváme i v informačních technologiích, tam tedy nejde o patogen, přibývá kybernetických útoků, i v České republice, nedávno byla terčem počítačového viru třeba benešovská nemocnice. To jsou ty hrozby kybernetické.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy Praha:
Tak samozřejmě ty kybernetické hrozby tady byly, a o tom, že lidé kolem IT se snaží, nebo já teďka myslím ti, kteří jaksi znají to prostředí, tak víme, že umí nebo jsou schopni, a vlastně někdy samozřejmě i testují, a Vy si najímáte třeba lidi, kteří testují ty systémy, jak jsou samozřejmě ochráněné a vždycky každý systém má nějaké slabé místo, jako jsou slabá místa v lidském těle a podobně, takže tady ty hrozby budou samozřejmě přibývat, je to dáno tím, že ten svět je stále čím dál více otevřenější, pracujeme s mnohem více zdroji, na té internetové síti, nebo v té počítačové síti a tady ta první varování, která byla, benešovská nemocnice, pak to byly myslím doly na Ostravsku, OKD.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Přesně tak, ke konci roku.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy Praha:
Tak samozřejmě ukazuje to, jak na jedné straně ty systémy jsou náchylné a vedou vlastně k ochromení činnosti dané instituce, ať to byla nemocnice, ať to byly doly, někdy se to stane, že prostě spadne rezervační systém nějaké letecké společnosti, a podobně, ukazuje to, že musíme jaksi vynakládat ochranu na ty naše data, na tu síť, také ti lidé by měli dbát určitých jako pravidel, to znamená třeba neotevírat e-maily, které se jeví jako zajímavé, říkám, včera jsem dostal e-mail, který se tvářil, že je od jedné společnosti, která je světová, která dodává zásilky, a bylo tam, tady klikněte na něco, ale Vy víte, že ta společnost určitě nebude posílat z adresy, která na konci je com. Takže když to neotevřete, chráníte se před tím, takže neotevírat divné přílohy, a samozřejmě i některé divné webové adresy, a mít samozřejmě antivirové systémy a podobně, a tím snižujeme to riziko, a pak je to oddělení sítí veřejných od těch jaksi vnitřních, třeba těch nemocničních.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Doporučuje rektor Univerzity Karlovy, Tomáš Zima. V našem zdravotnickém systému letos už začalo nebo začne fungovat šest nových opatření, která by měla a chtěla pomoci lépe ochránit naše zdraví, zdraví pacientů. Záznam pacientů odškodňování za újmu při povinném očkování, opatření na výpadky léků v lékárnách, příspěvek na léčebné konopí, nové fungování pojišťoven a sdružené praxe. Jak se na to díváte, pane Zimo?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy Praha:
Tak já bych, ta opatření některá jsou už zavedena, některá se teprve projednávají, já bych je rozdělil na několik kategorií. To, že existuje ten sdílený lékový záznam, bych řekl, že je velké pozitivum, protože pacienti často navštěvují různé odborníky, se svými chorobami, praktický lékař, kardiolog, imuno a alergolog třeba, a někdy samozřejmě ti pacienti přesně nevědí, jak se ten lék jmenuje, samozřejmě někdy i ty léky lékař vymění, třeba po určité době a ten pacient si to nepamatuje, takže to, že se lékař bude moci seznámit a samozřejmě i pacient, s těmi léky u toho jednoho pacienta, z hlediska nežádoucích účinků a interakce, je bych řekl velké pozitivum, protože se i Vy můžete podívat, když k Vám přijde ten pacient, co jiného bere, a podle toho i třeba modifikovat tu léčbu. To myslím je velmi dobrá věc, která má myslím platit v průběhu tohoto roku. To, jak jste zmínila, sdílené praxe nebo sdružené praxe, jako pilotní projekt, já si myslím, že tyto věci jsou běžné v poliklinikách, třeba v nemocnicích, kdy každý den v té ambulanci je někdo jiný, je to otázka, vidím tady na tom pilotu, co nového má přinést, prostě když dva lidi se domluví, že jaksi já tam budu v pondělí a ve středu a Vy tam budete ve čtvrtek a v pátek, je úplně normální věc, takže seshora to těm dvěma nikdo stejně nemůže nařídit a ti dva se budou muset domluvit, takže jestli to tam nějaké administrativní věci ulehčí, ale myslím si, že tyto věci jsou úplně běžné a nevidím v tom nějakou revoluční změnu. Co se týká toho odškodňování po očkování, tady bych byl trošku opatrnější, protože je třeba prokázat, vždycky teda platí alespoň to, že se prokáže nějaká pravděpodobnost, že něco může poškodit, proč jenom očkování, proč někoho neodškodňovat, když si vezme prášek, u kterého třeba v 1 % a v příbalové informaci to je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mělo by to být rozšířeno?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy Praha:
Ne, já si myslím, že by naopak toto mělo být zúženo, protože jinak pak nemůžete nikoho léčit. Můžete po požití Acylpyrinu vykrvácet ze žaludečního vředu, řada lidí ve Spojených státech umírá, protože berou vysoké dávky Paracetamolu na selhání jater, mnohem více než jich zemřelo teďka na koronavirus, takže tam jsou pravděpodobnosti, které ten výrobce užívá, a když by si každý pečlivě přečetl příbalovou informaci, tak zjistíte, že vlastně nikdo nemůže brát skoro žádný lék, protože každý lék má riziko, ale riziko má i třeba čokoláda, riziko má sůl, riziko má voda, to jsou prostě, když vypijete extrémní množství vody, tak poškodíte svůj organismus a můžete i zemřít, takže oni jaksi, i ty běžné věci, mají svá rizika, nejenom léky, takže, a tady jaksi bez toho prokazování, mě přijde, že na jedné straně se chceme chránit, hovoříme tady o epidemiích a pandemiích, a na druhé straně tady otevíráme Pandořinu skříňku, kdy někteří jaksi vedou extrémní boj proti očkování, kdy naopak ty infekční choroby u nás stoupají. O tom se tak nemluví, tam se dává větší prostor šarlatánům než odborníkům, a proč tady třeba může vzniknout i epidemie těch chorob, a ona vzniká, se kterými jsme si před 30 lety poradili, a je to jenom to, že klesá proočkovanost dětí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A některá onemocnění, některá se vracejí, která jsme považovali za vymýcená.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy Praha:
No samozřejmě, protože předtím bylo proočkováno 96 % dětí, teďka je to 85 %, tak najednou tady máte 10-15 % dětí, které mohou tu nemoc získat, a samozřejmě, při pohybu, při cestování a podobně, se tomu neuchráníme, takže tady se bojíme koronaviru, který sem s vysokou pravděpodobností nepřijde, nebo pokud přijde, budou to jednotky případů, a tady se nám prostě budou množit choroby ve stovkách, se kterými mi umíme bojovat. Umíme se jimi chránit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co výpadky léků v lékárnách, pane profesore?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy Praha:
Výpadky léků v lékárnách, ten zákon, kterému se říká, nebo návrh zákona, který je ve Sněmovně, tzv. emergentní systém, tomu moc nezabrání. Některá opatření už byla přijata v minulosti, ty si myslím jsou dostatečná, protože tento systém může vést k úpravě akorát cen ve prospěch výrobců těch léků, a zase, 70 % nedostatku léků je dáno tím, že je problém ve výrobě. A jestliže se zase lokalizuje výroba jen do jedné země, nechci říkat třeba do Číny, Brazílie nebo Mexika, tak jestli je tato firma, která vyrábí tu účinnou látku, bude mít výrobní poruchu, tak nedodá účinnou látku všem firmám po celém světě. Je to o diverzifikaci výroby na straně jedné, a prostě s tím si žádný systém neporadí, protože když ten lék nevyrobíte nebo látku X nevyrobíte, no tak tady můžeme mít stokrát emergentní systém. Já se tady trošku bojím zneužití jaksi ze strany těch firem, protože i Vy umíte udělat nedostatek léků na českém trhu. Takže toho bych se trošku obával v tom prostředí, které je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jsou ta opatření, která jsme popsali, opatření, která lépe ochrání naše zdraví? Nebo přispějí k tomu? Z Vašeho pohledu?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy Praha:
Tak odškodňování, umíte si představit, jaká byla kauza, když se někdo odškodní proti očkování, tak to povede ve finále ke zhoršení, protože lidi si řeknou, a, tady to očkování uvedlo u jednoho případu, budou to jednotky, ale budou o tom novináři, o tom jednou případ psát tolik a ne o těch statisících lidí, kteří se nenakazili, takže tohle opatření, které jistě, je třeba odškodnit ty, kteří jsou poškozeni, zdravotnictvím nebo prostě nějakou látkou obecně, ale tato povede naopak paradoxně k tomu, že bude klesat proočkovanost a ve finále se ta zdravotní situace populace zhorší. Jinak tam, jak jsem zmínil, sdružený lékový záznam, i ty sdružené ambulance, nebo sdílený lékový záznam, určitě k tomu mohou vést.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje Tomáš Zima. Nad zavedením povinné maturity z matematiky se stále vznáší otazníky, podle jedněch je to nesmysl, podle jiných lék na pokles kvality vzdělávání. Jaký je Váš pohled, pane profesore?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy Praha:
Víte, mě mrzí jedna věc, že z takové jasné věci jako je, že člověk umí počítat, se dělá politické téma. A to mě mrzí. A jestliže tady se říká, že máme být vyspělou zemí, inovativní zemí, Průmysl 4.0, robotizaci a na druhé straně říkáme, že matematiku nepotřebujeme, tak si připadám jak v Jiříkově vidění, to je prostě blábol.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proč je z toho politikum?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy Praha:
No protože se tam všichni předhání, co je jako lepší. No tak Vy chcete být populista, tak řeknete, že matematiku moc nepotřebujete, protože matematika je těžká, matematiku neokecáte, tu prostě musíte umět. Filozofa o něčem, já si kladu otázku, proč nezrušit matematiku z českého jazyka, já mám rád přírodní vědy, češtinu jsem se třeba musel nutit učit, proč, proč se učit anglicky, proč se mají učit anglicky, když mají mít maturitu. Prostě to jsou takové nesmyslné témata, to můžeme říct, že všechno můžeme zrušit a budeme se na to těšit, a obecně víme, že ta znalost, ty technické obory a další, klesá. Tak co udělám, když něco klesá, tak to ještě zjemním? A nebo tam naopak řeknu, musíme se na to zaměřit a přidám. Pokud něco odložím na deset let, tak to ať nedělám vůbec, to můžu zrušit, to jsou tři Sněmovny jako, když to bude jenom počítat, při normálním politickém cyklu, takže to jako říct, něco odkládám na deset let, na pět let, tady může být odklad maximálně na rok, ale to neznamená, aby ty matematiky nebo ty maturity byly na různých úrovních, prostě jiná musí být, třeba v tom odborném vzdělávání, jiná úroveň třeba pro studenty gymnázií, ale prostě říci, že matematiku nepotřebujeme, tak já si nebudu umět spočítat za kolik si koupím housky, i dneska se setkáme s tím, že lidé někdy po vysoké škole neumí spočítat trojčlenkou, neumí spočítat, jak si připravit 20% roztok a podobně, a my to ještě zjemníme? To je cesta do pekel. A je samozřejmě vést tu cestu pozitivním trendem, jako je zaveden pilot Matematika Plus pro ty školy, kde i ty vysoké školy akceptují ty výsledky té maturitní zkoušky a podobně, takže je tady samozřejmě cesta jedna, ale na druhé, jaksi člověk je líný tvor obecně, a prostě pokud nad někým není nějaký, bych řekl Damoklův meč.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Bič.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy Praha:
Tak samozřejmě se tomu podvolí, a mě jako velmi mrzí, že se teda nediskutuje o jiných oborech, které by měly být maturitou, a nebo to už prostě úplně zrušme, řekněme, že lidé mohou chodit do školy třeba 25 let a snad je něco naučíme, a pak nedej bože, aby dělali zkoušky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Který předmět by jste zařadil do povinné maturity, který tam není aktuálně?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy Praha:
No já si myslím, že ty tři věci jsou, člověk má psát, číst, počítat, to jsou jednoduché věci, takže samozřejmě český jazyk, žijeme v otevřené společnosti, angličtina, a pak samozřejmě matematika, která i trénuje jako lidskou logiku a nechť je to na různých úrovních.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je třeba studentům zvyšovat laťku?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy Praha:
Já myslím si, že to není o zvyšování laťky, já si myslím, že je to držet určitou úroveň, pod kterou neklesat, a nebo budeme jaksi stále klesat a pak jaksi budeme pak rozlišovat a zavádět další nějaké stupně, které rozliší, kdo umí spočítat malou násobilku, tak ten bude po základní škole, kdo bude umět velkou násobilku, tak ten bude po maturitě, a kdo bude umět odmocnina a vědět, co je to odmocnina, tak to bude třeba absolvent vysoké školy, a ten, kdo si bude umět spočítat, já nevím, nějaké úhly, tak to bude pak pan profesor matematiky. Všechno jde, všechno umíme, ale je to nesmysl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká v Jak to vidí rektor Univerzity Karlovy, profesor Tomáš Zima. Děkuji za Váš čas i názory a přeji hezký den. Na slyšenou.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy Praha:
Také hezký den Vám i posluchačům. Příjemný poslech dalších pořadů Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.