Přepis: Jak to vidí Tomáš Halík – 28. května

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hostem dnešního pořadu Jak to vidí, je prezident České křesťanské akademie, profesor Tomáš Halík.

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Hezký den.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane profesore, já bych se na začátku našeho pořadu ještě v souvislosti s Templetonovou cenou, kterou jste obdržel, bych vám položil několik otázek našeho posluchače pane Kondlera z Brna. Napsal, že jste vy řekl, že samozřejmě ty finanční prostředky spojené s touto cenou budou použity i k odstranění náboženského analfabetismus. A pan Kondler by rád slyšel vysvětlení tohoto pojmu a dále, proč je třeba ho odstranit a které náboženství jste měl na mysli?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Analfabetismus tedy znamená neznalost a to je věc, které já se obávám. Říká se, že je naše společnost ateistická. Ono to není docela pravda. Mnoho lidí, kteří se nazývají ateisty, jsou vlastně spíše agnostiky, to znamená, že se drží takového názoru, že ty věci nejsou racionálně ani dokazatelné ani vyvratitelné. Nebo jsou to spíš antiklerikálové, kteří mají něco proti církvi, ale vlastně ne úplně proti víře. Je tam takový apateismus, taková apatie vůči tomu, ale čeho já se nejvíc obávám, je právě ten analfabetismus. To znamená, že lidé mají razantní názory na náboženství a ty názory nejsou kryty ani žádnou vědomostí ani žádnou osobní zkušeností. Já si vážím lidí jiných přesvědčení, dokonce za to bývám kritizován za tu vstřícnost k nevěřícím, nebo třeba k muslimům. Ale já si myslím, že jestliže chceme v tomhle tom světě obstát a ta náboženství budou mít stále větší úlohu, to je dneska asociologům a politologům zřejmé, takže je třeba především o tom něco pořádně vědět a to tady není. Řada lidí, kteří mluví o náboženství, tak prostě to, co z nich padá, tak to jsou jednak pozůstatky ještě staré propagandy a takové bulvární zprávy. Včera zase padl výrok pana prezidenta Zemana o islámu, muslimech, nebo předevčírem, na té recepci izraelské, kde citoval takový údajně z posvátného textu muslimů o zabíjení židů. On to nebyl žádný posvátný text. To bylo jedno středověké proroctví, které bylo z takzvané Knihy zkoušek a bylo to tam v úplně jiném kontextu a tak dále. On často perlí takové citáty, ale když se na to člověk podívá, tak je zatím neznalost vytržené věci. A já si myslím, že třeba i v tom vztahu k islámu, možná se k tomu ještě v jiné souvislosti dostaneme. V té české společnosti je strašlivá neznalost a díky tomu si člověk neuvědomuje, kde je to skutečné nebezpečí a vidí ho tam, kde není. Samozřejmě i vůči křesťanství a katolické církvi. Já si myslím, že dneska a právě to je také v plném souladu s tou intencí té Templetonovy nadace. Já teďka po tom proslovu, který jsem měl v Londýně, ten ještě v Čechách ještě nebyl publikován, ale byl publikován v předních denících v Německu, v Americe, v Polsku, a vyvolal dost zajímavé ohlasy a jeden z ohlasů byl, že jsem byl jmenován do té poradní rady Templetonovy nadace, což je další veliká odpovědnost, protože ta rozhoduje skutečně o miliardách nejrůznějších nadačních příspěvků v oblasti vědy, náboženství a ten hlavní úmysl, a kromě jiného jsem byl teďka pozván na zasedání té Templetonovy nadace, kde budu oficiálně jmenován do té rady na Bahamských ostrovech, což musím letět 17 hodin, pak tam pobudu asi 48 hodin a pak zase nazpátek, kde mám mít nějaký proslov o vizi té nadace.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A proč zrovna na Bahamských ostrovech?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Tam je pochován ten zakladatel tedy John Templeton a tam pravidelně tedy jsou ty výroční zasedání. Templetonova nadace má spoustu struktur, protože rozděluje miliardy po světě na různé projekty a nyní budu mít možnost se k těm věcem také vyjadřovat a mám tam vlastně otvírací projev,ve kterém mám říct nějakou vizi pro tu další nadační politiku a jejích úmyslem je sbližovat ten svět vědy a svět náboženství a spirituality. A já ukazuji, že tady je velice důležitá úloha filosofie, protože jak říkal už papež Jan Pavel II., nyní svatý Jan Pavel II., že náboženství bez přemýšlení je nebezpečné a že to vede k tomu fundamentalismu, fanatismu, ale že i ta vědecká racionalita, pokud jaksi není doplňována těmi spirituálními a morálními hodnotami, které jsou uloženy v těch pokladech v těch světových náboženstvích, tak je velmi jednostranná a může být také nebezpečná. My se setkáváme v dnešním světě s fanatiky na obou stranách, jsou ti fundamentalisté, fanatici a jsou v různých náboženstvích, ale je neméně fanatický teďka ten takzvaný nový atheismus. Já na něm vidím jen novou tu zvláštní agresivitu a tam je překvapivé, že někdy jsou to i významní vědci, přírodovědci, jako byl tady ten profesor Kraus, který tady byl nedávno jako takový ten apoštol toho nového atheismu, měl přednášky v Olomouci a měl to i v našich médiích, tam je důležité, že ten člověk je dobrý ve své vědě, ale když začne mluvit o náboženství a filosofii, tak se ukazuje jako nafoukaný, vlastně neznalý omezenec, že mluví o věcech, kterým opravdu nerozumí a mluví s takovou zvláštní primitivní zaujatostí, která připomíná ty náboženské fundamentalisty. Já si myslím, že je třeba vytvořit určitou atmosféru otevřeného přemýšlení, kde bude jak velmi poctivá reflexe toho, co věda přináší pro dnešní svět. To je strašně důležité, ale zároveň v těch důležitých úskalí a kde se budeme zabývat náboženstvím a budeme vidět, že je to ambivalentní jev, že je to jev, který na jedné straně může být skutečně zneužit a je zneužíván, když je spojován s politickou mocí, fanatismem, nevzdělaností, ale že v těch náboženstvích je to také obrovský potenciál pozitivní, když mluvíme třeba i o islámu, tak máme před očima prostě islámské ty teroristy, kteří se dovolávají islámu nebo ty země jako je Súdán, kde chtějí uplatňovat to středověké právo, ale už si neuvědomujeme, že z té miliardy muslimů ta naprostá většina lidí jsou lidé, kteří žijí podobně jako křesťané a židé, totiž i ta náboženství pro ně je to především pedagogika, je to pedagogika, která učí zvládat sobectví člověka, která učí kultivovat tu pudovou oblast, a to je ta pudová oblast touha po majetku, nebo prostě nezřízená sexualita a učí také solidaritě. Dělit se, mít odpovědnost za chudé. Tohle je obrovský potenciál, to učí všechno ta velká světová náboženství, ale tenhle ten potenciál je někdy blokován tím, když ta náboženství jsou těmi nevzdělanými lidmi zneužívány pro ty politické účely nebo spojeny s tou politickou mocí. Takže tady je třeba lidi, kteří o tom náboženství skutečně něco vědí a rozvíjejí ty pozitivní prvky a vyvarují se toho negativního.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane profesore, vy jste se zmínil o Súdánu. Vy jste před pár dny vlastně napsal otevřený dopis České muslimské obci v České republice a Ústředí muslimských náboženských obcí v České republice kvůli odsouzení ženy v Súdánu. Mohl byste k tomu stručně něco říct?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Ano, já jsem před určitou dobou se vyslovil velmi kriticky podle mého názoru k velmi necitlivému zásahu české policie vůči českým muslimům v té mešitě. To si myslím, že je přesně to, co se dělat nemá. Tu českou muslimskou komunitu, která je velmi rozumná a kde prostě nedominuje ten radiální islám takovýmhle způsobem ponižovat a dráždit. A to mně právě zároveň dalo určité morální právo také apelovat na tu muslimskou komunitu v případě, který se stal známým. Tam byla žena, která byla pro údajný odpad od islámu podle práva šaríja odsouzena k smrti oběšením a ještě předtím, protože si vzala křesťana, ke 100 ranám bičem. Ta žena je těhotná, teďka jsem dostal zprávu, že právě porodila ve vězení a tak jsem apeloval a samozřejmě, že jsem nebyl sám, jednak na tu súdánskou vládu, to mi dává teďka ta Templetonova cena velikou váhu k tomu mému hlasu a já si uvědomuji tu odpovědnost, že to musím používat k dobrým věcem. A oslovil jsem i české muslimy: Podívejte se, já jsem se vás zastal, tady požíváte přeci jen značné svobody, tak to vás zavazuje také k tomu, abyste apelovali na ty muslimské autority. Ty budou slyšet váš hlas více než hlas sekulárních lidí ze Západu. A vaší povinností také je, muslimů na Západě, nabídnout tuhle tu zkušenost, že islám může žít také vlastně velmi dobře v té otevřené pluralitní společnosti a že z té liberální společnosti, že se jim tam dostává mnohého dobra a že by se neměl bát islám také určitého způsobu aspoň jiné interpretace toho práva šaríja. Tady nemůžeme hned apelovat na to, že se toho vzdají a tak dále, to by byl v této chvíli psychologicky nereálný požadavek, ale aspoň jinou interpretaci toho práva. Já jsem chtěl ukázat, jak ty čeští muslimové se k tomu postaví. Postavili se k tomu dobře. Skutečně apelovali.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To jsem se chtěl právě zeptat. Jaká byla reakce jejich?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Napsali dopis. Nejdříve byl podepsán jako kolektiv muslimů. Já jsem říkali, podívejte, se je třeba, aby to někdo skutečně podepsal, aby bylo vidět, že je to autentické. Oni říkali: My se bojíme v té české společnosti, že nás někdo zase bude napadat. Ale pak to skutečně ten jejich představitel podepsal. Oni řekli, že si velmi váží toho mého hlasu a že skutečně jsou přesvědčeni, že tohle to je nespravedlivé, že to odporuje islámu. Tam je především ta věc, že ona prohlašuje, že jaksi byla vychována jako křesťanka a že tedy es ani v tom islámském právu na ni vlastně to nevztahuje. Na tom oni to založili. To byla velká debata o šaríji a tak dále, to přesahuje tenhle ten pořad. Ale oni skutečně se vyslovili pro to osvobození té muslimky. Apelovali na ty a myslím, že ukázali také té české společnosti, že ti muslimové tady nejsou prostě nějací nebezpečí fanatici. Samozřejmě, se mezi nimi také vyskytne někdo a že kdyby tady byli nějakým způsobem ostrakizováni a napadáni, takže je to bude již hnát k těm extremistům. Má si myslím, že dneska je strašně třeba jaksi, aby ti rozumní lidé v těch jednotlivých náboženských komunitách se navzájem podporovali. Já jsem mluvil v té mé Templetonské řeči o jistém nebezpečí toho, že ten mezináboženský dialog, že vytváří trošku takovou subkulturu těch vzdělaných lidí a že ti často si mezi sebou rozumí v často velmi dobře, ale lépe než s těmi fanatiky. Ti muslimští intelektuálové se mnou si rozumí lépe než s Al Kajdou a já si zase s těmi muslimskými a židovskými intelektuály rozumím lépe než tady s akcí DOST a Petrem Hájkem a jimi podobnými. Takže je prostě otázka, jakým způsobem působit na ty lidi v těch vlastních, v tom vlastním náboženství, kteří jsou prostě nesnášenliví, tady bohužel i mnozí křesťané, kteří tak strašně napadají ten islám, tak právě tihle ti super konzervativní se podobají tou mentalitou, těm radikálním islamistům, takže tady je třeba prostě veliké, veliké práce a já očekávám, že někteří ti vzdělaní muslimové na Západě postupně krok za krokem ukážou, že je třeba interpretovat to islámské právo a korán prostě v trošku jiném duchu, v kontextu doby. To co se stalo v osvícenství s biblí, že prostě ta moderní teologie chápe bibli jako něco, co spadlo hotové z nebe, ale něco, co má také svoji lidskou stránku a kde je třeba ty věci interpretovat v nějakém kontextu doby a rozlišovat to, co je dobově podmíněné a to co má nějakou trvalou morální platnost. Jsou takoví lidé i v tom muslimském světě, ale je třeba na tom pracovat.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane profesore, vy jste se zmínil o různých náboženstvích. Já bych to dal do souvislosti s návštěvou papeže v Jeruzalémě, kde mimo jiné tedy vyzval křesťany, muslimy a židy, aby se navzájem respektovali jako bratři. Jaká je vlastně reakce na takováto prohlášení papeže, bývá jaká reakce?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Tahle cesta, myslím, že měla skutečně historický význam. Bohužel to bylo někdy trošku zastíněno tady těmi otázkami evropské volby a jiné záležitosti, události na Ukrajině. Ta cesta ukázala, že tento papež se stává skutečně globálně morální autoritou, respektovanou nejen křesťany, celou řadou nevěřícími lidmi na Západě, ale také těmi Židy a muslimy. Jemu se tam podařilo oslovit skutečně všechny ty skupiny a s tou jeho návštěvou a s těmi jeho projevy, a s těmi jeho gesty dobré vůle, jsou velmi spokojeni jak Palestinci, tak Izraelci. Jak muslimové, tak Židé, jak křesťané východní tak západní tradice. To se snad ještě nikdy nestalo, že se ze všech těch, on si to skutečně zasloužil, že jednak všichni ho skutečně vnímají jako osobnost s mimořádnou osobní autenticitou. Ta jeho úžasná vnitřní pokora, konsistence, ta dobrota srdce a i ten báječný humor, který ukazuje na každé cestě a ta odvaha lámat ty staré předsudky a taková gesta, která on činí, to nejsou laciná gesta, to, že přišel k těm starým lidem, kteří přežili holocaust, a přišel a políbil jim ruce všem, že toto udělá papež, to je signál. To bylo dřív nemyslitelné a také to není jen povrchní gesto. To, že přišel nejen k té zdi nářků, a tam se pomodlil, ale také k té zdi, která odděluje Izraelce a Palestince a u ní se rovněž pomodlil a postál tam, to je také ohromný signál, protože pozval představitele palestinského a izraelského státu do svého domova ve Vatikáně, aby společně strávili čas rozhovorů a modlitbě, apeluje prostě na ten společný základ abrahámovských náboženství a oni to přijali, oni tam přijedou, to je určitá událost. Tyhle ty věci nejsou bezprostředně politické, ale ta politika se může odehrávat jen v určité atmosféře, v určitém klimatu a ten papež vytváří to pozitivní klima, ve kterém pak jsou možné i ty různé mírové dohody a tak dále. Samozřejmě to není kouzelný dědeček, který přijede a všechny problémy vyřeší, to si nikdo nemyslí, to by bylo hloupé očekávat. Ale tu atmosféru určitým způsobem změnil, podobně jako kdysi návštěva papeže Jana Pavla II. změnila morální atmosféru a celkové klima v Polsku. Z toho se zrodila Solidarita. Najednou ti lidé si uvědomili, ten komunistický režim už vlastně je jen takový ten papírový tygr a to Polsko jde za svým papežem a nadechli se a to hnutí solidarita, které bylo inspirováno papežem poprvé vlastně rozlomilo ten monopol moci v komunistickém světě, takže si myslím, že se ukazuje, že ta papežská autorita v tom dnešním světě je nejen nějaké vedení katolické církve, ale je to autorita, která má svůj ohromný morální a sekundárně i politický dopad a že tito papežové to používají naprosto pozitivním směrem a všichni lidé dobré vůle toto oceňují.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane profesore, byly evropské volby. Jak vy vidíte, první otázka, jak vy vidíte tu poměrně nízkou účast v České republice našich voličů?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
To je samozřejmě hanba. To je hanba. Bylo to vlastně nejnižší vůbec na Slovensku my jsme byli na druhém místě, čili bývalé Česko-Slovensko se tady projevuje jako země, která si není schopna uvědomit politickou zodpovědnost občanů. Prostě Evropská unie, Evropský parlament se dotýká života všech občanů. Všichni v této republice dostali ohromné šance díky tomu, že jsme v Evropské unii. Téměř každá vesnice dostala nejrůznější dotace. Tady protekly obrovské prostředky na pomoc České republice ve všech oblastech školství, vzdělání, v opravě památek, nejrůznější projekty. Bohužel velká část těch peněz byla rozkradena. Tady prostě českými nezodpovědnými orgány a tam vznikají zákony, které se dotýkají všech Evropanů a prostě v důsledku nezodpovědnosti těch, kteří nepřišli volit a hlouposti těch, kteří uvěřili těm populistům a šovinistům, tak prostě ten Evropský parlament se přeci jen určitým způsobem kazí. Jistě, je dobře, že i u nás nakonec zvítězily ty proevropské strany, podobně v Německu, ale například v Francii zvítězila vyloženě fašistická strana té LePenové. To jsou lidé, kteří hlásají prostě otevřeně rasistické myšlenky, xenofobické myšlenky, ten populismus je velmi podobný tomu, co tady produkuje pan Okamura, ale naštěstí ten jeho úsvit se zdá, že trošku zhasíná a lidé si uvědomují, že tudy opravdu cesta nevede, ale vyslali jsme do Evropské unie pana Ransdorfa, vyslali jsme tam pana Macha, který se tam dostal díky kampani, která byla založena na polopravdách a lžích. Tam vypravoval o těch takzvaných evropských nesmyslech. Když se podíváte jedno za druhé, co tam uváděli, takto jsou věci, které vůbec neprošly tím Evropským parlamentem a byly třeba jen v podobě nějakého návrhu, který vůbec nebyl schválen a tak dále, ta propaganda proti té Evropě, která tady byla, zejména tedy z úst Klausových léta, ta nadělala strašné škody. A my jsme byli vnímáni v Evropě spíše jako ti paraziti a záškodníci. Republika, která místo toho, aby byla jako srdce Evropy skutečně nositelem toho, aby ten evropský proces měl co největšího ducha, tak byla vlastně retardující pro tenhle ten proces. Já samozřejmě vidím mnohé kritické výtky vůči Evropské unii, jsou také oprávněné, ale prostě o tom nerozhodují nějací oligarchové, o tom rozhoduje skutečně parlament složený ze zástupců zemí a my máme možnost tam dát, pokud možno, ty nejlepší lidi. Měli jsme tam paní Roithovou, která tam velice dobře pracovala. Měla velice dobrou odezvu, ale měli jsme tam také lidi, kteří byli líní, kteří tam prospali, kteří tam nejezdili. Pan Mach říká, že tam moc jezdit nebude a bude hrát, tedy pobírat ten plat a ještě pana poslance tady a pomlouvat Evropskou unii a někteří lidé se skutečně budou kamarádit s tím fašistickým okruhem okolo té LePenové. To je špatná věc. Já si myslím, že je třeba prostě ten evropský proces sjednocení je zvláště důležitý dnes. Vidíme, co se děje v Rusku, kde znovu přichází ke slovu ty imperialistické plány, ten starý ruský mesianismus. Rusko vyvíjí dneska skutečně globálně nebezpečnou politiku. Oživily se všechny ty zpravodajské služby ruské, působí velmi aktivně v mnoha zemích a používají propagandu, která je velmi špinavá. Teď bylo odhaleno, že ty snímky, které měly usvědčit Ukrajinu z toho, že jsou tam fašisté, byly podvržení snímky, podobně jako to dělali Rusové v 68., když tady prostě za Pražským hradem viděli nějaké imperialistické americké síly. Totéž dělají dneska vůči Ukrajině a vedou tam vlastně nevyhlášenou špinavou válku, proto je třeba, aby si Evropa uvědomila, že musí držet pohromadě, musí prohlubovat své vztahy, ale musí to mít také nějakého ducha, a proto je třeba, aby v těch orgánech Evropy byly skutečně osvícení a zodpovědní lidé.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pravda je, a to jste řekl na začátku, že za naší republiku se tam dostali převážně proevropští politikové.

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Zaplaťbůh, ano.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Takže jaká je podle vás vlastně role malého státu České republiky v rámci Evropské unie. Přeci jen naše síla není tak velká jak síla těch velkých států. pochopitelně.

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
To je přirozené, že tam je to samozřejmě v adekvátním počtu obyvatel, ale všichni mladí svůj hlas, všichni se mohou zapojit do té debaty a všichni mají právo navrhovat věci, získávat, pro to sympatie. Získávat pro to hlasy a když z malého státu prostě tam budou výrazné osobnosti, které budou přinášet velmi dobré návrhy, podaří se jim přesvědčit ty ostatní poslance, tam se o tom skutečně rozhoduje demokraticky. To je poprvé v dějinách, kdy je Evropa sjednocována ne nějakou ideologií, ne nějakým diktátorem, ale na demokratickém principu a ten demokratický princip samozřejmě s sebou nese určitou těžkopádnost i určitou byrokracii. Ona není tak hrozná, jak se o ní mluví. Já jsem v tom Evropském parlamentě byl několikrát, přednášel jsem tam, jsem v kontaktu s řadou těch lidí z těch evropských poslanců, která na to, jak je to obtížný úkol, ty evropské orgány nepracují špatně. Ale je třeba, aby ten proces evropského sjednocení nebyl jen záležitostí obchodu, nebyl jen záležitostí administrativy, ale je třeba tam posílit kulturní složku, to je něco, o čem jsem mluvil i v tom Londýně a čemu se chci nadále věnovat, jsem byl přizván k takovému grémiu evropských intelektuálů, které se právě zabývalo dialogem s těmi představiteli Evropské komise, Evropského parlamentu, kteří si uvědomují, že ta role intelektuálů, kultury, vědy, spisovatelů, je strašně důležitá vytvářet to společné kulturní povědomí, abychom své češství pochopili v tom velkém evropském kontextu. Tam to češství může rozvést. Jestliže budeme izolováni, tak to prostě bude zápecnictví, budeme tady hnít. Jestliže ten náš hlas bude inspirativní v té Evropě, pozitivní, tak lidé k nim budou vzhlížet. Podívejte se, Václav Havel se stal globální autoritou. Představitel malé země stále je citován v Americe, v různých evropských zemích všude na světě. Když zaznívá odsud hlas, který je věrohodný, který má co říci, tento hlas je respektován a ta země je potom ctěna. Bohužel ta velká úcta, k té naší zemi, kterou způsobil Václav Havel, byla pak zastíněna, ale já doufám, že se tady probudí lidé, kteří budou té České republice dělat čest a budou odsud přinášet myšlenky, které budou inspirativní i za našimi hranicemi.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To jste řekl moc hezky. Ještě jsem se vás chtěl velice stručně zeptat na Noc kostelů, která také proběhla minulý týden. Asi jednou, dvěma větami, pane profesore.

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Je to hezká věc, že kostely v noci otevřou své dveře a není to žádná akce chytat prostě dušičky a ukázat všichni jsou pozváni, nikdo není nucen. Podívejte se, jací jsme, co děláme. Najděte si sami způsob, jak chcete být nám blízko nebo daleko, ale jsme tady jako otevřené dveře.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Já vám děkuji, přeji vám hezký den. Zítra bude hostem pořadu Jak to vidí, socioložka Jiřina Šiklová, na shledanou.

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Na shledanou, hezký den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.